Německá provozní podpora bioplynu a biometanu jako nová páteř stabilní energetiky

Německo vstoupilo do nejzásadnější etapy své energetické transformace od zavedení zákona EEG (Erneuerbare-Energien-Gesetz) o obnovitelných zdrojích energie před více než dvaceti lety. Po období masivního růstu obnovitelných zdrojů se realita energetického systému výrazně proměnila. Vítr a fotovoltaika dnes určují výrobu elektřiny v zemi, ale zároveň svou volatilní povahou odhalují slabiny současného energetického mixu. Instalovaný výkon roste, avšak jistota výkonu ve chvíli potřeby klesá. Bez zdrojů, které jsou schopny dodávat elektřinu přesně tehdy, kdy výroba z větru a slunce selhává, se soustava stává křehkou, závislou na fosilních špičkovacích elektrárnách a nákladných dovozních řešeních. V této situaci vstupuje bioplyn a biometan do nové role, ve které nepředstavují doplněk, ale strategický stabilizační prvek moderní energetiky.

Změna německého přístupu není izolovaným krokem, ale logickou součástí evropské strategie, jejímž jádrem je spojení dekarbonizace a energetické bezpečnosti. Směrnice RED III posiluje roli obnovitelných plynů ve výrobě elektřiny, tepla, v průmyslu i dopravě a nastavuje jejich udržitelné parametry. Iniciativa REPowerEU zároveň zdůrazňuje, že Evropa musí snížit závislost na dovozu fosilního plynu a rozvíjet vlastní produkci biometanu. Evropská unie v roce 2024 stále dovážela přibližně 52 miliard metrů krychlových ruského plynu (≈ 550 TWh, Fachverband Biogas 2025), což jasně ukazuje, že energetická transformace se týká nejen emisí, ale i geopolitiky. Dekarbonizace se musí opírat nejen o megawatthodiny, ale také o molekuly schopné udržet stabilitu infrastruktury a energetickou soběstačnost. Biometan má výhodu okamžité použitelnosti v existující síti, kterou vodík nebo bateriová řešení nedokážou ve stejném rozsahu nahradit.

Německý bioplynový sektor na cestě od stagnace k nové příležitosti

Od přijetí EEG vyrostl německý bioplynový sektor do podoby, která nemá v Evropě obdoby. Počet zařízení překročil 9 000 provozů a sektor zaměstnává více než 50 000 lidí s obratem přesahujícím 13 miliard eur ročně (FvB 2025). První vlna rozvoje byla spojena s orientací na kilowatthodiny v nepřetržitém provozu, což nebylo ve své době chybou. Stabilitu totiž zajišťovaly fosilní zdroje. Jakmile však začaly v německém mixu dominovat obnovitelné zdroje, logika se změnila. Více než 70 % výroby elektřiny z OZE dnes pochází z větru a fotovoltaiky (FvB 2025), a Německo se tak ocitlo v paradoxní situaci rekordního instalovaného výkonu, ale nedostatku výkonu v kritických momentech.

Rozhodnutí Evropské komise jako impuls k nové podpůrné logice

Evropská komise schválila navýšení německého schématu podpory o 7,9 miliardy eur podle pravidel CEEAG a článku 107 odst. 3 písmene c SFEU. Změna byla notifikována pod číslem SA.118542 (EK Press Corner). Komise označila opatření za nezbytné, přiměřené a vhodné k posílení výroby elektřiny z biomasy a bioplynu a zároveň potvrdila, že podpora je omezená na minimální nezbytnou úroveň, aby nenarušila hospodářskou soutěž. Úprava schématu zvyšuje objem aukcí, zavádí vyhrazené kvóty pro zdroje napojené na teplárenské sítě, omezuje počet podporovaných provozních hodin ve prospěch výroby v době nedostatku výkonu a urychluje přechod stávajících instalací do nového režimu s vyšším ohodnocením flexibility.

Nová logika EEG a vzestup flexibility

Německo tím přechází od podpory zaměřené na množství elektřiny k podpoře zaměřené na její hodnotu v čase. Bioplyn má vyrábět tehdy, kdy to potřebuje soustava, nikoli nepřetržitě. Nové nastavení výrazně zvýhodňuje zdroje, které disponují předimenzovaným výkonem kogeneračních jednotek, zásobníky plynu a tepla a schopností řídit provoz v krátkých intervalech, což je princip známý z velkoobchodních trhů s elektřinou. Flexibilní kapacita dnes činí přibližně 6 GW s cílem 12 GW do roku 2030 a 24 GW do roku 2040 (FvB 2025). Poprvé tak vzniká jasně formulovaný výkonový cíl pro bioplyn.

Základním rozdílem, který stojí za touto změnou, je rozdíl mezi energií a výkonem. Zatímco energie je komodita, výkon je předpoklad stability soustavy. Bez výkonu roste potřeba regulační energie, zvyšuje se riziko nestability a v krajním případě hrozí kolaps soustavy. Bioplyn je dnes jedním z mála obnovitelných zdrojů, který dokáže poskytovat primární, sekundární i terciární regulaci. Tím se stává skutečným konkurentem fosilních špičkových zdrojů. Během období tzv. “dark doldrums”, kdy není k dispozici ani vítr ani slunce, nabývá tato schopnost klíčového významu.

Německý model posiluje i proto, že biometan není omezen na jediný sektor. Uplatňuje se ve výrobě elektřiny, v teplárenství, dopravě i průmyslu. Zákon GEG (německý Energetický zákon o budovách) postupně požaduje využití obnovitelné složky v nových systémech vytápění, zatímco emisní kvóta s pokutou 600 eur za tunu CO₂ podporuje využití biometanu ve formě bioCNG a bioLNG (FvB 2025). Tato sektorová provázanost je důvodem, proč německý sektor navzdory stagnaci obstál a nyní znovu roste.

Budoucnost bioplynu v Německu

Do roku 2030 lze očekávat nárůst flexibilní kapacity, hlubší integraci bioplynu do výkonových trhů, posilování vazeb na teplárenství a postupné nahrazování fosilních špičkovacích zdrojů. Kolem roku 2040 může bioplyn plnit roli poslední obranné linie stability v systému založeném převážně na větru a fotovoltaice.

Navýšení podpory o 7,9 miliardy eur nepředstavuje kosmetickou úpravu, ale změnu energetické logiky. Německo již nehledá zdroj, který vyrábí stále. Hledá zdroj, který vyrábí tehdy, kdy je to potřeba. V tomto pojetí není bioplyn doplňkem energetiky, ale stabilizačním pilířem, který dává větrné a solární energetice možnost skutečně dominovat. Právě v tom spočívá jeho nový smysl a důvod, proč má v Německu trvalé místo v energetickém mixu budoucnosti.

Článek byl publikován v časopisu Biom 3/2025 Biomasa, legislativa a certifikace.

Tweet

Certifikace bioplynových stanic na Slovensku

Evropský týden biometanu v Bruselu

Německá provozní podpora bioplynu

Budoucnost malých bioplynových stanic: hledání rovnováhy mezi biometanem a elektřinou

Biomasa jako udržitelný zdroj tepla ve Vimperku