Legislativa založení a provozu bioplynových stanic
Legislativa založení a provozu bioplynových stanic
1. Podnikání v oblasti OZE
Zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon ve znění pozdějších předpisů, který povoluje podnikání v této oblasti na základě licence, která může být udělena jak fyzickým, tak i právnickým osobám na základě podané žádosti a prokázání zákonem stanovených předpokladů stanovených Vyhláškou č.426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích.
Zákon 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie upravuje v souladu s právem EU způsob podpor v závislosti na druhu technologie a v případě projektů energetického využití biomasy i v závislosti na druhu zpracovávané biomasy. Tento zákon je upravován vyhláškami č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře a využívání obnovitelných zdrojů, Vyhláškou 482/2005 Sb., o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy, ve znění Vyhlášky 5/2007 Sb. a Vyhláškou 502/2005 Sb., o stanovení způsobu vykazování množství elektřiny při společném spalování biomasy a neobnovitelného zdroje.
Kromě licence a živnostenského listu na jehož základě je možné podnikat v energetice jsou podle Živnostenského zákona č. 455/1991 Sb. potřebné živnostenské listy pro:
- nakládání s odpady (s výjimkou nebezpečných odpadů) z oboru volných živností
- nakládání s nebezpečnými odpady – živnost vázaná
- nákup a prodej (hnojiv, kompostů)
2. Stavební zákon
Podle § 83 Stavebního zákona č. 183/2006 Sb., je možné požádat stavební úřad o vyhlášení ochranného pásma, s návrhem na vydání územního rozhodnutí (ochrana provozovatele). Doporučená vzdálenost pro BPS 300 – 800 m vzhledem k územnímu plánování rodinné výstavby.
3. EIA a IP
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Na základě jmenovitého tepelného výkonu zařízení – kogenerační jednotka, nebo pokud bude v zařízení nakládáno s ostatními odpady ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, bude krajský úřad posuzovat nutnost provedení zjišťovacího řízení či provedení celého procesu EIA.
Ke stavebnímu povolení se předkládá platné integrované povolení, které stanoví podmínky k provozu zařízení dle Zákona 76/2001 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů, v platném znění IPPC. Podle tohoto zákona musí mít integrované povolení zařízení na odstraňování odpadů neklasifikováno jako nebezpečný odpad o kapacitě větší než 50 t denně a zařízení na odstraňování nebo využití konfiskátů živočišného původu a živočišného odpadu o kapacitě zpracování větší než 10 t denně.
4. Vodní zákon
Podle Zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, v platném znění je nutné mít povolení od příslušného vodoprávního úřadu k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních. Vodoprávní úřad stanoví podle Nařízení vlády 61/2003 Sb., § 3 odst.2 emisní limity, případně lhůtu k dosažení emisních limitů podle požadavku tohoto nařízení, pokud jde o případy, kdy podle zákona č. 254/2001 Sb., § 38 odst. 9 nebo § 127 odst. 6 se povoluje vypouštění odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod vyššími než hodnoty stanovené tímto nařízením a o citlivých oblastech podle Nařízení vlády 229/2007 Sb.. Dále stanovuje způsob, četnost, typ a místo odběru vzorků vypouštěných odpadních vod, včetně způsobů provádění rozborů, následné vyhodnocení výsledků rozborů jednotlivých ukazatelů znečištění a jejich předání vodoprávnímu úřadu.
5. Ochrana ovzduší
Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších předpisů ukládá povinnost zajistit povolení podle § 17 odst. 1 písm. b), c) s d), pokud nebude vydáno integrované povolení.
V povolovacím procesu územního řízení je provozovatel povinen předložit odborný posudek a rozptylovou studii, z hlediska stavebního povolení je nutné předložit provozovatelem odborný posudek.
Vzhledem k charakteru procesu je navržena doba zkušebního provozu minimálně 6 a maximálně 12 měsíců.
Pokud dojde ke změně skladby surovin/odpadů, a tato změna není podchycena v projektové dokumentaci, řídí se dle § 17 odst. 2 písm. f) zákona o ohraně ovzduší a provozovatel je povinen žádat o povolení u příslušného orgánu ochrany ovzduší.
Podle vyhlášky č. 362/2006 Sb., o způsobu stanovení koncentrace pachových látek, musí bioplynová stanice dodržovat přípustnou míru obtěžování zápachem.
6. Zákon o odpadech
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností vydává vyjádření v územním a stavebním řízení z hlediska nakládání s odpady (§ 79 odst. 4 písm. b) zákona o odpadech).
