Příručka pro nakládání s komunálním bioodpadem

V předkládané příručce jsou rozvedeny postupy odděleného sběru a materiálového využití biologicky rozložitelných odpadů obsažených v komuním odpadu.
Příručka poskytuje podklady pro rozhodování orgánů veřejné správy i provozních firem o způsobech nakládání s bioodpady a o postupech jejich realizace, které směřují ke kvantitativnímu i kvalitativnímu odlehčení skládek komunálního odpadu.

PÂŻĂŚruËka pro nakl·d·nĂŚ
s komun·lnĂŚm
bioodpadem



Ing. Zdenka Kotoulová
Ing. Jaroslav Váòa, CSc.




Edice „Na pomoc praxi v odpadovém biohospodáøství“
Svazek I.
.
PÂŻĂŚruËka pro nakl·d·nĂŚ
s komun·lnĂŚm
bioodpadem

Ing. Zdenka Kotoulová
Ing. Jaroslav Váòa, CSc.




Vydavatel: Ministerstvo zivotního prostøedí
¡
ve spolupráci s Ăeským ekologickým ústavem

Edice „Na pomoc praxi v odpadovém biohospodáøství“
Svazek I.
Praha, listopad 2001
ISBN 80-7212-201-0
PÂŻedmluva
V souvislosti s novou pr·vnĂŚ ˙pravou odpadovĂho hospod·ÂŻstvĂŚ v »eskĂ republice
doch·zĂŚ ke zmĂŹn·m z·konem stanoven˝ch podmĂŚnek i pro nakl·d·nĂŚ s komu-
n·lnĂŚm odpadem. KvantitativnĂŹ v˝znamnou skupinu v tomto odpadu tvoÂŻĂŚ biolo-
gicky rozloĂ»iteln˝ odpad, jehoĂ» ukl·d·nĂŚ na skl·dky bude postupnĂŹ omezov·no.
Ă‘PÂŻĂŚruËka pro nakl·d·nĂŚ s komun·lnĂŚm bioodpademì byla zpracov·na pro
Ministerstvo Ă»ivotnĂŚho prostÂŻedĂŚ na z·kladĂŹ objedn·vky »eskĂho ekologickĂho
˙stavu. PÂŻĂŚruËka m· b˝t pom˘ckou pro rozhodov·nĂŚ org·n˘ veÂŻejnĂ spr·vy a
provoznĂŚch firem o zp˘sobech nakl·d·nĂŚ s biologicky rozloĂ»iteln˝m odpadem
obsaĂ»en˝m v komun·lnĂŚm odpadu.
PÂŻĂŚruËka je v rozloĂ»ena do 10 kapitol. V ˙vodnĂŚ Ë·sti jsou vymezeny podmĂŚnky
a zp˘soby nakl·d·nĂŚ s bioodpadem z hlediska novĂŹ pÂŻipravovanĂ legislativy
odpadovĂho hospod·ÂŻstvĂŚ v »eskĂ republice, souËasnĂho stavu a zahraniËnĂŚch
zkuöenostĂŚ. V tĂto Ë·sti jsou takĂ definov·ny z·kladnĂŚ uûÌvanĂ pojmy. N·vaznĂŹ
jsou specifikov·ny druhy bioodpadu a jejich mĂŹrn˝ v˝skyt v komun·lnĂŚm od-
padu. Zhodnoceny jsou zp˘soby oddĂŹlenĂho sbĂŹru bioodpadu v z·vislosti na
zdrojĂŚch jeho v˝skytu v ËlenĂŹnĂŚ do skupin odpadu ze zelenĂŹ, bioodpadu z do-
m·cnostĂŚ a specifick˝ch druh˘ komun·lnĂŚch bioodpad˘.
SamostatnĂ kapitoly tvoÂŻĂŚ popis kvalitativnĂŚch vlastnostĂŚ komun·lnĂŚho biood-
padu s ohledem na optimalizaci procesu fermentace pÂŻi aerobnĂŚm zpracov·nĂŚ
bioodpadu, uûÌvanĂ technologie a organizaËnĂŚ systĂmy. Vedle centr·lnĂŚho kom-
postov·nĂŚ bioodpadu je pÂŻedkl·d·n podrobn˝ n·vod na postupy dom·cĂŚho a
komunitnĂŚho kompostov·nĂŚ. â„zemnĂŹ technickĂ poĂ»adavky na v˝stavbu kom-
post·ren jsou rozvedeny v kritĂriĂŚch v˝bĂŹru stanoviöĂą, v postupu stanovenĂŚ
kapacity a stavebnĂŚho ÂŻeöenĂŚ objekt˘. SouË·stĂŚ uûÌvan˝ch technologiĂŚ je takĂ
zp˘sob anaerobnĂŚho rozkladu bioodpadu s n·sledn˝m vyuĂ»itĂŚm bioplynu a ne-
rozloĂ»enĂ frakce ñ digest·tu.
Samostatnou kapitolou je takĂ technick· vybavenost kompost·ren v z·vislosti
na zvolen˝ch technologiĂŚch. Nejsou opomenuty ani poĂ»adavky na zajiötĂŹnĂŚ pro-
vozu kompost·ren, vypl˝vajĂŚcĂŚ z legislativnĂŚch a technick˝ch norem. PÂŻĂŚruËka
je doplnĂŹna obr·zky, kterĂ ilustrujĂŚ uûÌvanĂ technologickĂ postupy a strojnĂŚ
vybavenĂŚ, jejĂŚ souË·stĂŚ je i seznam projektant˘ a dodavatel˘ kompost·ren, stroj˘
a zaÂŻĂŚzenĂŚ.
.
OBSAH

1. â„vod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

2. PodmĂŚnky a zp˘soby nakl·d·nĂŚ s bioodpadem . . . . . . . . . . . . . 8
2.1 VymezenĂŚ pojm˘ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
2.2 LegislativnĂŚ podmĂŚnky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
2.3 Zp˘soby nakl·d·nĂŚ s bioodpadem . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

3. ShromaĂ»Ôov·nĂŚ a sbĂŹr bioodpadu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15
3.1 Druhy a mnoĂ»stvĂŚ komun·lnĂŚho bioodpadu . . . . . . . . . . . . . 15
3.2 Zp˘soby oddĂŹlenĂho sbĂŹru bioodpadu . . . . . . . . . . . . . . . . 16

4. KvalitativnĂŚ znaky komun·lnĂŚho bioodpadu . . . . . . . . . . . . . 21
4.1 Odpad ze zelenĂŹ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
4.2 Bioodpad z dom·cnostĂŚ a specifickĂ bioodpady . . . . . . . . . . . 23

5. Fermentace bioodpadu a surovinov· skladba kompostu . . . . . . . 24
5.1 Fermentace bioodpadu a jejĂŚ optimalizace . . . . . . . . . . . . . . 24
5.2 Surovinov· skladba kompostu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

6. Organizace a technologie kompostov·nĂŚ bioodpadu . . . . . . . . . 31
6.1 Dom·cĂŚ kompostov·nĂŚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31
6.1.1 Dom·cĂŚ kompostov·nĂŚ na kompostov˝ch zakl·dk·ch . . . . 32
6.1.2 Kompostov·nĂŚ v boxech nebo kompostĂrech . . . . . . . . . 34
6.1.3 Dom·cĂŚ kompostov·nĂŚ s vyuĂ»itĂŚm ûÌûal
(vermikompostov·nĂŚ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36
6.2 KomunitnĂŚ kompostov·nĂŚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38
6.3 Centr·lnĂŚ kompostov·nĂŚ komun·lnĂŚho biodpadu . . . . . . . . . . 38
6.4 Zpracov·nĂŚ bioodpad˘ na bioplynovĂ stanici . . . . . . . . . . . . 40

7. â„zemnĂŹ technickĂ poĂ»adavky pÂŻi v˝stavbĂŹ kompost·rny . . . . . . 42
7.1 KritĂria v˝bĂŹru stanoviötĂŹ a stanovenĂŚ kapacity kompost·rny . . . . 42
7.2 StavebnĂŚ ÂŻeöenĂŚ objekt˘ kompost·rny . . . . . . . . . . . . . . . . 44
7.2.1 V˝robnĂŚ plochy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44
7.2.2 JĂŚmka na odpadnĂŚ vodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44
7.2.3 OstatnĂŚ zaÂŻĂŚzenĂŚ kompost·rny . . . . . . . . . . . . . . . . . 45
 8. TechnickĂ vybavenĂŚ kompost·rny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48
8.1 VybavenĂŚ kompost·rny pro kompostov·nĂŚ v zakl·dk·ch . . . . . . 48
8.1.1 DrtiËe a ötĂŹpkovaËe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48
8.1.2 PÂŻekop·vaËe kompostu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49
8.1.3 ProsĂvaËe kompostu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51
8.2 Biofermentory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52
8.3 DalöĂŚ systĂmy pro kompostov·nĂŚ bioodpad˘ . . . . . . . . . . . . . 54

9. ZajiötĂŹnĂŚ provozu kompost·rny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56
9.1 PoĂ»adavky vypl˝vajĂŚcĂŚ z »SN 46 5735 Ă‘Pr˘myslovĂ kompostyì . . 56
9.2 ProvoznĂŚ ÂŻ·d kompost·rny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58
9.3 Uv·dĂŹnĂŚ kompostu do obĂŹhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59
9.4 Rizika pÂŻi kompostov·nĂŚ odpad˘ a jejich eliminace . . . . . . . . . 60

10. Z·vĂŹr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

11. Seznam projektant˘ a dodavatel˘ kompost·ren, stroj˘
a zaÂŻĂŚzenĂŚ a dalöĂŚ d˘leĂ»itĂ adresy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

Seznam literatury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

PÂŻĂŚloha Ë. 1
PÂŻĂŚklad informaËnĂŚho let·ku s n·vodem na prov·dĂŹnĂŚ dom·cĂŚho
kompostov·nĂŚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69
1. â„vod
V souvislosti s novou pr·vnĂŚ ˙pravou odpadovĂho hospod·ÂŻstvĂŚ v »eskĂ republice
doch·zĂŚ ke zmĂŹn·m z·konem dosud stanoven˝ch podmĂŚnek i pro nakl·d·nĂŚ
s komun·lnĂŚm odpadem. PÂŻijat· opatÂŻenĂŚ se projevĂŚ v separaci vyuĂ»iteln˝ch
a nebezpeËn˝ch sloĂ»ek, v podmĂŚnk·ch svozu smĂŹsnĂho komun·lnĂŚho odpadu,
ale takĂ v ˙pravĂŹ, vyuûÌv·nĂŚ a odstraÚov·nĂŚ zbytkov˝ch komun·lnĂŚch odpad˘.
V˝znamn˝m opatÂŻenĂŚm je postupnĂ sniĂ»ov·nĂŚ mnoĂ»stvĂŚ biologicky rozloĂ»iteln˝ch
odpad˘ ukl·dan˝ch na skl·dky a nakl·d·nĂŚ s tĂŹmito odpady jin˝m zp˘sobem.
Odpady biologickĂho p˘vodu jsou v komun·lnĂŚm odpadu kvantitativnĂŹ v˝znam-
nou skupinou odpad˘ a zp˘sob nakl·d·nĂŚ s nimi m˘Ă»e pozitivnĂŹ i negativnĂŹ
ovlivnit z·kladnĂŚ sloĂ»ky Ă»ivotnĂŚho prostÂŻedĂŚ. PÂŻi skl·dkov·nĂŚ tĂŹchto odpad˘ se
uvolÚujĂŚ plyny stupÚujĂŚcĂŚ antropogennĂŚ sklenĂŚkov˝ efekt, jehoĂ» d˘sledkem je
glob·lnĂŚ oteplov·nĂŚ a n·stup nevratn˝ch klimatick˝ch zmĂŹn. PÂŻev·Ă»n· Ë·st tĂŹchto
odpad˘ je pÂŻedurËena k materi·lovĂmu nebo energetickĂmu vyuĂ»itĂŚ. ObsahujĂŚ
rostlinnĂ Ă»iviny a organickou hmotu, kterou je moĂ»no stabilizovat a v˝hodnĂŹ
uv·dĂŹt do pÂŻĂŚrodnĂŚho kolobĂŹhu jako organickĂ hnojivo ñ kompost. Separovan˝
bioodpad se m˘Ă»e takĂ zpracovat technologiĂŚ anaerobnĂŚ digesce, jejĂŚmiĂ» pro-
dukty jsou bioplyn a rovnĂŹĂ» organickĂ hnojivo.
V pÂŻedkl·danĂ pÂŻĂŚruËce jsou rozvedeny postupy oddĂŹlenĂho sbĂŹru a materi·lo-
vĂho vyuĂ»itĂŚ biologicky rozloĂ»iteln˝ch odpad˘, obsaĂ»en˝ch v komun·lnĂŚm od-
padu. PÂŻĂŚruËka poskytuje podklady pro rozhodov·nĂŚ org·n˘ veÂŻejnĂ spr·vy
i provoznĂŚch firem o zp˘sobech nakl·d·nĂŚ s bioodpady a o postupech jejich
realizace, kterĂ smĂŹÂŻujĂŚ ke kvantitativnĂŚmu i kvalitativnĂŚmu odlehËenĂŚ skl·dek
komun·lnĂŚho odpadu.




7
2. PodmĂŚnky a zp˘soby nakl·d·nĂŚ s bioodpadem
V˝voj v nakl·d·nĂŚ s biologicky rozloĂ»iteln˝m odpadem bude ovlivÚov·n mnoha
faktory, z nichĂ» za urËujĂŚcĂŚ lze povaĂ»ovat podmĂŚnky danĂ legislativou, souËasnou
˙roveÚ nakl·d·nĂŚ s odpady v obcĂŚch, cĂŚle a potÂŻeby obcĂŚ. Pro pÂŻedloĂ»enĂŚ dopo-
ruËovan˝ch postup˘ je nutno nejprve sjednotit uûÌvanou terminologii.

2.1 VymezenĂŚ pojm˘
Komun·lnĂŚ odpad
Komun·lnĂŚm odpadem v souladu s ß 4 z·kona Ë. 185/2001 Sb., o odpadech, je
veöker˝ odpad vznikajĂŚcĂŚ na ˙zemĂŚ obce pÂŻi Ëinnosti fyzick˝ch osob, s v˝jimkou
odpad˘ vznikajĂŚcĂŚch u pr·vnick˝ch osob nebo fyzick˝ch osob opr·vnĂŹn˝ch
k podnik·nĂŚ. V Katalogu odpad˘ (vyhl·öka MéP Ë. 381/2001 Sb.) je komun·lnĂŚ
odpad zaÂŻazen ve skupinĂŹ 20.
Odpad podobn˝ komun·lnĂŚmu odpadu
Za odpad podobn˝ komun·lnĂŚmu je povaĂ»ov·n odpad z Ëinnosti pr·vnick˝ch
a fyzick˝ch osob opr·vnĂŹn˝ch k podnik·nĂŚ, kter˝ je zaÂŻazen podle Katalogu
odpad˘ jako odpad podobn˝ komun·lnĂŚmu ve skupinĂŹ 20. Jedn· se o odpad,
kter˝ vznik· v procesu spotÂŻeby v obchodech, kancel·ÂŻĂŚch, ˙ÂŻadech a institucĂŚch
a kter˝ je podobnĂ povahy a sloĂ»enĂŚ jako komun·lnĂŚ odpad.
DomovnĂŚ odpad
DomovnĂŚm odpadem je odpad vznikajĂŚcĂŚ v dom·cnostech jako spotÂŻebnĂŚ odpad
jejich obyvatel. DomovnĂŚ odpad je souË·stĂŚ komun·lnĂŚho odpadu.
Objemn˝ odpad
Za objemn˝ odpad je povaĂ»ov·n takov˝ komun·lnĂŚ odpad, kter˝ vzhledem k jeho
rozmĂŹr˘m a/nebo hmotnosti nelze odkl·dat do sbĂŹrn˝ch n·dob (pÂŻĂŚpadnĂŹ sbĂŹr-
n˝ch pytl˘), urËen˝ch pro pravideln˝ sbĂŹr smĂŹsnĂho komun·lnĂŚho odpadu.
Odpad ze zelenĂŹ
Za odpad ze zelenĂŹ je povaĂ»ov·n komun·lnĂŚ odpad rostlinnĂho p˘vodu z ˙drĂ»by
veÂŻejn˝ch sad˘ a park˘, sĂŚdliötnĂŚ a uliËnĂŚ zelenĂŹ, travnat˝ch hÂŻiöĂą, ze zahrad fy-
zick˝ch osob, ze hÂŻbitov˘ apod. Jedn· se zejmĂna o vĂŹtve strom˘, tr·vu, listĂŚ
(s v˝jimkou uliËnĂŚch smetk˘), ale i piliny, odÂŻezky dÂŻeva a ostatnĂŚ odpadnĂŚ dÂŻevo
neoöetÂŻenĂ prostÂŻedky s obsahem tĂŹĂ»k˝ch kov˘ nebo organick˝ch slouËenin.
Biologicky rozloĂ»iteln˝ odpad (bioodpad)
Za biologicky rozloĂ»iteln˝ odpad je povaĂ»ov·n jak˝koli odpad, kter˝ je schopen
anaerobnĂŚho nebo aerobnĂŚho rozkladu mikroorganismy (napÂŻ. potraviny, odpad
ze zelenĂŹ, papĂŚr). Pojem je uûÌv·n ve zjednoduöenĂ podobĂŹ jako Ă‘bioodpadì.


8
Biologicky rozloĂ»iteln˝ komun·lnĂŚ odpad (komun·lnĂŚ bioodpad)
Biologicky rozloĂ»iteln˝m komun·lnĂŚm odpadem se rozumĂŚ biologicky rozlo-
Ă»iteln˝ odpad obsaĂ»en˝ v komun·lnĂŚm odpadu a v odpadu podobnĂm komu-
n·lnĂŚmu. Pojem je uûÌv·n ve zjednoduöenĂ podobĂŹ jako Ă‘komun·lnĂŚ bioodpadì.
VyuĂ»itelnĂ sloĂ»ky komun·lnĂŚho odpadu
VyuĂ»itelnĂ sloĂ»ky jsou druhy komun·lnĂŚho odpadu zĂŚskanĂ oddĂŹlen˝m sbĂŹrem,
kterĂ lze po ˙pravĂŹ nebo pÂŻĂŚmo recyklovat Ëi jinak materi·lovĂŹ vyuûÌt (napÂŻ.
oddĂŹlenĂŹ sebran˝ papĂŚr, sklo, plasty, kovy, textil aj.).
NebezpeËnĂ sloĂ»ky komun·lnĂŚho odpadu
NebezpeËnĂ sloĂ»ky jsou nebezpeËnĂ druhy komun·lnĂŚho odpadu zĂŚskanĂ od-
dĂŹlen˝m sbĂŹrem. Jedn· se o druhy odpad˘ oznaËenĂ ve skupinĂŹ 20 Katalogu
odpad˘ jako nebezpeËn˝ odpad.
SmĂŹsn˝ komun·lnĂŚ odpad (zbytkov˝ komun·lnĂŚ odpad)
SmĂŹsn˝m komun·lnĂŚm odpadem je smĂŹs druh˘ komun·lnĂŚho odpadu, kter·
z˘st·v· po oddĂŹlenĂŚ vyuĂ»iteln˝ch a nebezpeËn˝ch sloĂ»ek (druh˘) komun·lnĂŚho
odpadu nebo, ze kterĂ nebyly tyto sloĂ»ky (druhy) v˘bec oddĂŹleny. UûÌv·n je
takĂ pojem Ă‘zbytkov˝Ă¬ komun·lnĂŚ odpad.
Kompost
Kompost je stabilizovan·, nep·chnoucĂŚ, hnĂŹd· aĂ» Ëern· homogennĂŚ hmota,
drobtovitĂ aĂ» hrudkovitĂ struktury, vznikl· aerobnĂŚm biologick˝m zr·nĂŚm rozlo-
Ă»iteln˝ch odpad˘, bohat· na humusovĂ l·tky a rostlinnĂ Ă»iviny.
Digest·t (produkt vyhnĂŚv·nĂŚ)
Digest·t je tuh·, nerozloĂ»en· frakce, kter· je v˝sledkem anaerobnĂŚho vyhnĂŚv·nĂŚ
biologicky rozloĂ»iteln˝ch odpad˘ a kter· je pÂŻed aplikacĂŚ na p˘du upravov·na
na kompost.
Bioplyn
Bioplyn je smĂŹs metanu, oxidu uhliËitĂho, dusĂŚku, vodĂŚku a dalöĂŚch plyn˘,
vznikl· anaerobnĂŚm vyhnĂŚv·nĂŚm biologicky rozloĂ»iteln˝ch odpad˘, kter· je
schopn· hoÂŻenĂŚ.
Dom·cĂŚ kompostov·nĂŚ
Dom·cĂŚm kompostov·nĂŚm se rozumĂŚ kompostov·nĂŚ biologicky rozloĂ»iteln˝ch
odpad˘ a pouûÌv·nĂŚ kompostu v zahrad·ch u soukrom˝ch dom˘.
KomunitnĂŚ kompostov·nĂŚ
KomunitnĂŚm kompostov·nĂŚm se rozumĂŚ kompostov·nĂŚ biologicky rozloĂ»itel-
n˝ch odpad˘ urËitĂ komunity (zahr·dk·ÂŻskĂ kolonie, ökoly, sĂŚdliötĂŹ) a pouûÌv·nĂŚ
kompostu pÂŻev·Ă»nĂŹ komunitou.


