EnglishRSSkontaktyčlenstvísitemapinzerce a reklama
Biom.cz
biomasa, biopaliva, bioplyn, pelety, kompostování a jejich využití

ODBORNÉ ČLÁNKY

Možnosti snižování množství skládkovaných BRKO

Důvody pro snižování ukládání biologicky rozložitelných odpadů na skládky jsou zejména následující:

Snižování emisí skleníkových plynů

Úsilí o snížení skleníkových plynů je v současné době hlavním iniciátorem snah o omezení skládkování biologicky rozložitelných odpadů. Tyto snahy stály u stanovení požadavku směrnice Rady 1999/31/EC o skládkách odpadů na snížení množství biologicky rozložitelného odpadu putujícího na skládky na 75% celkové hmotnosti v roce 1995 do roku 2010, na 50% do roku 2013 a 35% do roku 2020. Podílely se na požadavku 6. akčního programu pro životní prostředí na snížení množství odpadů určených ke konečnému zneškodnění o 20% do roku 2010 a o 50% do roku 2050 ve vztahu k údajům z roku 2000. A iniciovaly vznik Kjótského protokolu o klimatických změnách, který ovlivní i využívání biologicky rozložitelných odpadů např. díky možnosti zařazení sekvestrace do systému obchodování s emisemi skleníkových plynů.

V roce 1990 činily emise skleníkových plynů z odpadového hospodářství v Evropské unii 155 Mt CO2, což představovalo 4% všech emisí skleníkových plynů EU (Bates a Haworth, 2001).

Emise plynů na skládkách vznikají jak v průběhu výstavby skládky, tak i během provozu. Emise vzniklé při výstavbě skládky jsou však oproti emisím vzniklým ze skládkovaných odpadů zanedbatelné (Gregory a Revans, 2000). Množství emisí závisí od složení skládkovaného odpadu. Např. Hogg a Mansell (2002) zmiňují následující vzorec pro výpočet předpokládaného množství emisí z jednotlivých odpadů:

Emise metanu = ∑RC*MRC*e-kt,
kde RC je podíl rozložitelné uhlíkaté frakce, MRC je mineralizovatelný podíl RC, k je konstanta udávající dynamiku rozkladu v čase a t je čas. Tento vzorec je zde uveden pouze pro názornost. Reálný výpočet je výrazně složitější (IPCC, 2000).

Avšak vedle složení odpadu je produkce skládkového plynu ovlivněna rovněž:

  • vlhkostí a homogenitou odpadu,
  • hloubkou a stářím skládky,
  • typem systému pro sběr skládkového plynu,
  • přítomností látek inhibujících mikrobiální život,
  • infiltrací kyslíku do tělesa skládky a způsobem zakrytí skládky,
  • srážkami,
  • teplotou,
  • pH ve skládce,
  • atmosférickým tlakem.

Složení produkovaného skládkového plynu se mění v čase. V počáteční fázi převládá aerobní rozklad během něhož je produkován zejména oxid uhličitý. Po vyčerpání kyslíku nastupuje anaerobní rozklad při němž se stane dominantní složkou skládkového plynu metan. Po ukončení rozkladu biologicky rozložitelných částí přestanou být produkovány emise těchto dvou skleníkových plynů.

Graf 1: Změny složení skládkového plynu v čase (Christiansen, Kjeldsen, 1989)

Pro názornost jsou níže uvedena schémata toku uhlíku u hlavních metod zpracování odpadů obsahujících biologicky rozložitelné složky:

Graf 2: Toky uhlíku při skládkování biologicky rozložitelných odpadů (Smith et al. 2001)

Lechner (2002) uvádí následující metody pro snížení produkce metanu na skládkách:

  • oddělený sběr bioodpadu,
  • výroba kompostu coby jímky uhlíku,
  • biologická předúprava odpadu před skládkováním a
  • využívání skládkového plynu.

Bates a Haworth (2001) uvádí následující možnosti:

Náklady na zpracování BRO prostřednictvím výše zmíněných metod jsou závislé na mnoha proměnných. Hrubou představu je možné si vytvořit pomocí následujícího grafu:

Graf 7: Typické náklady na zpracování BRO dle výše diskontní sazby (Bates a Haworth, 2001)

Využívání biologicky rozložitelných komunálních odpadů

V příloze 2 Realizačního programu ČR pro biologicky rozložitelné odpady (RP BRO) je z údajů informačního systému odpadového hospodářství zjištěno množství produkovaných BRKO v roce 2001 (viz tab. 1).

Tabulka 1: Produkce BRKO v roce 2001 (RP BRO, 2004; ISOH, 2001)

20 - Odpady komunální a jim podobné odpady ze živností, z úřadů a z průmyslu, včetně odděleně sbíraných složek těchto odpadů množství (t) % BRO (t)
20010100 Papír a/nebo lepenka 230969 100 230 969
20010700 Dřevo 14271 100 14 271
20010800 Organický, kompostovatelný kuchyňský odpad (včetně olejů na smažení a kuchyňského odpadu z jídelen a restaurací) 57614 100 57 614
20011000 Oděv 3353 75 2 515
20011100 Textilní materiál 2916 75 2 187
20010000 Odpad získaný odděleným sběrem 309123   307 556
20020100 Kompostovatelný odpad 96572 100 96 572
20020300 Ostatní nekompostovatelný odpad 93863 20 18 773
20020000 Odpady z údržby zeleně v zahradách a parcích (včetně hřbitovů) 190435   115 345
20030100 Směsný komunální odpad 2478365 40 991 346
20030200 Odpad z tržišť 14576 80 11 661
20030400 Kal ze septiků a/nebo žump, odpad z chemických toalet 550688 80 440 550
20030000 Ostatní odpad z obcí 3 043 629   1 443 557
Úhrnné množství odpadů v přehledu: 3 543 188   1 866 458

% BRO v komunálních odpadech byly upraveny dle údajů od Kotoulové (2003).

Z tabulky vyplývá, že přibližně polovina biologicky rozložitelných odpadů je obsažena ve zbytkovém odpadu. Jelikož snahy o výrobu kompostů z mechanicky vytříděné frakce zbytkového odpadu zatím nebyly – kvůli vysokým obsahům cizorodých látek v těchto kompostech – úspěšné, tak zřejmě jedinou reálnou možností pro snížení množství této hlavní části BRKO je zavedení odděleného sběru bioodpadu a podpora domovního a komunitního kompostování.

V kapitole 7 Realizačního programu ČR pro biologicky rozložitelné odpady (RP BRO) je souhrn kapacit zařízení pro využívání BRO (viz tab. 2).

Tabulka 2: Souhrnné kapacity pro využívání BRO (RP BRO, 2004)

  Kapacita známých zařízení (tuny / rok) Odhadovaná kapacita ostatních zařízení (tuny /rok)
Bioplynové stanice 400.000 0
Kompostárny 560.000 500.000
Recyklace sběrového papíru 400.000 0
Kotelny na biomasu 200.000 400.000

Tyto kapacity jsou rozptýleny po ČR dosti nerovnoměrně a mnohé z nich neumožňují využívání komunálních BRO. Např. z bioplynových stanic pouze dvě zpracovávají čistírenské kaly (Třeboň a Kroměříž) a žádná nezpracovává jiné BRKO.

V současné době je možné očekávat vznik nových kapacit – zejména kompostáren (obecních i průmyslových), jednoduchých bioplynových stanic (viz např. Váňa, 2004; Slejška 2002) a centralizovaných bioplynových stanic primárně určených pro využívání odpadů ze živočišné výroby, které však budou stavěny tak, aby byly schopny přijímat i komunální BRO.

České kompostárny z komunálních odpadů zatím využívají zejména odpady z údržby zeleně a pak čistírenské kaly. Odděleně sbíraného bioodpadu vzniká v České republice zanedbatelné množství (Habart a Slejška, 2003). Toto se však pravděpodobně v dohledné době změní vlivem sílícího tlaku legislativy a zlepšující se ekonomiky využívání bioodpadů, kterou ovlivňují (či budou ovlivňovat):

  • zvyšující se poplatky za skládkování,
  • výhodné a dlouhodobě garantované výkupní ceny za elektřinu z obnovitelných zdrojů (v případě výroby bioplynu),
  • dotace a výhodné půjčky ze SFŽP a Evropských fondů na zařízení pro využívání BRKO,
  • zahrnutí sekvestrace do systému obchodování se skleníkovými plyny.

