Odborné články
Víceúčelové využívání krmného šťovíku
Krmný šťovík se u nás začal pěstovat pro alternativní vytápění domácností, obdobně jako dřevní štěpka nebo brikety či pelety. Jeho využívání nedosáhlo ale takového rozšíření, jako dřevní paliva, přesto, že jeho výhřevnost a další palivové vlastnosti jsou rovněž vhodné. Příčinou je nedůvěra veřejnosti vůči šťovíku a obava z jeho nekontrolovatelného šíření, i když to bylo mnohokrát spolehlivě vyvráceno. Přesto si někteří pěstitelé k tomuto účelu porosty šťovíku založili a úspěšně jím vytápěli rodinné domy, jak je zde popsáno. Dlouhodobá vytrvalost a opakované obrůstání porostu v průběhu vegetace umožňuje ale i jeho další kombinované využívání, např. pro krmení dobytka, jak je dále uvedeno.
Vytápění suchou šťovíkovou biomasou
Úspěšné pěstování a následné využívání šťovíku pro vytápění vlastního rodinného domu je znázorněno na příkladu z východní Moravy. Zde byl porost šťovíku založen na jaře r. 2012 na cca 1,5 ha a pěstitel se o něj od začátku pečlivě staral. K ošetřování porostu využíval všechny dostupné a praxí ověřené agrotechnické postupy, takže se tím podařilo v krátké době vytvořit pěkný, plně zapojený porost, což je cílem jeho pěstování v prvém roce. Je totiž všeobecně známo, že vysoké plodonosné rostliny se vytváří až od druhého roku vegetace - viz Obr. 2. Nejdůležitější způsob ošetřování je každoroční lehké prodiskování porostu po hlavní sklizni a na jaře převláčení. Po diskování pak začne šťovík znovu obrůstat, ale plodonosné lodyhy již nevytváří. Tento zelený porost se pochopitelně nehodí k vytápění, ale lze jej využít jinak – např. ke krmení dobytka – viz dále.
Šťovík k vytápění se sklízí v plné zralosti, kdy už je dostatečně vyschlý, takže jej pak lze bez problémů dlouhodobě skladovat. Sbírá se a balí do balíků, z nichž se dále lisují brikety, Obr. 3. V tomto případě si pěstitelé vytvořili vlastní lis, upravený z typu Agrolis. Před lisování je předřazen drtič, což umožní dostatečné slisování této biomasy a brikety jsou pak pevné, dobře drží tvar a nedrolí se při následné manipulaci, viz Obr. 4. Brikety se spalují v kotli na biomasu typu Atmos – viz Obr. 5., hoří dobře, jak je vidět i na Obr. 6.
Vytápění briketami je potřeba doplňovat dřevem, hlavně při rozdělávání ohně. Brikety se přikládají až potom, kdy je oheň už dostatečně rozhořený. Pěstitelé šťovíku jsou s tímto způsobem vytápění domu spokojeni, až na dosti pracnou výrobu briket. Z nečekané změny pracovních povinností bylo proto stále problematičtější věnovat čas sklizni a lisování briket, a tak byla rodina nucena vytápění domu zjednodušit a začít pak topit už jen dřevem. A proto tento porost přestal být pro účely vytápění dále využíván.
Krmení dobytka šťovíkem
Tento šťovíkový porost je ale i po 6 letech stále ještě dosti vitální, pravidelně obrůstá, a tak je škoda jej dále nevyužívat, i když jiným způsobem. V důsledku sucha a velkého letního horka je sklizeň objemných krmiv z luk a pastvin nedostatečná a chovatelé dobytka mají velké starosti, jak svá zvířata nakrmit. Proto neušlo toto pole pozornosti zdejšímu zemědělci, který v loňském roce (2017) nesklidil téměř žádné seno z vyschlých luk. Zaujalo ho zejména to, že šťovík začíná po letním prodiskování ihned obrůstat a vytváří nové porosty pěkné šťavnaté píce – viz Obr. 7. Tento vegetační rytmus krmného šťovíku je ale jinak běžně známý, protože při pravidelném sečení pro krmné účely vytváří 3 až 4 seče do roka. Zemědělci tomu zpravidla nevěří a začínají se o něj zajímat většinou až když je tradiční píce nedostatek, nebo když takové šťovíkové pole mohou delší dobu sledovat, jako tomu bylo v tomto případě.
V loňském roce tedy nebyl již šťovík sklizen a zpracován pro vytápění, tak jako předchozí léta, ale byl použit pro krmení skotu. Byla k tomu účelu sklizena hned první hlavní seč včetně vysokých lodyh. Chovatel byl velmi překvapen, jak dobytku šťovík chutná. Krávy i mladý skot zkonzumovali šťovík téměř beze zbytku, až na zaschlé tvrdé šťovíkové lodyhy. Tento nedostatek byl způsoben zřejmě nevhodným, příliš pozdním termínem sklizně, kdy byl porost už přestárlý.