9
OddĂŹlen˝ sbĂŹr
OddĂŹlen˝m sbĂŹrem se rozumĂŚ sbĂŹr biologicky rozloĂ»iteln˝ch odpad˘ oddĂŹlenĂŹ
od ostatnĂŚch druh˘ odpad˘ metodou, kter· pÂŻedch·zĂŚ smĂŚsenĂŚ r˘zn˝ch frakcĂŚ a
sloĂ»ek odpad˘ a jejich kontaminaci.
Mechanicko biologick· ˙prava
Mechanicko biologickou ˙pravou se rozumĂŚ ˙prava zbytkovĂho komun·lnĂŚho
odpadu, netÂŻĂŚdĂŹn˝ch nebo jin˝ch biologicky rozloĂ»iteln˝ch odpad˘ nevhod-
n˝ch ke kompostov·nĂŚ nebo pro anaerobnĂŚ rozklad s cĂŚlem stabilizovat a snĂŚĂ»it
objem odpad˘.

2.2 LegislativnĂŚ podmĂŚnky
Nov· pr·vnĂŚ ˙prava odpadovĂho hospod·ÂŻstvĂŚ se vyznaËuje d˘slednou aproxi-
macĂŚ pÂŻedpis˘ EvropskĂ unie (EU) do pr·vnĂŚho ÂŻ·du »eskĂ republiky. Hospo-
daÂŻenĂŚ s biologicky rozloĂ»iteln˝m odpadem v tĂto souvislosti z·sadnĂŹ ovlivnĂŚ
smĂŹrnice EU o skl·dk·ch odpadu.
SmĂŹrnicĂŚ Rady 1999/31/ES z 26. dubna 1999 o skl·dk·ch odpadu je Ëlensk˝m
st·t˘m mimo jinĂ ukl·d·no
ĂŻ vypracovat n·rodnĂŚ strategii opatÂŻenĂŚ k recyklaci, kompostov·nĂŚ, produkci
bioplynu nebo zhodnocenĂŚ surovin a energie, jejĂŚĂ» realizace povede k omezenĂŚ
mnoĂ»stvĂŚ biologicky rozloĂ»itelnĂho odpadu odch·zejĂŚcĂŚho na skl·dky,
ĂŻ tato strategie m· zabezpeËit snĂŚĂ»enĂŚ mnoĂ»stvĂŚ biologicky rozloĂ»itelnĂho komu-
n·lnĂŚho odpadu odch·zejĂŚcĂŚho na skl·dky v roce 2006 na 75 %, v roce 2009
na 50 % a v roce 2016 na 35 % mnoĂ»stvĂŚ vzniklĂho v roce 1995.
PÂŻiËemĂ» ËlenskĂ st·ty, kterĂ v r. 1995 ukl·daly na skl·dky vĂŚce neĂ» 80 % komu-
n·lnĂŚho odpadu, mohou odd·lit splnĂŹnĂŚ cĂŚl˘ o obdobĂŚ nepÂŻesahujĂŚcĂŚ ËtyÂŻi roky.
OpatÂŻenĂŚ ke sniĂ»ov·nĂŚ mnoĂ»stvĂŚ biologicky rozloĂ»itelnĂho odpadu ukl·danĂho
na skl·dky jsou prov·dĂŹna pÂŻedevöĂŚm za ˙Ëelem
ĂŻ snĂŚĂ»enĂŚ tvorby metanu ze skl·dek v z·jmu zmĂŚrnĂŹnĂŚ glob·lnĂŚho oteplov·nĂŚ
v d˘sledku sklenĂŚkovĂho efektu,
ĂŻ podpory oddĂŹlenĂho sbĂŹru bioodpadu, k jeho ˙pravĂŹ, vyuûÌv·nĂŚ a recyklaci.
PostupnĂ naplÚov·nĂŚ uveden˝ch cĂŚl˘ v podmĂŚnk·ch »eskĂ republiky je jiĂ» za-
kotveno v novĂm z·konu o odpadech (z·kon Ë. 185/2001 Sb.), jehoĂ» ˙Ëin-
nost je stanovena od 1. 1. 2002 a podrobnĂŹji vymezeno v prov·dĂŹcĂŚ vyhl·öce
Ë. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakl·d·nĂŚ s odpady. Pro podmĂŚnky »eskĂ
republiky je vyuĂ»ito moĂ»nosti odd·lenĂŚ cĂŚl˘ o obdobĂŚ 4 let.
Realizace cĂŚl˘ bude v˝sledkem p˘sobenĂŚ n·stroj˘ uplatÚovan˝ch v r·mci stra-
tegie hospodaÂŻenĂŚ s komun·lnĂŚm odpadem, a to jak pÂŻĂŚm˝ch (z·kazy, limito-



10
van· omezenĂŚ), tak i nepÂŻĂŚm˝ch (poplatky, dotace a zv˝hodnĂŹnĂ p˘jËky). JednĂŚm
z v˝znamn˝ch n·stroj˘ v tĂto oblasti budou pl·ny odpadovĂho hospod·ÂŻstvĂŚ
»eskĂ republiky, kraj˘ a p˘vodc˘ odpad˘.
â„silĂŚ Ëlensk˝ch st·t˘ EU o zlepöenĂŚ souËasnĂ situace v nakl·d·nĂŚ s biologicky
rozloĂ»iteln˝mi odpady vy˙stilo v pÂŻĂŚpravu dalöĂŚ smĂŹrnice, kter· se vztahuje
vöeobecnĂŹ k ˙pravĂŹ biologicky rozloĂ»iteln˝ch odpad˘ /2/. Priority hospodaÂŻenĂŚ
s biologicky rozloĂ»iteln˝m odpadem v pÂŻipravovanĂ smĂŹrnici se zakl·dajĂŚ na
obecnĂŹ uzn·van˝ch z·sad·ch odpadovĂho hospod·ÂŻstvĂŚ:
1) prevence smĂŹÂŻujĂŚcĂŚ ke snĂŚĂ»enĂŚ produkce bioodpadu (napÂŻ. ËistĂŚrensk˝ch kal˘)
a jeho kontaminace zneËiöĂąujĂŚcĂŚmi l·tkami,
2) opakovanà pouûitÌ bioodpadu (nap¯. d¯evÏnà a lepenkovà obaly),
3) recyklace oddĂŹlenĂŹ sebranĂho bioodpadu na p˘vodnĂŚ materi·l (papĂŚr, lepenka),
kdekoli je to environment·lnĂŹ opr·vnĂŹnĂ,
4) kompostov·nĂŚ nebo anaerobnĂŚ rozklad oddĂŹlenĂŹ sebranĂho bioodpadu, kter˝
nenĂŚ recyklov·n na p˘vodnĂŚ materi·l, s vyuĂ»itĂŚm kompostu a digest·tu v˝-
hodnĂŹ v zemĂŹdĂŹlstvĂŚ nebo ke zlepöenĂŚ Ă»ivotnĂŚho prostÂŻedĂŚ (rekultivace, ˙drĂ»ba
veÂŻejnĂ zelenĂŹ),
5) mechanicko/biologick· ˙prava bioodpadu,
6) pouĂ»itĂŚ bioodpadu jako zdroje energie (anaerobnĂŚ digesce bioodpadu, termickĂ
vyuĂ»itĂŚ odpadnĂŚho dÂŻeva nebo nerecyklovateln˝ch frakcĂŚ oddĂŹlenĂŹ sbĂŚranĂho
pouĂ»itĂho papĂŚru).
PÂŻipravovan· legislativnĂŚ opatÂŻenĂŚ smĂŹÂŻujĂŚ k tomu, aby vyuûÌv·nĂŚ a recyklace
bioodpadu bylo nedĂŚlnou souË·stĂŚ koncepËnĂŚch z·mĂŹr˘ odpadovĂho hospo-
d·ÂŻstvĂŚ a jejich realizace s d˘razem na rozvoj technickĂ vybavenosti ˙zemĂŚ
ve vĂŹtöĂŚch mĂŹstech a regionech. KoncepËnĂŚ z·mĂŹry v nakl·d·nĂŚ s bioodpadem
by mĂŹly b˝t orientov·ny pÂŻedevöĂŚm na
ĂŻ podporu dom·cĂŚho kompostov·nĂŚ (zahradnĂŚho kompostov·nĂŚ) v podobĂŹ
ñ informaËnĂŚch kampanĂŚ k sezn·menĂŚ veÂŻejnosti s prospĂŹönostĂŚ oddĂŹlenĂho
sbÏru a recyklace bioodpadu pro ûivotnÌ prost¯edÌ,
ñ finanËnĂŚ podpory dom·cĂŚho kompostov·nĂŚ (napÂŻ. pÂŻĂŚspĂŹvek na poÂŻĂŚzenĂŚ
kompostĂru),
ĂŻ podporu komunitnĂŚho kompostov·nĂŚ (mĂŚstnĂŚho kompostov·nĂŚ) zp˘soby
ñ poskytnutĂŚ grant˘ pro organiz·tory komunitnĂŚho kompostov·nĂŚ,
ñ finanËnĂŚ podpory komunitnĂŚho kompostov·nĂŚ (napÂŻ. pÂŻĂŚspĂŹvek na n·kup
drtiËe Ëi pÂŻekop·vaËe),
ĂŻ zav·dĂŹnĂŚ systĂm˘ oddĂŹlenĂho sbĂŹru a zpracov·nĂŚ bioodpadu se zamĂŹÂŻenĂŚm
na n·sledujĂŚcĂŚ odpady:
a) odpad ze zelenĂŹ a dÂŻevnĂŚ odpad ze soukrom˝ch i veÂŻejn˝ch park˘, zahrad
a hÂŻbitov˘,
b) odpad potravin z restauracĂŚ, jĂŚdelen, ökol a veÂŻejn˝ch budov,



11
 c) biologicky rozloĂ»iteln˝ odpad z obchod˘, Ă»ivnostĂŚ a obsluĂ»n˝ch zaÂŻĂŚzenĂŚ,
pokud nenĂŚ vyuûÌv·n v mĂŚstĂŹ,
d) bioodpad z dom·cnostĂŚ.
HlavnĂŚm zamĂŹÂŻenĂŚm pÂŻedkl·danĂ pÂŻĂŚruËky je orientace na nakl·d·nĂŚ s jiĂ»
vznikl˝m zejmĂna rostlinn˝m bioodpadem a na jeho recyklaci v komun·lnĂŚch
odpadov˝ch systĂmech. Nakl·d·nĂŚ s komun·lnĂŚm bioodpadem je souË·stĂŚ tĂŹchto
obecnĂŚch systĂm˘ stejnĂŹ jako oddĂŹlen˝ sbĂŹr skla, papĂŚru a plast˘ za ˙Ëelem jejich
materi·lovĂho vyuĂ»itĂŚ.

2.3 Zp˘soby nakl·d·nĂŚ s bioodpadem
V souladu s ˙daji z evidence odpad˘ (InformaËnĂŚ systĂm o odpadech) je v »eskĂ
republice pÂŻibliĂ»nĂŹ 60 % komun·lnĂŚho odpadu ukl·d·no na skl·dky /4/. Bio-
logick˝ rozklad odpad˘ uloĂ»en˝ch do skl·dky je prov·zen produkcĂŚ sklenĂŚko-
v˝ch plyn˘ (zejmĂna CH4), kterĂ majĂŚ zprostÂŻedkovanĂŹ negativnĂŚ vliv na klima-
tickĂ zmĂŹny na Zemi. Je proto nezbytnĂ v odpovĂŚdajĂŚcĂŚ mĂŚÂŻe zabraÚovat tĂŹmto
emisĂŚm. ModernĂŚ systĂmy odpadovĂho hospod·ÂŻstvĂŚ preferujĂŚ zpracov·nĂŚ bio-
odpadu aerobnĂŚmi postupy, tj. kompostov·nĂŚm, kterĂ je rovnĂŹĂ» prov·zeno
produkcĂŚ sklenĂŚkov˝ch plyn˘ (CO2), avöak jejich mĂŚra p˘sobenĂŚ je 21x niĂ»öĂŚ neĂ»
u skl·dkov˝ch plyn˘ /9/, anebo anaerobnĂŹ v uzavÂŻen˝ch systĂmech s n·sledn˝m
spalov·nĂŚm vznikajĂŚcĂŚho bioplynu s vyuĂ»itĂŚm tepla.
PlatnĂ pr·vnĂŚ pÂŻedpisy (vyhl·öka Ë. 338/1997 Sb.) zakazujĂŚ ukl·dat na skl·dky
vöech skupin vytÂŻĂŚdĂŹn˝ kompostovateln˝ odpad. Podle ˙daj˘ z evidence (ISO)
bylo v roce 1999 v »R vyprodukov·no ve mĂŹstech s vĂŚce neĂ» 20 000 obyvateli
na 55 000 t kompostovatelnĂho odpadu z ˙drĂ»by zelenĂŹ v zahrad·ch a parcĂŚch.
Z tohoto mnoĂ»stvĂŚ pouh˝ch 13 % bylo vyuĂ»ito na v˝robu kompostu, 2 % byla sp·-
lena a 6,5 % skl·dkov·no. Se zb˝vajĂŚcĂŚmi cca 80 % bylo naloĂ»eno jin˝mi zp˘soby,
kterĂ nabĂŚzĂŚ vyhl·öka Ë. 338/1997 Sb., o podrobnostech nakl·d·nĂŚ s odpady /4/.
EvidovanĂ ˙daje ukazujĂŚ na to, Ă»e nakl·d·nĂŚ s tĂŚmto odpadem, vylouËen˝m
ze skl·dkov·nĂŚ postr·d· jakĂkoli systĂmovĂ ÂŻeöenĂŚ. ÿÌzenĂ kompostov·nĂŚ bio-
odpadu se prov·dĂŚ v nĂŹkolika m·lo mĂŹstech. PÂŻev·Ă»nĂŹ je tento kompostovateln˝
odpad ponech·n volnĂmu rozkladu, v pÂŻĂŚznivĂŹjöĂŚch pÂŻĂŚpadech na vodohospo-
d·ÂŻsky zabezpeËen˝ch ploch·ch (napÂŻ. fermentace na vyhrazen˝ch mĂŚstech
skl·dek odpad˘) a v˝sledn˝ produkt je urËen k mĂnĂŹhodnotnĂmu pouĂ»itĂŚ.
V z·padoevropsk˝ch zemĂŚch je skl·dkov·nĂŚ bioodpadu v˝raznĂŹ omezov·no.
PÂŻev·Ă»nĂŹ vysokĂ ceny za skl·dkov·nĂŚ bioodpadu (napÂŻ. v Bavorsku aĂ» 800 DM/t)
umoĂ»ÚujĂŚ rozvoj dalöĂŚch technologiĂŚ zpracov·nĂŚ, a to technologiĂŚ aerobnĂŚho roz-
kladu i anaerobnĂŚ digesce bioodpadu /9/. Zp˘soby nakl·d·nĂŚ s komun·lnĂŚm
odpadem v EvropĂŹ uv·dĂŚ tab. Ë. 1.
NapÂŻ. v NĂŹmecku byly v r. 1999 k dispozici kapacity pro zpracov·nĂŚ 8,5 mil. t
bioodpadu. Z toho se 7,1 mil. t roËnĂŹ zpracovalo v kompost·rn·ch aerobnĂŚm


12
zp˘sobem. AnaerobnĂŚ technologie vyuûÌvalo 44 zaÂŻĂŚzenĂŚ z celkovĂho poËtu
535 zaÂŻĂŚzenĂŚ a takto bylo zpracov·no 1,2 mil. t bioodpadu. KromĂŹ toho asi
500 ñ 1000 mal˝ch zaÂŻĂŚzenĂŚ o celkovĂ kapacitĂŹ 1 mil. t zpracov·valo rostlinn˝
odpad. ObdobnĂŹ je tomu v Rakousku, Nizozemsku a v nĂŹkter˝ch dalöĂŚch zemĂŚch /9/.
Ve äv˝carsku, NĂŹmecku a Rakousku je pÂŻedpoklad ukonËenĂŚ provozu tzv.
reaktivnĂŚch skl·dek komun·lnĂŚho odpadu postupnĂŹ v letech 2001 ñ 2005, pÂŻiËemĂ»
novĂ skl·dky tohoto typu se jiĂ» nezÂŻizujĂŚ. V Nizozemsku se jiĂ» v souËasnĂ dobĂŹ
bioodpad na skl·dky neukl·d·. Pravidlem se st·v· separovan˝ sbĂŹr komun·lnĂŚho
bioodpadu vËetnĂŹ kuchyÚskĂho bioodpadu z dom·cnostĂŚ a z provoz˘ veÂŻejnĂho
stravov·nĂŚ. NapÂŻ. v NĂŹmecku dennĂŚ produkce kuchyÚskĂho bioodpadu vyööĂŚ neĂ»
10 kg podlĂh· ohlaöovacĂŚ povinnosti a producenti musĂŚ prok·zat hygienick˝
zp˘sob zneökodÚov·nĂŚ nebo vyuĂ»itĂŚ tohoto bioodpadu /9/.

Tabulka Ë. 1
Zp˘soby nakl·d·nĂŚ s tuh˝m komun·lnĂŚm odpadem (TKO) v EvropĂŹ (r. 1998)
Zp˘soby nakl·d·nĂŚ s TKO (% hmotnosti)
ZemĂŹ
Recyklace Kompostov·nĂŚ Spalov·nĂŚ Skl·dky
It·lie ñ ñ 6 94
ÿecko 7 ñ ñ 93
Irsko 8 ñ ñ 92
Portugalsko ñ 12 ñ 88
Velk· Brit·nie 6 1 6 88
äpanĂŹlsko 1 11 5 83
Finsko 30 3 2 65
NĂŹmecko 23 5 17 51
Rakousko 23 15 14 48
Francie ñ 7 46 47
Belgie 21 2 38 39
ävĂdsko 16 3 42 39
Lucembursko 26 3 43 28
Nizozemsko 28 18 31 23
D·nsko 9 ñ 79 12
Zdroj: IBGE, 1998
OdliönĂ postupy nakl·d·nĂŚ s bioodpadem jsou voleny ve venkovsk˝ch regio-
nech. Skl·dky bioodpadu v okolĂŚ mnoh˝ch obcĂŚ v »eskĂ republice v podobĂŹ
posekanĂ tr·vy, listĂŚ, vĂŹtvĂŚ apod. nejsou sice nebezpeËnĂ, ale kromĂŹ toho, Ă»e
majĂŚ negativnĂŚ vliv na vzhled okolĂŚ obcĂŚ a vytlaËujĂŚ chudomilnĂ druhy rostlin,
jsou Ëasto z·kladem Ëern˝ch skl·dek odpad˘ a navĂŚc pÂŻi odstranĂŹnĂŚ tĂŹchto skl·-
dek rostlinnĂ odpady ztĂŹĂ»ujĂŚ separaci ostatnĂŚch druh˘ odpad˘.



13
Bioodpady produkovanĂ ve venkovsk˝ch oblastech by mĂŹly uzavĂŚrat kolobĂŹh
l·tek v regionu. KromĂŹ ekologick˝ch aspekt˘ je nutno zohlednit aspekty
finanËnĂŚ a zvolit ekologicky i ekonomicky smysluplnĂ vyuĂ»itĂŚ i pÂŻi relativnĂŹ
malĂm mnoĂ»stvĂŚ odpadu ze zelenĂŹ. NejvhodnĂŹjöĂŚm ÂŻeöenĂŚm v tĂŹchto oblastech je
z pohledu obcĂŚ podpora dom·cĂŚho pÂŻĂŚpadnĂŹ komunitnĂŚho kompostov·nĂŚ spojen·
s osvĂŹtou Ëi s pÂŻĂŚspĂŹvkem na v˝stavbu nebo n·kup kompostĂru. MoĂ»n˝m ÂŻeöe-
nĂŚm je takĂ kompostov·nĂŚ komun·lnĂŚho bioodpadu prostÂŻednictvĂŚm soukrom˝ch
zemĂŹdĂŹlc˘ Ëi zemĂŹdĂŹlsk˝ch organizacĂŚ v mĂŚstĂŹ.
Dom·cĂŚ kompostov·nĂŚ bioodpadu m· svĂ v˝hody, ale i rizika. Jeho pÂŻĂŚnosy lze
spatÂŻovat zejmĂna
ĂŻ v pÂŻemĂŹnĂŹ odpadu na hnojivo, ve vylepöenĂŚ p˘dy, ve snĂŚĂ»enĂŚ produkce odpad˘,
ĂŻ v Ă»·dn˝ch n·rocĂŚch na n·kladn· zaÂŻĂŚzenĂŚ,
ĂŻ ve snĂŚĂ»enĂŚ frakcĂŚ produkujĂŚcĂŚch pr˘saky a plyny v odpadu pÂŻich·zejĂŚcĂŚm na
skl·dky,
ĂŻ ve snĂŚĂ»enĂŚ dopravnĂŚch n·klad˘ na sbĂŹr odpad˘.
V pÂŻĂŚpadĂŹ, Ă»e se kompostov·nĂŚ nevĂŹnuje dostateËn· pĂËe mohou nastat i problĂmy
ĂŻ tvoÂŻenĂŚ pr˘sak˘ a zap·chajĂŚcĂŚch plyn˘,
ĂŻ pÂŻil·k·nĂŚ/lĂŚhnutĂŚ obtĂŚĂ»nĂho hmyzu a hlodavc˘.
Dom·cĂŚ kompostov·nĂŚ je zaloĂ»eno na pÂŻedpokladu, Ă»e obec nebude zajiöĂąovat
zpracov·nĂŚ bioodpadu, kter˝ vĂŹtöina producent˘ dok·Ă»e vyuûÌt sama. Ve ven-
kovsk˝ch a ÂŻĂŚdce obydlen˝ch oblastech je neekonomickĂ zav·dĂŹt separaci a
˙ËelnĂŹjöĂŚ je vynaloĂ»it prostÂŻedky na v˝chovu obËan˘. VöeobecnĂŹ je moĂ»no
konstatovat, Ă»e v menöĂŚch obcĂŚch je optim·lnĂŚ zavĂst jak osvĂŹtu a podporu dom·-
cĂŚho kompostov·nĂŚ, tak i pro tamnĂŚ podmĂŚnky uzp˘sobenou formu komunitnĂŚho
kompostov·nĂŚ.




