Odborné články

Kompost, stmelující prvek odpadářů a zemědělců

Naše společnost ráda tvoří různé resorty a specializované týmy. Tato tendence nevede vždy k nejúspěšnějším řešením, neboť pak lidé rozhodují pouze ve značně zúženém rozhledu. Přitom právě komplexní a propojená řešení mohou přinášet daleko vyšší zisky i společenský přínos.

Jako příklady resortní politiky se zúženým rozhledem se může jevit také přístup nakládání s bioodpady a částečně i zemědělství. Níže v článku se vám pokusím na několika příkladech dokázat značnou propojenost nakládání s bioodpady a zemědělstvím, které zároveň přispívaní rozvoji mikroregionů.

Mám dojem, že problematika bioodpadů přeci jen začíná být řešena šířeji i na meziresortní úrovni (alespoň na nejvyšší pozicích – Ministerstev). Jedním ze signálů slibně se rozvíjející spolupráce je novela zákona o hnojivech, kde došlo k přehodnocení limitní hodnoty pro obsah Zinku v registrovaných průmyslových kompostech s přídavkem kalů z ČOV z hodnoty, která byla z ekotoxikologického hlediska neodůvodnitelně nízká na hodnotu téměř dvounásobnou (limitní koncentrace Zinku byla pro průmyslové komposty z přídavkem kalů z ČOV zvýšena z původní hodnoty 300 mg/kg na 500 mg/kg, viz příloha 1 k vyhlášce č. 474/2000 Sb.). Bohužel pro ostatní komposty tato změna neplatí, ačkoli pro statková hnojiva (hnůj apod.) byl tento limit také zvýšen.

S potěšením také pozoruji zájem Ministerstva zemědělství o problematiku BRO, která se projevu aktivním vystupováním zástupců této instituce na různých seminářích a jednáních pracovních skupin zabývajících se problematikou bioodpadů.

Kdo jsou zákazníci kompostářů?

Naši kompostáři se (až na několik výjimek) považují za zpracovatele odpadů a paradoxně zanedbávají druhou část kompostování – produkci výrobků. To dokazuje také fakt, že většinu příjmů tvoří právě poplatky za zpracování odpadů, a potenciál příjmů z prodeje kvalitních kompostů s vyšší přidanou hodnotou zůstává nevyužit. V Německu, Dánsku a Nizozemí se již kompostáři zaměřují právě na výrobu produktů a nikoli pouze na zpracování odpadů. Na jedné kompostárně jsou často vyráběny komposty vícero technologickými postupy z rozličných surovin. Výsledné produkty pak tvoří rozdílné komposty (substráty) cíleně vyráběné pro specializované aplikace, např. pro pokojové rostliny, pro zakládání sadby nebo komposty určené pro přihnojování zemědělských či zahradních plodin.

Obr. 1: Značky kvality pro komposty, substráty a digestáty

Hovořím-li v tomto článku o zemědělství mám na mysli zemědělství v širokém pojetí, včetně zahradnictví, krajinářství i hobby zahradničení. Samotná rostlinná výroba nemusí být a v zahraničí také není jediným odbytištěm. Komposty pro použití v rostlinné výrobě nemusí dosahovat tak vysoké kvality, jako komposty určené pro sadbu a pěstování zeleniny či okrasných květin. Od toho se také odvíjí cena i zisk výrobců kompostů (viz tab. 1). Za kvalitní materiály se samozřejmě platí více, až 4,5 €.za 60 l balení kvalitního kompostu.

Rozvoji trhu s komposty výrazně přispívá také fakt, že se jedná o výrobky z obnovitelných surovin. Existuje snaha omezovat používání rašeliny v zahrádkářství a tento neobnovitelný zdroj nahrazovat právě substráty na bázi kompostů, což také napomáhá rozvoji trhu s touto komoditou.

Tab 1: Odhad uplatnění kompostů ve vybraných sektorech v EU

Odhadované rozdělení odbytu kompostů % z celkové produkce
Rostlinná výroba 54 %
Krajinářství 10 %
Rekultivace 15 %
Speciální aplikace (bioofiltry apod.) 2 %
Výroba profesionálních substrátů 14 %
Hobby zahradnictví 5 %

Kompostářem i zemědělcem v jedné osobě

Kooperace resortů zemědělství a nakládání s BRKO došla v Rakousku velmi daleko. V této zemi jsou totiž zemědělci často provozovatelé kompostáren, kde se zpracovávají komunální bioodpady. Je tak elegantně překlenut problém odbytu kompostů a částečně se také řeší systém kontroly. Zemědělci většinu vyráběných kompostů používají ke hnojení svých polí a mají tedy sami zájem kontrolovat kvalitu, aby na jejich půdu nepřicházely nekvalitní materiály.

