EnglishRSSkontaktyčlenstvísitemapinzerce a reklama
Biom.cz
biomasa, biopaliva, bioplyn, pelety, kompostování a jejich využití

ODBORNÉ ČLÁNKY

Sběr a komunitní kompostování domovních bioodpadů v ČR

Legislativa

Směrnice 1999/31/EC o skládkování odpadů1 stanovuje harmonogram snižování množství skládkovaného biologického komunálního odpadu (dále jen bioodpadu). Jednoznačně však neurčuje metody k dosažení této redukce. Z jejího textu však vyplývá, že biologické způsoby nakládání s tímto odpadem by měly být preferovány. Proto Komisariát pro životní prostředí Evropské komise vypracoval dokument o nakládání s biodegradabilním odpadem2. Ten je v současné době ve fázi druhého návrhu, ale s ohledem na zařazení vypracování legislativy pro nakládání s biodegradabilními odpady mezi priority 6. environmentálního akčního programu Evropského Společenství3 je možné očekávat jeho brzké vstoupení v platnost. Hlavní požadavky pracovního dokumentu o nakládání s biodegradabilním odpadem jsou tyto:

Tímto jsou nastíněny dva hlavní směry sběru a nakládání s bioodpady: oddělený sběr a komunitní kompostování, které v celé šíři svého významu znamená podporu domovního kompostování, společné kompostování pro více domů, rodin či zahrad a zapojování lidí a komunity do kompostování4.

Statistika

Dle předběžných výsledků sčítání lidu5 žilo k 1.3.2001 v našich celkem 5 obcích s více než 100 tisíci obyvatel 2 146 621 lidí a v 622 obcích od 2 do 100 tisíc obyvatel 5 473 487 lidí. To znamená, že systémy odděleného sběru bioodpadu by postupně měly pokrýt minimálně 74% obyvatel ČR, pokud by návrh legislativy o nakládání s biodegradabilním odpadem vstoupil v platnost v současné podobě. V těchto celkem 627 obcích by tedy byl dominantním způsobem nakládání s biologickými odpady jejich oddělený sběr a využití na kompostárně či bioplynové stanici. Komunitní kompostování by zde bylo praktikováno zejména jako prostředek odlehčení těmto systémům - snížení dopravních nákladů, kapacity sběrných nádob, atd.

V obcích do 2 000 obyvatel (máme jich 5 631) by bylo vhodné zavádět spíše komunitní způsob nakládání s bioodpadem. Jelikož v těchto obcích bylo k 1.3.2001 celkem 723 533 trvale obydlených domů a 914 998 trvale obydlených bytů, znamená to, s ohledem i na další okolnosti, že pokud bychom chtěli být ve využívání bioodpadů důslední (v což věřím), bylo by potřebné ve většině malých obcí podpořit vznik systémů komunitního kompostování, které by měly být schopny začlenit do využívání bioodpadu jak rodinné domy, tak bytovou zástavbu.

Sběr bioodpadů

Stav

V české republice je v současné době biologický odpad odděleně sbírán a kompostován v několika obcích (v různé míře a rozličnými způsoby) - Bystřici nad Pernštejnem6, Kroměříži7, Nové Pace6, Písku7, Plzni8, Praze 129, Rýmařově6, Strážnici7, Uherském Hradišti6 a dozajista i v dalších. Celkově je možné stav sběru bioodpadu v ČR považovat za stadium pilotních projektů.

