Budoucnost malých bioplynových stanic: hledání rovnováhy mezi biometanem a elektřinou

Český bioplynový sektor vstupuje do klíčové etapy. Po dvaceti letech podpory výroby elektřiny se pozornost politiky přesouvá k biometanu – pokročilému obnovitelnému plynu významnému nejen pro dekarbonizaci dopravy a průmyslu. Přesto zůstává zásadní otázka: Jak udržet menší zemědělské bioplynové stanice, které vyrábí elektřinu a teplo, přináší pracovní příležitosti a stabilizují venkovskou energetiku?

Transformace sektoru a ztráta rovnováhy

Po více než dvou dekádách existence provozních podpor se řada bioplynových stanic ocitá na konci původního systému garantovaných výkupních cen. Zároveň se začíná naplno rozvíjet segment biometanu, jehož výroba a využití se stává prioritou pro naplnění evropských klimatických cílů.

Rozvoj biometanu je jednoznačně budoucností, přesto se s ním pojí riziko ztráty diverzity v sektoru. Menší zemědělské stanice o výkonu do několika set kilowattů, napojené na farmy a lokální odběr tepla, se do nových dotačních a legislativních schémat obtížně začleňují. Tím hrozí, že část provozů, které dlouhodobě přinášejí venkovu ekonomické i environmentální výhody, bude nucena omezit nebo ukončit svou činnost.

Bioplyn jako součást venkovské ekonomiky

Zemědělské bioplynové stanice mají pro venkov nezastupitelnou funkci. Přeměňují statková hnojiva, siláže, senáže a další organické zbytky na energii, stabilizují odbyt zemědělských produktů a zároveň zajišťují ekologicky šetrné nakládání s kejdou a digestátem.

Díky těmto procesům dochází ke snížení emisí amoniaku a zápachu, ke zlepšení kvality hnojiv, ale i k omezení ztrát dusíku do ovzduší a vody.

Na mnoha místech se navíc kombinace bioplynky s lokálním zpracováním zemědělských komodit stala základem nových pracovních míst. Bioplynová stanice zde není pouze výrobcem elektřiny, ale stává se centrem oběhového hospodářství, které propojuje zemědělství, energetiku a místní ekonomiku.

Bariéry modernizace a nových projektů

Přes uvedené přínosy naráží provozovatelé na několik strukturálních problémů.

Nejčastěji zmiňovanou překážkou je komplikovaný systém modernizace. Menší zdroje do 1 MW musí při obnově podpory dokládat rozsáhlou investiční dokumentaci, zatímco větší provozy prokazují modernizaci jednodušeji. Tato nerovnost zvyšuje administrativní zátěž a demotivuje menší zemědělce, kteří by jinak byli ochotni své stanice inovovat.

Další limit představuje nízký souhrnný výkon, který může být v rámci podpory každoročně modernizován. V praxi se tak podpora vztahuje jen na několik málo zařízení ročně, což neumožňuje plošnou obnovu sektoru.

Chybí také aktivovaná podpora pro nové malé bioplynky do 0,5 MW, které by mohly vznikat na menších farmách nebo v obcích. Bez provozní podpory je však výstavba ekonomicky téměř nemožná.

Systémově není řešena ani aktualizace cen vstupních surovin. Rostoucí náklady na substráty, investice do environmentálních opatření a vliv inflace nejsou dostatečně promítnuty do provozní podpory. Výsledkem je ztráta ekonomické rovnováhy u mnoha provozů, které již dnes pracují s minimální marží.

Využití tepla jako příležitost

Jednou z cest, jak zlepšit efektivitu a ekonomiku provozu, je vyšší využití tepla z bioplynových stanic.

Investiční výzvy zaměřené na rozvody tepla umožňují vyvádět teplo do blízkých objektů – zemědělských areálů, potravinářských provozů, škol nebo komunitních budov. Takto využité teplo může významně zvýšit celkovou účinnost výroby a posílit energetickou soběstačnost obce či farmy.

Zákonný rámec již umožňuje provozní podporu tepla z nových BPS a do budoucna lze očekávat, že právě kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET) bude představovat důležitý model pro menší lokální zdroje.

Decentralizované využití energie z bioplynu zároveň zlepšuje přijetí obnovitelných zdrojů veřejností a posiluje energetickou odolnost regionů.

Potřeba systémové úpravy

Diskuse o budoucnosti bioplynu se dnes soustředí na hledání vyváženého rámce, který umožní rozvíjet jak moderní biometanové projekty, tak i tradiční výrobu elektřiny a tepla.

Pro udržení diverzity v sektoru by bylo vhodné:

• zjednodušit pravidla modernizace menších zdrojů,
• zvýšit roční alokace výkonu pro podporu modernizačních projektů,
• aktivovat podporu pro nové menší BPS,
• aktualizovat referenční ceny a náklady na vstupní suroviny,
• a rozšířit podporu využití tepla jako klíčového parametru efektivity.

Taková opatření by umožnila zachovat funkční síť zemědělských bioplynových stanic, které tvoří páteř venkovské energetiky a významně přispívají k cirkulární ekonomice.

Bioplyn a ETS II: nová motivace pro OZE

Systém emisního obchodování pro budovy a dopravu (EU ETS II), který má vstoupit v platnost v příštích letech, zvýší cenu fosilních paliv, a tím i náklady na vytápění a dopravu. Z tohoto pohledu se výroba energie z bioplynu může stát důležitým nástrojem, jak zmírnit dopady uhlíkové daně na venkovské domácnosti a podniky. 

V oblastech, kde je dostupné teplo nebo elektřina z obnovitelných zdrojů, se totiž očekává nižší dopad zvýšených nákladů. Bioplyn tak může hrát roli nejen v dekarbonizaci, ale i v sociálním rozměru energetické transformace, zejména v regionech, kde jsou jiné formy OZE hůře dostupné.

Směřování k oběhové energetice venkova

Bioplynové stanice představují propojení energetiky, zemědělství a ochrany životního prostředí. Jejich přínos nelze měřit pouze vyrobenými megawatthodinami, ale i tím, že uzavírají koloběh živin, snižují emise a podporují lokální zaměstnanost. 

V době, kdy se evropská energetika orientuje na decentralizaci a stabilní obnovitelné zdroje, mohou právě malé a střední bioplynové stanice plnit roli flexibilního pilíře regionální energetiky. Budoucnost bioplynu by proto neměla být otázkou volby mezi biometanem a elektřinou, ale hledáním rovnováhy mezi oběma cestami.

Rozvoj biometanu musí jít ruku v ruce s udržením a modernizací zemědělských bioplynových stanic, které tvoří základ oběhového hospodářství a představují spojovací článek mezi klimatickou politikou, potravinovou bezpečností a rozvojem venkova.

Článek byl publikován v časopisu Biom 3/2025 Biomasa, legislativa a certifikace.

Tweet

Certifikace bioplynových stanic na Slovensku

Evropský týden biometanu v Bruselu

Německá provozní podpora bioplynu

Budoucnost malých bioplynových stanic: hledání rovnováhy mezi biometanem a elektřinou

Biomasa jako udržitelný zdroj tepla ve Vimperku