Zemědělské kompostárny jsou využívány především v horských oblastech, kde je logisticky výhodnější provozovat více zařízení s menší kapacitou. Tento sytém zemědělských kompostáren se však využívá také například ve městě Graz (356 tis. obyvatel), kde svozové firmy zajišťují separovaný sběr bioodpadů, dotřiďování nečistot, drcení a homogenizaci. Takto připravené směsi jsou dopravovány na 18 zemědělských kompostáren situovaných v blízkosti města, které mají kapacitu od 200 do 3 000 tun/rok. Zde jsou biologické odpady přepracovány na kvalitní komposty a využity k hnojivým účelům.

Tento způsob nakládání s bioodpady respektuje princip blízkosti a soběstačnosti. Využívání odpadů přímo v mikroregionu přispívá také k udržení zaměstnanosti. Rakouská studie uvádí, že na každých 650 t kapacity kompostáren, které zajišťují také separovaný sběr bioodpadů je vytvořeno pracovní místo. Kompostování je samozřejmě zajímavá podnikatelská příležitost pro zemědělce, kteří nacházejí nový zdroj příjmů.

Obr. 2: Prodej volně loženého kompostu
Obr. 3: Prodej volně loženého kompostu

Závěr

Doufám, že rozvoj meziresortní spolupráce se bude také v ČR dynamicky rozvíjet, možností kooperace nejsou jen mezi resorty nakládání s odpady a zemědělstvím. Příležitostí je řada a bylo by škoda tyto příležitosti nevyužít.

Výzvou pro naše kompostáře, ale vlastně i pro všechny ostatní subjekty zabývající se materiálovým využitím odpadů, je výroba prvotřídních produktů se skutečnou přidanou hodnotou. Takovéto výrobky si jistě najdou řadu spokojených zákazníků, kteří si výrobek znovu koupí a budou se těšit nejen z jeho kvality, ale také z toho, že je vyroben způsobem, který přispívá k ochraně životního prostředí.

Literatura

  • Favoino E. et al: Efective Compost Marketing, sborník přednášek ze semináře, 5 – 6. 11.2004, European Compost Network, Aschaffenburg
  • Barth J. et al: The Future of Source Separation of Organic Waste in Europe, sborník přednášek ze semináře, 15 – 16.12. 2003, European Compost Network, Barcelona
  • Amlinger, F.: Decentralizované kompostování. Dostupný na www.biom.cz
  • Habart, J., Váňa J.: Marketing prodeje kompostů, Odpady 2/2005

Článek byl uveřejněn v rámci projektu QF 3148 podpořeném Národní agenturou pro zemědělský výzkum.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Humus - půda - rostlina (11) Humusové látky a stopové prvky
Využití kompostů a jiných organických přípravků v zemědělství
Absence legislativy bioodpadů se začíná projevovat jako závažný nedostatek
Humus - půda - rostlina (13) Půdní zlepšovače na bázi humusových látek
Kompostování v ohradách
Kompostování - řízená biologická aerobní technologie
Evropská komise byla opět vyzvána k urychlení příprav směrnice o bioodpadech
Možnosti snižování množství skládkovaných BRKO
Možnosti využití BRKO prostřednictvím kompostování a anaerobní digesce
O legislativě biologicky rozložitelných odpadů

Zobrazit ostatní články v kategorii Bioodpady a kompostování

Datum uveřejnění: 25.7.2005
Poslední změna: 19.12.2005
Počet shlédnutí: 10741

Citace tohoto článku:
HABART, Jan: Kompost, stmelující prvek odpadářů a zemědělců. Biom.cz [online]. 2005-07-25 [cit. 2019-10-19]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz/odborne-clanky/kompost-stmelujici-prvek-odpadaru-a-zemedelcu>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
25 Jul 2005 07:40 M. Florián
- Marketing
21 Sep 2005 05:41 serpico
- Tetra Pak
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto