Expertní systémy na Biom.cz

Legislativa založení a provozu bioplynových stanic

Diskuse

Zobrazit diskusi k úloze
(počet příspěvků: 1)

Autoři úlohy

Miroslav Šafařík, Jan Habart

Legislativa založení a provozu bioplynových stanic

1. Podnikání v oblasti OZE

Zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon ve znění pozdějších předpisů, který povoluje podnikání v této oblasti na základě licence, která může být udělena jak fyzickým, tak i právnickým osobám na základě podané žádosti a prokázání zákonem stanovených předpokladů stanovených Vyhláškou č.426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích.

Zákon 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie upravuje v souladu s právem EU způsob podpor v závislosti na druhu technologie a v případě projektů energetického využití biomasy i v závislosti na druhu zpracovávané biomasy. Tento zákon je upravován vyhláškami č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře a využívání obnovitelných zdrojů, Vyhláškou 482/2005 Sb., o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy, ve znění Vyhlášky 5/2007 Sb. a Vyhláškou 502/2005 Sb., o stanovení způsobu vykazování množství elektřiny při společném spalování biomasy a neobnovitelného zdroje.

Kromě licence a živnostenského listu na jehož základě je možné podnikat v energetice jsou podle Živnostenského zákona č. 455/1991 Sb. potřebné živnostenské listy pro:

  • nakládání s odpady (s výjimkou nebezpečných odpadů) z oboru volných živností
  • nakládání s nebezpečnými odpady – živnost vázaná
  • nákup a prodej (hnojiv, kompostů)

2. Stavební zákon

Podle § 83 Stavebního zákona č. 183/2006 Sb., je možné požádat stavební úřad o vyhlášení ochranného pásma, s návrhem na vydání územního rozhodnutí (ochrana provozovatele). Doporučená vzdálenost pro BPS 300 – 800 m vzhledem k územnímu plánování rodinné výstavby.

3. EIA a IP

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Na základě jmenovitého tepelného výkonu zařízení – kogenerační jednotka, nebo pokud bude v zařízení nakládáno s ostatními odpady ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, bude krajský úřad posuzovat nutnost provedení zjišťovacího řízení či provedení celého procesu EIA.

Ke stavebnímu povolení se předkládá platné integrované povolení, které stanoví podmínky k provozu zařízení dle Zákona 76/2001 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů, v platném znění IPPC. Podle tohoto zákona musí mít integrované povolení zařízení na odstraňování odpadů neklasifikováno jako nebezpečný odpad o kapacitě větší než 50 t denně a zařízení na odstraňování nebo využití konfiskátů živočišného původu a živočišného odpadu o kapacitě zpracování větší než 10 t denně.

4. Vodní zákon

Podle Zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, v platném znění je nutné mít povolení od příslušného vodoprávního úřadu k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních. Vodoprávní úřad stanoví podle Nařízení vlády 61/2003 Sb., § 3 odst.2 emisní limity, případně lhůtu k dosažení emisních limitů podle požadavku tohoto nařízení, pokud jde o případy, kdy podle zákona č. 254/2001 Sb., § 38 odst. 9 nebo § 127 odst. 6 se povoluje vypouštění odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod vyššími než hodnoty stanovené tímto nařízením a o citlivých oblastech podle Nařízení vlády 229/2007 Sb.. Dále stanovuje způsob, četnost, typ a místo odběru vzorků vypouštěných odpadních vod, včetně způsobů provádění rozborů, následné vyhodnocení výsledků rozborů jednotlivých ukazatelů znečištění a jejich předání vodoprávnímu úřadu.

5. Ochrana ovzduší

Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších předpisů ukládá povinnost zajistit povolení podle § 17 odst. 1 písm. b), c) s d), pokud nebude vydáno integrované povolení.

V povolovacím procesu územního řízení je provozovatel povinen předložit odborný posudek a rozptylovou studii, z hlediska stavebního povolení je nutné předložit provozovatelem odborný posudek.

Vzhledem k charakteru procesu je navržena doba zkušebního provozu minimálně 6 a maximálně 12 měsíců.

Pokud dojde ke změně skladby surovin/odpadů, a tato změna není podchycena v projektové dokumentaci, řídí se dle § 17 odst. 2 písm. f) zákona o ohraně ovzduší a provozovatel je povinen žádat o povolení u příslušného orgánu ochrany ovzduší.

Podle vyhlášky č. 362/2006 Sb., o způsobu stanovení koncentrace pachových látek, musí bioplynová stanice dodržovat přípustnou míru obtěžování zápachem.

6. Zákon o odpadech

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností vydává vyjádření v územním a stavebním řízení z hlediska nakládání s odpady (§ 79 odst. 4 písm. b) zákona o odpadech).