U nás se seje pouze jedna odrůda krmného šťovíku (Rumex OK 2), ale lze jej využívat trojím způsobem, který se liší jen termínem sklizně. Pro krmné účely je třeba sklízet šťovík dříve, než pro využití v bioplynové stanici a ještě dříve, než pro vytápění. Proto je pro krmení šťovíkem potřeba upravit termíny sklizně ke krmení tak, aby jej dobytek zkonzumoval v plném rozsahu, včetně lodyh. Protože tento porost převzal oficiálně nový pěstitel a bude jej dále používat výhradně pro krmné účely, je nutné, aby se řádně seznámil s nejvhodnějšími termíny jednotlivých sklizní tak, aby z něj získal co největší užitek. K tomu lze využít agrotechniku pěstování i sklizně šťovíku, která je již podrobně vypracována podle dlouholetých zkušeností z různých lokalit z celé ČR. Tyto agrotechnické zásady jsou přitom získány přímo z provozních podmínek, tedy ani z pokusů nebo modelů. Proto se pěstitel může na tyto zkušenosti plně spolehnout, ale také je třeba tyto zásady přísně dodržovat. Pak může být úspěch s pěstováním šťovíku jednoznačně zaručen.
Kombinované využívání šťovíkové biomasy lze doporučit také v dalších případech. Typickým příkladem může být sklizeň první seče tvořené vysokými rostlinami (jako na Obr. 2) pro využití šťovíku v bioplynové stanici (BPS) a další, doplňkové sklizně pro krmení dobytka. Po první hlavní sklizni šťovík dále rychle obrůstá a může vytvořit minimálně ještě jednu nebo i dvě další seče kvalitního zeleného krmení, viz Obr. 8. Takový obrost šťovíku je vhodné nechat zaschnout na poli a poté jej sbalit do balíků jako senáž. Zkušenosti s tímto způsobem krmení skotu jsou prověřeny dlouholetým sledováním, takže se sklizeň tohoto nového obrostu rozhodně vyplatí.
Souhrn a závěry
Krmný šťovík je vitální, dlouhodobě vytrvalá plodina, využitelná 3 různými způsoby: pro suchou biomasu, pro bioplynovou stanici jako doplněk či jako náhrada za kukuřici, nebo ke krmení dobytka. Po první hlavní sklizni šťovík dále obrůstá a vytváří další doplňkové seče, které se vyplatí sklízet jako senáž a získat tak kvalitní krmení (případně jej pěstovat jen ke krmení, což bývá v poslední době jeho nejčastější uplatnění). Tento způsob pěstování šťovíku lze využívat kombinovaně jak pro bioplyn či suchou hmotu, tak lze porost využívat několik let jen pro suchou hmotu (příp. pro BPS) a v dalších letech např. ke krmení. Vytápění šťovíkem je úspěšné, jen je třeba při rozdělávání ohně použít dřevo. Pak se přikládají brikety, které dobře hoří v kamnech na biomasu. Pokud nelze z organizačních důvodů pokračovat v tomto způsobu vytápění domu, lze předat třeba i starší (např. 6tiletý) dobře založený porost k využití pro jiné účely, jako tomu bylo v tomto případě.
TweetČlánek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Zpracování a využití biomasy z údržby veřejné zeleně – inovace a trendy na veletrhu LIGNA a Elmia Wood
Sušení biomasy pro energetické účely
Palivovým dřevem topí téměř čtvrtina domácností
Stimulace osiva čiroku pro praktické využití
Stroje zpracovávající odpadní dřevní biomasu z údržby veřejné zeleně na dřevní štěpku
Sláma jako substrát pro bioplynové stanice zpracovávající hnůj a její výtěžnost
Předchozí / následující díl(y):
Jak krmný šťovík odolává suchu
Rumex OK 2 – surovina pro bioplyn
Využití krmného šťovíku
Při rekultivaci krajiny se uplatní i energetický šťovík
Plevel v krmném šťovíku
Současné uplatnění energie z fytomasy - z Rumexu OK 2
Krmná plodina - Rumex OK 2
Výtopna na biomasu - technologie VERNER po deseti letech
Bioplyn – kukuřice – krmný šťovík
Krmný šťovík
Odstraňte chyby při pěstování krmného šťovíku
Zobrazit ostatní články v kategorii Obnovitelné zdroje energie, Pelety a brikety, Pěstování biomasy, Rychle rostoucí dřeviny, Spalování biomasy
Datum uveřejnění: 26.3.2018
Poslední změna: 19.4.2018
Počet shlédnutí: 13720
Citace tohoto článku:
PETŘÍKOVÁ, Vlasta: Víceúčelové využívání krmného šťovíku. Biom.cz [online]. 2018-03-26 [cit. 2024-10-09]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-pestovani-biomasy/odborne-clanky/viceucelove-vyuzivani-krmneho-stoviku>. ISSN: 1801-2655.