Turbulentní vývoj s přicházejícím termínem platnosti nařízení EUDR

Nařízení proti odlesňování, zkráceně EUDR (EU Deforestation Regulation) je v poslední době velmi skloňované. Na rozdíl od předchozího nařízení EUTR (EU Timber Regulation), které je platné od roku 2013 a týká se pouze dřeva a legality těžby, nové nařízení EUDR zahrnuje kromě dřeva dalších šest komodit (skot, kávu, kakao, sóju, palmu olejnou a kaučuk) a nově požaduje (kromě jejich legálnosti), aby produkty nebyly spojeny s odlesňováním. Bohužel se na počátku dobře myšlená vize zformovala do velmi komplikovaného nařízení, které určitou mírou byrokracie dopadne i na sektor bioenergetiky. Nejen v Česku, ale i v Evropě se tak rodí koalice pro zjednodušení a odklad nařízení. Součástí zapojených sdružení je i CZ Biom.

Co obnáší soulad s EUDR?

Byrokratická zátěž spojená s EUDR je nejvíce diskutovanou otázkou nařízení. Často dochází k duplicitě s již implementovanou legislativou, standardy (jako je například směrnice RED III nebo certifikace lesů PEFC/FSC), a také k ignoraci stávající a zcela dostatečné vnitrostátní ochrany lesů. Nařízení se týká primárně vlastníků lesů a prvovýrobců dřeva. Ti musí ve chvíli, kdy poprvé uvádějí dřevo a jeho produkty na trh, zajistit soulad s nařízením, a to splněním těchto bodů:

1. Zavedením systému náležité péče (SNP), tedy interního systému popisujícího odkud dřevo pochází, jak byla těžba provedena spolu s důkazy, že nedošlo k odlesnění,
2. Prokázáním legálnosti těžby, například výpisem z LHP, rozhodnutím o těžbě, dokladem o právu k pozemku,
3. Doložením geolokace pozemku těžby, zapsáním souřadnic (bod/polygon) těžby do systému TRACES NT (registrace se provádí přes EU Login),
4. Podáním elektronického prohlášení o náležité péči (DDS), ve stejném portálu TRACES NT se před prvním dodáním dřeva na trh odešle prohlášení dokazující náležitou péči.

V sektoru bioenergetiky, tedy od pil a dalších zpracovatelů biomasy, dodavatelů paliv z biomasy až po teplárny a elektrárny na biomasu stále není zcela jasné, do jaké míry budou muset podle současného návrhu EUDR subjekty v obchodním řetězci plnit tyto povinnosti. Dle Národního lesnického institutu (NLI – dříve ÚHUL), který je zodpovědný za vymáhání EUDR na českém trhu, by se povinnost neměla týkat přímo výrobců bioenergie. Nicméně obchodníci s biomasovými palivy (původem z lesních půd) budou muset pravděpodobně uchovávat informace získané s biomasou od vlastníků lesů. 

Shromažďovanými daty jsou například údaje o množství, druhové skladbě dřevin, data těžby, geolokace a identifikace dodavatele. Zároveň NLI jakožto kontrolní orgán bude tyto skutečnosti ověřovat v praxi. Nejasnosti ohledně působnosti panují jak z hlediska povinných subjektů, i pozemků. Podle jedné z extenzivních interpretací totiž pozemky sledované EUDR zahrnují plochy, které dle českého práva nejsou považované za les.

Turbulentní vývoj s přicházejícím termínem platnosti nařízení

Velká byrokratická zátěž, nejednoznačnost nařízení nebo i nefunkčnost IT systému jsou nejvíce skloňované důvody, proč sektor volá po odložení a zjednodušení nařízení. To má totiž vyjít v platnost ještě v roce 2025 a sektor ani správce EUDR (Evropská unie) nejsou připraveni. 

Komise podala 21. října návrh ke změně nařízení. Podle návrhu by například zpracovatelé a obchodníci s biomasou (downstream), nemuseli podávat hlášení do IT portálu, tato povinnost měla být požadována pouze od majitelů lesů, případně dovozce biomasy. Mikro a malé podniky (z low risk zemí) zároveň budou podávat pouze jednoduché a jednorázové hlášení do IT systému. V této verzi návrhu se neobjevil termín dalšího možného odkladu, pro mikro a malé podniky byla stanovena povinnost plnit EUDR od 30. 12. 2026 (tzn. s 6 až 12měsíčním odkladem oproti původnímu znění EUDR). Pro střední a velké podniky měl platit termín plnění 30. 12. 2025. Byl však přidán 6měsíční odklad povinnosti kontrol. 

