382/2001 Sb.

Vyhláška Ministerstva životního prostředí o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě.

382

VYHLÁŠKA Ministerstva životního prostředí ze dne 17. října 2001 o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě
 

Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem zdravotnictví stanoví podle § 33 odst. 4 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, (dále jen "zákon"):

ČÁST PRVNÍ

PODMÍNKY POUŽITÍ UPRAVENÝCH KALŮ NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ

§ 1

Technické podmínky použití upravených kalů
na zemědělské půdě

Upravené kaly1) lze na zemědělské půdě používat za následujících podmínek:

a) nejpozději do 48 hodin od umístění kalů na zemědělskou půdu musí být kaly zapraveny do půdy;
b) potřeba dodání živin do půdy na pozemku určeném k umístění kalů musí být doložena výsledky rozborů agrochemických vlastností půd uvedenými v evidenčním listu využití kalů v zemědělství podle přílohy č. 1;
c) nesmí se použít více než 5 tun sušiny kalů na jeden hektar v průběhu 3 po sobě následujících let. Toto množství může být zvýšeno až na 10 tun sušiny kalů v průběhu 5 po sobě následujících let, pokud použité kaly obsahují méně než polovinu limitního množství každé ze sledovaných rizikových látek a prvků. Přesné stanovení dávky sušiny se vypočte ze zjištěného obsahu dusíku. Dávka dusíku dodaného v kalech nesmí překročit 70 % celkového potřebného množství dusíku pro hnojenou plodinu. Dávka kalů (množství a doba užití) se řídí i požadavkem rostlin na živiny s přihlédnutím k přístupným živinám a organické složce v půdě, jakož i ke stanovištním podmínkám;
d) dávka kalu stanovená podle podmínek uvedených v odstavci c) je na pozemek aplikována v jedné agrotechnické operaci a v jednom souvislém časovém období za příznivých fyzikálních a vlhkostních podmínek;
e) minimální obsah sušiny kalu pro tlakové zapravení do půdy radlicovými aplikátory je 5 %, minimální obsah sušiny kalu pro aplikaci mechanickými rozmetadly organických hnojiv je 18 %.

§ 2

Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových
látek v půdě a rizikových látek, které mohou být do
zemědělské půdy přidány

(1) V půdě, na které mohou být použity kaly, nesmějí být překročeny mezní hodnoty koncentrace vybraných rizikových látek uvedených v příloze č. 2.

(2) Celkový povolený vnos rizikových látek do zemědělské půdy použitím kalů v průběhu 10 po sobě následujících let je definován povolenou dávkou kalů uvedenou v § 1 písm. c) a mezními hodnotami koncentrací rizikových látek a látek uvedených v příloze č. 3.

§ 3

Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových
látek a prvků v kalech a mikrobiologická kritéria
pro použití kalů na zemědělské půdě

Na zemědělskou půdu mohou být použity pouze kaly, které vyhovují

a) mezním hodnotám koncentrací vybraných rizikových látek a prvků uvedeným v příloze č. 3, a
b) mikrobiologickým kritériím uvedeným v příloze č. 4.

§ 4

Postupy odběru vzorků kalů a půdy a metody
analýzy kalů a půdy

(1) Odběry a analýzy vzorků půdy (dále jen "monitoring půdy") na pozemcích určených k použití kalů a odběry a analýzy vzorků kalů (dále jen "monitoring kalů") zajišťují původci kalů. Návrh monitoringu půdy a minitoringu kalů na pozemcích určených k použití kalů je součástí programu použití kalů na zemědělskou půdu podle § 5.

(2) Monitoring půdy se provádí vždy před prvním použitím kalu a dále v pravidelných desetiletých intervalech v souladu se zvláštním právním předpisem2) a v rozsahu uvedeném v příloách č. 1 a 2.