Možnosti

Asi největší potenciál pro velkoplošný sběr biologických odpadů má obdoba systémů známých zejména z německy mluvících zemí10. Tyto systémy obvykle využívají nádoby o objemu 60 - 240 litrů, které bývají v našich klimatických podmínkách z obytných částí města sváženy jednou za 1 - 2 týdny, avšak např. v Barceloně je počet svozů od domů 3-4 týdně a z tržišť se vyjma neděle sváží denně11. Na sídlištích je možné uplatnit i větší nádoby či kontejnery např. o objemu 1 100 litrů, jak je tomu v Rýmařově či v Pezinku6. Hustota rozmístění sběrných nádob závisí na hustotě zalidnění, objemu nádob a frekvenci svozu. Např. ve Vídni jsou 240 litrové nádoby rozmístěny v husté zástavbě místy i po 20-30m10, podrobněji hustotu rozmístění nádob ve Vídni popisuje tabulka 1. V oblastech s řídkým osídlením, kde převažují rodinné domy, jsou sběrné nádoby dávány ke každému domu. Obvykle pak mívají menší objem, např. v oblasti okolo francouzského městečka Bapaume jsou tímto způsobem rozmístěny 120 l nádoby11.

Tabulka 1: Hustota sběrných nádob ve Vídni10

Počet bytů Nádoby (počet/objem l)
zbytkový odpad starý papír biologické odpady*
1 - 2 1/ 120    
3 - 4 1/ 240    
5 - 7 2/ 240 1/ 240 1/ 240
7 - 10 1/ 770 2/ 240 1/ 240
10 - 15 1/ 1100 1/ 770 2/ 240
do 30 1/ 2200 2/ 770 1/ 770

* S výjimkou vnitřních částí města.

Nádoby jsou buď rozmisťovány plošně dle předem vypracované mapy či jiné pomůcky nebo cíleně např. na základě žádostí od obyvatel. První varianta zabezpečuje rychlé rozšíření sběru a umožňuje snadnější optimalizaci svozu, zatímco druhá je úspornější po stránce nákladů na nádoby a dosahuje lepší kvality sběru (o nádoby na sběr biologických odpadů se aktivně zajímají pouze lidé, kteří mají zájem třídit). V některých obcích, jako např. v Heilbronnu10, je oddělený sběr biologického odpadu povinný (s výjimkou domácností kde je biologický odpad kompostován).

Tam kde je sběr biologického odpadu koncipován na dobrovolné bázi, je k zapojení obyvatel nutná osvětová kampaň, která by měla být při zahájení sběru intenzivní, a pak po celou dobu jeho trvání mírnější. Je dobré vycházet z praxí ověřené zásady, že lidé by měli dostat přibližně tři drobné a jednu podrobnější informaci ročně12. Kampaň může zahrnovat roznášení letáků do schránek, distribuci příruček na požádání, semináře, dny otevřených dveří na kompostárně či v recyklačním centru, pochůzky dům od domu, přednášky na školách, diskuse v rádiu a televizi, články a tiskové zprávy v novinách, webové stránky (obvykle v rámci webu obce), dotazníky, kalendáře s termíny svozů, nálepky na odpadní nádoby v domácnostech s popisem co do bioodpadu patří a co ne, telefonní odpadovou linku pro otázky obyvatel ... Velmi záleží na kvalitě a koncepčnosti publikovaných materiálů. Např. je vhodné, když mají nějaký jednotící prvek, který je umožní na první pohled či poslech odlišit od reklamy. Jako méně účinné se ukazují být kampaně vedené přes hromadné sdělovací prostředky11. Účinná je spíše přímá komunikace s obyvateli a zejména důvěryhodnost systému - obyvatelé musí mít možnost si kdykoliv ověřit, že třídění biologických odpadů má smysl a je přínosem jak pro životní prostředí a obec, tak i pro ně samotné.

Kvalita i množství sebraných biologických odpadů bývají vyšší v okrajových částech měst či menších obcích. Např. v řídce obydlených oblastech Vídně je sbíráno kolem 100 kg na obyvatele a rok, zatímco v hustě zalidněných částech kolem 30 kg na obyvatele a rok10. Proto se při zavádění sběru často začíná od míst s řídkou zástavbou, čehož příkladem může být Plzeň8 či Vídeň10.