Na tento návrh, který byl Komisí označen za “kompromisní”, se snesla celá řada kritiky, která je z pohledu CZ Biom oprávněná. Nedošlo totiž ke skutečnému odkladu a zjednodušení se zdá být jen na papíře. Sektor bioenergetiky například žádal o zavedení další kategorie s tzv. nulovým rizikem. Země s nulovým rizikem, ve kterých k odlesňování prokazatelně nedochází, by nemusely plnit požadavky spojené s nařízením proti odlesňování. Tento návrh má i politickou vůli. V srpnu jsme zaslali dopis ministru Markovi Výbornému, s žádostí o podniknutí kroků proti nařízení, vyjmutí českého dřeva ze sféry vlivu EUDR, tedy zařazení ČR do případné bezrizikové zóny. Krátce na to přišla od pana ministra odpověď, že si je vědom této nadbytečné byrokracie a aktivně za ČR podnikají kroky vedoucí ke zjednodušení nařízení a zavedení bezrizikové zóny. I dle jeho slov na území České republiky k odlesňování nedochází a vnímá tuto povinnost jako nadbytečnou. Návrh aktivně projednával také s eurokomisařkou pro životní prostředí Jessikou Roswall, která stojí za říjnovou revizí nařízení.

Asociace CZ Biom se aktivně podílí na návrzích změn v evropských koalicích společně s Bioenergy Europe. Jako reakci na návrh Komise jsme 30. října podepsali spolu s Bioenergy Europe a dalšími 29 obchodními sdruženími EU společnou výzvu, kde jsme volali po ročním odkladu EUDR pro všechny provozovatele a po povinnosti Komise k předložení nového právního návrhu na zjednodušení, zejména pro země se zanedbatelným rizikem odlesňování (bezriziková zóna), a to do 30. dubna 2026. Dále aktivně pracujeme v této koalici na řadě pozměňovacích návrhů, které povedou ke zjednodušení nařízení.

Ke konci listopadu přijala Evropská Rada svou vyjednávací pozici ohledně revize EUDR a navrhuje odklad nařízení o 12 měsíců pro střední a velké podniky a o 18 měsíců pro malé a mikropodniky. Zároveň doplňuje, aby povinnost za předložení požadovaného hlášení o náležité péči nesly výhradně hospodářské subjekty, které produkt poprvé uvedou na trh. U hospodářských subjektů a obchodníků, kteří navazují na dodavatelský řetězec chce Rada zjednodušení, aby již tyto články dodavatelského řetězce nemusely předkládat samostatná prohlášení o náležité péči. Pouze první hospodářské subjekty navazující na dodavatelský řetězec by měly uchovávat a předávat referenční číslo původního hlášení. U malých a mikropodniků má být povinnost zjednodušena na podávání jednorázového prohlášení. Rada také pověřila Evropskou komisi, aby do 30. dubna 2026 provedla přezkum zjednodušení, v němž posoudí dopad nařízení a administrativní zátěž pro hospodářské subjekty, zejména u malých a mikro hospodářských subjektů.

Závěrem je nutné však dodat, že žádný z návrhů není závazně platný a výsledky naší snahy ukáže až čas. Musí dojít ke shodě mezi Radou, Komisí a Parlamentem EU a následně přijde formální schválení. Je nezbytné situaci bedlivě monitorovat. V tomto doporučujeme odebírat novinky na stránkách Národního lesnického institutu, kde pod záložkou “Naše činnost” (www.nli.gov.cz/portfolio/eudr/) naleznete všechny důležité informace k EUDR včetně aktualit.

Článek byl publikován v časopisu Biom 3/2025 Biomasa, legislativa a certifikace.

Tweet

Certifikace bioplynových stanic na Slovensku

Evropský týden biometanu v Bruselu

Německá provozní podpora bioplynu

Budoucnost malých bioplynových stanic: hledání rovnováhy mezi biometanem a elektřinou

Biomasa jako udržitelný zdroj tepla ve Vimperku