14
3. ShromaĂ»Ôov·nĂŚ a sbĂŹr bioodpadu
Kvalita a zp˘soby pouĂ»itĂŚ v˝sledn˝ch produkt˘ zpracov·nĂŚ bioodpadu z·visĂŚ
na kvalitĂŹ vstupnĂŚ suroviny. DlouhodobĂ zkuöenosti potvrzujĂŚ, Ă»e zpracov·nĂŚ
frakcĂŚ zĂŚskan˝ch mechanick˝m zpracov·nĂŚm smĂŹsnĂho komun·lnĂŚho odpadu
na kompost pÂŻedstavuje v˝raznĂ riziko kontaminace vstupnĂŚ suroviny a n·slednĂŹ
v˝slednĂho produktu. Proto se doporuËuje kompostovat v˝hradnĂŹ bioodpad
zĂŚskan˝ oddĂŹlen˝m sbĂŹrem.

3.1 Druhy a mnoĂ»stvĂŚ komun·lnĂŚho bioodpadu
Zdroje v˝skytu komun·lnĂŚho bioodpadu pÂŻedstavujĂŚ
ĂŻ odpad ze zelenĂŹ,
ĂŻ bioodpad z dom·cnostĂŚ,
ĂŻ odpad papĂŚru,
ĂŻ specifickĂ bioodpady.
MĂŹrnĂ mnoĂ»stvĂŚ odpadu ze zelenĂŹ bez znalosti konkrĂtnĂŚho druhu a zdroje
v˝skytu je obtĂŚĂ»nĂ stanovit. Podle zahraniËnĂŚch zkuöenostĂŚ se mnoĂ»stvĂŚ odpadu
ze zelenĂŹ pohybuje v rozmezĂŚ 30 ñ 300 kg na obyvatele a rok (nĂŹkterĂ staröĂŚ
˙daje v »R uv·dĂŚ pr˘mĂŹrn˝ v˝skyt 24 kg na obyvatele a rok) /4/. Ne vöechny
odpady ze zahrad a park˘ lze bez ohledu na hygienickĂ pÂŻedpisy kompostovat
(napÂŻ. zvĂŚÂŻecĂŚ v˝kaly).
MnoĂ»stvĂŚ bioodpadu z dom·cnostĂŚ se m˘Ă»e odvodit z v˝sledk˘ anal˝z do-
movnĂŚho odpadu. MnoĂ»stvĂŚ v podmĂŚnk·ch »R se pohybuje v rozpĂŹtĂŚ 30 ñ 60 kg
na obyvatele a rok /1/. MnoĂ»stvĂŚ z·visĂŚ na Ă»ivotnĂŚm stylu obËan˘ a je ovlivnĂŹno
pÂŻedevöĂŚm
ĂŻ v˝öĂŚ spotÂŻeby hotov˝ch v˝robk˘ (z·mĂŹnou kuchyÚskĂho odpadu za papĂŚr
z obal˘),
ĂŻ v˝öĂŚ spotÂŻeby Ëerstv˝ch potravin pÂŻi pÂŻĂŚpravĂŹ jĂŚdel,
ĂŻ zp˘soby stravov·nĂŚ (stravov·nĂŚ doma nebo mimo dom·cnost),
ĂŻ moĂ»nostmi zkrmov·nĂŚ kuchyÚsk˝ch zbytk˘ dom·cĂŚmi zvĂŚÂŻaty,
ĂŻ intenzitou a zp˘sobem pr·ce s informacemi (v˝skytem papĂŚru).
Bioodpad z dom·cnostĂŚ je nutnĂ tÂŻĂŚdit jiĂ» v mĂŚstĂŹ jeho v˝skytu, neboĂą ne vöechny
kuchyÚskĂ odpady je moĂ»nĂ kompostovat. Nakl·d·nĂŚ s nimi se ÂŻĂŚdĂŚ takĂ hygie-
nick˝mi pÂŻedpisy. KuchyÚskĂ odpady majĂŚ vyööĂŚ obsah solĂŚ a vysokou vlhkost.
S ohledem na vlhkost nem˘Ă»e pÂŻi jejich sbĂŹru doch·zet k velkĂmu stlaËenĂŚ.
V domovnĂŚm odpadu je podle zahraniËnĂŚch zkuöenostĂŚ 2 ñ 6 % papĂŚru /4/, kter˝
vzhledem k jeho zneËiötĂŹnĂŚ nelze recyklovat klasick˝m zp˘sobem. PÂŻi vlastnĂŚm
kompostov·nĂŚ nem· zneËiötĂŹnĂŚ papĂŚru podstatn˝ vliv na kvalitu kompostu.



15
Naopak papĂŚr do 10 % hmotnosti vstupnĂŚch surovin p˘sobĂŚ pÂŻi kompostov·nĂŚ
bioodpadu pozitivnĂŹ.
Za specifickĂ lze oznaËit bioodpady z nĂŹkter˝ch Ă»ivnostensk˝ch provoz˘. Jedn·
se zejmĂna o odpady z obchod˘ s kvĂŹtinami, pek·ren a obchod˘ s potravinami,
odpady z restauraËnĂŚch zaÂŻĂŚzenĂŚ a hotel˘, ale i ökolnĂŚch a firemnĂŚch jĂŚdelen.
MnoĂ»stvĂŚ tĂŹchto odpad˘ lze urËit jen v konkrĂtnĂŚch podmĂŚnk·ch danĂho ˙zemĂŚ.
Nakl·d·nĂŚ s tĂŹmito bioodpady se ÂŻĂŚdĂŚ rovnĂŹĂ» hygienick˝mi pÂŻedpisy. NapÂŻ. odpad
nĂŹkter˝ch potravin, vzhledem k nebezpeËĂŚ v˝skytu salmonely, musĂŚ b˝t pÂŻed
dalöĂŚm vyuĂ»itĂŚm sterilizov·n.

3.2 Zp˘soby oddĂŹlenĂho sbĂŹru bioodpadu
Zp˘sob sbĂŹru a jeho organizace podstatnĂŹ ovlivÚujĂŚ kvalitu a mnoĂ»stvĂŚ zĂŚska-
nĂho materi·lu a poĂ»adavky na technickĂ vybavenĂŚ pÂŻi ˙pravĂŹ sebranĂho bio-
odpadu pro n·slednĂ zpracov·nĂŚ.
ZavedenĂŚ oddĂŹlenĂho sbĂŹru bioodpadu je spojeno s n·sledujĂŚcĂŚmi poĂ»adavky
ĂŻ co nejöiröĂŚ ˙ËastĂŚ obËan˘ na tÂŻĂŚdĂŹnĂŚ (ta je podmĂŚnĂŹna intenzivnĂŚ a nepÂŻetrĂ»itou
osvĂŹtou obyvatelstva),
ĂŻ zv·Ă»enĂŚm mĂŚstnĂŚch podmĂŚnek sbĂŹru (soci·lnĂŚ struktura obyvatel a druhy z·-
stavby),
ĂŻ znalostĂŚ mnoĂ»stvĂŚ a mĂŚst produkce bioodpadu na ˙zemĂŚ mĂŹsta,
ĂŻ zkuöebnĂŚm zavedenĂŚm oddĂŹlenĂho sbĂŹru,
ĂŻ prov·dĂŹnĂŚm pravidelnĂho hodnocenĂŚ ˙Ëinnosti a kvality sbĂŹru a jeho opti-
malizace,
ĂŻ prov·dĂŹnĂŚm anal˝z kontaminace sebranĂho bioodpadu,
ĂŻ zkoum·nĂŚm cest odbytu kompostu,
ĂŻ anal˝zou n·klad˘ sbĂŹru,
ĂŻ zkoum·nĂŚm moĂ»nostĂŚ vyuĂ»itĂŚ zbytkovĂ frakce.
OddĂŹlen˝ sbĂŹr bioodpadu z technickĂho hlediska se m˘Ă»e prov·dĂŹt
ĂŻ prostÂŻednictvĂŚm sbĂŹrn˝ch dvor˘,
ĂŻ velkoobjemov˝mi kontejnery,
ĂŻ sbĂŹrn˝mi n·dobami na odpad (objem 120 l, 240 l),
ĂŻ sbĂŹrn˝mi n·dobami upraven˝mi pro sbĂŹr bioodpadu,
ĂŻ pytlov˝m zp˘sobem sbĂŹru.
Z organizaËnĂŚho hlediska se oddĂŹlen˝ sbĂŹr prov·dĂŚ n·sledujĂŚcĂŚmi zp˘soby
ĂŻ don·ökov˝m zp˘sobem,
ĂŻ odvozn˝m zp˘sobem.
RozhodujĂŚcĂŚ pro zavedenĂŚ oddĂŹlenĂho sbĂŹru jsou druhy sbĂŚranĂho bioodpadu,
zp˘sob jejich zpracov·nĂŚ, zdroje jejich v˝skytu, finanËnĂŚ moĂ»nosti obcĂŚ, ˙roveÚ


16
nakl·d·nĂŚ s odpady v obcĂŚch, kultivovanost obËan˘ pÂŻi dosavadnĂŚm tÂŻĂŚdĂŹnĂŚ vy-
uĂ»iteln˝ch sloĂ»ek a v neposlednĂŚ ÂŻadĂŹ potÂŻeby a cĂŚle obcĂŚ.
Zp˘sob sbĂŹru jak z technickĂho, tak organizaËnĂŚho hlediska pÂŻedurËuje druh
sbĂŚranĂho bioodpadu. Odpad ze zelenĂŹ se zĂŚsk·v· pÂŻev·Ă»nĂŹ Ă‘don·ökov˝m (do-
vozn˝m) zp˘sobem sbĂŹruì na urËen· mĂŚsta, kter˝mi m˘Ă»e b˝t pÂŻĂŚmo kom-
post·rna, sbĂŹrnĂ dvory nebo jin· pro sbĂŹr vyhrazen· mĂŚsta. Bioodpad z do-
m·cnostĂŚ je zĂŚsk·v·n Ă‘odvozn˝m zp˘sobem sbĂŹruì, tj. oddĂŹlen˝m sbĂŹrem
do n·dob menöĂŚch objem˘ pÂŻistaven˝ch v blĂŚzkosti obytn˝ch objekt˘. SbĂŹr
bioodpadu z objekt˘ veÂŻejnĂho stravov·nĂŚ a specifick˝ch odpad˘ ze Ă»ivnostĂŚ
je prov·dĂŹn Ă‘mobilnĂŚm sbĂŹremì.

Don·ökov˝ zp˘sob sbĂŹru
Don·ökov˝ (dovozov˝) zp˘sob sbĂŹru do sbĂŹrn˝ch dvor˘ obËany se uplatÚuje
pÂŻi sbĂŹru odpadu ze zelenĂŹ. Ve sbĂŹrn˝ch dvorech je bioodpad ukl·d·n do
velkoobjemov˝ch kontejner˘, urËen˝ch v˝hradnĂŹ pro tento druh odpadu. Shro-
m·Ă»dĂŹn˝ odpad je ze sbĂŹrn˝ch dvor˘ sv·Ă»en na kompost·rnu. â„prava (ötĂŹpko-
v·nĂŚ) rostlinnĂho odpadu z proÂŻez·vek a jinĂ dÂŻevnĂŚ hmoty je zpravidla pro-
v·dĂŹna aĂ» v kompost·rnĂŹ.
Pro sbĂŹr odpadu ze zelenĂŹ v rozpt˝lenĂ pÂŻĂŚmĂŹstskĂ z·stavbĂŹ rodinn˝ch dom˘
nebo i na jin˝ch ˙zemĂŚch mĂŹst, kde doch·zkov· vzd·lenost do sbĂŹrn˝ch dvor˘
je pÂŻĂŚliö vysok·, mohou b˝t takĂ zÂŻizov·na Ă‘st·l· sbĂŹrn· mĂŚstaì. Tato sbĂŹrn·
mĂŚsta by mĂŹla b˝t vybavena pÂŻepravnĂŚky odpadu (kontejnery, valnĂŚky), mĂŹla by
b˝t oznaËen· a oplocen·. V opaËnĂm pÂŻĂŚpadĂŹ je vhodnĂ pÂŻistavovat oznaËenĂ
kontejnery v˝hradnĂŹ na dobu nezbytnou k jejich naplnĂŹnĂŚ, neboĂą tato mĂŚsta
jsou pÂŻĂŚleĂ»itostĂŚ pro vytv·ÂŻenĂŚ Ëern˝ch skl·dek. Optim·lnĂŚm ÂŻeöenĂŚm v tĂŹchto
oblastech je mobilnĂŚ sbĂŹr odpadu ze zelenĂŹ s obsluhou v pÂŻedem vyhl·öen˝ch
termĂŚnech na urËen˝ch stanoviötĂŚch. ZavedenĂŚm takov˝chto st·l˝ch sbĂŹrn˝ch
mĂŚst se naopak eliminujĂŚ podmĂŚnky pro zneËiöĂąov·nĂŚ prostranstvĂŚ Ëi pÂŻĂŚmo tvorbu
Ëern˝ch skl·dek.
Don·ökov˝ (dovozov˝) sbĂŹr je nejvhodnĂŹjöĂŚm zp˘sobem pro profesion·lnĂŹ
prov·dĂŹnou ˙drĂ»bu zelenĂŹ. PÂŻi ˙drĂ»bĂŹ zahrad a park˘ je produkov·no velkĂ
mnoĂ»stvĂŚ odpadu z proÂŻez·vek, ale i odpadk˘ a kamen˘, kterĂ nejsou pÂŻijatelnĂ
pro kvalitnĂŚ kompostov·nĂŚ. Firmy pro ˙drĂ»bu zelenĂŹ musĂŚ proto stejnĂŹ jako
obËanĂ prov·dĂŹt oddĂŹlen˝ sbĂŹr. ProvozovatelĂ kompost·ren v dohodĂŹ s tĂŹmito
firmami vymezĂŚ odpady pÂŻijatelnĂ pro kompostov·nĂŚ s ohledem na technickĂ
vybavenĂŚ kompost·ren, to se t˝k· nejen pÂŻĂŚmĂŹsĂŚ miner·lnĂŚch a jin˝ch tuh˝ch
odpad˘, ale i optim·lnĂŚch velikostĂŚ dÂŻevnĂŚ hmoty apod.
Vzhledem k tomu, Ă»e pÂŻĂŚjem odpad˘ pro kompostov·nĂŚ s ohledem na poĂ»a-
dovanou kvalitu dodanĂho materi·lu je nutno kontrolovat, je vhodnĂ pÂŻijĂŚmat
odpad vĂ»dy prostÂŻednictvĂŚm obsluhy. PÂŻi sbĂŹru musĂŚ b˝t odstranĂŹny pÂŻedevöĂŚm:
ĂŻ kusy kovov˝ch pÂŻedmĂŹt˘,


17
ĂŻ sklo,
ĂŻ autobaterie, plechovky od barev,
ĂŻ kusy miner·lnĂŚho odpadu.
DrobnĂ nekompostovatelnĂ materi·ly, pokud nemajĂŚ charakter nebezpeËnĂho
odpadu, je moĂ»no akceptovat s ohledem na moĂ»nost jejich odstranĂŹnĂŚ sĂŚtov·nĂŚm
vyrobenĂho kompostu. PlastovĂ obaly, ve kter˝ch m˘Ă»e b˝t odpad pÂŻed·v·n, je
vhodnĂ odstranit, neboĂą mohou skr˝vat vĂŚce neĂ»·doucĂŚch pÂŻĂŚmĂŹsĂŚ.

Odvozov˝ zp˘sob sbĂŹru
Odvozov˝ zp˘sob sbĂŹru se uplatÚuje pÂŻi sbĂŹru bioodpadu z dom·cnostĂŚ, kdy
je v z·vislosti na druhu z·stavby spoleËnĂŹ sbĂŚr·n kuchyÚsk˝ bioodpad a odpad
ze zelenĂŹ. Odvozov˝ zp˘sob sbĂŹru do sbĂŹrn˝ch n·dob menöĂŚch objem˘ (120 l,
240 l) pÂŻistaven˝ch v blĂŚzkosti vchod˘ do obytn˝ch objekt˘ pÂŻedstavuje po-
hodlnou sluĂ»bu pro obËany. Je to zp˘sob, pÂŻi kterĂm se dosahuje nejvyööĂŚ ˙Ëin-
nosti sbĂŹru bioodpadu, ale takĂ je v˝raznĂŹ provoznĂŹ n·kladnĂŹjöĂŚ neĂ» don·ö-
kov˝ sbĂŹr.
SbĂŹr bioodpadu z dom·cnostĂŚ m· ÂŻadu specifik, se kter˝mi je nutno se zab˝vat
podrobnĂŹji. Na z·kladĂŹ zahraniËnĂŚch zkuöenostĂŚ nenĂŚ vhodnĂ sbĂŹr bioodpadu
z dom·cnostĂŚ zav·dĂŹt ve vnitÂŻnĂŚ Ë·sti mĂŹst, kde logistika sbĂŹru p˘sobĂŚ obtĂŚĂ»e
a vĂŹtöinou nenĂŚ zajiötĂŹna pÂŻijateln· ˙roveÚ kontaminace. ObdobnĂ problĂmy
s kvalitou byly zaznamen·ny v nĂŹkter˝ch naöich mĂŹstech pÂŻi sbĂŹru bioodpadu
v sĂŚdliötnĂŚ panelovĂ z·stavbĂŹ.
Cyklus sbĂŹru bioodpadu z dom·cnostĂŚ by mĂŹl b˝t v souladu s cyklem sbĂŹru
smĂŹsnĂho (zbytkovĂho) komun·lnĂŚho odpadu. Z hygienickĂho hlediska (vzhle-
dem k emisĂŚm do ovzduöĂŚ a k obsahu vody) by interval svozu nemĂŹl v letnĂŚch
mĂŹsĂŚcĂŚch pÂŻekroËit 7 dnĂŚ a v zimnĂŚch mĂŹsĂŚcĂŚch m˘Ă»e dos·hnout i 14 dnĂŚ, v z·-
vislosti na typu sbĂŹrn˝ch n·dob a obytnĂ z·stavby.
Bioodpad z dom·cnostĂŚ je v z·sadĂŹ moĂ»no sbĂŚrat svozov˝mi automobily se
systĂmem rotaËnĂŚho i line·rnĂŚho stlaËov·nĂŚ. V˝hodou systĂmu rotaËnĂŚho stla-
Ëov·nĂŚ je vöak vĂŹtöĂŚ homogenizace odpadu (vËetnĂŹ drcenĂŚ dÂŻevnĂŚ hmoty), kter·
pÂŻĂŚznivĂŹ ovlivÚuje zr·nĂŚ odpadu, systĂm sniĂ»uje problĂmy se skladov·nĂŚm v d˘-
sledku provzduönĂŹnĂŚ odpadu pÂŻi nakl·dce i vykl·dce. SystĂm line·rnĂŚho stla-
Ëov·nĂŚ s ohledem na vyööĂŚ pomĂŹr stlaËenĂŚ odpadu ve sbĂŹrnĂ n·drĂ»i naopak
zp˘sobuje problĂmy v odvodÚov·nĂŚ odpadu. Automobily musĂŚ b˝t vybaveny
pÂŻĂŚdavn˝m zaÂŻĂŚzenĂŚm pro zachycov·nĂŚ vody. V tomto smĂŹru je vhodnĂ prov·dĂŹt
sbĂŹr bioodpadu z dom·cnostĂŚ spoleËnĂŹ s odpadem ze zelenĂŹ a s dalöĂŚmi such˝mi
vyuĂ»iteln˝mi materi·ly jako je zbytkov˝ nerecyklovateln˝ papĂŚr.
Pro sbĂŹr bioodpadu z dom·cnostĂŚ jsou vĂŹtöinou uûÌv·ny n·doby o objemu 120 l
a 240 l. V z·stavbĂŹ rodinn˝ch dom˘ i n·doby menöĂŚch objem˘ (80 l). PlnĂŹnĂŚ
n·dob v extrĂmnĂŚch pÂŻĂŚpadech m˘Ă»e dosahovat aĂ» 160 kg na n·dobu o objemu
240 l. Pro spoleËn˝ sbĂŹr bioodpadu z dom·cnostĂŚ a ze zelenĂŹ je vhodnĂ uûÌvat