(3) Při monitoringu kalů se provádí odběry a chemické a mikrobiologické analýzy kalů v rozsahu a četnosti uvedených v přílohách č. 3, 4 a 5. Pro monitoring kalů platí dále tyto požadavky:

a) stanovení adsorbovatelných organických halogenů (AOX) a polychlorovaných bifenylů v kalech se provádí vždy před prvním použitím kalů;
b) odběry vzorků kalů se provádí podle ČSN EN ISO 5667;3)
c) vzorky kalů pro mikrobiologická vyšetření musí být odebrány tak, aby nedošlo k sekundární kontaminaci, jejich uchování a přeprava se provádí podle ČSN ISO 10381.4)

(4) Monitoring půdy provádí osoby pověřené Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským podle zvláštního právního předpisu5) postupy uvedenými ve zvláštním právním předpise.6)

(5) Referenční metody pro analýzy vzorků kalů a půd jsou uvedeny v příloze č. 6.

(6) Výsledky monitoringu kalů a monitoringu půdy se uvádí na evidenčním listu využití kalů v zemědělství podle přílohy č. 1, které je součástí programu použití kalů podle § 5. Přílohami k vyplněnému hlášení jsou vždy protokoly o provedeném monitoringu půdy a monitoringu kalů. Tato hlášení původce kalů archivuje po dobu 30 let.

§ 5

Obsah programu použití kalů na zemědělskou půdu

(1) Program použití kalů zpracovaný původcem kalů obsahuje vždy

a) vyhodnocení kalů z hlediska jejich použití na zemědělské půdě v souladu s přílohami č. 3, 4 a 5;
b) výčet vybraných pozemků určených k použití kalů včetně ukazatelů pro jejich hodnocení dle přílohy č. 2;
c) hydrologické poměry v zájmovém území použití kalů;
d) zařazení použití kalů do osevního postupu;
e) návrh monitoringu kalů a monitoringu půdy;
f) plán odběru vzorků;
g) opatření na ochranu zdraví při práci s kaly.

(2) Součástí programu použití kalů jsou i evidenční listy využití kalů v zemědělství podle přílohy č. 1.

ČÁST DRUHÁ

ÚČINNOST

§ 6

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.


 

Ministr:

RNDr. Kužvart v. r.

Poznámky pod čarou:

1) § 32 písm. b) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.
2) § 2 odst. 1 písm. a), b), c) vyhlášky č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění vyhlášky č. 477/2000 Sb.
3) ČSN EN ISO 5667 - 13: Pokyny pro odběr vzorků kalů z čistíren a úpraven vod.
4) ČSN ISO 10381 - 6: Kvalita půdy - Odběr vzorků - Část 6: Pokyny pro odběr, manipulaci a uchování půdních vzorků určených pro studium aerobních mikrobiálních procesů v laboratoři.
5) § 10 odst. 2 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.
6) Vyhláška č. 275/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 477/2000 Sb.

 

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 382/2001 Sb.


Příloha č. 2 k vyhlášce č. 382/2001 Sb.
 

Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových prvků v půdě (ukazatele pro hodnocení půd)

Mezní hodnoty koncentrací prvků v extraktu lučavkou královskou v mg.kg-1 sušiny v půdě
	As	Cd	Cr	Cu	Hg	Ni	Pb	Zn
Běžné půdy	20	0.5	90	60	0,3*	50	60	120
Písky, hlinité písky, štěrkopísky	15	0.4	55	45	0,3*	45	55	105

* celkový obsah
Vysvětlivky:

1) Mezní hodnoty koncentrací vybraných prvků v půdě – vymezují maximální hodnoty vybraných rizikových prvků v půdě, při jejichž překročení by mohlo dojít k poškozování funkcí půdy a složek životního prostředí
2) Kategorizace půd:

a) Běžné (písčitohlinité, hlinité a jílovité), které zaujímají převážnou část zemědělsky využívaných půd. Pod pojmem běžné půdy rozumíme půdy s normální variabilitou prvku, s normálním půdním vývojem v různých geomorfologických podmínkách v oblastech různých psamitických, pelitických hornin sedimentárních, kyselých, neutrálních, místy i bazických hornin vyvřelých a hornin metamorfovaných. Jedná se tedy o půdy, které nevznikaly z geogenně a petrograficky anomálních hornin, jako jsou písky, štěrkopísky, ultrabazické horniny (hadce, amfibolity, leucitity) a horniny karbonátové. Patří sem i oblasti, kde se na vzniku půd podílejí horniny, případně žíly s vysokým stupněm metalogenetického zrudnění.

