Zprávy z tisku

Do roku 2018 se celkové emise skleníkových plynu v rámci EU výrazně snížily. V porovnání s rokem 2005 poklesly o 17 %, s rokem 1990 pak o 23 %. Hlavními faktory pohánějící snižování emisí v energetickém sektoru byly zvyšování energetické účinnosti, integrace obnovitelných zdrojů energie do energetických mixů jednotlivých členských států EU a postupný odklon od uhlí. Přesto EU není dle nejnovější reportu Mezinárodní energetické agentury (IEA) na cestě k tomu, aby dosáhla vytyčených cílů pro rok 2030.

Finanční podpora ze zdrojů Fondu pro spravedlivou transformaci EU by se neměla týkat zemního plynu ani jádra. Ministři z členských států EU se na tom ve středu 24. června 2020 dohodli navzdory požadavkům osmi členských státu z východní Evropy na zahrnutí obou zdrojů energie do podporovaných aktivit.

Praha 25. června (ČTK) - Půdním suchem je po intenzivních srážkách z minulého týdne ohrožena jen malá část Česka, konkrétně je to bezprostřední okolí Ústí nad Labem, Prahy a Brna. ČTK to dnes sdělila mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Martina Součková. Zemědělské sucho se podle meteorologů nyní v Česku prakticky nevyskytuje.

Praha 25. června (ČTK) - Do české energetické a technologické firmy Nano Energies vstupují noví akcionáři, investoři Petr Němec a Petr Zahradník. Společně získávají ve společnosti 37,5procentní podíl. ČTK o tom dnes informovala mluvčí firmy Barbora Petrová, cenu transakce neuvedla. Kapitál Nano Energies formou příplatku o vyšší desítky milionů korun podle ní společně navýšili i oba stávající akcionáři Petr Rokůsek a Tomáš Janeček.

Biometan nahradí v roce 2030 až 40 % zemního plynu používaného ve státech EU v sektoru dopravy. Celkové emise skleníkových plynů z dopravy poháněné plynem se tak sníží o 55 %, doprovázené až 1 milionem nových pracovních míst [1] a roční úsporou při nákupu pohonných hmot více než 115 miliard korun (4,5 miliardy EUR)*. Vyplývá to z nové studie o současném stavu a potenciálu využití biometanu v dopravě, kterou vydala Asociace pro vozidla na zemní plyn a bioplyn (NGVA) a Evropská bioplynová asociace (EBA). [2]

Jak posunout Česko k udržitelné budoucnosti a funkční ekonomice, až si sundáme roušky? Tato otázka spojila 91 byznysů – 72 firem, 11 asociací, 5 neziskovek, 2 think-tanky a 1 investiční fond do iniciativy Změna k lepšímu. Iniciativa je otevřená a další podporovatelé tak stále přibývají. Příštích pět měsíců budou pracovat na konkrétních řešeních a nápadech, kterými chtějí pomoci Česku zařadit se mezi světové špičky v inovacích a udržitelnosti.

Na zabezpečení výdajů na opatření nitrátové směrnice bude potřeba 752 milionů korun. Uvádí to Strategie financování směrnice o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (nitrátová směrnice), kterou dnes schválila vláda. Uvedený odhad zahrnuje náklady spojené s údržbou a obnovou skladovacích prostor ve výši 229 milionů korun a nově vzniklé náklady na vybudování nových skladovacích kapacit nutných k dodržení požadavku nitrátové směrnice ve výši 523 milionů korun.

Ve vzdálenosti 17 km jihovýchodně od hlavního města Spojených arabských emirátů, Abú Dhabí, započala v roce 2008 stavba tzv. Masdar City. Město vybudované na poušti má být vzorem pro budoucí městské plánování. Využívá udržitelná nízkouhlíková řešení, energie se vyrábí z obnovitelných zdrojů. Plánované dokončení projektu se však stále odsouvá, nyní se spekuluje o roku 2030, přičemž dle původních plánů mělo město být dokončeno přibližně v roce 2016.

Mšeno využívá k vytápění v městských budovách obnovitelné zdroje. V základní škole spaluje dřevní štěpku, nyní začala oprava městského úřadu, kde bude i kotelna na dřevěné pelety. Jedná se o poslední velkou městskou budovu, kterou je třeba zrekonstruovat včetně topení. Město usiluje nejen o více ekologický provoz, ale také o úsporu na nákladech, řekl ČTK starosta Mšena Martin Mach (Zelení).

Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to z právě zveřejněné studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE. [1]

Londýn 9. června (ČTK) - Ve středu to budou dva měsíce, co Británie nevyužívá energii z uhelných elektráren. Podle agentury Reuters to je nejdelší takové období od průmyslové revoluce v 19. století. Ostrovní země plánuje, že v roce 2024 zavře všechny uhelné elektrárny, aby snížila emise oxidu uhličitého (CO₂), které výrazně přispívají ke globálnímu oteplování.

Praha 6. června (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) do konce roku 2019 proplatilo 33.654 žádostí částkou 6,81 miliardy korun. Aktivních žádostí, tedy schválených žádostí v různém stupni administrace, bylo 42.437 za 11,25 miliardy korun. Celkové zdroje programu pro období 2014 až 2021 MŽP odhaduje na 17,2 miliardy korun, téměř o deset miliard korun méně proti původním předpokladům. Vyplývá to z bilance NZÚ za rok 2019, kterou má ČTK k dispozici. V pondělí ji dostane pro informaci vláda. Dokument předloží ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Praha 2. června (ČTK) - Nahrazení současného uhelného průmyslu v Česku takzvanými zelenými zdroji nezaměstnanost nezvýší. Na dnešním briefingu při příležitosti pátečního zasedání uhelné komise v elektrárně Prunéřov to uvedli analytici Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a skupiny Faktaoklimatu.cz. Rozvoj obnovitelných zdrojů energie je podle nich příležitostí pro restart české ekonomiky po koronavirové krizi.

Po dlouhém úsilí se povedlo sjednotit finanční podporu pro zemědělské a odpadové bioplynové stanice. V minulosti byla vyšší podpora pro stanice zpracovávající energetické suroviny, nižší pro ty zpracovávající bioodpady.

O mnoha věcech, které souvisí s odpadem, si obce mohou rozhodovat samy. Každá domácnost je sice zodpovědná za to, kolik odpadu vyprodukuje a jak s ním naloží, ale obce mají prostor k tomu, aby svým obyvatelům k odpovědnosti pomohly.

Celkem 750 miliard eur má být během příštích dvou let investováno na podporu evropské ekonomiky zasažené pandemií COVID-19, vyplývá z návrhu Next Generation EU, balíku opatření na zotavení ekonomiky. Přibližně dvě třetiny z toho mají jít na masivní rozvoj obnovitelných zdrojů, energetické efektivity, čisté mobility a „čistého” vodíku a dalších opatření ve státech rozhodnutých podpořit principy Zelené dohody a digitalizace. Vyplývá to z návrhu, který začala včera odpoledne zveřejňovat Evropské komise.^[1] Česko se sice své izolované pozice odmítače Zelené dohody zbavilo, jeho přístup ale zůstává velmi rezervovaný a spíš formální. Hrozí tak, že o možnost získat desítky až stovky miliard korun pro obnovu ekonomiky i energetiky přijdeme, upozorňuje Komora obnovitelných zdrojů energie a důrazně vyzývá vládu k přehodnocení postoje.

Praha 27. května (ČTK) - Pražský magistrát hledá ve výběrovém řízení firmu, která bude v Praze svážet bioodpad ve velkoobjemových kontejnerech. Maximální cena zakázky má být 16,84 milionu korun a smlouva s vítěznou firmou bude podepsána na roky 2021 a 2022. Vyplývá to z dokumentu uveřejněného ve věstníku veřejných zakázek. V Praze se už sváží do kompostárny bioodpad z běžných popelnic.

Brno 25. května (ČTK) - Jihomoravští radní schválili dnes 177 žádostí téměř za 18 milionů korun z třetí části výzvy dotací na výměnu starých kotlů na tuhá paliva. Krajský úřad o tom informoval v tiskové zprávě.

V současné době probíhá nejen schvalování nové odpadové legislativy, ale v meziresortním připomínkovém řízení byla také novela zákona o zadávání veřejných zakázek. Odborníci se na řadě seminářů shodli, že veřejné zakázky a jejich legislativu je třeba co nejdříve upravit tak, aby v mnohem větší míře byly při veřejných zakázkách využívány produkty recyklace.

Praha 18. května (ČTK) - Pražský magistrát si nechá vypracovat strategii přechodu na takzvanou cirkulární ekonomiku. Dokončena by měla být do 31. března 2021. Vyplývá to z dokumentu, který dnes schválili pražští radní. Cirkulární ekonomika vychází z principu opakovaného využívání surovin, čímž se snižuje množství odpadů. Město jejím zavedením zároveň reaguje na novelu zákona o odpadech, podle níž musí do roku 2030 snížit jeho množství na polovinu.