18
n·doby vĂŹtöĂŚch objem˘, odpovĂŚdajĂŚcĂŚ 14 dennĂŚmu cyklu odvozu. Za nejz·vaĂ»-
nĂŹjöĂŚ problĂmy pÂŻi sbĂŹru bioodpadu z dom·cnostĂŚ lze povaĂ»ovat
ĂŻ nam·havost pÂŻi nakl·d·nĂŚ sbĂŹrn˝ch n·dob,
ĂŻ z·pach v okolĂŚ n·dob a pÂŻi n·kl·dce,
ĂŻ rozptyl vody pÂŻi nakl·dce,
ĂŻ rozptyl jemn˝ch Ë·stic bioodpadu pÂŻi nakl·dce,
ĂŻ rozptyl vody kondenzovanĂ na stanoviöti.
NĂŹkterĂ uvedenĂ nedostatky je moĂ»no eliminovat uûÌv·nĂŚm sbĂŹrn˝ch n·dob
speci·lnĂŹ upraven˝ch pro sbĂŹr bioodpadu. N·doby jsou vybaveny vĂŹtracĂŚmi
otvory, Ă»ebrov·nĂŚm a mÂŻĂŚĂ»kou umoĂ»ÚujĂŚcĂŚ shrom·Ă»dĂŹnĂŚ v˝luh˘ ve spodnĂŚ Ë·sti
n·doby. N·doby souËasnĂŹ plnĂŚ funkci kompostĂru, kter˝ umoĂ»Úuje prodlouĂ»it
dobu mezi svozem bioodpadu, avöak za vyööĂŚch cen jejich poÂŻĂŚzenĂŚ.
Odvozov˝m zp˘sobem sbĂŹru bioodpadu je v podstatĂŹ i mobilnĂŚ sbĂŹr specific-
k˝ch odpad˘ ze Ă»ivnostĂŚ a ze zaÂŻĂŚzenĂŚ veÂŻejnĂho stravov·nĂŚ.
OddĂŹlen˝ sbĂŹr bioodpadu je moĂ»no zajiöĂąovat takĂ prostÂŻednictvĂŚm sbĂŹrn˝ch
pytl˘. SbĂŹr bioodpadu do pytl˘ odvozov˝m zp˘sobem u okraje chodnĂŚk˘ je
pohodlnou sluĂ»bou pro obËany a je provoznĂŹ jednoduööĂŚ neĂ» pÂŻekl·d·nĂŚ odpadu
ze sbĂŹrn˝ch n·dob do svozovĂho automobilu. Vzhledem k tomu, Ă»e materi·l pro
kompostov·nĂŚ musĂŚ b˝t zbaven neĂ»·doucĂŚch pÂŻĂŚmĂŹsĂŚ je nutno pytle oddĂŹlit od
bioodpadu. OddĂŹlenĂŚ pytl˘ pÂŻi svozu pÂŻedstavuje znaËnĂ prodlouĂ»enĂŚ nakl·dky
a zv˝öenĂŚ n·klad˘ na sbĂŹr. Vysyp·nĂŚ odpadu z pytl˘ aĂ» na mĂŚstĂŹ zpracov·nĂŚ m·
ÂŻadu problĂm˘. V pytlĂŚch se m˘Ă»e skr˝vat vyööĂŚ mnoĂ»stvĂŚ jin˝ch kontaminu-
jĂŚcĂŚch odpad˘. V letnĂŚch mĂŹsĂŚcĂŚch je v odpadu ze zelenĂŹ velkĂ mnoĂ»stvĂŚ tr·vy
(kompaktnĂŚ a mokr˝ materi·l), kter· pÂŻi skladov·nĂŚ odpadu v pytlĂŚch vyhnĂŚv·
a nast·vajĂŚ problĂmy se z·pachem a hmyzem.
S ohledem na ekonomiku sbĂŹru a nutnĂ ˙pravy odpadu pÂŻed zpracov·nĂŚm se
pytlov˝ sbĂŹr nepovaĂ»uje za optim·lnĂŚ zp˘sob sbĂŹru. V pÂŻĂŚpadĂŹ jeho zavedenĂŚ je
vhodnĂ vybavit kompost·rnu zaÂŻĂŚzenĂŚm pro destrukci plastov˝ch pytl˘, kter·
m˘Ă»e souËasnĂŹ napomoci rozvolnĂŹnĂŚ shluk˘ dÂŻevnĂŚ hmoty.

Kvalita sbĂŹru
Kvalita (Ëistota) sbĂŚranĂho bioodpadu z dom·cnostĂŚ, obdobnĂŹ jako oddĂŹlenĂ
sbĂŹry vyuĂ»iteln˝ch sloĂ»ek vöeobecnĂŹ, je z·visl· na intenzitĂŹ komunikace s p˘-
vodci tohoto odpadu. PÂŻi d˘kladnĂŹ prov·dĂŹnĂ osvĂŹtĂŹ, pÂŻedevöĂŚm v obdobĂŚ za-
v·dĂŹnĂŚ sbĂŹru, je Ëistota biodpadu odloĂ»enĂho do sbĂŹrn˝ch n·dob pÂŻijateln·
pro n·slednĂ kompostov·nĂŚ. V pÂŻĂŚpadĂŹ, Ă»e Ëasem doch·zĂŚ ke snĂŚĂ»enĂŚ pĂËe o od-
dĂŹlen˝ sbĂŹr, coĂ» je v naöich podmĂŚnk·ch velmi Ëast˝m jevem, se jeho kvalita
zhoröuje.
OpaËn˝ trend je zaznamen·v·n u sbĂŹru bioodpadu do velkoobjemn˝ch kontej-
ner˘, kde se nĂŚzk· kvalita projevĂŚ hned na poË·tku zavedenĂŚ sbĂŹru a pÂŻi soustavnĂ


19
osvĂŹtĂŹ doch·zĂŚ postupnĂŹ k v˝raznĂmu zlepöenĂŚ. VysokĂ kvality je bioodpad
shrom·Ă»dĂŹn˝ ve sbĂŹrn˝ch dvorech pod dohledem obsluhy dvora.
PÂŻĂŚliönĂmu zneËiötĂŹnĂŚ bioodpadu ve sbĂŹrn˝ch n·dob·ch lze pÂŻedejĂŚt takĂ tĂŚm, Ă»e
se n·doby umisĂąujĂŚ pouze na Ă»·dost obËan˘ a pÂŻi svozu bioodpadu je prov·dĂŹna
kontrola obsahu n·dob. V tomto pÂŻĂŚpadĂŹ je sbĂŹr bioodpadu z dom·cnostĂŚ do-
plÚkovou z·leĂ»itostĂŚ sbĂŹru odpadu ze zelenĂŹ a jin˝ch specifick˝ch bioodpad˘ ve
mĂŹstech a je pouûÌv·n jako startĂr (oËkovacĂŚ materi·l) kompostovanĂho odpadu.
HlavnĂŚ z·sady sbĂŹru komun·lnĂŚho bioodpadu lze vyj·dÂŻit v n·sledujĂŚcĂŚm souhrnu
ĂŻ obËanĂ musĂŚ mĂŚt vĂŹtöĂŚ Ëasov˝ prostor, neĂ» se nauËĂŚ tÂŻĂŚdit bioodpad,
ĂŻ za optim·lnĂŚ je povaĂ»ov·n odvoz bioodpadu v t˝dennĂŚch intervalech,
ĂŻ v˝sledn˝ kompost je pod hranicĂŚ normy obsahu ökodlivin,
ĂŻ kompost je vhodn˝ pro trĂ»nĂŚ ˙Ëely,
ĂŻ kompostovat se m˘Ă»e pouze bioodpad zĂŚskan˝ oddĂŹlenĂŹ.
StanovenĂŚ systĂmu oddĂŹlenĂho sbĂŹru komun·lnĂŚho bioodpadu je v pravomoci
kaĂ»dĂ obce, stejnĂŹ tak jako obec nese odpovĂŹdnost za provoz tohoto systĂmu.
Je zÂŻejmĂ, Ă»e nakl·d·nĂŚ s bioodpady se st·v· nedĂŚlnou souË·stĂŚ odpadovĂho
hospod·ÂŻstvĂŚ obcĂŚ a zp˘soby jejich sbĂŹru jsou zakl·d·ny na ovĂŹÂŻen˝ch postu-
pech s pÂŻihlĂdnutĂŚm k moĂ»nostem a logice vypl˝vajĂŚcĂŚ z mĂŚstnĂŚch zvyklostĂŚ
a podmĂŚnek.




20
4. KvalitativnĂŚ znaky komun·lnĂŚho bioodpadu
Pro n·slednĂ zpracov·nĂŚ oddĂŹlenĂŹ sebranĂho komun·lnĂŚho bioodpadu je d˘leĂ»it·
znalost nĂŹkter˝ch fyzik·lnĂŚch a chemick˝ch vlastnostĂŚ vstupnĂŚch materi·l˘.

4.1 Odpad ze zelenĂŹ
KvantitativnĂŹ nejv˝znamnĂŹjöĂŚm odpadem z veÂŻejnĂ i soukromĂ zelenĂŹ je tr·va.
ChemickĂ sloĂ»enĂŚ tr·vy z nĂŚzko seËen˝ch okrasn˝ch tr·vnĂŚk˘ parkovĂho typu je
z·vislĂ na pouûÌvanĂ travnĂŚ smĂŹsi a zp˘sobu hnojenĂŚ tr·vnĂŚku. Obsah dusĂŚku (N)
v suöinĂŹ tr·vy je v rozmezĂŚ 1,6 ñ 2,9 % , draslĂŚku (K2O) 1,5 ñ 2,5 %, fosforu (P2O5)
0,6 ñ 0,9 %, v·pnĂŚku (CaO) 0,8 ñ 1 %, hoÂŻËĂŚku (MgO) 0,3 ñ 0,4 %. PomĂŹr uhlĂŚku
a dusĂŚku (C:N), kter˝ u tohoto odpadu pÂŻedstavuje rozmezĂŚ 22 ñ 30 : 1, je zcela
optim·lnĂŚ pro zpracov·nĂŚ technologiĂŚ kompostov·nĂŚ, ale jde i o vhodn˝ odpad
pro pÂŻĂŚpadnou v˝robu bioplynu. Obdobnou charakteristiku vykazuje i travnĂŚ
fytomasa z hÂŻiöĂą a sportoviöĂą.
Odpad travnĂŚ fytomasy z extenzivnĂŚch travnĂŚch ploch, zejmĂna tr·vnĂŚk˘ pÂŻi
pozemnĂŚch komunikacĂŚch (okraje silniËnĂŚch komunikacĂŚ, z·ÂŻezovĂ svahy d·lnic)
pÂŻĂŚpadnĂŹ tr·vnĂŚk˘ rekreaËnĂŚch, je tvoÂŻen travnĂŚmi rostlinami po odkvĂŹtu s vyööĂŚm
stupnĂŹm lignifikace pletiv a s vĂŹtöĂŚ dĂlkou seËe. Obsah dusĂŚku v suöinĂŹ je v rozmezĂŚ
1 ñ 1,8 % a pomĂŹr C:N je podstatnĂŹ vyööĂŚ neĂ» u kr·tk˝ch seËĂŚ parkov˝ch tr·vnĂŚk˘
a m˘Ă»e dos·hnout i hodnot v rozmezĂŚ 30 ñ 40 : 1. MĂnĂŹ vyskytujĂŚcĂŚm se odpadem
travnĂŚ fytomasy je tzv. staÂŻina z pohrabov·nĂŚ tr·vnĂŚk˘. VĂŹtöinou jde o odpad ze
soukromà zelenÏ. Sta¯ina obsahuje minimum dusÌku a pomÏr C:N je 40 ñ 60 : 1.
Kr·tkĂ seËe tr·vy z parkov˝ch tr·vnĂŚk˘ s ohledem na vyööĂŚ vlhkost a uĂ»öĂŚ pomĂŹr
C:N jsou schopny rychlĂ mikrobiologickĂ pÂŻemĂŹny a v hromad·ch tr·vy na-
stupujĂŚ rychle hydrol˝znĂŚ procesy prov·zenĂ nepÂŻĂŚjemn˝m z·pachem. Proto by
tento odpad mĂŹl b˝t zpracov·n co nejdÂŻĂŚve. Tr·va ze staröĂŚch porost˘ je mikro-
biologickĂ pÂŻemĂŹnĂŹ podstatnĂŹ odolnĂŹjöĂŚ a rozkl·d· se aĂ» ve zrajĂŚcĂŚm kompostu.
Odpady z travnĂŚ fytomasy z veÂŻejnĂ zelenĂŹ b˝vajĂŚ Ëasto kontaminov·ny pÂŻĂŚmĂŹsĂŚ
r˘zn˝ch obal˘, zejmĂna plast˘. Tr·va z okraj˘ komunikacĂŚ, zejmĂna d·lnic, ze
vzd·lenosti do 150 m od komunikace obsahuje mĂŚrnĂŹ zv˝öen˝ obsah olova, zinku
a kadmia zpravidla v koncentracĂŚch, kterĂ nejsou na z·vadu pro kompostov·nĂŚ.
DalöĂŚm sezĂ›nnĂŹ vyskytujĂŚcĂŚm se odpadem ze zelenĂŹ je odpad listĂŚ. VeökerĂ listĂŚ
ze strom˘ je kompostovatelnĂ vËetnĂŹ listĂŚ kaötanu a oÂŻeö·ku, kterĂ je odolnĂŹjöĂŚ
mikrobiologickĂmu rozkladu. PomĂŹr C:N u listĂŚ je 40 ñ 60 : 1, obsah dusĂŚku
0,8 ñ 1 % suöiny. V pÂŻĂŚpadĂŹ rozs·hlejöĂŚho napadenĂŚ listĂŚ kaötanu koÚskĂho, javoru
nebo r˘zn˝ch kÂŻĂŚĂ»enc˘ jĂŚrovce klĂŚnĂŹnkou jĂŚrovcovou se doporuËuje promĂŚchat
napadenĂ listĂŚ z podzimnĂŚho nebo jarnĂŚho hrab·nĂŚ s v·pnem a navlhËit a teprve
po probĂŹhnutĂŚ termickĂ reakce kompostovat. Samotn˝ proces kompostov·nĂŚ
niËĂŚ pÂŻezimujĂŚcĂŚ kukly jen z 80 %. V·pnĂŹnĂŚ listĂŚ pÂŻed kompostov·nĂŚm je vhodnĂ
i pÂŻi napadenĂŚ list˘ r˘zn˝ch strom˘ houbov˝mi chorobami.


21
Z chemickĂho hlediska zcela odliön˝m odpadem ze zelenĂŹ je dÂŻevnĂŚ odpad,
pÂŻĂŚpadnĂŹ k˘rodÂŻevnĂŚ hmota z pr˘ÂŻez˘ strom˘, z probĂŚrky dÂŻevin v lesoparcĂŚch a
z odstranĂŹnĂŚ strom˘ pÂŻi obnovĂŹ park˘ a po polomech. Obsah dusĂŚku v dÂŻevnĂŚ
nebo k˘rodÂŻevnĂŚ hmotĂŹ je minim·lnĂŚ (0,2 ñ 0,4 % v suöinĂŹ), obsah dalöĂŚch rostlin-
n˝ch Ă»ivin je zanedbateln˝ a pomĂŹr C:N je v rozmezĂŚ 90 ñ 120 : 1. DÂŻevnĂŚ odpady
je nutno pÂŻed kompostov·nĂŚm zpracovat ötĂŹpkov·nĂŚm nebo drcenĂŚm. NejlepöĂŚ
zrnitost ötĂŹpky pro kompostov·nĂŚ je 2 ñ 5 cm. ätĂŹpkov·nĂŚ je moĂ»nĂ provĂst mo-
bilnĂŚmi ötĂŹpkovaËi pÂŻĂŚmo v mĂŚstĂŹ vzniku odpad˘ nebo na kompost·rnĂŹ, kam se
dopravujĂŚ vĂŹtve, pÂŻĂŚpadnĂŹ rozÂŻezanĂ kmeny dÂŻevin. PÂŻi kompostov·nĂŚ dÂŻevnĂŚ
ötĂŹpky je tÂŻeba zabezpeËit optim·lnĂŚ vlhkost a pomĂŹr C:N snĂŚĂ»it pÂŻĂŚdavkem
dusĂŚkat˝ch l·tek na 30 : 1. Mikrobiologick· pÂŻemĂŹna dÂŻevnĂŚ ötĂŹpky pÂŻi kom-
postov·nĂŚ je ve srovn·nĂŚ s travnĂŚ fytomasou dlouhodobĂŹjöĂŚm procesem. To platĂŚ
zejmĂna pro tzv. zelenou ötĂŹpku vĂŹtvĂŚ a vrök˘ jehliËnat˝ch dÂŻevin, obsahujĂŚcĂŚ
pryskyÂŻiËnĂ l·tky. Na kompost·rn·ch je tato ötĂŹpka zpracov·v·na vĂŹtöinou
sezĂ›nnĂŹ napÂŻ. v obdobĂŚ zpracov·nĂŚ v·noËnĂŚch stromk˘.
DÂŻevnĂŚ ötĂŹpka ze zelenĂŹ je d˘leĂ»it˝m doplÚkem surovinovĂ skladby kompost˘
pÂŻi kompostov·nĂŚ tr·vy, zabezpeËujĂŚcĂŚm pĂ›rovitost kompostu. JejĂŚ nedostatek je
pÂŻi kompostov·nĂŚ tr·vy nutno nahradit ÂŻezanou sl·mou ÂŻepkovou nebo obilnou
nebo drcenou dÂŻevnĂŚ hmotou z obal˘ nebo odpadnĂŚho dÂŻeva ze staveb. V sou-
ËasnĂ dobĂŹ je moĂ»no dÂŻevnĂŚ ötĂŹpku ze zelenĂŹ tĂĂ» vyuûÌt jako paliva v koteln·ch
na biomasu (v »eskĂ republice se provozuje 120 biokotelen a biotepl·ren) nebo
jako surovinu pro v˝robu dÂŻevnĂŚch briket nebo pelet. DÂŻevnĂŚ ötĂŹpka je vöak ne-
vhodn· pro zpracov·nĂŚ v bioplynov˝ch stanicĂŚch.
Sortiment odpad˘ ze zelenĂŹ d·le zahrnuje odpad z kvĂŹtinov˝ch z·hon˘. Jde
o odstranĂŹnĂ Ë·sti kvĂŹtin a odpad z odplevelov·nĂŚ. Odpad nevysemenĂŹn˝ch ple-
vel˘ se zeminou ulpĂŹlou na koÂŻĂŚncĂŚch rostlin obsahuje vhodnĂ p˘dnĂŚ mikroorga-
nismy a je v˝born˝m oËkovacĂŚm materi·lem do kompost˘. Problematick˝m je
odpad z odplevelov·nĂŚ za pÂŻedpokladu, Ă»e obsahuje vyzr·lĂ plevele s klĂŚËiv˝mi
semeny, pÂŻĂŚpadnĂŹ oddĂnky p˝ru nebo brölice. ZamezenĂŚ vegetace plevel˘ z·visĂŚ
na intenzitÏ procesu a zpravidla nenÌ absolutnÌ. V p¯ÌpadÏ, ûe v tomto smÏru
nastanou problĂmy, je moĂ»no doporuËit n·sledujĂŚcĂŚ postup. Hromadu plevel-
n˝ch rostlin silnĂŹ ovlhËit, pÂŻikr˝t nepropustnou fĂ›liĂŚ a p˘sobenĂŚm sluneËnĂŚho
tepla zapaÂŻit a tak v hromadĂŹ navodit po dobu cca 10 dn˘ anaerobnĂŚ hydrol˝zu.
V malĂm mnoĂ»stvĂŚ je moĂ»no tuto devitalizaci plevel˘ provĂst v plastovĂm pytli
a s v˝hodou je moĂ»no k zapaÂŻenĂŚ pouûÌt horkou vodu.
Odpad ze hÂŻbitov˘ je pro kompostov·nĂŚ vhodn˝, jestliĂ»e jsou odlouËeny pÂŻĂŚ-
mĂŹsi, kterĂ nelze kompostovat (plasty, sklo, kovy, parafĂŚn).
Zvl·ötnĂŚm odpadem vhodn˝m pro kompostov·nĂŚ je odpad z expanzivnĂŚch rostlin,
zejmĂna kÂŻĂŚdlatky sachalinskĂ nebo japonskĂ, jejichĂ» silnĂ rozöĂŚÂŻenĂŚ v nĂŹkter˝ch
oblastech je d˘vodem k likvidaËnĂŚm z·sah˘m. Jde o vytrvalĂ bylinnĂ rostliny
keÂŻovitĂho vzr˘stu se silnĂŹ lignifikujĂŚcĂŚmi pletivy. Pro kompostov·nĂŚ je tÂŻeba
odstranĂŹnĂ rostliny zpracovat ötĂŹpkovaËem nebo ÂŻezaËkou. Takto upraven˝ odpad


22
m˘Ă»e napÂŻ. pÂŻi kompostov·nĂŚ tr·vy nahradit dÂŻevnĂŚ ötĂŹpku. ätĂŹpku z kÂŻĂŚdlatky
m˘Ă»e
je takà moûnà vyuûÌt v nÏkterà kotelnÏ na fytomasu nebo ji slisovat do briket
Ëi pelet a vyuûÌt jako palivo.

