Odborné články

Absence legislativy bioodpadů se začíná projevovat jako závažný nedostatek

Způsob nakládání s biologicky rozložitelnými odpady může pozitivně nebo negativně ovlivnit základní složky životního prostředí. Převážná část těchto odpadů je předurčena k látkovému nebo energetickému využití. Bioodpady obsahují rostlinné živiny a organické látky, které je možné stabilizovat a výhodně uvádět do přírodního koloběhu jako organické hnojivo - kompost. Bioodpady se mohou zpracovávat i technologií anaerobní digesce, při které vzniká kromě organického hnojiva digestátu další produkt - bioplyn. Tento bioplyn je vhodný k výrobě tepla a elektrické energie na kterou se vztahuje podpora (zákon o podpoře výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů).

Povinnost zavedení národní strategie omezování skládkování komunálních bioodpadů (BRKO) vyplývá ze Směrnice Rady 99/31/EC "o skládkování odpadů", která je implementovaná v České legislativě odpadů. Bioodpady je nutné separovaně sbírat, látkově nebo energeticky využívat a omezovat jejich ukládání na skládky, kde jsou zdrojem skleníkového plynu methanu a škodlivých výluhů. Očekávaná Směrnice "o bioodpadech" měla stanovit společná pravidla pro separovaný sběr bioodpadů pro kompostování, anaerobní digesci a mechanicko - biologickou úpravu odpadů. Řada států při dlouhém očekávání této směrnice ztratila trpělivost a stanovila národní legislativu bioodpadů, zahrnující příslušná pravidla pro nakládání s bioodpady. V současné době se navíc problematika bioodpadů prolíná v některých technologiích s problematikou čistírenských kalů, vedlejších produktů živočišného původu a s problematikou statkových hnojiv. Je důležité jak bude budoucí legislativa bioodpadů nastavena k nařízení (ES) č. 1774/2002 Evropského parlamentu a rady, kterým se stanovují hygienické předpisy týkající se vedlejších živočišných produktů neurčených pro lidskou spotřebu a nařízení komise (ES) č. 92/2005, kterým se provádí nařízení (ES) č. 1774/2002, pokud jde o způsoby zneškodňování či využití vedlejších produktů živočišného původu a kterým se mění příloha VI uvedeného nařízení, pokud jde o přeměnu na bioplyn a zpracování škvařených tuků.

Absence legislativy se projevuje především při projektování a budování různých zařízení pro nakládání s odpady. S původním návrhem směrnice EU o bioodpadech je v rozporu prudký rozvoj instalace kuchyňských drtičů v domácnostech a obdobných zařízení ve velkokuchyních a restauracích. S tímto rozvojem koreluje i šíření potkanů v kanalizačních sítích. Další tendencí jsou tzv. kofermentace bioodpadů s čistírenskými kaly, přičemž jde zejména o bioodpad z kuchyní. Tyto tendence jsou součástí plánu odpadového hospodářství některých měst a místo budování specializované bioplynové stanice se kuchyňský bioodpad někdy i včetně použitých fritovacích olejů naváží do stabilizačních reaktorů kalového hospodářství čistíren odpadních vod. Hnacím motivem je co nejvyšší výroba obnovitelné elektrické energie (2,50 Kč/kWh). V řadě případů se uvažuje stejným způsobem o zpracování vedlejších produktů živočišného původu 3. třídy (jateční odpady). O tom svědčí skutečnost, že první pasterizační zařízení vyrobené s parametry požadovanými nařízením (ES) č. 1774/2002 v ZVVZ Milevsko je instalováno na ČOV Písek. V rámci rekonstrukce a modernizace je na jedné východočeské městské čistírně odpadních vod z veřejných kanalizací budováno zařízení na pasterizaci a drcení vedlejších produktů živočišného původu v návaznosti na kalové hospodářství čistírny. Zpracováním dalších bioodpadů na ČOV bude daleko větší produkce čistírenských kalů, se kterými jsou již dnes nebývalé problémy.

Od nové legislativy bioodpadů se očekávají jakostní znaky pro digestáty a komposty, ale i požadavky na jednotlivá zařízení ve vztahu k nařízení (ES) č. 1774/2002. Tento předpis zahrnuje v živočišných vedlejších produktech 2 kategorie i hnůj a obsah trávicího traktu a ve 3. kategorii se nachází i kuchyňský odpad, přičemž podle nařízení (ES) č. 1774/2002 je kuchyňský odpad veškerý potravinářský odpad pocházející z restaurací, stravovacích zařízení a kuchyní včetně kuchyní centrálních a kuchyní domácností. Tomuto nařízení tedy podléhá i separovaně sbíraný bioodpad (např. v Nové Pace) z domácností.