Kompostárna na skládce

Na závěr bych zmínil několik důvodů, proč může být výhodné na skládce zřídit kompostárnu:

  • Na skládce jsou obvykle k dispozici vhodné plochy pro kompostování – vodohospodářsky zabezpečené a dostatečně vzdálené od obydlí (pro případ vzniku zápachu).
  • Některá strojní zařízení potřebná pro kompostování bývají na skládce k dispozici, např. mostová váha, čelní nakladač.
  • Některé stroje potřebné pro kompostování mohou zároveň sloužit pro mechanicko biologickou úpravu zbytkového odpadu, např. překopávač, drtič.
  • Na skládkách je možné část méně kvalitního kompostu přímo využít na rekultivaci skládky.

Naopak problematický může být právě u kompostáren umístěných na skládkách, které nemají přímou návaznost na zemědělské půdy či rekultivace, odbyt vyrobených kompostů.

Odborníci z oboru využívání BRO se snaží iniciovat vytvoření vyhlášky o biologicky rozložitelných odpadech, která by měla vyřešit některé problémy v oblasti využívání BRO. Tato vyhláška by mimo jiné měla: "usnadnit využívání kompostů a organominerálních substrátů při všech druzích rekultivací coby náhrady orničních vrstev a při obnově funkce lesa a zvýšení vododržnosti v imisně poškozených vrcholových partiích hor" a "zajistit povinnost využívání kompostů z bioodpadů a stabilizovaných bioodpadů na veškerých akcích konaných ze státních a veřejných rozpočtů (rekultivace, veřejná zeleň a pod.)" (RP BRO, 2004). Tato a další navazující opatření by mohla výrazně napomoci s odbytem kompostů vyrobených z BRKO.


Článek byl napsán pro sborník ze semináře Skládky a jejich provoz.

Literatura


Příspěvek byl zpracován v rámci výzkumného záměru MZe 0002700601 "Principy vytváření kalibrace a validace trvale udržitelných a produktivních systémů hospodaření na půdě."

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Výskyt a rozklad pesticidů během anaerobní digesce
Využití biologicky rozložitelných složek komunálních odpadů jako vstupní suroviny kofermentační stanice
Množstvové zbery - poplatky podľa množstva (1) teória a druhy množstvových zberov
Množstvové zbery - poplatky podľa množstva (4) skúsenosti z USA (2. časť)
Evropská komise byla opět vyzvána k urychlení příprav směrnice o bioodpadech
Kompost, stmelující prvek odpadářů a zemědělců
Komunální odpady - anaerobní fermentace versus skládkování
Akumulační biotechnologický cyklus - perspektivní a nová metoda v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie
Projednávání zmocnění pro vypracování vyhlášky o bioodpadech v poslanecké sněmovně (2)
Komentář ke studii: Hodnocení skládkování a spalování zbytkového komunálního odpadů metodou LCA
Neomezujme oddělený sběr bioodpadu kvůli snížení produkce skládkového plynu
Evropská agentura pro životní prostředí poukazuje na klíčová opatření pro snížení skládkování biodegradabilních odpadů
Plány odpadového hospodářství a Realizační programy ČR
Kompostování v Rakousku - farmářské kompostárny (1) Pregarten
Kompostování a anaerobní digesce odpadů ze stravování dle nařízení 1774/2002 (ES)
Sběr a využívání odpadů ze zahrad
Kompostováním proti klimatickým změnám, aneb sequestrace a obchod s emisemi skleníkových plynů

Zobrazit ostatní články v kategorii Bioodpady a kompostování

Datum uveřejnění: 21.6.2004
Poslední změna: 30.6.2006
Počet shlédnutí: 8551

Citace tohoto článku:
SLEJŠKA, Antonín: Možnosti snižování množství skládkovaných BRKO. Biom.cz [online]. 2004-06-21 [cit. 2017-12-11]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz/odborne-clanky/moznosti-snizovani-mnozstvi-skladkovanych-brko>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto


 
© 2001-2009, CZ Biom  -  České sdružení pro biomasu,  Opletalova 7/918, 111 44 Praha 1,   Tel.: 604 856 036,   E-mail: sekretariat@biom.cz
Webhosting/ webdesign / publikační systém TOOLKIT - Econnect
Treti ruka energieplus Česká peleta Ekologie, pasivní domy, solární energie, alternativní zdroje, zelené bydlení EnviWeb - portál pro ochranu a tvorbu životního prostředí Ekolist po drátě Portál Energetika Internetové energetické konzultační a poradenské středisko Lesnicko-dřevařský www server