Zprávy z tisku

V chemickém areálu v Záluží na Mostecku začíná stavba výzkumného centra, které by mělo v příštích letech vést český petrochemický výzkum. Centrum UniCRE vyjde na necelých 800 milionů korun, z toho tři čtvrtiny dodají evropské a národní dotace. Základem výzkumného centra bude současný Výzkumný ústav anorganické chemie (VÚAnCh), který se přestěhuje z Ústí nad Labem. Jeho ředitel Milan Petrák zároveň kritizoval ostatní příjemce dotací na výzkum, kteří prý investují bezhlavě.

Majitelé solárních elektráren zprovozněných do konce roku 2010 zůstanou jediní, kteří dokážou proměnit sluneční svit v jisté miliardy korun. Stát jich pro ně podporou zelené energie zajistil ročně pětadvacet. A to se nezmění ani v případě, že projde plán šéfky Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové. Ta hodlá zastavit podporu všem novým obnovitelným zdrojům od roku 2014.

Většina české veřejnosti nemá reálnou představu o nákladech na podporu obnovitelných zdrojů energie. Lidé většinou zastávají názor, že by obnovitelné zdroje měly být finančně podporovány, ale podpora by neměla být povinností. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnila společnost Factum Invenio.

Za přesun k obnovitelným zdrojům, které mají nahradit rušenou jadernou energii, zaplatí Němci od loňska do roku 2020 celkem 175 miliard eur (4,4 bilionu Kč). V roce 2020 spotřebitelé za náklady přechodu na "zelenou" energii vydají v účtech za elektřinu o 60 procent více než loni. Zjistila to přední globální konzultační společnost McKinsey ve studii, kterou tento týden získal německý list Handelsblatt.

Sněmovna dnes přehlasovala veto prezidenta Václava Klause a stvrdila nový zákon o podporovaných zdrojích energie. Zákon v jednom předpisu soustřeďuje podporu pro obnovitelné zdroje, druhotné zdroje a kombinovanou výrobu elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů. Mezi podporované zdroje energie zahrnuje biometan. Podle prezidenta však mimo jiné přináší neodhadnutelné zvýšení cen energií. Zákon podpořilo 145 poslanců napříč politickými stranami.

Rozhovor s Martinem Bursíkem, bývalým ministrem životního prostředí

Představitelé evropské exekutivy se tento týden sešli, aby vyřešili spor mezi dvěma generálními ředitelstvími Komise ohledně nepřímých dopadů, které má na životní prostředí využívání biopaliv. Nepodařilo se však dosáhnout žádného rozhodnutí. Environmentální organizace před dalšími průtahy varují.

Španělští a brazilští výzkumníci studovali přímou interakci mezi kyselinou huminovou a růstem kořenů v závislosti na různém původu organických materiálů.

Pěstování biomasy, fotovoltaické farmy nebo plantáže větrných elektráren zpravidla mění způsob využívání daného prostoru. To se pak projeví v úbytku biodiverzity. Míst, kde něco takového nejenže nevadí, ale naopak je společností vyžadováno, není mnoho. Jedním z nich jsou zatravněné plochy podél letišť.

Zemědělci plánují sérii blokád silnic po celé republice. Důvodem je chystané zrušení takzvané zelené nafty a zavedení spotřební daně z vína. Protestní akce se podle prezidenta Agrární komory budou opakovat a stupňovat.

Levné čínské výrobky se začínají prosazovat také na poli větrné energetiky, jak se ukazuje i na nynějším hannoverském průmyslovém veletrhu. Německý tisk se v této souvislosti ptá, zda ji nepostihne stejný osud jako solární odvětví, kde silná asijská konkurence přispěla k pádu řady významných producentů fotovoltaických zařízení.

Středoevropské a východoevropské země mají starému kontinentu v oblasti energetiky co nabídnout, tvrdí profesor Friedbert Pflüger, německý odborník na energetiku působící na King's College v Londýně. Musí ale více hájit v Bruselu své zájmy, mezi kterými je i rozvoj uhelných elektráren. Rozhovor s profesorem Pflügerem probíhal na konferenci Energetický sektor ve střední Evropě - výzvy, příležitosti a úskalí, na níž poradenská společnost Ernst & Young představila studii popisující stav a budoucnost energetického sektoru v nových členských zemích Evropské unie.

Zdvojnásobení tohoto podílu do roku 2030 je součástí iniciativy umožnit světovému obyvatelstvu přístup k elektrické energii.

Podle aktuálního odhadu bude sklizeň řepky ještě nižší než v již beztak slabém minulém roce.

Firmám se zřejmě budou poplatky za znečišťování ovzduší do roku 2021 zvyšovat v duchu původního vládního návrhu zákona o ochraně ovzduší. Počítá s tím senátní verze předlohy, kterou dnes sněmovna schválila, i když původně navrhovala poplatky do deseti let zrušit. Zákon v podobě, proti níž protestovaly Svaz průmyslu a dopravy a Svaz chemického průmyslu, nyní dostane k podpisu prezident.

Co s trusem, který produkují stovky milionů prasat v Číně, napadlo jistou australskou společnost. Pro Čínu vytváří 1,4 milionu tun prasečích výkalů horu problémů, ale Australané z ní poněkud začali ubírat, jelikož prasečí produkt dokážou využít k výrobě elektrické energie, píše dnes agentura Reuters.

Evropská unie zvažuje, zda kvůli argentinskému poškozování zahraničních investic nezastaví jednání o preferenční celní dohodě s celým jihoamerickým obchodním blokem Mercosur. Řekl to dnes španělský ministr zahraničí José Manuel García-Margallo. Argentina se minulý týden rozhodla vyvlastnit většinový podíl španělské ropné skupiny Repsol v největším argentinském ropném producentovi YPF.

V Česku klesá zájem o ocelové a litinové kotle na pevná paliva. Důvodem je připravovaná legislativa v oblasti ochrany ovzduší, která má zpřísnit podmínky používání kotlů na pevná paliva. Klesá především zájem o kotle na uhlí. Na stavebních veletrzích v Brně to ČTK řekl sekretář Asociace podniků topenářské techniky Josef Žďárský.

Šumvaldský koláček, medlovský koblih či slámové brikety z Dlouhé Loučky bude v příštích dvou letech zdobit značka Haná regionální produkt, která dokládá jejich kvalitu, místní původ i jedinečný vztah k regionu. Certifikační komise v těchto dnech značku nově udělila 11 výrobcům z Olomoucka, Prostějovska, Přerovska a Kroměřížska. Celkový počet označených výrobků se tak vyšplhal na 39, převažují potraviny. ČTK to sdělila koordinátorka projektu Marie Tesařová.

Hostětín na Uherskohradišťsku získal jako první obec v republice ocenění Climate Star 2012 za vynikající projekty ochrany klimatu. Ocenění uděluje Klimatická Aliance nejúspěšnějším evropským obcím a regionům, Hostětín si ho zasloužil především svým přístupem k využívání obnovitelných zdrojů energie, informovala dnes ČTK Alena Šuráňová z ekologického Centra Veronica v Hostětíně.