4.2 Bioodpad z dom·cnostĂŚ a specifickĂ bioodpady
Odpady ze zelenĂŹ jsou pro provoz kompost·rny sezĂ›nnĂŚ z·leĂ»itostĂŚ. Z pro-
voznĂŹ-ekonomick˝ch d˘vod˘ je v˝hodnĂ udrĂ»ovat celoroËnĂŚ provoz kompost·ren.
Kompost·rny napÂŻ. v SRN obvykle kompostujĂŚ separovanĂŹ sbĂŚran˝ bioodpad
z dom·cnostĂŚ, coĂ» je pÂŻev·Ă»nĂŹ kuchyÚsk˝ bioodpad. PodĂŚl tohoto bioodpadu,
jehoĂ» roËnĂŚ produkce v r˘zn˝ch typech z·stavby pÂŻedstavuje 30 ñ 60 kg na oby-
vatele je stabilnĂŚ sloĂ»kou surovinovĂ skladby kompost˘ a odpady ze zelenĂŹ
pÂŻedstavujĂŚ pouze sezĂ›nnĂŚ pÂŻĂŚdavek. Kompostov·nĂŚ odpad˘ se tĂŚm z organizaËnĂŹ
technologickĂho hlediska znaËnĂŹ zjednoduöuje a vyroben˝ kompost vykazuje
stabilnĂŚ jakostnĂŚ znaky.
V »eskĂ republice je bioodpad z dom·cnostĂŚ vĂŹtöinou souË·stĂŚ smĂŹsn˝ch
komun·lnĂŚch odpad˘ a jeho n·sledn· separace je obtĂŚĂ»n· s ohledem na kon-
taminaci cizorod˝mi l·tkami, zejmĂna tĂŹĂ»k˝mi kovy z ostatnĂŚch sloĂ»ek smĂŹs-
nĂho odpadu. Separovan˝ sbĂŹr bioodpadu z dom·cnostĂŚ se prov·dĂŚ jiĂ» ÂŻadu let
v NovĂ Pace a v poslednĂŚch letech v UherskĂm Hradiöti, Str·Ă»nici, KromĂŹÂŻĂŚĂ»i,
PĂŚsku a d·le i v nĂŹkolika mal˝ch obcĂŚch a nejnovĂŹji v Plzni. SouË·stĂŚ separovanĂŹ
sbĂŚranĂho bioodpadu jsou zbytky zeleniny, ovoce, vaÂŻen˝ch jĂŚdel, potravin,
k·vov· sedlina, Ëaj, vajeËnĂ skoÂŻ·pky, ale tĂĂ» odpad ze zahrad. Do separovanĂho
sbĂŹru bioodpadu se pÂŻid·vajĂŚ i zneËiötĂŹnĂ papĂŚrovĂ utĂŹrky, piliny, hobliny, popel
ze dÂŻeva, peÂŻĂŚ a vlasy. Ăżada obcĂŚ v »eskĂ republice doporuËuje sv˝m obËan˘m
bydlĂŚcĂŚm v rodinn˝ch domcĂŚch dom·cĂŚ kompostov·nĂŚ bioodpadu a odpad˘ ze
zelenĂŹ a poskytuje jim formou let·k˘ metodickĂ n·vody.
V podmĂŚnk·ch »eskĂ republiky se velmi Ëasto kompostuje bioodpad z provozu
veÂŻejnĂho stravov·nĂŚ (restaurace, z·vodnĂŚ jĂŚdelny, pÂŻĂŚpravny lah˘dek apod.).
V zahraniËĂŚ je tento odpad vyuûÌv·n pÂŻedevöĂŚm na bioplynov˝ch stanicĂŚch.
Ke kompostov·nĂŚ je moĂ»nĂ vyuûÌt i bioodpad Ă»ivnostensk˝, z trĂ»iöĂą a trĂ»nic,
z jĂŚzd·ren a z potravin·ÂŻskĂho pr˘myslu.
Ze zemĂŹdĂŹlsk˝ch provoz˘ je moĂ»nĂ kompostovat jak odpady rostlin (napÂŻ.
sl·mu, naĂą, chr·st), tak i zvĂŚÂŻecĂŚ fek·lie (kejda, hn˘j, dr˘beûÌ trus).
PÂŻed kompostov·nĂŚm kal˘ z ËistĂŚren odpadnĂŚch vod veÂŻejn˝ch kanalizacĂŚ je
nutnĂ posoudit jejich vhodnost na z·kladĂŹ obsahu cizorod˝ch l·tek, zejmĂna
tĂŹĂ»k˝ch kov˘. PÂŻĂŚËinou obsahu tĂŹĂ»k˝ch kov˘ v kalech jsou pr˘myslovĂ odpadnĂŚ
vody, svedenĂ na ËistĂŚrnu. Pro kompostov·nĂŚ b˝vajĂŚ zpravidla vhodnĂ ËistĂŚrenskĂ
kaly z menöĂŚch obcĂŚ a z izolovan˝ch komunit. »istĂŚrensk˝ kal je v kompostu
zdrojem dusĂŚkat˝ch l·tek a b˝v· vyuûÌv·n jako tekut˝ o suöinĂŹ 8 ñ 10 % nebo
odvodnĂŹn˝ o suöinĂŹ 18 ñ 25 %.



23
5. Fermentace bioodpadu a surovinov· skladba kompostu
PÂŻemĂŹnu organickĂ hmoty odpad˘ na humusovĂ l·tky pÂŻi kompostov·nĂŚ zabez-
peËujĂŚ pÂŻev·Ă»nĂŹ mikroorganismy. Jde o analogickĂ procesy jako pÂŻi pÂŻemĂŹnĂŹ
organickĂ hmoty v p˘dnĂŚm prostÂŻedĂŚ. Vytv·ÂŻenĂŚm optim·lnĂŚch podmĂŚnek pro
rozvoj aerobnĂŚch mikroorganism˘ je moĂ»no zĂŚskat v kompostu aĂ» desetkr·t
vĂŹtöĂŚho poËtu mikroorganism˘ ve srovn·nĂŚ s p˘dou a zĂŚskat tak humusovĂ l·tky
rychleji a produktivnĂŹji. PÂŻi pÂŻemĂŹnĂŹ organickĂ hmoty se d·le uplatÚujĂŚ houby
a drobnĂŚ Ă»ivoËichovĂ, zejmĂna roztoËi, chvostoskoci a ûÌûaly.

5.1 Fermentace bioodpadu a jejĂŚ optimalizace
PÂŻemĂŹna organick˝ch l·tek pÂŻi kompostov·nĂŚ probĂŚh· v r˘zn˝ch f·zĂŚch (f·ze
rozkladu, pÂŻemĂŹny, dozr·v·nĂŚ). F·ze rozkladu je prov·zena uvolÚov·nĂŚm tepla
a zahÂŻĂŚv·nĂŚm substr·tu na teplotu 50 ñ 60âžC. AerobnĂŚ mikroorganismy rozkl·dajĂŚ
celulĂ›zu, ökrob, hemicelulĂ›zu, bĂŚlkoviny a tuky na niĂ»öĂŚ l·tky a ke svĂmu meta-
bolismu vyuûÌvajĂŚ uvolnĂŹnĂ Ă»iviny. TermofilnĂŚ houby se uplatÚujĂŚ pÂŻi rozkladu
lignocelulĂ›zov˝ch pletiv. Vlivem intenzivnĂŚ tvorby organick˝ch kyselin se
zvyöuje kyselost substr·tu. PÂŻi tomto procesu se d˝ch·nĂŚm aerobnĂŚch mikro-
organism˘ vytv·ÂŻĂŚ oxid uhliËit˝. PÂŻi nadbytku dusĂŚku se v kompostu uvolÚuje
Ëpavek. ProbĂŚh· tĂĂ» velk· objemov· redukce substr·tu. Vytv·ÂŻejĂŚ se z·kladnĂŚ
kameny ke stavbĂŹ humusov˝ch l·tek. Tato f·ze rozkladu b˝v· tĂĂ» naz˝v·na
hydrol˝znĂŚ, mineralizaËnĂŚ nebo tĂĂ» hork· f·ze. JejĂŚ doba trv·nĂŚ m˘Ă»e b˝t pÂŻi
intenzivnĂŚm provzduöÚov·nĂŚ 2 ñ 3 t˝dny, ale u kompost˘ s velk˝m podĂŚlem
dÂŻevnĂŚ ötĂŹpky trv· i 2 mĂŹsĂŚce.
N·sleduje f·ze pÂŻemĂŹny s poklesem teploty na 40 ñ 45 âžC a se zmĂŹnou sloĂ»enĂŚ
mikroorganism˘. Kompost mĂŹnĂŚ sv˘j vzhled, nelze jiĂ» poznat p˘vodnĂŚ hmoty
odpad˘. N·stupem Ëinnosti ûÌûal a jin˝ch drobn˝ch Ă»ivoËich˘ vznik· drobtovit·
struktura. Kompost zĂŚsk·v· stejnomĂŹrnou hnĂŹdou barvu a slabou v˘ni po lesnĂŚ
zeminĂŹ. Ve f·zi pÂŻemĂŹny je tÂŻeba udrĂ»ovat dobrĂ aerobnĂŚ podmĂŚnky, aby kompost
nezkysl, aerace nemusĂŚ vöak b˝t tak intenzivnĂŚ jako na poË·tku zr·nĂŚ.
Ve f·zi dozr·v·nĂŚ se zvyöuje stabilita kompostu, tvoÂŻĂŚ se novĂ humusovĂ l·tky,
a to pÂŻedevöĂŚm huminovĂ kyseliny a molekulov· v·ha humusov˝ch l·tek se zvy-
öuje, Ă»iviny se pevnĂŹji zabudov·vajĂŚ do organick˝ch vazeb, kyselost substr·tu
se opĂŹt sniĂ»uje (pH stoup·). V tĂto f·zi by se jiĂ» nemĂŹl vyskytnout v substr·tu
Ëpavek a fytotoxickĂ l·tky. Struktura m· b˝t drobtovit· a v˝razn˝ z·pach po
zahradnĂŚ nebo lesnĂŚ zeminĂŹ. Teplota kompostu ve f·zi dozr·nĂŚ postupnĂŹ kles·
na teplotu okolĂŚ.
NĂŹkterĂ postupy kompostov·nĂŚ doporuËujĂŚ do ËerstvĂho kompostu aplikovat
mikroorganismy r˘zn˝mi pÂŻĂŚpravky. V provoznĂŚch podmĂŚnk·ch b˝vajĂŚ tyto pre-
par·ty vĂŹtöinou bez prokazatelnĂho ˙Ëinku a aplikace tĂŹchto pÂŻĂŚpravk˘ zby-
teËnĂŹ prodraĂ»uje v˝robu kompostu. NejvhodnĂŹjöĂŚ skladbu mikroorganism˘ je


24
moĂ»no do kompostu vnĂst ornicĂŚ, paÂŻeniötnĂŚ zeminou nebo zrajĂŚcĂŚm kompostem.
RovnĂŹĂ» dostateËnĂ mnoĂ»stvĂŚ odpadu z odplevelov·nĂŚ z·hon˘ zabezpeËuje vhod-
nou mikrofloru, zejmĂna pÂŻi dom·cĂŚm kompostov·nĂŚ. Dobr˝m oËkovacĂŚm mate-
ri·lem je nadsĂŚtn· frakce mĂnĂŹ rozloĂ»en˝ch Ë·stic kompostu, vznikajĂŚcĂŚ pÂŻi pro-
sĂv·nĂŚ zralĂho kompostu, aplikovan· do novĂŹ zakl·danĂho ËerstvĂho kompostu.
PÂŻi dom·cĂŚm kompostov·nĂŚ travnĂŚ fytomasy bez jak˝chkoliv dalöĂŚch pÂŻĂŚdavk˘
strukturnĂŚch materi·l˘ a zeminy se osvĂŹdËujĂŚ mikrobiologicko enzymatickĂ
prepar·ty napÂŻ. od firmy Sanitree z JihoafrickĂ republiky, a to i v podmĂŚnk·ch
nedostateËnĂho provzduöÚov·nĂŚ kompostovĂ zakl·dky. V »eskĂ republice je
moĂ»no tento prepar·t zĂŚskat pod oznaËenĂŚm Oxygen·tor. Na 2 m3 komposto-
vatelnĂ hmoty se aplikuje 50 g prepar·tu v suspensi se 2 litry vlaĂ»nĂ vody. Tento
prepar·t byl testov·n pÂŻi kompostov·nĂŚ kr·tkĂ seËe ËerstvĂ parkovĂ tr·vy v za-
kl·dk·ch 2,5 m vysok˝ch a zabezpeËil zahÂŻ·tĂŚ tĂŹchto zakl·dek na 70 âžC a
objemovou redukci zakl·dek na tÂŻetinu p˘vodnĂŚho objemu, a to bez tvorby
z·pachu. BĂŹhem dvou mĂŹsĂŚc˘ s jednou pÂŻekop·vkou byl s pomocĂŚ prepar·tu
zĂŚsk·n pouĂ»iteln˝ kompost z tr·vy. Prepar·t je moĂ»no doporuËit v podmĂŚnk·ch
dom·cĂŚho kompostov·nĂŚ tam, kde chybĂŹjĂŚ vhodnĂ oËkovacĂŚ hmoty. Pro vĂŹtöĂŚ
kompost·rny odpad˘ pÂŻedstavuje aplikace prepar·tu zv˝öenĂŚ n·klad˘ na kom-
postov·nĂŚ aĂ» o 25 % a prepar·t b˝v· pouûÌv·n ke kompenzaci nedostatk˘ exten-
zivnĂŚ technologie a öpatnĂŹ sestavenĂ surovinovĂ skladby kompost˘ a pÂŻedevöĂŚm
k omezenĂŚ nepÂŻĂŚjemnĂho z·pachu hnijĂŚcĂŚ tr·vy.
Optim·lnĂŚ podmĂŚnky pro rozvoj mikroorganism˘ pÂŻi kompostov·nĂŚ odpad˘
se zabezpeËĂŚ
ĂŻ ˙pravou pomĂŹru uhlĂŚku a dusĂŚku (C:N) vhodn˝m pomĂŹrem zpracov·van˝ch
odpad˘,
ĂŻ ˙pravou vlhkosti,
ĂŻ minim·lnĂŚ pÂŻĂŚtomnostĂŚ fosforu,
ĂŻ ˙pravou pH,
ĂŻ ˙pravou zrnitosti a homogenity substr·tu,
ĂŻ provzduöÚov·nĂŚm substr·tu,
ĂŻ regulacĂŚ teploty v pr˘bĂŹhu kompostov·nĂŚ.
K dosaĂ»enĂŚ pomĂŹru C:N v rozmezĂŚ 25 ñ 30 : 1 u zralĂho kompostu (dobr· stabi-
lita a agronomick· ˙Ëinnost), je nutno optimalizovat C:N v ËerstvĂm kompostu
v rozmezĂŚ 30 ñ 35 : 1. V pr˘bĂŹhu zr·nĂŚ ub˝v· Ë·st uhlĂŚku jako oxid uhliËit˝ a
pomĂŹr C:N se zuĂ»uje. Odpady se öirok˝m pomĂŹrem C:N (dÂŻevnĂŚ ötĂŹpka, sl·ma,
papĂŚr) jsou vĂŚce odolnĂŹjöĂŚ mikrobiologickĂmu rozkladu neĂ» odpady s ˙zk˝m
pomĂŹrem C:N (tabulka Ë. 2). NadmĂŹrnĂŹ öirok˝ pomĂŹr C:N v ËerstvĂm kompostu
prodluĂ»uje jeho zr·nĂŚ a v pÂŻĂŚpadĂŹ aplikace kompostu s öirok˝m pomĂŹrem C:N
do p˘dy pokraËuje rozklad kompostu v p˘dnĂŚm prostÂŻedĂŚ, k ËemuĂ» se spotÂŻebo-
v·v· p˘dnĂŚ dusĂŚk, kter˝ pak chybĂŚ pĂŹstovan˝m rostlin·m. PÂŻi pÂŻĂŚliö ˙zkĂm C:N
v ËerstvĂm kompostu pÂŻevyöuje obsah dusĂŚku metabolickou potÂŻebu mikro-



25
organism˘, vznikajĂŚ ztr·ty ËpavkovĂho dusĂŚku, doba zr·nĂŚ se prodluĂ»uje a pro-
duktivita tvorby humusov˝ch l·tek kles·.

Tabulka Ë. 2
PomĂŹr C:N v kompostovateln˝ch bioodpadech
Odpady PomĂŹr C:N
Tr·va mlad· (kr·tk· seË) 22 ñ 30 : 1
Tr·va z extenzivnĂŚch ploch 30 ñ 40 : 1
Sta¯ina 40 ñ 60 : 1
ListÌ 40 ñ 60 : 1
Zelen· ötĂŹpka 70 ñ 90 : 1
ätĂŹpka z pr˘ÂŻez˘ 90 ñ 120 : 1
ätĂŹpka z kmen˘ 100 ñ 200 : 1
K˘ra jehliËnat˝ch strom˘ 100 ñ 120 : 1
KuchyÚskĂ odpady 20 ñ 30 : 1
PapÌr 150 ñ 200 : 1
Piliny, hobliny 120 ñ 200 : 1
Kr·liËĂŚ trus 15 : 1
ZvĂŚÂŻecĂŚ fek·lie, dr˘beûÌ trus 8 ñ 10 : 1
KoÚsk˝ hn˘j 15 ñ 25 : 1
Sl·ma 100 ñ 120 : 1
»istĂŚrenskĂ kaly 5ñ8:1
Obsah kuchyÚsk˝ch lapol˘ 180 ñ 200 : 1

V kompost·ÂŻskĂ praxi se vych·zĂŚ ze zjiötĂŹnĂŚ, Ă»e obsah uhlĂŚku (C) pÂŻedstavuje
cca polovinu obsahu organickĂ hmoty. To umoĂ»Úuje sestavenĂŚ optim·lnĂŚ surovi-
novĂ skladby ËerstvĂho kompostu (s C:N 30 ñ 35 : 1) podle v˝sledku z·kladnĂŚch
chemick˝ch rozbor˘ odpad˘ nebo podle tabulkov˝ch ˙daj˘ (tabulka Ë. 2). K hmo-
t·m se öirok˝m pomĂŹrem C:N (dÂŻevnĂŚ ötĂŹpka, piliny, listĂŚ, papĂŚr) se pÂŻid·vajĂŚ od-
pady s ˙zk˝m pomĂŹrem C:N (zvĂŚÂŻecĂŚ fek·lie, ËistĂŚrenskĂ kaly) a v pÂŻĂŚpadĂŹ jejich ne-
dostatku je moĂ»nĂ aplikovat dusĂŚkatĂ hnojivo, nejlĂpe moËovinu nebo sĂŚran amonn˝.
»erstv· tr·va i bioodpady z dom·cnostĂŚ majĂŚ C:N pro kompostov·nĂŚ optim·lnĂŚ.
PouûÌvan˝ sortiment odpad˘ ze zelenĂŹ, pÂŻĂŚpadnĂŹ bioodpad˘ z dom·cnostĂŚ obsahuje
vĂŹtöinou minim·lnĂŚ potÂŻebnĂ mnoĂ»stvĂŚ fosforu pro mikroorganismy (cca 0,2 %
P2O5 v suöinĂŹ). Nedostatek fosforu m˘Ă»e nastat jen pÂŻi kompostov·nĂŚ samotnĂ
dÂŻevnĂŚ ötĂŹpky (s moËovinou), kdy je nutno doporuËit pÂŻĂŚdavek 0,5 kg super-
fosf·tu na 1 m3 ötĂŹpky.
ObtĂŚĂ»n· je optimalizace vlhkosti ËerstvĂho kompostu. NedostateËn· vlhkost
zp˘sobuje v˝voj nevhodnĂ mikroflory s pÂŻevahou plĂŚsnĂŚ a aktimycet. PÂŻi nad-
byteËnĂ vlhkosti doch·zĂŚ rychle k nedostatku kyslĂŚku v kompostu a k v˝voji



26
anaerobnĂŚ mikroflory, ke zkysnutĂŚ kompostu a ke hnitĂŚ odpad˘ prov·zenĂmu
nepÂŻĂŚjemn˝m z·pachem. Optim·lnĂŚ vlhkost je takov·, pÂŻi nĂŚĂ» je 70 % pĂ›rovitosti
ËerstvĂho kompostu zaplnĂŹno vodou. Komposty zemitĂ vyĂ»adujĂŚ optim·lnĂŚ vlhkost
50 ñ 55 %, oproti tomu komposty s pÂŻevahou dÂŻevnĂŚ ötĂŹpky vyĂ»adujĂŚ vlhkost
65 ñ 70 %. Kompost s obsahem cca 75 % hmotnosti tr·vy by mĂŹl mĂŚt poË·teËnĂŚ
vlhkost 60 ñ 62 %.
OrientaËnĂŚ zkouöka spr·vnĂ vlhkosti ËerstvĂho kompostu spoËĂŚv· v odebr·nĂŚ
substr·tu asi 30 cm pod povrchem zakl·dky rukou (nejlĂpe v pryĂ»ovĂ rukavici)
a jeho silnĂ zm·ËknutĂŚ prsty. PÂŻi optim·lnĂŚ vlhkosti se nesmĂŚ mezi prsty objevit
kapiËky vody a po uvolnĂŹnĂŚ tlaku prst˘ se nesmĂŚ substr·t rozpadnout a hrouda
substr·tu z˘stane pohromadĂŹ. PÂŻi kompostov·nĂŚ vysok˝ch podĂŚl˘ ÂŻezanĂ tr·vy
nast·v· rychl· objemov· redukce materi·l˘, pĂ›rovitost se sniĂ»uje, ale z·roveÚ
doch·zĂŚ k odpaÂŻov·nĂŚ vody v d˘sledku zahÂŻ·tĂŚ substr·tu a zpravidla se proces ne-
obejde bez dalöĂŚho zvlhËov·nĂŚ v pr˘bĂŹhu zr·nĂŚ. PÂŻi zav·dĂŹnĂŚ v˝roby kompostu,
jestliĂ»e nenĂŚ zÂŻejm· optim·lnĂŚ vlhkost, volĂŚ se radĂŹji niĂ»öĂŚ vlhkost, kter· se snadno
koriguje z·vlahou kompost˘. PÂŻevlhËenĂŚ kompostu se upravuje mnohem obtĂŚĂ»nĂŹji
pÂŻekop·vkami a pÂŻĂŚdavkem suööĂŚch hmot.
PÂŻi optimalizaci surovinovĂ skladby kompostu z hlediska C:N, vlhkosti a za-
bezpeËenĂŚ minima fosforu se vych·zĂŚ ze skuteËn˝ch chemick˝ch rozbor˘ odpad˘
nebo z tabulkov˝ch odhad˘ (tabulka Ë. 3).