Provozovatel bioplynové stanice zpracovávající biologicky rozložitelné odpady, je povinen provozovat toto zařízení se souhlasem k provozování zařízení podle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., zákona o odpadech. Vzhledem k tomu, že se jedná o provoz zařízení k využívání biologicky rozložitelných odpadů, ve kterém se zpracovávají vedlejší živočišné produkty, je nutné kladné vyjádření příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví ke zpracování provozního řádu, jehož návrh se zasílá k odsouhlasení na krajský úřad podle § 14 odst. (1) zákona o odpadech, týkající se bezpečnosti provozu, ochraně životního prostředí a zdraví lidí.

Další potřebné náležitosti potřebné k získání souhlasu dle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb. jsou stanoveny v § 1 prováděcí vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů.

7. Hygienizace čistírenských kalů a vedlejších živočišných produktů

Podmínky pro využití kuchyňských odpadů v BPS určuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1774/2002 ES, o veterinárních a hygienických pravidlech pro vedlejší výrobky živočišného původu, které nejsou určeny k lidské spotřebě.

Podle tohoto nařízení musí BPS, které chtějí využívat kuchyňské odpady pro anaerobní digesci být vybaveni pasterizačně- hygienickou jednotkou a vybavením pro očistu a dezinfekci vozidel a nádob pro přepravu těchto odpadů.

8. Nakládání s fermentačním zbytkem z BPS

Z hlediska výstupu fermentačního zbytku z bioplynové stanice, máme několik možností jeho využití.

a) výstup – digestát

Použití digestátu jako organického hnojiva na zemědělské půdě je určeno zákonem č. 156/1998 Sb., o hnojivech, upřesněného vyhláškou č. 474/2000 Sb. o stanovení požadavků na hnojiva. Uvádění digestátu do oběhu prodejem nebo jiným způsobem je možné pouze na základě jeho registrace podle § 4 tohoto zákona. Je-li digestát používán na pozemcích samotného producenta, nemusí v tomto případě být registrován jako organické hnojivo.

Podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, je povinnost zaregistrovat hnojivo před jejich uvedením do oběhu – ÚKZÚZ. K registraci se musí přiložit vzorek pro ověření chemicko - fyzikálních vlastností. Rozbory provede akreditovaná laboratoř metodami uvedenými ve vyhlášce č. 273/1998 Sb., o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv. Vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva udává limitní hodnoty obsahu rizikových prvků uvedené v tabulce 1.

Tabulka 1: Limitní hodnoty obsahu rizikových prvků v organických hnojivech, substrátech a statkových hnojivech v sušině vzorku
Rizikové prvky Maximální hodnota v mg.kg-1
Kadmium 2
Olovo 100
Rtuť 1
Arsen 10
Chróm 100
Měď 100
Molybden 100
Nikl 50
Zinek 300*

*400 u statkových a organických hnojiv a 500 u průmyslových kompostů, kde jsou použity kaly ČOV


V případě využívání digestátu z bioodpadů je určujícím legislativním předpisem úplné znění zákona č. 185/2001 Sb.


b) výstup – upravený kal

Tento bod se týká především čistírenských BPS kde je výstupem z metalizační nádrže upravený kal. Použití na zemědělské půdě je regulováno vyhláškou 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů, která upravuje technické podmínky použití upravených kalů na zemědělské půdě, mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek v půdě a rizikových látek, které mohou být do zemědělské půdy přidány, tabulka č.2, včetně mikrobiologických kritérií a postupů odběru vzorků kalů, půdy a metody jejich analýzy.

Tabulka 2: Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků v půdě a v kalech pro jejich použití na zemědělské půdě v mg.kg-1.
Obsah rizikových prvků a látek As Cd Cr Cu Hg Ni Pb Zn AOX PCB**
Běžné půdy 20 0,5 90 60 0,3* 50 60 120 - -
Písky, hlinité písky 15 0,4 55 45 0,3* 45 55 105 - -
Kaly 30 5 200 500 4 100 200 2500 500 0,6

* celkový obsah

** suma 6 kongenerů – 28+52+101+138+153+180


Datum uveřejnění: 10. června 2008
Poslední změna: 20. ledna 2009
Počet shlédnutí: 5178

Citace této úlohy:
ŠAFAŘÍK, Miroslav, HABART, Jan: Expertní systém pro bioplyn : Legislativa založení a provozu bioplynových stanic. Biom.cz [online]. 2008-06-10 [cit. 2024-04-19]. Dostupné z WWW: <http://expert.biom.cz/bioplyn.stm>. ISSN: 1801-2655.