Dopady kategorizační vyhlášky na sektor pevné biomasy

Sektor pevné biomasy pozorně sleduje novelizaci kategorizační vyhlášky. Promítají se do ní zejména nové požadavky vyplývající ze směrnice RED III, které mají za cíl více regulovat trh s podporovanou biomasou. Zavádí limity spojené s kaskádovým využitím biomasy, průmyslové kulatiny, kořenů a pařezů a také úspory emisí skleníkových plynů na úrovni 80 %. Nutno podotknout, že veškeré změny se týkají pouze podporovaných zdrojů (pobírajících provozní nebo investiční dotaci) a zároveň zdrojů, které podléhají certifikaci kritérií udržitelnosti. U pevné biomasy se nově podle zákona o podporovaných zdrojích energie snížila hranice definující povinnost plnit kritéria udržitelnosti z 20 na 7,5 MW tepelného příkonu.

Změna kategorií podporovaných druhů biomasy

Kaskádové využití biomasy představuje umělou transformaci trhu s biomasou, kde se legislativní silou zbytková dřevní biomasa přesměrovává do materiálového odvětví tak, aby v bioenergetice skončilo jen minimum odpadního dřeva. Společně s evropskými partnery v Bioenergy Europe zastáváme názor, že by měly být respektovány již zajeté obchodní toky, které jsou ekonomické a lokální. Kaskádový princip, ačkoliv se v duchu zdá být pro oběhové hospodářství přínosný, tak opak je pravdou. V důsledku odklonu významného množství materiálu bude nutné biomasu draze dovážet. Kaskádový princip je možné dle směrnice obejít v odůvodněných případech, jako jsou kalamitní stavy, nebo ohrožení energetické soběstačnosti. Tento krok však zahrnuje každoroční obhajobu u Evropské komise. Česko se vydalo jednodušší cestou, kdy do přílohy č. 1 tabulky č.1 kategorizační vyhlášky Kaskádový princip implementovalo.

S úpravou kategorií souvisí již zmíněná definice průmyslové kulatiny a omezení energetického využití kořenů a pařezů. Zákaz využití průmyslové kulatiny v praxi znamená, že již nebude možné využívat ani štěpku a piliny z pil, resp. ze zařízení zpracovávajících kulatinu průmyslové kvality. Zákaz využívání kořenů a pařezů měl původně sloužit k další ochraně půdy a biodiverzity. Nicméně s ohledem na český trh s biomasou, většina energeticky využívaných kořenů a pařezů pochází ze staveb například silnic, dálnic a železnic. Případně z likvidace sadů a vinic, kde nedává smysl kořeny a pařezy nevyužít, když legislativa současně nařizuje jejich odstranění.

Proto jsme předložili MPO (v jehož gesci je právě kategorizační vyhláška) návrh limitovat energetické využití kořenů a pařezů pouze z lesních půd. V posledním znění návrhu vyhlášky došlo k vyřazení dovětku definice: “...kořeny a pařezy z lesních půd”. Místo toho byla doplněna poznámka: ,,Jedná se o pařezy a kořeny pocházející z udržitelného obhospodařování lesů, s tím, že za pařezy a kořeny se nepovažují pařezy a kořeny na pozemcích zemědělského půdního fondu vznikající při povinné rekultivaci zemědělského půdního fondu nebo při rušení zemědělských kultur vinice, ovocný sad a rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích (podle nařízení vlády č. 307/2014 Sb. nebo při rušení agrolesnických systémů (podle nařízení vlády č. 140/2023 Sb.).“ U průmyslové kulatiny je navržena výjimka: “Průmyslovou kulatinou se rozumí pilařské dřevo, dýhařské dřevo, vlákninové dřevo kulaté či řezané, jakož i další kulatina, které jsou vhodné pro průmyslové účely, kromě kulatiny, jež je z důvodu svých vlastností, jako jsou druhy dřeviny, rozměry, přímost a hustota suků, nevhodná pro průmyslové využití.” Dobrou zprávou zůstává i určitý stupeň volnosti v možnosti využívání biomasových zbytků, které směrnice dovoluje používat. Tento stupeň volnosti je reflektován v navržených změnách definic kategorií.

Tabulka: Jak se mění kategorie biomasy v novelizované vyhlášce č. 110/2022 Sb. o stanovení druhů biomasy

 

Cíl úspory emisí skleníkových plynů na úrovni 80 %

Podmínky pro plnění úspor emisí skleníkových plynů a cíl 80% úspory proti fosilním palivům jsou již v tuto chvíli jasné. Stále však probíhá vyjednávání, kdy dojde k jejich vymáhání. U zařízení s primárním výkonem mezi 7,5 až 20 MW došlo k aplikování tzv. “grandfathering clause”, tedy odkladu účinnosti pravidel směrnice RED III, a to až do konce roku 2030. Tato zařízení tak budou mít povinnost plnit úsporu emisí skleníkových plynů až od 1. ledna 2031. Systém SURE pro tuto možnost odkladu (a tedy ověřování kritérií udržitelnosti ještě pod směrnicí RED II) připravil novou metodiku a formuláře, které jsou již dostupné na webu systému ke stažení (sure-system.org/en-us/media-library).