Tabulka Ë. 3
Vlhkost (v %), organick· hmota a Ă»iviny (v % suöiny) v odpadech vhodn˝ch
do kompostu
Org. P2O5 K2O
Odpad Vlhkost N CaO MgO
l·tky
Tr·va, seno 10 ñ 80 85 ñ 92 1 ñ 2,9 0,4 ñ 0,9 0,9 ñ 2,5 0,6 ñ 1 0,2 ñ 0,3
ListÌ 15 ñ 40 88 ñ 94 0,9 ñ 1,5 0,1 ñ 0,2 0,2 ñ 0,5 1,7 ñ 3,0 0,1 ñ 0,2
Odpad zeleniny 80 ñ 90 85 ñ 90 1,5 ñ 2,5 0,8 ñ 1,3 1,0 ñ 2,0 0,8 ñ 2,0 0,2 ñ 0,4
Sta¯ina z luk 10 ñ 30 88 ñ 95 0,8 ñ 1,0 0,4 ñ 0,6 1,0 ñ 1,8 0,9 ñ 1,7 0,1 ñ 0,2
V˝hozy z pÂŻĂŚk. 10 ñ 40 15 ñ 20 0,3 ñ 0,6 0,3 ñ 0,5 0,4 ñ 0,7 2,0 ñ 7,0 0,6 ñ 1,2
KuchyÚ. odpad 65 ñ 80 75 ñ 88 1,2 ñ 2,3 0,3 ñ 0,7 0,4 ñ 0,8 1,9 ñ 3,0 0,3 ñ 0,6
V˝lisky z ovoce 65 ñ 87 78 ñ 92 0,1 ñ 0,6 0,1 ñ 0,3 0,3 ñ 0,6 0,1 ñ 0,3 0,0 ñ 0,1
Piliny 40 ñ 70 97 ñ 99 0,0 ñ 0,2 0,0 ñ 0,1 0,0 ñ 0,1 0,1 ñ 0,2 0,0
Stromov· k˘ra 40 ñ 70 94 ñ 98 0,2 ñ 0,4 0,0 ñ 0,2 0,0 ñ 0,3 0,1 ñ 0,3 0,0
Zemina cukrov. 15 ñ 35 7 ñ 13 0,1 ñ 0,2 0,1 ñ 0,4 0,2 ñ 1,2 2,0 ñ 6,0 0,0 ñ 0,3
a ökrob·rensk·
ä·ma cukrovar. 15 ñ 50 3 ñ 12 0,2 ñ 0,5 0,7 ñ 1,0 0,1 ñ 0,4 48 ñ 52,0 3,0 ñ 4,5
KanalizaËnĂŚ kal 55 ñ 96 27 ñ 45 2,0 ñ 4,5 0,6 ñ 1,3 0,3 ñ 0,8 2,5 ñ 10,0 0,4 ñ 1,0
JĂŚmkov˝ kal 91 ñ 98 30 ñ 48 2,2 ñ 4,0 0,5 ñ 1,2 0,3 ñ 0,8 1,5 ñ 6,0 0,2 ñ 0,4
Popel ze d¯eva 5 ñ 40 4 ñ 10 0,0 ñ 0,1 2,0 ñ 4,0 6,0 ñ 10 33 ñ 35 4,0 ñ 7,0



27
 Org. P2O5 K2O
Odpad Vlhkost N CaO MgO
l·tky
Vyt¯Ìd. bioodpad 37 ñ 64 69 ñ 82 1,2 ñ 1,9 0,2 ñ 0,5 0,3 ñ 0,6 1,5 ñ 2,5 0,2 ñ 0,5
Pazde¯Ì 10 ñ 15 83 ñ 98 0,4 ñ 0,7 0,0 ñ 0,1 0,0 ñ 0,1 0,3 ñ 0,5 0,0
RybniËnĂŚ bahno 25 ñ 80 8 ñ 25 0,3 ñ 0,6 0,2 ñ 0,3 0,4 ñ 0,6 2,5 ñ 3,5 0,1 ñ 0,5
Lihovar. v˝palky 80 ñ 93 86 ñ 89 2,9 ñ 3,3 1,1 ñ 1,4 6,0 ñ 6,5 0,1 ñ 0,3 0,0 ñ 0,1
KostnĂŚ örot 5 ñ 20 17 ñ 23 1,4 ñ 1,9 28 ñ 33,0 0,1 ñ 0,4 25 ñ 40,0 3,0 ñ 6,0
KapucÌn, hnÏdo- 15 ñ 40 30 ñ 64 0,2 ñ 0,7 0,0 ñ 0,3 0,1 ñ 0,3 0,8 ñ 2,0 0,1 ñ 0,2
uheln˝ prach
Odpad ml˝nsk˝, 8 ñ 15 65 ñ 85 0,8 ñ 1,3 0,2 ñ 0,5 0,3 ñ 0,5 0,9 ñ 4,0 0,1 ñ 0,3
krmiv·ÂŻsk˝
Raöelina 60 ñ 80 55 ñ 90 1,2 ñ 3,0 0,1 ñ 0,2 0,1 ñ 0,3 0,5 ñ 1,0 0,1 ñ 0,3
JateËnĂŚ odpad 70 ñ 85 75 ñ 95 5,0 ñ 9,0 0,2 ñ 0,4 0,2 ñ 0,6 0,6 ñ 1,0 0,1 ñ 0,3

S ohledem na poĂ»adavky mikroflory by mĂŹlo b˝t poË·teËnĂŚ pH ËerstvĂho kom-
postu 6 ñ 8. V pr˘bĂŹhu kompostov·nĂŚ se pH v jednotliv˝ch f·zĂŚch v˝raznĂŹ mĂŹnĂŚ.
Optim·lnĂŚ pH zralĂho kompostu je v rozmezĂŚ 7 ñ 7,5, pokud z·mĂŹrnĂŹ nechceme
pÂŻipravit kompost s niĂ»öĂŚm pH pro acidofilnĂŚ okrasnĂ rostliny.
ZrnitostnĂŚ ˙pravy odpad˘ ze zelenĂŹ a jejich dokonal· homogenizace jsou
v˝znamn˝m intenzifikaËnĂŚm faktorem urychlujĂŚcĂŚm zr·nĂŚ kompostu. DrcenĂŚ,
ötĂŹpkov·nĂŚ a ÂŻez·nĂŚ zvyöuje povrch Ë·sti odpad˘ a je zcela nezbytnĂ u dÂŻevnĂŚch
odpad˘. Kr·tkĂ seËe tr·vy se kompostujĂŚ rychleji neĂ» seËe dlouhĂ. Homoge-
nizace tr·vy se strukturnĂŚm materi·lem odstraÚuje nebezpeËĂŚ vzniku ulehl˝ch
vrstev travnĂŚ fytomasy ve spodnĂŚch Ë·stech kompostu, kterĂ jsou nepropustnĂ
pro v˝mĂŹnu plyn˘ a podlĂhajĂŚ rychle hnitĂŚ a pÂŻi pÂŻekop·vk·ch kompostu jsou
zdrojem hnilobnĂho z·pachu. PÂŻĂŚliö jemn· zrnitost odpad˘ m· za n·sledek snĂŚ-
Ă»enĂŚ pĂ›rovitosti a vznik anaerobnĂŚch podmĂŚnek v kompostov˝ch zakl·dk·ch i pÂŻi
minim·lnĂŚ vlhkosti (napÂŻ. problĂmy pÂŻi kompostov·nĂŚ pilin).
ProvzduöÚov·nĂŚ substr·tu a vytv·ÂŻenĂŚ aerobnĂŚch podmĂŚnek je hlavnĂŚ z·sadou
kompostov·nĂŚ. Mikroorganismy, pÂŻemĂŹÚujĂŚcĂŚ organickou hmotu pÂŻi komposto-
v·nĂŚ, majĂŚ vysokĂ n·roky na kyslĂŚk a produkujĂŚ oxid uhliËit˝. Technologie kom-
postov·nĂŚ musĂŚ umoĂ»nit v˝mĂŹnu plyn˘ mezi zrajĂŚcĂŚm kompostem a okolĂŚm tak,
aby v substr·tu bylo dostatek ËerstvĂho vzduchu s kyslĂŚkem.
PÂŻipraven˝ Ëerstv˝ kompost by mĂŹl b˝t kypr˝, porĂznĂŚ a nepÂŻevlhËen˝, musĂŚ
obsahovat dostatek kyslĂŚku pro poË·teËnĂŚ nastartov·nĂŚ procesu. DalöĂŚ zp˘soby
zabezpeËov·nĂŚ kyslĂŚku v pr˘bĂŹhu zr·nĂŚ se liöĂŚ podle jednotliv˝ch technologiĂŚ.
PÂŻi zakr˝v·nĂŚ nĂŚzk˝ch kompostov˝ch zakl·dek k zabr·nĂŹnĂŚ atmosfĂrick˝ch vliv˘
(dĂöĂą, snĂŚh, odpaÂŻov·nĂŚ) je nutnĂ pouûÌt pouze speci·lnĂŚch prodyön˝ch kom-
post·rensk˝ch fĂ›liĂŚ.
Spr·vn· technologie kompostov·nĂŚ by mĂŹla zabezpeËit v obdobĂŚ termofilnĂŚ
hydrol˝znĂŚ f·ze teploty vyööĂŚ neĂ» 45 âžC po dobu alespoÚ 5 dn˘. Teploty vyööĂŚ neĂ»


28
55 âžC devitalizujĂŚ semena plevel˘ a z·rodky chorob rostlin. V kompostov˝ch
zakl·dk·ch niĂ»öĂŚch neĂ» 120 cm (pÂŻi dom·cĂŚm kompostov·nĂŚ) jsou jiĂ» znaËnĂ
tepelnĂ ztr·ty a poĂ»adovanĂ teploty se obtĂŚĂ»nĂŹ dosahujĂŚ. Teploty vyööĂŚ neĂ» 75 âžC,
kterĂ mohou nastat pÂŻi kompostov·nĂŚ odpad˘ ze zelenĂŹ mohou poökodit ÂŻadu
vhodn˝ch mikroorganism˘. N·stup tĂŹchto teplot je moĂ»nĂ omezit snĂŚĂ»enĂŚm poËtu
pÂŻekop·vek a z·livkou.

5.2 Surovinov· skladba kompostu
SestavenĂŚ spr·vnĂ surovinovĂ skladby ËerstvĂho kompostu rozhoduje o ˙spĂŹö-
nĂm pr˘bĂŹhu vlastnĂŚho kompostov·nĂŚ a o v˝slednĂ kvalitĂŹ vyzr·lĂho kompostu.
Surovinov· skladba se optimalizuje propoËtem tĂŹmito kroky:
a) v˝bĂŹr odpad˘, kterĂ budou kompostov·ny a urËenĂŚ jejich pÂŻedpokl·danĂ
hmotnosti,
b) odhad vlhkosti, obsahu organick˝ch l·tek a P2O5 jednotliv˝ch odpad˘, buÔ
na z·kladĂŹ tabulkov˝ch hodnot nebo vyuĂ»itĂŚm chemick˝ch rozbor˘,
c) propoËet sloĂ»enĂŚ ËerstvĂho kompostu,
d) provedenĂŚ korelacĂŚ surovinovĂ skladby tak, aby byly u ËerstvĂho kompostu
optim·lnĂŚ vlhkost (55 ñ 65 %), C:N (30 ñ 35 : 1), a aby byl minim·lnĂŚ obsah P 2O5
alespoÚ 0,2 % v suöinĂŹ, vlhkost se koriguje pÂŻid·nĂŚm tekutin, pÂŻi öirokĂm
pomĂŹru C:N se pÂŻid·vajĂŚ hmoty bohatĂ na dusĂŚk nebo pÂŻĂŚmo sĂŚran amonn˝,
nebo moËovina, nedostatek P2O5 se koriguje pÂŻĂŚdavkem superfosf·tu, po na-
vrĂ»en˝ch korekcĂŚch se surovinov· skladba znovu propoËte,
e) odhadnou se ztr·ty v pr˘bĂŹhu kompostov·nĂŚ (pÂŻi vysokĂm podĂŚlu tr·vy jsou
hmotnostnĂŚ ztr·ty cca 25 %, z toho pÂŻibliĂ»nĂŹ dvĂŹ tÂŻetiny pÂŻedstavuje ztr·ta
vody a jednu tÂŻetinu ztr·ta organick˝ch l·tek),
f) v˝poËet pÂŻedpokl·danĂho mnoĂ»stvĂŚ a kvality kompostu.

Tabulka Ë. 4
PÂŻehled propoËtu surovinovĂ skladby kompostu (bez korekce)
Obsah l·tek Hmotnost l·tek
Poloûka hmotn.
(t) vlhkost org. l·t. dusĂŚk P2O5 voda org. l·t. dusĂŚk P2O5
(odpad)
(%) % suö. % suö. % suö. (t) (t) (t) (t)
Tr·va Ëerstv· 65 75 80 2,0 0,4 48,5 13,0 0,325 0,065
DÂŻevnĂŚ ötĂŹpka 25 40 87 0,3 0,05 10,0 13,05 0,045 0,008
Ornice 10 10 4 0,1 0,1 1,0 0,36 0,009 0,009
Zakl·dka 100 59,75 65,61 0,94 0,20 59,75 26,41 0,379 0,082
(C:N = 34,9)
Ztr·ty 25 x x x x 17,0 8,0 ñ ñ
Zral˝ kompost 75 57,00 57,08 1,17 0,25 42,75 18,41 0,379 0,082
(C:N = 24,4)



29
V nĂŚĂ»e uvedenĂm pÂŻehledu jsou uvedeny nejËastĂŹjöĂŚ surovinovĂ skladby kom-
post˘ v % hmotnosti ËerstvĂho kompostu.
Kompost·rna Praha 10:
tr·va 60 %
listĂŚ 10 %
ötĂŹpka dÂŻevnĂŚ 20 %
zemina 10 %
Pozn.: zeminu lze nahradit zrajĂŚcĂŚm kompostem nebo nadsĂŚtnou frakcĂŚ pÂŻi prosĂv·nĂŚ
kompostu

Kompost·rna Nov· Paka:
bioodpad z dom·cnostĂŚ 60 %
tr·va 20 %
stromov· k˘ra drcen· 10 %
piliny 10 %
ZemĂŹdĂŹlsk· kompost·rna Oleön·:
travnĂŚ fytomasa 70 %
ÂŻezan· ÂŻepkov· sl·ma 10 %
kejda prasat 10 %
ornice 10 %
Kompost·rna Svojöice:
tr·va 60 %
ËistĂŚrensk˝ kal odvodnĂŹn˝ 20 %
dÂŻevnĂŚ ötĂŹpka 20 %
Pro dom·cĂŚ kompostov·nĂŚ:
kr·liËĂŚ trus 20 %
tr·va 20 %
listĂŚ 10 %
bioodpad z dom·cnosti 30 %
odpad plevel˘ 20 %




30
6. Organizace a technologie kompostov·nĂŚ bioodpadu
Kompostov·nĂŚ odpadu ze zelenĂŹ a dalöĂŚch bioodpad˘ se z organizaËnĂŚho hle-
diska m˘Ă»e prov·dĂŹt na n·sledujĂŚcĂŚch ˙rovnĂŚch:
ĂŻ dom·cĂŚ kompostov·nĂŚ (v rodinn˝ch zahrad·ch),
ĂŻ komunitnĂŚ kompostov·nĂŚ (na sĂŚdliötĂŚch, u ökol, v zahr·dk·ÂŻsk˝ch koloniĂŚch),
ĂŻ centr·lnĂŚ kompostov·nĂŚ (pr˘myslovĂ a zemĂŹdĂŹlskĂ kompostov·nĂŚ).

6.1 Dom·cĂŚ kompostov·nĂŚ
Dom·cĂŚ kompostov·nĂŚ je jednoduch˝ zp˘sob jak omezit podĂŚl odpadu ze zahrad
a kuchyÚskĂho bioodpadu ve smĂŹsnĂm komun·lnĂŚm odpadu. Tento zp˘sob kom-
postov·nĂŚ by mĂŹl b˝t podporov·n prostÂŻednictvĂŚm informaËnĂŚch akcĂŚ a fi-
nanËnĂŚmi v˝hodami v podobĂŹ niĂ»öĂŚch poplatk˘ za odvoz smĂŹsnĂho odpadu.
InformaËnĂŚ let·ky pro obËany (pÂŻĂŚloha Ë. 1) by mĂŹly vysvĂŹtlit ekologick˝ v˝znam
kompostov·nĂŚ, hlavnĂŚ technologickĂ z·sady kompostov·nĂŚ, objasnit, co lze kom-
postovat a upozornit na nebezpeËnĂ a problematickĂ materi·ly pro kompostov·nĂŚ.
Je v˝hodnĂ spojit dom·cĂŚ kompostov·nĂŚ odpadu ze zahrady s kompostov·nĂŚm
oddĂŹlenĂŹ sbĂŚranĂho kuchyÚskĂho bioodpadu z dom·cnosti.
Dom·cĂŚ kompostov·nĂŚ se m˘Ă»e prov·dĂŹt v kompostov˝ch zakl·dk·ch, v boxech
nebo v kompostĂrech. Dom·cĂŚmu kompostov·nĂŚ obËanĂ zemĂŚ EvropskĂ unie
vĂŹnujĂŚ stejnou pĂËi jako ostatnĂŚm zahr·dk·ÂŻsk˝m Ëinnostem. PÂŻi tom ˙spĂŹönĂŹ
uplatÚujĂŚ nejr˘znĂŹjöĂŚ podp˘rnĂ prostÂŻedky zejmĂna kompostovĂ startĂry pro
urychlenĂŚ kompostov·nĂŚ, nebo r˘znĂ dynamickĂ postÂŻikovĂ substance pro zinten-
zivnĂŹnĂŚ fermentaËnĂŚho procesu a zv˝öenĂŚ agronomickĂ ˙Ëinnosti kompostu.
â„Ëinnost biodynamick˝ch prepar·t˘ byla prok·z·na universitnĂŚmi pracoviöti
ve SRN, Rakousku a äv˝carsku, kde se nejvĂŚce pouûÌvajĂŚ. Prepar·ty se ÂŻedĂŚ
vodou v doporuËenĂm pomĂŹru 10 g na 100 l vody a mnoĂ»stvĂŚ vzniklĂ emulze je
dostaËujĂŚcĂŚ pro 50 t kompostovan˝ch odpad˘. Tyto prepar·ty majĂŚ v zemĂŚch EU
jednotnĂ ËĂŚselnĂ oznaËenĂŚ. Pro podporu dom·cĂŚho kompostov·nĂŚ je doporuËo-
v·n prepar·t Ë. 500 Hornmist, d·le prepar·t z kvĂŹt˘ ÂŻebÂŻĂŚËku (Ë. 502), z kvĂŹt˘
heÂŻm·nku pravĂho (Ë. 503), z kopÂŻivy dvoudomĂ (Ë. 504), z dubovĂ k˘ry (Ë. 505),
z kvĂŹt˘ smetanky lĂkaÂŻskĂ (Ë. 506) a z kozlĂŚku lĂkaÂŻskĂho (Ë. 507). D·le je
oblĂŚben Ă‘Humofixì, pr·öek ze suöen˝ch bylin aplikovan˝ d·vkou jedno ËajovĂ
lĂ»iËky na 1 m3 kompostu. Pro omezenĂŚ vzniku plĂŚsnĂŚ pÂŻi kompostov·nĂŚ je vhodn˝
nejen prepar·t z kopÂŻivy, ale i dostatek poseËen˝ch kopÂŻiv v ËerstvĂm kompostu.
Nutnost dokonalĂ homogenizace a dodrĂ»enĂŚ pÂŻedepsan˝ch n·vod˘, kterĂ nutĂŚ
vĂŹnovat pÂŻĂŚpravĂŹ kompost˘ n·leĂ»itou pĂËi je pro kompostov·nĂŚ moĂ»n· v˝znam-
nĂŹjöĂŚ neĂ» vlastnĂŚ ˙Ëinek prepar·tu.




31
6.1.1 Dom·cĂŚ kompostov·nĂŚ na kompostov˝ch zakl·dk·ch
NejvhodnĂŹjöĂŚ zp˘sob je kompostov·nĂŚ na jednĂ zakl·dce umĂŚstĂŹnĂ na mĂnĂŹ
exponovanĂm zastĂŚnĂŹnĂm mĂŚstĂŹ zahrady s dobr˝m pÂŻĂŚstupem i za nepÂŻĂŚznivĂho
poËasĂŚ. Kompostov· zakl·dka by mĂŹla b˝t vysok· cca 1 ñ 1,5 m, jejĂŚ öĂŚÂŻka u zemĂŹ
asi 2 m, dĂlka je libovoln·. PÂŻi vrstvenĂŚ odpad˘ do zakl·dky je vhodnĂ tyto odpady
promĂŚch·vat a pÂŻi dosaĂ»enĂŚ v˝öky 1,5 m provĂst homogenizaËnĂŚ pÂŻekop·vku
zaloĂ»enĂ partie ËerstvĂho kompostu. K takto zhomogenizovanĂ partii zrajĂŚcĂŚho
kompostu pÂŻid·v·me v pr˘bĂŹhu roku dalöĂŚ odpady. Je vhodnĂ po 3 ñ 6 mĂŹsĂŚcĂŚch
opĂŹtnĂŹ pÂŻekopat zrajĂŚcĂŚ kompost za ˙Ëelem provzduönĂŹnĂŚ. PÂŻi kompostov·nĂŚ na
jednĂ zakl·dce je vhodnĂ pÂŻekop·vku provĂst opakovan˝m pÂŻehozem tak, Ă»e se
pÂŻekopan· provzduönĂŹn· zakl·dka vr·tĂŚ na svĂ p˘vodnĂŚ mĂŚsto. Po 9 ñ 12 mĂŹsĂŚcĂŚch
je vĂŹtöina odpad˘ ve zrajĂŚcĂŚm kompostu pÂŻemĂŹnĂŹn· a stabilizovan·. V tĂto dobĂŹ se
prov·dĂŚ zpravidla prosetĂŚ kompostu (pÂŻes prohazovaËku 5 x 5 cm) a nadsĂŚtn· frakce
dosud nerozloĂ»en˝ch Ë·stic odpad˘ se pÂŻid· k novĂŹ zakl·danĂ partii (obr. Ë. 1).




Obr·zek Ë. 1: Dom·cĂŚ kompostov·nĂŚ na jednĂ zakl·dce
1 ñ drcenÌ zahradnÌho odpadu 5 ñ sÌto
2 ñ Ëerstv˝ kompost 6 ñ nadsĂŚtn· frakce pro zaoËkov·nĂŚ
3 ñ zrajĂŚcĂŚ kompost ËerstvĂho kompostu
4 ñ vyzr·l˝ kompost 7 ñ pros·t˝ kompost pro hnojenĂŚ

PÂŻi ukl·d·nĂŚ tr·vy do tvoÂŻĂŚcĂŚho se kompostu je dobrĂ tr·vu prohazovat nadsĂŚtnou
frakcĂŚ z prosĂv·nĂŚ hotovĂho kompostu nebo pÂŻĂŚmo zrajĂŚcĂŚm kompostem. SuchĂ
Ë·sti novĂŹ zakl·danĂho kompostu je vhodnĂ ovlhËovat vodou, s v˝hodou je
moĂ»no pouûÌt i tekutinu ze z·chodovĂ jĂŚmky. OvlhËov·nĂŚ zrajĂŚcĂŚho kompostu
je nejlĂpe prov·dĂŹt pÂŻi pÂŻekop·vk·ch. V objektech, kde je k dispozici jĂŚmka na
vyv·Ă»enĂŚ, je v˝hodnĂ minim·lnĂŹ jednou v roce kompost zavlaĂ»it do z·vlahovĂ
laguny vytvoÂŻenĂ v korunĂŹ zakl·dky (obr. Ë. 2).
V pÂŻĂŚpadĂŹ dostatku odpad˘ a mĂŚsta na zahradĂŹ m˘Ă»e b˝t pÂŻĂŚprava kompostu orga-
nizov·na tak, Ă»e zakl·dka ËerstvĂho kompostu, zrajĂŚcĂŚ kompost po homoge-
nizaËnĂŚ pÂŻekop·vce a dozr·vajĂŚcĂŚ kompost po provzduöÚovacĂŚ pÂŻekop·vce
mohou tvoÂŻit samostatnĂ figury. PÂŻi zintenzivnĂŹnĂŚ pÂŻemĂŹny organick˝ch l·tek
jeötĂŹ dalöĂŚmi pÂŻekop·vkami, se pÂŻekop·vky mohou prov·dĂŹt tĂĂ» v podĂlnĂm


32
profilu figur. Pro zintenzivnĂŹnĂŚ provzduönĂŹnĂŚ kompostu je moĂ»no v kompostu
zbudovat ventilaËnĂŚ pr˘duchy. PÂŻi zhotovov·nĂŚ ventilaËnĂŚch pr˘duch˘ pomocĂŚ
odÂŻezk˘ kulatiny o pr˘mĂŹru 10 cm se d·v· do podlaûÌ kompostovĂ zakl·dky
porĂznĂŚ substr·t (sl·ma, ötĂŹpka, k˘ra), do kterĂho se fixujĂŚ pÂŻipravenĂ k˘ly ve
vzd·lenosti cca 1 m od sebe. Na porĂznĂŚ podloûÌ se pak pÂŻekope nebo zakl·d·
kompost (obr. Ë. 3) a po dosaĂ»enĂŚ potÂŻebnĂ v˝öky se ot·Ëiv˝m pohybem vy-
t·hnou k˘ly. Pro lepöĂŚ manipulaci se k˘ly opatÂŻĂŚ Ă»elezn˝m okem a k vytaĂ»enĂŚ se
pouĂ»ije p·ky. DalöĂŚ malĂ pr˘duchy pÂŻi kompostov·nĂŚ vznikajĂŚ ËinnostĂŚ ûÌûal,
kterĂ se do zaloĂ»enĂho kompostu stahujĂŚ z p˘dy.




Obr·zek Ë. 2: Dom·cĂŚ kompostov·nĂŚ s vyuĂ»itĂŚm tekut˝ch odpad˘
ze z·chodovĂ jĂŚmky
1 ñ laguna s tekut˝mi odpady 3 ñ suchĂ bioodpady
2 ñ drny a zemina 4 ñ tr·va, listĂŚ, ötĂŹpka




Obr·zek Ë. 3: Zhotovov·nĂŚ ventilaËnĂŚch pr˘duch˘ u kompostu na pevnĂm
podloûÌ
Dom·cĂŚ kompostov·nĂŚ se prov·dĂŚ s pomocĂŚ jednoduchĂho n·ÂŻadĂŚ (lopata,
vidle, prosĂvaËka, konev) a pÂŻi dodrĂ»enĂŚ z·sad spr·vnĂho kompostov·nĂŚ bez
jak˝chkoliv dalöĂŚch podp˘rn˝ch prostÂŻedk˘ (kompostovĂ startĂry, mikrobio-


33
logickĂ a enzymatickĂ pÂŻĂŚpravky). PÂŻi manipulaci s kompostem je nutno db·t
pravidel osobnĂŚ hygieny.

6.1.2 Kompostov·nĂŚ v boxech nebo kompostĂrech
PÂŻi dom·cĂŚm kompostov·nĂŚ se Ëasto uplatÚuje kompostov·nĂŚ v boxech nebo
v kompostĂrech. Boxy mohou b˝t zhotoveny z prken, kulatiny, z kovovĂho ple-
tiva nebo mohou b˝t boxy stavebnĂŹ vybudov·ny (obr. Ë. 4). Boxy uöetÂŻĂŚ pr·ci




Obr·zek Ë. 4: Boxy, pouûÌvanĂ pÂŻi dom·cĂŚm kompostov·nĂŚ
1 ñ z prken 4 ñ kompostĂr z recyklovanĂho plastu
2 ñ z kulatiny (390 litr˘)
3 ñ dÂŻevĂŹn˝ kompostĂr vlastnĂŚ v˝roby 5 ñ box z kovovĂho pletiva
s ventilaËnĂŚmi pr˘duchy a vĂŚkem 6 ñ cihlovĂ boxy pro Ëerstv˝ a zrajĂŚcĂŚ kompost


34
s tvarov·nĂŚm kompostovĂ figury pÂŻi kompostov·nĂŚ v zakl·dk·ch a v boxech se
dociluje poĂ»adovan˝ch teplot jiĂ» pÂŻi mnoĂ»stvĂŚ 1m3 odpadu. DoporuËen· v˝öka
box˘ je 1 ñ 1,5 m. Boxy je moĂ»no zhotovit svĂpomocĂŚ tak, Ă»e budou tvoÂŻit deko-
rativnĂŚ prvek zahrady. Boxy se s v˝hodou budujĂŚ bez dna z d˘vodu umoĂ»nĂŹnĂŚ
vstupu ûÌûal z p˘dy do kompostu. Technologie kompostov·nĂŚ v boxech je stejn·
jako u kompostov·nĂŚ na zakl·dk·ch. PÂŻekop·vky se prov·dĂŚ buÔ ze zaplnĂŹnĂho
boxu do pr·zdnĂho boxu nebo opakovan˝m pÂŻehozem ven a dovnitÂŻ. Optim·lnĂŚ
pÂŻĂŚpad je kompostov·nĂŚ ve tÂŻech boxech, jeden pro ukl·d·nĂŚ odpad˘, jeden na
zr·nĂŚ ËerstvĂho kompostu a jeden pro dozr·nĂŚ kompostu po aeraËnĂŚ pÂŻekop·vce.
KromĂŹ box˘, kterĂ si mohou obËanĂ sami zhotovit se pÂŻi dom·cĂŚm kompostov·nĂŚ
uplatÚujĂŚ r˘znĂ komerËnĂŚ kompostĂry o obsahu 240 ñ 400 l z recyklovanĂho
polyetylĂnu. KompostĂry b˝vajĂŚ r˘znĂ
konstrukce, plnĂŚ se otvĂŚrateln˝m vĂŚkem
s otoËn˝m ventilem pro regulaci aerace
nebo boËnĂŚmi otvory na vybĂŚr·nĂŚ hoto-
vĂho kompostu. NĂŹkterĂ kompostĂry jsou
bez dna, jinĂ majĂŚ na dnĂŹ n·dobu pro
shromaĂ»Ôov·nĂŚ odkap·vajĂŚcĂŚ vlhkosti a
vlastnĂŚ kompost zraje na kovovĂm roötu.
Dobr· aerace kompostĂru je z·visl· na
pÂŻesnĂm umĂŚstĂŹnĂŚ a velikosti otvor˘ pro
vstup a v˝stup vzduchu. VnitÂŻnĂŚ strany nĂŹ-
kter˝ch kompostĂr˘ jsou svisle Ă»ebrov·ny
z d˘vod˘ zabr·nĂŹnĂŚ pÂŻilnutĂŚ biohmoty ke
stĂŹn·m. VĂŹtracĂŚ soustava kompostĂru vy-
uûÌv· komĂŚnovĂho efektu a zrajĂŚcĂŚ kom-
post je pod st·l˝m proudem ËerstvĂho
vzduchu (obr. Ë. 5).

Obr·zek Ë. 5: KompostĂr, vyr·bĂŹn˝ firmou SSI Sch‰fer
1 ñ kryt 4 ñ vnitÂŻnĂŚ Ă»ebrov·nĂŚ
2 ñ odvĂŹtr·nĂŚ 5 ñ boËnĂŚ ventilaËnĂŚ otvor
3 ñ boËnĂŚ ventilaËnĂŚ otvor 6 ñ ocelov˝ roöt


Rovnocenn˝ kompostĂr je moĂ»no zhotovit z 200 l sudu s vyÂŻĂŚznut˝m dnem a
vĂŚkem, kter˝ se postavĂŚ na kovovou nebo dÂŻevĂŹnou mÂŻĂŚĂ» podepÂŻenou asi 15 cm
nad terĂnem. Ve vrchnĂŚ a spodnĂŚ tÂŻetinĂŹ se vyvrtajĂŚ po okruhu otvory o pr˘mĂŹru
10 mm a dalöĂŚ otvory do poklopu zhotovenĂho z vĂŚka nebo dna sudu. Takto zho-
toven˝ kompostĂr je moĂ»no zdokonalit tepelnou izolacĂŚ vnĂŹjöĂŚho pl·ötĂŹ, napÂŻ.
molitanem, avöak pÂŻi zachov·nĂŚ pÂŻĂŚstupu vzduchu do ventilaËnĂŚch pr˘duch˘.




35
6.1.3 Dom·cĂŚ kompostov·nĂŚ s vyuĂ»itĂŚm ûÌûal (vermikompostov·nĂŚ)
Vermikompostov·nĂŚ, neboli v˝roba biohumusu se v poslednĂŚch letech zaËala
rozvĂŚjet po celĂm svĂŹtĂŹ. Kompost, zĂŚskan˝ s pomocĂŚ ûÌûal dosahuje vyööĂŚho
stupnĂŹ pÂŻemĂŹny organickĂ hmoty odpad˘ neĂ» bĂŹĂ»nĂ komposty. NejcennĂŹjöĂŚ
Ë·stice vyrobenĂho vermikompostu jsou ûÌûalĂŚ v˝kaly, kterĂ je moĂ»no oddĂŹlit po
usuöenĂŚ vermikompostu na v˝öku vrstvy cca 3 mm. Tato frakce obsahuje aĂ» 35 %
humusov˝ch l·tek, s v˝znamn˝m zastoupenĂŚm nej˙ËinnĂŹjöĂŚch huminov˝ch kyselin
a jejĂŚ agronomick· ˙Ëinnost je podle liter·rnĂŚch ˙daj˘ 60 ñ 70 n·sobnĂŹ vyööĂŚ neĂ»
u bĂŹĂ»n˝ch kompost˘. Biohumus pÂŻi pouĂ»itĂŚ na zeleninov˝ch z·honech zvyöuje
nutriËnĂŚ hodnotu produkt˘, omezuje vstup cizorod˝ch l·tek do rostlin a zabez-
peËuje dobr˝ zdravotnĂŚ stav rostlin. VodnĂŚ v˝luhy z biohumusu aplikovanĂ na
rostliny p˘sobĂŚ jako stimul·tor r˘stu rostlin a prostÂŻedek k potlaËov·nĂŚ plĂŚsÚo-
v˝ch chorob rostlin, zejmĂna na okurk·ch, rajËatech a paprik·ch.
V naöich podmĂŚnk·ch se pro toto kompostov·nĂŚ vyuûÌv· druh Eisenia Foetida ñ
kalifornsk˝ Ëerven˝ hybrid s vysokou produktivnostĂŚ a plodnostĂŚ. Tento hybrid
pohlavnĂŹ dozr·v· ve st·ÂŻĂŚ 3 mĂŹsĂŚc˘ a dva hermafroditnĂŚ jedinci vyprodukujĂŚ
roËnĂŹ 1500 mlad˝ch Ëerv˘ a to po dobu aĂ» 16 let. V optim·lnĂŚch podmĂŚnk·ch je
moĂ»no chov dvojn·sobnĂŹ zreprodukovat za 3 mĂŹsĂŚce. DospĂŹl˝ Ëerv spotÂŻebuje
dennĂŹ tolik krmiva, co s·m v·Ă»ĂŚ a z nĂŹj vyrobĂŚ 60 % biohumusu a 40 % vyuĂ»ije
pro vlastnĂŚ metabolismus.
Pro vermikompostov·nĂŚ je nutno zabezpeËit optim·lnĂŚ teplotu prostÂŻedĂŚ 19 ñ 22 âžC.
PÂŻi teplotĂŹ pod 7 âžC a nad 33 âžC jsou ûÌûaly neteËnĂ a pÂŻi teplotĂŹ pod 0 âžC a nad
42 âžC hynou. Optim·lnĂŚ vlhkost substr·tu je 78 ñ 82 %. Vlhkost niĂ»öĂŚ neĂ» 60 %
a vyööĂŚ neĂ» 90 % p˘sobĂŚ ˙hyn ûÌûal. éĂŚĂ»aly potÂŻebujĂŚ neutr·lnĂŚ pH. VyööĂŚ pH
neĂ» 8 a niĂ»öĂŚ neĂ» 6 ûÌûaly zabĂŚjĂŚ. éĂŚĂ»aly vyhled·vajĂŚ vrstvy krmiva s dostatkem
vzduönĂho kyslĂŚku. Krmivo nesmĂŚ obsahovat nadmĂŹrnĂ mnoĂ»stvĂŚ Ëpavku nebo
bĂŚlkovin. éĂŚĂ»aly zabĂŚjĂŚ jiĂ» nĂŚzkĂ koncentrace pesticid˘, nesn·öejĂŚ sluneËnĂŚ
paprsky a vĂŚtr. Jejich pÂŻirozenĂŚ nepÂŻ·telĂ jsou pt·ci, Ă»·by, stonoĂ»ky, mravenci,
krtci a dalöĂŚ hlodavci.
Dom·cĂŚ kompostov·nĂŚ s vyuĂ»itĂŚm ûÌûal je n·roËn· z·leĂ»itost, pÂŻesto existuje
velk˝ poËet uĂ»ivatel˘ tĂto technologie. NasazenĂŚ kalifornskĂho hybrida do kom-
postovĂ zakl·dky pÂŻi kompostov·nĂŚ odpad˘ ze zelenĂŹ a bioodpadu z dom·cnostĂŚ
b˝v· vĂŹtöinou prov·zeno ne˙spĂŹchem. Tyto ûÌûaly potÂŻebujĂŚ vlhËĂŚ prostÂŻedĂŚ a
vyööĂŚ teploty kompostov˝ch zakl·dek a zv˝öenĂŚ kyselosti zrajĂŚcĂŚho kompostu
v hydrol˝znĂŚ f·zi vypuzuje ûÌûaly z kompostu.
Pro vermikompostov·nĂŚ na zahradĂŹ se na fĂ›lii nebo na vybetonovanĂm mĂŚstĂŹ
zakl·d· nĂŚzk˝ z·hon (maxim·lnĂŹ 30 cm) ze substr·tu na b·zi Ë·steËnĂŹ zkom-
postovanĂho odpadu ze zelenĂŹ a z dalöĂŚch bioodpad˘. Zvl·öĂą v˝hodn˝ je zrajĂŚcĂŚ
kompost s podĂŚlem hnoje dom·cĂŚch zvĂŚÂŻat, zejmĂna kr·lĂŚk˘. St·ÂŻĂŚ tohoto zrajĂŚ-
cĂŚho kompostu by mĂŹlo b˝t 2 ñ 3 mĂŹsĂŚce. Dokonale zral˝ kompost nenĂŚ vhodn˝m
substr·tem pro ûÌûaly pro nedostatek sacharid˘, bĂŚlkovin a vitamĂŚn˘. Na z·hon
pÂŻedfermentovanĂho substr·tu se doporuËuje rozhodit mlet˝ v·penec a z·hon