b) Písčité, na velmi lehkých a chudých matečních horninách, jako jsou písky a štěrkopísky. V případě vymezení těchto půd je nutné vycházet ze zastoupení jemných částic (do 10 m), které tvoří maximálně 10 %. U půd písčitých na píscích, štěrkopíscích a štěrcích je to hlavně v důsledku nízké sorpční schopnosti, kdy i v případě přímého použití surovin s normálními obsahy rizikových prvků dochází k rychlému znečišťování podzemních a říčních vod.

c) Půdy na substrátech s geogenně podmíněnými extrémními obsahy některých prvků. Tyto půdy jsou hodnoceny samostatně a referenční hodnoty pozadí se na ně nevztahují. Pro půdy na ostatních geogenně extrémních horninách nejsou tyto svrchní meze referenčních hodnot prvků stanoveny, protože jejich hodnoty v těchto horninách jsou často značně nevyrovnané a vysoké, zvláště u Cr, Co, Ni, a to v celém půdním profilu.

 

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 382/2001 Sb.
 

Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků v kalech pro jejich použití na zemědělské půdě (ukazatele pro hodnocení kalů)

 

Riziková látka	Mezní (maximální) hodnoty koncentrací v kalech (mg.kg -1 sušiny)
As – arzén	30
Cd - kadmium	5
Cr - chrom	200
Cu - měď	500
Hg - rtuť	4
Ni - nikl	100
Pb - olovo	200
Zn - zinek	2500
AOX	500
PCB (suma 6 kongenerů - 28+52+101+138+153+180)	0,6

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 382/2001 Sb.
 

Mikrobiologická kritéria pro použití kalů na zemědělské půdě

Kategorie kalů	Přípustné množství mikroorganismů (KTJ*) v 1 gramu sušiny aplikovaných kalů
	termotolerantní koliformní bakterie	enterokoky	Salmonella sp.
I.	< 103	< 103	negativní nález
II.	103 - 106	103 - 106	nestanovuje se

* KTJ- kolonie tvořící jednotku

Vysvětlivky:

Kategorie I - kaly, které je možno obecně aplikovat na půdy využívané v zemědělství při dodržení ostatních ustanovení této vyhlášky.

Kategorie II – kaly, které je možno aplikovat na zemědělské půdy určené k pěstování technických plodin, a na půdy, na kterých se nejméně 3 roky po použití čistírenských kalů nebude pěstovat polní zelenina a intenzivně plodící ovocná výsadba, a při dodržení zásad ochrany zdraví při práci a ostatních ustanovení vyhlášky.
 

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 382/2001 Sb.
 

Minimální četnost chemických a mikrobiologických analýz kalů využívaných na zemědělské půdě za rok

Produkce kalů z ČOV (v tunách sušiny kalů za rok)	Minimální počet analýz za rok
	agrochemické parametry* (živiny)	rizikové prvky (As, Cd, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb, Zn)	mikrobiologie (termotoler. koliform. bakterie, enterokoky, Salmonella sp.)	organické kontaminanty (AOX, PCB)
< 250	2	2	2	-**
250-1000	4	4	4	-**
1000-2500	4	4	6	1
>2500	12	12	12	1

* agrochemické parametry: pH, obsah sušiny, obsah organických látek (vyjádřený jako ztráta žíháním), celkový dusík, amoniakální dusík, dusičnanový dusík, fosfor, draslík, vápník, hořčík
* analýzy se dělají dle § 4 odst. 2 této vyhlášky vždy před prvním použitím kalů

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 382/2001 Sb.

Metody odběru vzorků, analýz a metody pro mikrobiologická stanovení

 

předmět, účel ukazatel	norma
Pokyny pro odběr vzorků kalů z čistíren a úpraven vod	ČSN EN ISO 5667 Odběr vzorků část 13
Kvalita půdy - odběr vzorků - část 6: Pokyny pro odběr, manipulaci a uchovávání půdních vzorků určených pro studium aerobních mikrobiálních procesů v laboratoři	ČSN ISO 10 381-6
Kvalita půdy - Příprava vzorků pro fyzikálně-chemické rozbory	ČSN ISO 11 464
Fyzikálně-chemický rozbor kalů – Stanovení celkové sušiny, zbytku po žíhání a ztráta žíháním	ČSN 83 05 50 část 3
Fyzikálně-chemický rozbor kalů - Stanovení pH	ČSN EN 12 176
Kvalita půdy - Stanovení pH	ČSN ISO 10 390
Kvalita půdy - Stanovení celkového dusíku - modifikovaná Kjeldahlova metoda	ČSN ISO 11 261
Kvalita půdy - Stanovení hmotnostního podílu sušiny a hmotnostní vlhkosti půdy - Gravimetrická metoda	ČSN ISO 11 465
Characterization of sludges – Determination of trace elements and phosphorus – Aqua regia extraction methods Charakterizace kalů. Stanovení stopových prvků a fosforu. Metody extraktu lučavkou královskou	EN 13346     návrh ČSN EN 13346
Stanovení 33 prvků atomovou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (P, K, Na, Ca, Mg, Cd, Cr, Cu, Ni, Pb, Zn)	ČSN EN ISO 11 885
Jakost vod. Stanovení veškeré rtuti jednoúčelovým atomovým absorpčním spektrometrem	TNV 75 74 40
Jakost vod. Stanovení rtuti	ČSN EN 1483
Soil quality – Extraction of trace elements soluble in aqua regia (As, Cd, Cr, Cu, Ni, Pb, Zn)	ISO 11 466
Jakost vod. Stanovení sodíku a draslíku. Část 1 - 3: Stanovení sodíku a draslíku metodou atomové absorpční spektrometrie	ČSN ISO 9964-1, 2, 3 (75 7378)
Jakost vod. Stanovení vápníku a hořčíku. Metoda atomové absorpční spektrometrie	ČSN ISO 7980 (75 7383)
Jakost vod. Stanovení Co, Cu, Ni, Zn, Cd a Pb. Metody plamenové atomové absorpční spektrometrie	ČSN ISO 8288
Jakost vod. Stanovení Cr. Metoda atomové absorpční spektrometrie	ČSN EN 1233
Jakost vod. Stanovení Cd atomovou absorpční spektrometrií	ČSN EN ISO 5961
Schlamm und Sedimente. Bestimmung von adsorbierten organisch gebundenen halogenen (AOX)	DIN 38414-18
Schlamm und Sedimente. Bestimmung von 6 polychlorierten biphenylen (PCB)	DIN 38414-20
Všeobecné pokyny pro přípravu ředění při mikrobiologickém zkoušení	ČSN ISO 6887
Všeobecné pokyny pro mikrobiologické zkoušení	ČSN ISO 7218
Jakost vod. Obecné pokyny pro stanovení mikroorganismů kultivačními metodami	ČSN ISO 8199
Doporučená metoda pro stanovení detekce bakterií rodu Salmonella sp. v kalech z ČOV*	ČSN EN 12 824
Doporučená metoda pro stanovení počtů termotolerantních koliformních bakterií v kalech z ČOV*	Modifikovaná ČSN ISO 7899 - 2
Doporučená metoda pro stanovení termotolerantních koliformních bakterií: Mikrobiologie. Všeobecné pokyny pro stanovení počtu koliformních bakterií. Technika počítání kolonií*	Modifikovaná ČSN ISO 9308 - 1

* postupy jsou uveřejněny v Acta hygienica a microbiologica (AHEM) č. 7/2001.

 

Datum uveřejnění: 1. ledna 2002 Poslední změna: 19. dubna 2007 Počet shlédnutí: 4605