Zařízení na výrobu bioplynu musí být podle nařízení (ES) č. 1774/2002 vybaveno pasterizační hygienizační jednotkou, zařízením na monitorování teploty a bezpečnostním systémem, který zabrání nedostatečnému ohřevu a vhodným zařízením po čištění a dezinfekci nádob. Pasterizační jednotka není nutná, když jde o zpracování hnoje nebo zvířecích fekálií nebo když se biozplynují odpady již dříve zpracované na kafilerním destruktoru (pomocí metody 1). Materiál před vstupem do pasterizační jednotky musí být upraven na maximální velikost částic 12 mm, minimální teplota materiálu v pasterizační jednotce musí být 70°C po dobu 60 minut. Digestát musí být v bioplynové stanici skladován tak, aby nedošlo k druhotné kontaminaci.

Kompostárna podle nařízení (ES) č. 1774/2002 musí mít uzavřený kompostovací reaktor, který není možné vyřadit z výrobní linky, dále zařízení na monitorování a registrování teploty v čase a bezpečnostní systém pro nedostatečný ohřev. Podobně jako bioplynová stanice musí být i kompostárna vybavena zařízením na čištění a dezinfekci dopravních prostředků a nádob a laboratoří.

V případě, že kompostárna nebo bioplynová stanice zpracovává pouze kuchyňský odpad a žádný další vedlejší živočišný produkt, je možno využít i postupů podle národních předpisů, jsou-li ovšem stejně účinné v likvidaci patogenů. Požaduje se, aby vzorky digestátu nebo kompostu v období skladování dosáhly následujících parametrů:

  • Salmonela - nepřítomnost v 25 g vzorku, n = 5, c = 0, m = 0, M = 0
  • Enterobactericeae: n = 5, c = 2, m = 300 ( v 1 g vzorku)
  • kde: n = počet testovaných vzorků
  • m = prokázaná hodnota pro počet bakterií
  • M = maximální hodnota pro počet bakterií
  • c = povolený počet vzorků, kde se počet bakterií pohybuje od m do M

Připravovaná legislativa bioodpadů by měla dále nařídit, že osoby nakládající s bioodpady jsou povinni předcházet uvolňování metanu a zápašných látek z odpadů do ovzduší. Tyto osoby jsou dále povinny nakládat s bioodpady a s nestanovenými výrobky z těchto bioodpadů tak, aby nebyla zhoršena kvalita půdy, zemědělských plodin, povrchových a podzemních vod včetně ohrožení zdraví lidí. Dále bude nezbytné stanovit jakostní třídy pro komposty a substráty, seznam nebezpečných látek a organismů, které nesmí být v těchto nestanovených výrobcích být obsaženy v žádném měřitelném množství, metody měření a limitní hodnoty cizorodých látek.

V současné době se legislativní proces v oblasti bioodpadů vůlí Ministerstva životního prostředí zřejmě zastavil. Pokračování tohoto procesu by mělo být prosazováno především ekologickými aktivisty, ale i výzkumnými ústavy a odbornými firmami, které si uvědomují, že trvale udržitelný rozvoj našich aktivit bude vyžadovat trochu jiné přístupy v odpadovém hospodářství.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Kompost, stmelující prvek odpadářů a zemědělců
Exkurze na kompostárnu Franze Raitha u Rodingersdorfu
Jak na bioodpady? Zkušenosti z Německa (1)
Poslanci dali zelenou kompostování bioodpadu
Je hnůj odpadem nebo organickým hnojivem?
Legislativa biologicky rozložitelných odpadů
Stávající a budoucí požadavky na zpracování vedlejších živočišných produktů včetně hnoje na kompostárnách a bioplynových stanicích
Náležitosti výstavby kompostovacího zařízení
Přijdou kompostárny rozvojem domovního a komunitního kompostování o práci?
Zásady a pravidla registrace organických a organominerálních hnojiv vyrobených při použití bioodpadů
Registrace kompostů a substrátu a její vliv na omezení rozvoje kompostování bioodpadů v České republice
Využívání odpadů ke hnojení podle legislativy odpadů

Zobrazit ostatní články v kategorii Obnovitelné zdroje energie

Datum uveřejnění: 23.6.2005
Poslední změna: 22.6.2005
Počet shlédnutí: 9492

Citace tohoto článku:
VÁŇA, Jaroslav: Absence legislativy bioodpadů se začíná projevovat jako závažný nedostatek. Biom.cz [online]. 2005-06-23 [cit. 2019-08-25]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz/odborne-clanky/absence-legislativy-bioodpadu-se-zacina-projevovat-jako-zavazny-nedostatek>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
23 Jun 2005 08:04 M. Florián
- Kompostování
24 Jun 2005 12:39 Pavel Hejduk
- Hygienizace bioodpadu
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto