EnglishRSSkontaktyčlenstvísitemapinzerce a reklama
Biom.cz
biomasa, biopaliva, bioplyn, pelety, kompostování a jejich využití

ODBORNÉ ČLÁNKY

Výtopna na biomasu - technologie VERNER po deseti letech

Letos v prosinci uběhne již desátý rok od zahájení zkušebního provozu Centrální výtopny na spalování biomasy ve Žluticích na Karlovarsku. Slavnostní otevření proběhlo v květnu 2002. Pojďme se tedy podívat trochu do historie, jak to všechno začalo.

Obr. 1: Centrální výtopny na spalování biomasy ve Žluticích na Karlovarsku

Koncem devadesátých let bylo město Žlutice postaveno před problém, jak se do budoucna vypořádat se starými a neekologickými blokovými uhelnými kotelnami. Studie teplofikace města navrhovala plynofikaci nebo opravu stávajících uhelných kotelen nebo jako třetí alternativu vybudovat jeden centrální zdroj vytápění a jako palivo použít biomasu. Po zvážení všech možných hledisek byla vybrána varianta třetí, tedy nejekologičtější, ale v té době dosti revoluční. Revoluční zejména v tom, že radní a zastupitelé města Žlutice se jako jedni z prvních v ČR rozhodli řešit vytápění města výtopnou na biomasu.

Vlastní výtopna se skládá z celkem čtyř průmyslových kotlů VERNER GOLEM o celkovém výkonu 7,9 MW. Jednotlivé průmyslové kotle VERNER GOLEM jsou o výkonech 2,5 MW a 3 x 1,8 MW. Kotel o nejvyšším výkonu má dopravní cesty uzpůsobeny ke spalování dřevního odpadu, další kotel je kombinovaný a lze v něm spalovat dřevní odpad a balíky slámy. Zbývající dva kotle mají dopravní cesty jen pro spalování slámy.

Výtopna používá jako palivo obnovitelné zdroje energiebiomasu, a to především piliny, dřevní odpad, štěpku a zejména jakoukoli slámu. Výjimkou však nejsou i další alternativní paliva jako balíky tzv. energetického šťovíku apod. V kotelně se ročně spotřebuje cca. 4 - 4,5 tisíc tun paliva, z toho asi polovina slámy. Velkým přínosem je také to, že palivo pro kotle se nakupuje z blízkého okolí od zemědělců a lesníků, tudíž práce i peníze zůstávají v regionu.

Na centrální výtopnu jsou napojena tři sídliště s téměř 700 byty a dále i veškeré ostatní městské objekty ve staré zástavbě, jako např. základní škola, zvláštní škola, mateřská školka, základní umělecká škola, střední lesnická škola, obchodní dům a další instituce jako pošta, lékárna, policie, farní úřad. Podél páteřních teplovodů jsou navíc i přípojky ke 47 rodinným domkům.

Energické využívání biomasy má pro město Žlutice mnoho výhod. Největší přínos, který centrální výtopna městu přinesla, je přínos ekologický. Dále je přínosem také pro agrární sektor, pro růst prosperity města Žlutice a samozřejmě také pro růst pracovních příležitostí.

Obr. 2: V kotelně se ročně spotřebuje cca. 4 - 4,5 tisíc tun paliva, z toho asi polovina slámy.

Město samotné se nachází v údolí řeky Střely, pod hrází vodárenské nádrže. V zimním období jsou zde velice časté inverze a ty ve spojení se složením spalin z lokálních topenišť a blokových uhelných kotelen vytvářely v minulosti ovzduší velice nezdravé. Změnou teplofikace města, kdy byla uhelná topeniště nahrazena centrálním zdrojem na spalování biomasy, došlo k razantnímu vyřešení čistoty vzduchu ve městě.

Nyní není ve spalinách přítomen pevný úlet a oxid siřičitý. Oxid uhličitý, který vniká při spalování, má v případě použití biomasy takzvanou nulovou bilanci. To znamená, že při spalování se do ovzduší uvolní jen takové množství oxidu uhličitého, které přijímala původní rostlina z ovzduší v průběhu fotosyntézy. Popel je poté možné použít jako hnojivo.

Již nyní se předpokládá, že biomasa bude pravděpodobně aspirovat na titul ,,palivo budoucnosti“. Tuto budoucnost město Žlutice předběhlo již před deseti lety. Doufáme, že budou i nadále inspirací pro další takovéto projekty.

Žlutická výtopna v číslech

  • zahájení výstavby: únor 2001
  • uvedení do zkušebního provozu: prosinec 2001
  • kolaudace zhotoveného díla: květen 2002
  • instalovaný výkon: 7,9 MW
  • délka teplovodů: 11,6 km
  • teplotní spád: 105°/65 °C
  • tlaková pásma teplovodů: 0,4 MPa, 0,9 MPa
  • rozvodná síť: teplovodní

Tabulka, která srovnává stav emisí z dřívějšího vytápění města Žlutice uhlím se stavem nynějším, kdy je zde topeno biomasou.

emise[t] TZL (tuhé znečišťující látky) SO2 NOx CO CxHy (uhlovodíky)
uhlí 275,08 148,61 25,19 270,09 81,00
biomasa 2,77 4,43 6,56 7,14 0,07

PR článek

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Grant na řešení kontinuálního odvodu popela při spalování biomasy
Kotelny na biomasou ochrání lidi v obcích před smogem
Zplyňovací kotel VERNER V140 a V210 EXTRA
Nedoceněný zdroj energie: balíkovaná sláma
Sláma jako palivo - technické předpoklady a ekonomika
Efektivnost využití odpadů a přebytků biomasy ze zemědělství a potravinářského průmyslu k produkci biopaliv
Spalování travní biomasy v kotlích větších výkonů
Spoluspalování biomasy s fosilními palivy – od výzkumu k praktickému využití

Předchozí / následující díl(y):

Kaskádové kotelny

Zobrazit ostatní články v kategorii Obnovitelné zdroje energie, Pelety a brikety, Spalování biomasy

Datum uveřejnění: 26.3.2012
Poslední změna: 19.3.2012
Počet shlédnutí: 3842

Citace tohoto článku:
VERNER, Vladimír, VOLÁKOVÁ, Pavlína: Výtopna na biomasu - technologie VERNER po deseti letech. Biom.cz [online]. 2012-03-26 [cit. 2017-12-12]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz/odborne-clanky/vytopna-na-biomasu-technologie-verner-po-deseti-letech>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto


 
© 2001-2009, CZ Biom  -  České sdružení pro biomasu,  Opletalova 7/918, 111 44 Praha 1,   Tel.: 604 856 036,   E-mail: sekretariat@biom.cz
Webhosting/ webdesign / publikační systém TOOLKIT - Econnect
Treti ruka energieplus Česká peleta Ekologie, pasivní domy, solární energie, alternativní zdroje, zelené bydlení EnviWeb - portál pro ochranu a tvorbu životního prostředí Ekolist po drátě Portál Energetika Internetové energetické konzultační a poradenské středisko Lesnicko-dřevařský www server