Provozovatel bioplynové stanice zpracovávající biologicky rozložitelné odpady, je povinen provozovat toto zařízení se souhlasem k provozování zařízení podle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., zákona o odpadech. Vzhledem k tomu, že se jedná o provoz zařízení k využívání biologicky rozložitelných odpadů, ve kterém se zpracovávají vedlejší živočišné produkty, je nutné kladné vyjádření příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví ke zpracování provozního řádu, jehož návrh se zasílá k odsouhlasení na krajský úřad podle § 14 odst. (1) zákona o odpadech, týkající se bezpečnosti provozu, ochraně životního prostředí a zdraví lidí.
Další potřebné náležitosti potřebné k získání souhlasu dle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb. jsou stanoveny v § 1 prováděcí vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů.
7. Hygienizace čistírenských kalů a vedlejších živočišných produktů
Podmínky pro využití kuchyňských odpadů v BPS určuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1774/2002 ES, o veterinárních a hygienických pravidlech pro vedlejší výrobky živočišného původu, které nejsou určeny k lidské spotřebě.
Podle tohoto nařízení musí BPS, které chtějí využívat kuchyňské odpady pro anaerobní digesci být vybaveni pasterizačně- hygienickou jednotkou a vybavením pro očistu a dezinfekci vozidel a nádob pro přepravu těchto odpadů.
8. Nakládání s fermentačním zbytkem z BPS
Z hlediska výstupu fermentačního zbytku z bioplynové stanice, máme několik možností jeho využití.
a) výstup – digestát
Použití digestátu jako organického hnojiva na zemědělské půdě je určeno zákonem č. 156/1998 Sb., o hnojivech, upřesněného vyhláškou č. 474/2000 Sb. o stanovení požadavků na hnojiva. Uvádění digestátu do oběhu prodejem nebo jiným způsobem je možné pouze na základě jeho registrace podle § 4 tohoto zákona. Je-li digestát používán na pozemcích samotného producenta, nemusí v tomto případě být registrován jako organické hnojivo.
Podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, je povinnost zaregistrovat hnojivo před jejich uvedením do oběhu – ÚKZÚZ. K registraci se musí přiložit vzorek pro ověření chemicko - fyzikálních vlastností. Rozbory provede akreditovaná laboratoř metodami uvedenými ve vyhlášce č. 273/1998 Sb., o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv. Vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva udává limitní hodnoty obsahu rizikových prvků uvedené v tabulce 1.
Tabulka 1: Limitní hodnoty obsahu rizikových prvků v organických hnojivech, substrátech a statkových hnojivech v sušině vzorku
| Rizikové prvky | Maximální hodnota v mg.kg-1 |
| Kadmium | 2 |
| Olovo | 100 |
| Rtuť | 1 |
| Arsen | 10 |
| Chróm | 100 |
| Měď | 100 |
| Molybden | 100 |
| Nikl | 50 |
| Zinek | 300* |
*400 u statkových a organických hnojiv a 500 u průmyslových kompostů, kde jsou použity kaly ČOV
V případě využívání digestátu z bioodpadů je určujícím legislativním předpisem úplné znění zákona č. 185/2001 Sb.
b) výstup – upravený kal
Tento bod se týká především čistírenských BPS kde je výstupem z metalizační nádrže upravený kal. Použití na zemědělské půdě je regulováno vyhláškou 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů, která upravuje technické podmínky použití upravených kalů na zemědělské půdě, mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek v půdě a rizikových látek, které mohou být do zemědělské půdy přidány, tabulka č.2, včetně mikrobiologických kritérií a postupů odběru vzorků kalů, půdy a metody jejich analýzy.
Tabulka 2: Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků v půdě a v kalech pro jejich použití na zemědělské půdě v mg.kg-1.
| Obsah rizikových prvků a látek | As | Cd | Cr | Cu | Hg | Ni | Pb | Zn | AOX | PCB** |
| Běžné půdy | 20 | 0,5 | 90 | 60 | 0,3* | 50 | 60 | 120 | - | - |
| Písky, hlinité písky | 15 | 0,4 | 55 | 45 | 0,3* | 45 | 55 | 105 | - | - |
| Kaly | 30 | 5 | 200 | 500 | 4 | 100 | 200 | 2500 | 500 | 0,6 |
* celkový obsah
** suma 6 kongenerů – 28+52+101+138+153+180
Datum uveřejnění: 10. června 2008
Poslední změna: 20. ledna 2009
Počet shlédnutí: 5178
Citace této úlohy:
ŠAFAŘÍK, Miroslav, HABART, Jan: Expertní systém pro bioplyn : Legislativa založení a provozu bioplynových stanic. Biom.cz [online]. 2008-06-10 [cit. 2024-04-19]. Dostupné z WWW: <http://expert.biom.cz/bioplyn.stm>. ISSN: 1801-2655.