Není však shoda na tom, od kdy budou cíl 80% úspory plnit zařízení nad 20 MW. Jedním z návrhů je 1. leden 2027. My se v CZ Biom snažíme tuto povinnost odložit, aby platila až společně se zařízeními s výkonem od 7,5 do 20 MW, tedy k 1. lednu 2031 a poskytnout tak provozovatelům maximum času pro přípravu kalkulací. 

Dobrou zprávou pro prokazování úspor emisí u pevné biomasy je využití významného podílu odpadních, zbytkových kategorií biomasy, které se vyznačují nízkou uhlíkovou stopou. Problém s dosažením cíle 80 % může nastat spíše u zařízení spalujících seno nebo slámu nebo jiné cíleně pěstované plodiny, které vyžadují velké množství agrotechnických operací, což se negativně propisuje do jejich uhlíkové stopy. Pro většinu zařízení bude dokazování úspor emisí skleníkových plynů spíše jen další povinnou byrokracií spojenou s auditem kritérií udržitelnosti.

Zjednodušení výkaznictví využitím tzv. “PoS” dokumentů dobrovolných systémů

Nejpříjemnější novinkou kategorizační vyhlášky je zrušení přílohy č. 3, která obsahovala v bodě A): ,,Prohlášení dovozce paliva z biomasy a biokapalin, výrobce paliva z biomasy a biokapalin, dodavatele paliva z biomasy a biokapalin, odběratele paliva z biomasy a biokapalin, výrobce vstupní suroviny určené pro výrobu paliva z biomasy, dovozce vstupní suroviny určené pro výrobu paliva z biomasy a prodejce vstupní suroviny určené pro výrobu paliva z biomasy”, kde se prokazoval soulad například s kritérii udržitelnosti nebo podrobnosti o druhu biomasy. Dále příloha obsahovala v bodě B) ,,Prohlášení výrobce, výrobce tepla nebo výrobce biometanu” a v bodě C) ,,Vzor čestného prohlášení podle čl. II bodu 18 Přechodných ustanoveních zákona č. 382/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony”. Tyto výše zmíněné náležitosti by se měly kompletně nahradit využíváním dokumentu PoS (Proof of Sustainability – Doklad o udržitelnosti) dobrovolných systémů certifikace kritérií udržitelnosti. Nová příloha č. 3 již bude sloužit jen pro účely případného budoucího národního systému certifikace. Nebude tedy vyžadováno duplicitně vyplňovat stejné informace, jako v případě certifikace kritérií udržitelnosti.

Novelizace kategorizační vyhlášky má přímý dopad na rizikovou analýzu lesní biomasy

Dále je v návrhu vyhlášky (§ 6b) implementace i takzvaného “Statement of assurance” (ve směrnici RED III tento bod nalezneme pod článkem 29 - 6.a bod VIII), tedy prohlášení provozovatele zařízení vyrábějícího palivo z biomasy, které sice nemá prozatím jasnější obrysy, ale je klíčovým pro schválení nízkého rizika u rizikové analýzy lesní biomasy. V rizikové analýze lesní biomasy pod směrnicí RED III totiž došlo k přidání dvou nových kapitol, a to 4.6. - Předpisy pro obzvláště cenné krajiny, kde se nesmí pěstovat lesní biomasa a 4.8. - Prohlášení o věrohodnosti zařízení zpracovávajících lesní biomasu. Kapitola 4.6. odkazuje na tzv. “No go areas”, které zcela pokrývá zákon o akceleračních zónách. Kapitolu 4.6. lze však řešit dle dobrovolného systému SURE pouze implementací tohoto prohlášení (Statement of assurance) do místní legislativy. Tento bod je v návrhu vyhlášky úspěšně implementován a neměl by být již překážkou pro schválení analýzy s nízkým rizikem u lesní biomasy.

Článek byl publikován v časopisu Biom 3/2025 Biomasa, legislativa a certifikace.

Tweet

Certifikace bioplynových stanic na Slovensku

Evropský týden biometanu v Bruselu

Německá provozní podpora bioplynu

Budoucnost malých bioplynových stanic: hledání rovnováhy mezi biometanem a elektřinou

Biomasa jako udržitelný zdroj tepla ve Vimperku