Při úplném pokrytí obyvatelstva systémem odděleného sběru biologického odpadu je možné z domovního odpadu vytřídit dle studií z okresu Limerick (Irsko) kolem 30% biologického odpadu11, avšak např. v Bapaume udávají 50% a v Montejurra (Španělsko) 55%11, což je pochopitelně závislé na skladbě odpadu v daném regionu. Toto číslo je rovněž dáno i určitým mezním procentem obyvatel, kteří jsou ochotni se odděleného sběru biologických odpadů účastnit. Např. v oblasti Montejurra je to 70%11.

I přes poměrně vysoké náklady zavádění odděleného sběru a kompostování biologických odpadů přináší tato činnost výrazné úspory, které jsou však určeny výší poplatků za ukládání odpadů na skládky či do spaloven. V Gironde (Francie) jsou celkové náklady na sběr a kompostování 24 EUR/tunu bioodpadu, zatímco skládka či spalovna si řekne o 49 EUR na tunu, v Niort (Francie) je to 30,5 oproti 60 EUR / t, v Bapaume 30-35 oproti 72 EUR / t 11. Příjmem navíc může být prodej kompostu. Avšak během prvních let po uvedení do provozu systému sběru a kompostování bioodpadu je obvykle kompost dáván za odvoz11.

Sebraný bioodpad je po dotřídění většinou kompostován v centrální kompostárně11, což často vede k velkým dopravním vzdálenostem. Např. v Baix Camp (Španělsko) se vzdálenosti pro svoz biologických odpadů na kompostárnu pohybují od 2 do 40 km a v Montejurra 3-60 km11. Tyto náklady mohou být sníženy využíváním více menších komunálních, průmyslových či zemědělských kompostáren.

Velkou perspektivu pro využívání biologických odpadů mají bioplynové stanice13. V současné době je budují zejména chovatelé hospodářských zvířat13,14, kteří v nich zpracovávají živočišné exkrementy a zároveň získávají teplo, elektřinu a kvalitní hnojivo. Velmi často jsou společně s exkrementy kofermentovány i odpady z potravinářského průmyslu, zejména tuky. Komunální biologické odpady by však u těchto typů bioplynových stanic představovaly hygienická rizika pro chov a nutnost předúpravy bioodpadu, proto se spíše budují bioplynové stanice specializované na komunální bioodpad.

Komunitní kompostování

Stav

V české republice je tradičně rozšířené domovní kompostování na zahradách. Toto kompostování obvykle není podporováno ze strany obce či jiného subjektu. S rozvojem okrasných zahrad okolo domů a pozvolným ústupem zahrad produkčních se však četnost zahradních kompostů snižuje a v okolí některých vesnic vznikají černé skládky složené převážně ze zahradních odpadů.

Komunitní kompostování se v ČR vyskytuje většinou jako společné kompostování nejčastěji u zahrádkářských kolonií a pouze v několika případech coby podpora obce kompostování v domácnostech.

Několik projektů zaměřených na domovní kompostování bylo/je řešeno nevládními organizacemi, např. Hnutím DUHA, Olomouc15, Dětmi Země, Liberec16, na Slovensku pak běží již několik let velmi úspěšná kompostovací kampaň Spoločnosti priaťelov Zeme17. V ČR se dlouhodobě kompostováním (od domovního až po průmyslové) zabývá CZ BIOM.

Možnosti

Podpora komunitního kompostování má mnoho podob. Velmi významné zejména v počátcích je poskytování informací a výměna zkušeností. Toto může zajistit obec či nevládní organizace formou letáků, webových stránek, brožurek, seminářů, praktických školení apod.

Další možnou podporou je pomoc při zakládání domovních kompostovišť či budování komunitních kompostérů. Tato pomoc může představovat buď darování jednoduchých kompostérů, finanční spoluúčast při koupi kompostérů, poskytnutí materiálu a návodu na zhotovení kompostéru nebo vybudování a následné provozování větších komunitních či obecních kompostérů či kompostovišť.

Velmi významnou je nejenom pomoc při rozběhu kompostování, ale zejména v jeho průběhu. Velmi užitečné je půjčování drtičky pro nadrcení větví17 nebo poradenský servis18.

Závěr

Všeobecně platí, že čím blíže zdroji odpadu je kompostování prováděno, tím je celý proces levnější a méně zatěžující životní prostředí. Na druhou stranu centralizovanější řešení umožňují efektivnější kontrolu procesu kompostování a výsledného produktu, jsou univerzálnější (např. do sběru bioodpadů je možné relativně snadno zahrnout jakýkoliv typ zástavby) a jsou schopné poměrně rychlého rozšíření.

Komplexní systém využívání domovních bioodpadů by měl umožňovat rozvoj všech způsobů kompostování tak, aby mohlo být maximalizováno využívání bioodpadů, aniž by docházelo ke zbytečnému poškozování přírody.

Mým osobním názorem je, že nyní přichází vhodná doba pro vytvoření legislativního prostředí, které by umožňovalo vznik takovýchto systémů. Tomu, že se tak začíná dít, napovídá i započetí prací na normě, která nahradí ČSN 46 573519,20 a na podnikové normě pro malé kompostování21.

Literatura:

  1. Council Directive 1999/31/EC of 26 April 1999 on the landfill of waste, http://europa.eu.int/eur-lex/en/lif/dat/1999/en_399L0031.html
  2. Working Document on Biodegradable Waste Management, http://europa.eu.int/comm/environment/waste/report11.htm
  3. The Sixth Environment Action Programme of the European Community 2001-2010, http://europa.eu.int/comm/environment/newprg/index.htm
  4. Antonín Slejška: Domovní a komunitní kompostování komunálních bioodpadů. BIOM on line, 23.11.2001, http://www.biom.cz/index.shtml?x=48790
  5. Sčítání lidí, domů a bytů 2001, Český statistický úřad, http://www.czso.cz/cz/sldb/
  6. Antonín Slejška: Bioodpad - sběr a využití. BIOM on line, 24.11.2000, http://www.vurv.cz/czbiom/mag/29.html
  7. Jaroslav Váňa: Koncepce nakládání s komunálními bioodpady v České republice. BIOM on line, 9.1.2002, http://www.biom.cz/index.shtml?x=61253
  8. Milan Korecký: Svoz kompostovatelných složek komunálního odpadu na Slovanech. BIOM on line, 2.1.2001, http://www.vurv.cz/czbiom/mag/34.html
  9. Jana Skořepová: Biomasa ve sběrném dvoře - současnost a perspektivy. BIOM on line, 23.5.1999, http://www.vurv.cz/czbiom/sborniky/bioodp99/14.html
  10. Antonín Slejška: Sběr bioodpadu v německy mluvících zemích (zatím neukončený seriál překladů informačních materiálů o sběru biologických odpadů). BIOM on line, http://www.biom.cz
  11. European Commision, Directorate for the Environment: Success stories on composting and separate collection. Luxembourg, 2000, http://europa.eu.int/comm/environment/waste/compost/index.htm
  12. Branislav Moňok: Príručka pre obce. SPZ, 2001, http://www.changenet.sk/spz/kompostovanie/00.htm
  13. Sergej Usťak et al.: Odborná prohlídka bioplynových stanic na biomasu v Německu. BIOM on line, duben 1999, http://www.vurv.cz/czbiom/biom/7/index.html
  14. Václav Sladký: Farmářské bioplynové stanice v Rakousku. BIOM on line, 11.1.2002, http://www.biom.cz/index.shtml?x=61551
  15. Jiřina Koukolová: Tisková zpráva Hnutí DUHA Olomouc, Kompost do každé zahrady. 5.6.2001
  16. Kompostování má budoucnost, přidejte se i vy: http://www.ecn.cz/enviro/index.asp?x=/enviro/odpady/texts/o011030a.htm
  17. Branislav Moňok: Kampaň na rozvoj kompostovania na Slovensku. BIOM on line, 17.7.2000, http://www.vurv.cz/czbiom/mag/16.html
  18. R. Brinton: Keeping it small in Switzerland BioCycle; Emmaus; Sep. 1993
  19. ČSN 46 5735, Průmyslové komposty. Vydavatelství norem, Praha, 1991.
  20. Jaroslav Váňa: Osobní rozhovor
  21. Petr Plíva: Osobní rozhovor

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Komunitní kompostování v obcích podle zákona o odpadech
Výsledky pilotního projektu v Uherském Hradišti sledujícím nakládání s bioodpadem
Sběr bioodpadu v německy mluvících zemích (4) Vídeň
Koncepce nakládání s komunálními bioodpady v České republice
Domovní a komunitní kompostování komunálních bioodpadů
Kontakty na zpracovatele krajských koncepcí OH a oponenty z nevládních organizací
Evropská agentura pro životní prostředí poukazuje na klíčová opatření pro snížení skládkování biodegradabilních odpadů
Porovnání v ČR dostupných kompostérů
Kompostovanie bioodpadov - pridajte sa aj Vy
Kompostování na Agrokomplexu
Dvě zprávy z oblasti biodegradabilních plastů
Kompostovacia kampaň na Slovensku
Strategie a nástroje pro nakládání s biodegradabilními komunálními odpady v Evropě
Několik poznámek k problematice ekonomie odděleného sběru a třídění bioodpadů (z komunálních odpadů)
Regionální projekt zřizování kompostování komunálních odpadů na zemědělských farmách v okrese Freistadt (Horní Rakousko) v letech 1992 - 2001
Bioodpad problém ? Riešenie - kompostovanie !
Nakládání s biologickými odpady v provincii Miláno (1) Miláno východ
Nakládání s biologickými odpady v provincii Miláno (2) Cinisello Balsamo
Zkrácený záznam přednášky Enza Favoina ve Zlíně
Metodický postup a celková produkce směsného komunálního odpadu v regionu
Oddělený sběr kompostovatelných odpadů, kompostování a biologická úprava zbytkového odpadu zkušenosti a současné trendy v Evropě
Systémy odděleného sběru biologicky rozložitelných komunálních odpadů v ČR
Aktivity na rozvoj domáceho a komunitného kompostovania v SR
Komunitné kompostovanie
Sedm let systematického domácího kompostování ve Flandrech
Sběr a využívání odpadů ze zahrad
Komunitní kompostování ve Velké Británii
Zber bioodpadu
Neomezujme oddělený sběr bioodpadu kvůli snížení produkce skládkového plynu
Evropská koalice podniků a nevládek: "Pravidla pro bioodpady je třeba stanovit co nejrychleji"
Využití biologicky rozložitelných složek komunálních odpadů jako vstupní suroviny kofermentační stanice
Množstvové zbery - poplatky podľa množstva (4) skúsenosti z USA (2. časť)
Stanovení objemového množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) pro řešení logistiky svozu

Zobrazit ostatní články v kategorii Bioodpady a kompostování

Datum uveřejnění: 25.2.2002
Poslední změna: 23.6.2006
Počet shlédnutí: 9900

Citace tohoto článku:
SLEJŠKA, Antonín: Sběr a komunitní kompostování domovních bioodpadů v ČR. Biom.cz [online]. 2002-02-25 [cit. 2017-12-17]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz/odborne-clanky/sber-a-komunitni-kompostovani-domovnich-bioodpadu-v-cr>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto


 
© 2001-2009, CZ Biom  -  České sdružení pro biomasu,  Opletalova 7/918, 111 44 Praha 1,   Tel.: 604 856 036,   E-mail: sekretariat@biom.cz
Webhosting/ webdesign / publikační systém TOOLKIT - Econnect
Treti ruka energieplus Česká peleta Ekologie, pasivní domy, solární energie, alternativní zdroje, zelené bydlení EnviWeb - portál pro ochranu a tvorbu životního prostředí Ekolist po drátě Portál Energetika Internetové energetické konzultační a poradenské středisko Lesnicko-dřevařský www server