36
zvlhËit na vlhkost cca 80 %. Na 1 m2 takto pÂŻipravenĂho z·honu se pÂŻid· asi
50 000 jedinc˘ ûÌûal. DalöĂŚ vrstva Ă‘krmivaì se pÂŻid·v· aĂ» po 30 dnech. Do pÂŻed-
fermentovanĂho substr·tu se mohou pÂŻid·vat ËerstvĂ rostlinnĂ zbytky, odpady
ze zeleniny a ovoce, ale i navlhËen˝ papĂŚr nebo kartĂ›n. éĂŚĂ»aly se pravidelnĂŹ po
7 ñ 10 dnech pÂŻikrmujĂŚ. PÂŻi pÂŻikrmov·nĂŚ Ëerstv˝mi bioodpady je v˝hodnĂ zbytky
zeleniny nebo ovoce mechanicky upravit na menöĂŚ Ë·stice a zasyp·vat z·kladnĂŚm
substr·tem, aby neplesnivĂŹly. Je nutno pravidelnĂŹ kontrolovat, zda substr·t
nevysych·, prov·dĂŹt dovlhËov·nĂŚ a zjiöĂąovat, zda se ûÌûaly v hornĂŚch vrstv·ch
z·honu dostateËnĂŹ rozmnoĂ»ujĂŚ.
PÂŻi odbĂŹru ûÌûal ze z·honu za ˙Ëelem zaloĂ»enĂŚ novĂho z·honu nebo k jinĂmu vy-
uĂ»itĂŚ (k prodeji dalöĂŚmu z·jemci nebo ke krmenĂŚ dr˘beĂ»e, ryb nebo prasat), se do-
poruËuje n·sledujĂŚcĂŚ postup. Na jiĂ» zpracovan˝ z·hon se aplikuje vrstva krmiva,
kterĂ bude pro ûÌûaly mimoÂŻ·dnĂŹ atraktivnĂŚ. M˘Ă»e to b˝t zrajĂŚcĂŚ kompost pro-
mĂŚchan˝ s obilnĂŚm örotem pro krmenĂŚ zvĂŚÂŻat, nebo je moĂ»no pouûÌt samotnĂho
ovlhËenĂho örotu. Do tĂto vrstvy pÂŻesĂŚdlĂŚ do 14 dn˘ aĂ» 90 % ûÌûal a tyto i se
substr·tem se mohou pÂŻenĂst do novĂho z·honu. Ze z·hon˘ zaloĂ»en˝ch v dubnu
je moĂ»no ûÌûaly odstranit a vyuûÌt biohumus jiĂ» v ÂŻĂŚjnu a ze z·hon˘ zaloĂ»en˝ch
v ÂŻĂŚjnu dalöĂŚ rok v dubnu. V pÂŻĂŚpadĂŹ prosperujĂŚcĂŚho chovu postaËĂŚ mnoĂ»stvĂŚ na-
mnoĂ»en˝ch ûÌûal v uveden˝ch termĂŚnech v 1 z·honu k zaloĂ»enĂŚ 3 dalöĂŚch z·hon˘,
coĂ» m˘Ă»e vĂst k problĂm˘m s nedostatkem plochy nebo krmiva (odpad˘).
ProblĂmem je chov ûÌûal v z·honu na zahradĂŹ v zimnĂŚm obdobĂŚ. PÂŻed pÂŻĂŚchodem
mraz˘ se z·hon zateplĂŚ vyööĂŚ vrstvou krmiva, listĂŚm, pÂŻĂŚpadnĂŹ sl·mou. V pÂŻĂŚpadĂŹ
pouĂ»itĂŚ tepelnĂŹ izolaËnĂŚ rohoĂ»e, je nutno zabezpeËit pravidelnĂ vĂŹtr·nĂŚ. V zimnĂŚm
obdobĂŚ staËĂŚ dodrĂ»ovat interval krmenĂŚ po 30 dnech. V˝hodnĂ je na zimu pÂŻenĂst
chov ûÌûal do chr·nĂŹn˝ch nebo zateplen˝ch prostor.
Vermikompostov·nĂŚ kuchyÚsk˝ch bioodpad˘ je moĂ»no prov·dĂŹt tĂĂ» ˙spornĂŹ
v polypropylenov˝ch kontejnerech, nejlĂpe v tzv. ÂŻeznick˝ch pÂŻepravk·ch
s navrtan˝mi otvory ve dnĂŹ. Tyto kontejnery lze umĂŚstit nad sebou (aĂ» 6 ks) na
balkĂ›nech, v gar·Ă»ĂŚch, dĂŚln·ch a na chodb·ch. Z·kladnĂŚm substr·tem m˘Ă»e b˝t
zrajĂŚcĂŚ kompost, ale je moĂ»no pouûÌt i paÂŻeniötnĂŚ zeminu ve smĂŹsi s listĂŚm, tr·vou,
sl·mou nebo natrhan˝mi Ë·sticemi kartonu nebo papĂŚru. Pro pÂŻikrmov·nĂŚ se vy-
uĂ»ijĂŚ veökerĂ kuchyÚskĂ zbytky rostlinnĂho p˘vodu, k·vov· sedlina, papĂŚrovĂ
filtry z k·vovar˘, vylouhovanĂ ËajovĂ s·Ëky, star˝ chlĂb a peËivo. Zbytky se
zakryjĂŚ zpracovan˝m nebo z·kladnĂŚm substr·tem, aby neplesnivĂŹly a nebyly
zdrojem z·pachu. PÂŻi vermikompostov·nĂŚ v pÂŻepravk·ch se postupuje stejnĂŹ
jako pÂŻi vermikompostov·nĂŚ na z·honech na zahradĂŹ.
V poslednĂŚ dobĂŹ byly pÂŻi dom·cĂŚm vermikompostov·nĂŚ pouĂ»ity a namnoĂ»eny
ûÌûala hnojnĂŚ a ûÌûala obecn· zĂŚskanĂ z volnĂ pÂŻĂŚrody, buÔ sbĂŹrem po deöti nebo
nal·k·nĂŚm do pÂŻipravenĂho substr·tu. Tyto ûÌûaly jsou odolnĂŹjöĂŚ nĂŚzk˝m teplo-
t·m, ale nemajĂŚ tak vysokĂ rozmnoĂ»ovacĂŚ schopnosti a v˝konnost pÂŻi zpracov·nĂŚ
bioodpadu jako m· tzv. kalifornsk· ûÌûala, kterou je moĂ»no koupit u profesion·l-
nĂŚch chovatel˘ ûÌûal.


37
6.2 KomunitnĂŚ kompostov·nĂŚ
PÂŻi komunitnĂŚm kompostov·nĂŚ obËanĂ tÂŻĂŚdĂŚ svĂ odpady a vytÂŻĂŚdĂŹn˝ bioodpad
pÂŻin·öejĂŚ na kompostoviötĂŹ, kterĂ je spoleËn˝m zaÂŻĂŚzenĂŚm pÂŻĂŚsluönĂ komunity.
KomunitnĂŚ kompostov·nĂŚ je vhodnĂ pro sĂŚdliötĂŹ, ve kter˝ch obËanĂ nemajĂŚ svĂ
vlastnĂŚ zahrady, ale jsou zde zelenĂ plochy nebo spoleËn· zahrada, napÂŻ. v uzavÂŻe-
n˝ch domovnĂŚch blocĂŚch. DalöĂŚ pÂŻĂŚleĂ»itostĂŚ pro komunitnĂŚ kompostov·nĂŚ jsou
zahr·dk·ÂŻskĂ kolonie nebo spoleËnĂ kompostov·nĂŚ nĂŹkolika majitel˘ zahrad.
KomunitnĂŚ kompostov·nĂŚ se u n·s pokouöejĂŚ organizovat aktivistĂ ekologick˝ch
organizacĂŚ, pÂŻĂŚpadnĂŹ zahr·dk·ÂŻskĂ svazy. Obdobn· organizaËnĂŚ forma pÂŻich·zĂŚ
tĂĂ» v ˙vahu u z·kladnĂŚch ökol a ekologick˝ch stÂŻedisek pro ml·deĂ» jako souË·st
ekologickĂ v˝chovy. Zpravidla jde o roËnĂŚ v˝robu kompostu v rozsahu 10 ñ 20 t.
Vhodnou formou podpory jsou granty mĂŚstnĂŚch ˙ÂŻad˘ pro organiz·tory komu-
nitnĂŚho kompostov·nĂŚ.
Ze zahraniËnĂŚch i tuzemsk˝ch zkuöenostĂŚ vypl˝v·, Ă»e organizace bezproblĂmo-
vĂho komunitnĂŚho kompostov·nĂŚ nenĂŚ jednoduchou z·leĂ»itostĂŚ. PÂŻedpokladem
˙spĂŹchu je dobr· informovanost ˙ËastnĂŚk˘ o vytÂŻĂŚdĂŹn˝ch bioodpadech a z·vazn˝
provoznĂŚ ÂŻ·d. KomunitnĂŚ kompostoviötĂŹ by mĂŹlo b˝t uzavÂŻeno dalöĂŚm subjekt˘m
mimo ˙ËastnĂŚk˘, v opaËnĂm pÂŻĂŚpadĂŹ se stane samoobsluĂ»n˝m sbĂŹrn˝m dvorem.
MotivacĂŚ pro spoleËnĂ kompostov·nĂŚ nĂŹkolika majitel˘ zahrad m˘Ă»e b˝t v r·mci
akce zakoupen˝ ötĂŹpkovaË, pÂŻĂŚpadnĂŹ pÂŻekop·vaË kompost˘ a tato forma kom-
postov·nĂŚ poskytuje i moĂ»nosti trvalĂ v˝mĂŹny zkuöenostĂŚ obËan˘ pÂŻi zabezpeËov·nĂŚ
technologie. O vyroben˝ kompost se dĂŹlĂŚ ˙ËastnĂŚci komunitnĂŚho kompostov·nĂŚ.
O spoleËnĂ zaÂŻĂŚzenĂŚ ke komunitnĂŚmu kompostov·nĂŚ v obcĂŚch by se mĂŹli starat
obyvatelĂ dom˘, nebo spr·vci dom˘. Vyroben˝ kompost je pouûÌv·n pro zelenĂ
plochy a kvĂŹtinovĂ z·hony a z Ë·sti kompostu je ˙ËelnĂ pÂŻipravit substr·t pro
truhlĂŚkovĂ nebo hrnkovĂ kvĂŹtiny. PÂŻi komunitnĂŚm kompostov·nĂŚ vznik· problĂm
s horöĂŚ kvalitou tÂŻĂŚdĂŹn˝ch bioodpad˘ ve srovn·nĂŚ s dom·cĂŚm kompostov·nĂŚm a
tuto zhoröenou kvalitu lze obtĂŚĂ»nĂŹ kompenzovat dodateËn˝m dotÂŻĂŚdĂŹnĂŚm, kterĂ
se Ëasto prov·dĂŚ u centr·lnĂŚho kompostov·nĂŚ.
Z technologickĂho hlediska se pÂŻi komunitnĂŚm kompostov·nĂŚ vyuûÌvajĂŚ kom-
postovĂ zakl·dky, obdobnĂŹ jako na centr·lnĂŚ kompost·rnĂŹ, vhodnĂ je i komposto-
v·nĂŚ v otevÂŻen˝ch boxech. Jako mechanizaËnĂŚ prostÂŻedek k pÂŻekop·v·nĂŚ slouûÌ
nakladaË, v menöĂŚm rozsahu m˘Ă»e jĂŚt o pÂŻekop·v·nĂŚ manu·lnĂŚ. PÂŻi kompostov·nĂŚ
u ökol je moĂ»no pouûÌt velkĂho kompostĂru nebo biofermentoru se ÂŻĂŚzenou aeracĂŚ.

6.3 Centr·lnĂŚ kompostov·nĂŚ komun·lnĂŚho biodpadu
Centr·lnĂŚ kompostov·nĂŚ (pr˘myslovĂ kompostov·nĂŚ) organizujĂŚ obce, jejich
podniky veÂŻejn˝ch sluĂ»eb a dalöĂŚ vĂŹtöinou soukromĂ podnikatelskĂ subjekty.
Jde o n·roËnou Ëinnost, kter· musĂŚ splÚovat ÂŻadu pÂŻedpis˘ vodohospod·ÂŻsk˝ch,
hygienick˝ch a z legislativy odpad˘.


38
DalöĂŚ poĂ»adavky jsou kladeny na kompost·rny, pÂŻedevöĂŚm v pÂŻĂŚpadĂŹ, kdy se
vyroben˝ kompost uv·dĂŚ do obĂŹhu prodejem.
Centr·lnĂŚ kompostov·nĂŚ se zajiöĂąuje na kompostoviöti (s roËnĂŚ produkcĂŚ kom-
postu 50 ñ 500 t) nebo na pr˘myslovĂ kompost·rnĂŹ (s roËnĂŚ produkcĂŚ kompostu
minim·lnĂŹ 500 t). Na tĂŹchto zaÂŻĂŚzenĂŚch se prov·dĂŚ kompostov·nĂŚ vĂŹtöinou na
kompostov˝ch zakl·dk·ch nebo v biofermentorech. Tato centr·lnĂŚ zaÂŻĂŚzenĂŚ b˝vajĂŚ
tradiËnĂŹ oznaËov·na jako pr˘myslovĂ kompost·rny a zp˘sob v˝roby kompostu
je usmĂŹrnĂŹn platnou »SN 46 5735 Ă‘Pr˘myslovĂ kompostyì. PÂŻi kompostov·nĂŚ
je nutnĂ dodrĂ»ovat vyhl·öku Ë. 6/1977 Sb., o ochranĂŹ jakosti povrchov˝ch a
podzemnĂŚch vod, podle kterĂ jsou aerobnĂŹ stabilizovanĂ komposty a nĂŹkterĂ
kompostovanĂ odpady povaĂ»ov·ny za l·tky ohroĂ»ujĂŚcĂŚ jakost nebo zdravotnĂŚ
nez·vadnost vod.
KompostoviötĂŹ nebo kompost·rny musĂŚ b˝t zabezpeËeny nepropustnou ˙pravou
proti riziku ˙niku z·vadn˝ch l·tek do p˘dy nebo do vod a z·roveÚ musĂŚ za-
braÚovat neĂ»·doucĂŚmu smĂŚsenĂŚ l·tek se sr·Ă»kov˝mi vodami. V˝robnĂŚ plochy
kompost·rny musĂŚ b˝t nepropustnĂ a musĂŚ b˝t chr·nĂŹny proti vniknutĂŚ pÂŻĂŚvalo-
v˝ch sr·Ă»kov˝ch vod obrubnĂŚky a musĂŚ b˝t konstrukËnĂŹ ÂŻeöeny tak, aby umoĂ»nily
odvod sr·Ă»kov˝ch vod a splach˘ z kompost˘ do podzemnĂŚ nebo nadzemnĂŚ jĂŚmky
odpovĂŚdajĂŚcĂŚ kapacity. Zp˘sob v˝roby kompost˘ s ohledem na vodohospod·ÂŻ-
skĂ zabezpeËenĂŚ kompost·rny vypl˝v· z obr. Ë. 6. JelikoĂ» vodohospod·ÂŻsky
zabezpeËen· kompost·rna je investiËnĂŹ n·kladn· (1 m2 cca 3000 KË), Ëasto se
dnes pro kompostov·nĂŚ odpad˘ vyuûÌvajĂŚ vodohospod·ÂŻsky zabezpeËenĂ sil·Ă»nĂŚ
Ă»laby, hnojiötĂŹ a zemĂŹdĂŹlsk· sloĂ»iötĂŹ a ve mĂŹstech tĂĂ» are·ly b˝val˝ch uheln˝ch
sklad˘. Rekonstrukce tĂŹchto zaÂŻĂŚzenĂŚ na kompost·rnu probĂŚh· s minim·lnĂŚmi
˙pravami, takĂ»e investiËnĂŚ n·klady na zÂŻĂŚzenĂŚ objekt˘ ke kompostov·nĂŚ znaËnĂŹ
klesnou a tĂŚm se snÌûÌ i n·klady na v˝robu v˝slednĂho kompostu.
Na z·kladĂŹ zahraniËnĂŚch zkuöenostĂŚ (napÂŻ. SRN) je moĂ»no doporuËit, aby pr˘-
myslovĂ kompost·rny byly doplnĂŹny mal˝m sbĂŹrn˝m dvorem, neboĂą pro
obËany je v˝hodnĂ, aby pÂŻi dov·Ă»enĂŚ odpad˘ ze zahrad na kompost·rnu z·roveÚ
dov·Ă»eli i zaÂŻĂŚzenĂŚ vyÂŻazen· z dom·cnostĂŚ vËetnĂŹ oddĂŹlenĂŹ shrom·Ă»dĂŹn˝ch ne-
bezpeËn˝ch sloĂ»ek komun·lnĂŚho odpadu a nazpĂŹt pÂŻiv·Ă»eli komposty a substr·ty
pro svou zahradu.
Pr˘myslovĂ kompostov·nĂŚ je finanËnĂŹ n·roËnĂ s ohledem na investiËnĂŚ n·klady
vodohospod·ÂŻsky zabezpeËen˝ch kompost·ren. V˝konn· mechanizace, zabez-
peËujĂŚcĂŚ jednotlivĂ operace pÂŻi kompostov·nĂŚ odpad˘ tvoÂŻĂŚ soustavu vĂŹtöinou
jedno˙Ëelov˝ch stroj˘, kterĂ i na velkĂ kompost·rnĂŹ neb˝vajĂŚ dostateËnĂŹ vyuĂ»ity
a finanËnĂŚ odpisy tĂŹchto prostÂŻedk˘ vytv·ÂŻejĂŚ ne˙mĂŹrnĂ fixnĂŚ n·klady. V pÂŻĂŚpadĂŹ
pouĂ»itĂŚ univerz·lnĂŚch mechanizaËnĂŚch prostÂŻedk˘ ñ nakladaˢ, nenĂŚ moĂ»no za-
bezpeËit takovou kvalitu prov·dĂŹn˝ch technologick˝ch operacĂŚ jako u pouĂ»itĂŚ
jedno˙Ëelov˝ch stroj˘ a jednotkovĂ n·klady mzdovĂ a na pohonnĂ hmoty jsou
u nakladaˢ znaËnĂŹ vyööĂŚ neĂ» u jedno˙ËelovĂ v˝konnĂ mechanizace. Tento problĂm
je u zahraniËnĂŚch kompost·ren ÂŻeöen p˘jËovnami v˝konn˝ch stroj˘ na kr·tkĂ
obdobĂŚ. V »eskĂ republice spĂŚöe pÂŻipadajĂŚ v ˙vahu mobilnĂŚ technologickĂ linky,


39
kterĂ se pÂŻepravujĂŚ v dohodnut˝ch intervalech od kompost·rny ke kompost·rnĂŹ a
formou placenĂ sluĂ»by prov·dĂŹjĂŚ technologickĂ operace, vĂŹtöinou ötĂŹpkov·nĂŚ,
pÂŻekop·v·nĂŚ a prosĂv·nĂŚ vyrobenĂho kompostu. Z ekonomickĂho hlediska je
tento zp˘sob v˝hodnĂŹjöĂŚ, neĂ» zabezpeËenĂŚ vlastnĂŚ mechanizace. DalöĂŚ moĂ»nostĂŚ
vyuûÌv·nĂŚ mobilnĂŚch linek je sdruĂ»ov·nĂŚ nĂŹkolika provozovatel˘ kompost·ren
v danĂm regionu, nebo provozov·nĂŚ nĂŹkolika kompost·ren jednĂŚm subjektem.




Obr·zek Ë. 6: V˝roba kompost˘ na vodohospod·ÂŻsky zabezpeËenĂm
kompostiöti

6.4 Zpracov·nĂŚ bioodpad˘ na bioplynovĂ stanici
Na z·kladĂŹ zahraniËnĂŚch trend˘ je moĂ»no takĂ uvaĂ»ovat o tom, Ă»e se tr·va a dalöĂŚ
bioodpady v »eskĂ republice budou zpracov·vat na bioplynov˝ch stanicĂŚch.
TakovĂto zpracov·nĂŚ bioodpad˘ se pÂŻedpokl·d· na centr·lnĂŚ ˙rovni. V zahra-
niËĂŚ je tĂĂ» technologie biozplynov·nĂŚ vyuûÌv·na na komunitnĂŚ ˙rovni a v Asii
se provozujĂŚ nejËastĂŹji dom·cĂŚ bioplynovĂ stanice. V podmĂŚnk·ch »eskĂ re-
publiky se pÂŻedpokl·d·, Ă»e namĂŚsto centr·lnĂŚch svozov˝ch bioplynov˝ch stanic
na zpracov·nĂŚ komun·lnĂŚho bioodpadu budou zÂŻizov·ny bioplynovĂ stanice
u zemĂŹdĂŹlsk˝ch provoz˘ pro spoleËnĂ zpracov·nĂŚ zvĂŚÂŻecĂŚch fek·liĂŚ a komun·l-
nĂŚho bioodpadu.
Tr·va, bioodpad z dom·cnostĂŚ a odpady z restauracĂŚ jsou v˝hodn˝m substr·tem
pro v˝robu bioplynu a v zemĂŚch EvropskĂ unie je vyuĂ»itĂŚ tĂŹchto odpad˘ za
˙Ëelem zĂŚsk·nĂŚ obnovitelnĂ energie preferov·no a podporov·no. NapÂŻ. v SRN


40
je v souËasnosti vybudov·no 800 bioplynov˝ch stanic, v »eskĂ republice je
v provozu 10 bioplynov˝ch stanic zamĂŹÂŻen˝ch v˝hradnĂŹ na zemĂŹdĂŹlskĂ odpady.
KoneËn˝mi produkty zpracov·nĂŚ tr·vy a dalöĂŚch bioodpad˘ na bioplynovĂ
stanici je elektrick· energie, teplo a organickĂ hnojivo. SouË·stĂŚ bioplynovĂ
stanice je zpravidla linka na v˝robu kompost˘, na kterĂ je kompostov·n od-
vodnĂŹn˝ zbioplynovan˝ substr·t s dÂŻevnĂŚ ötĂŹpkou. Pro zbioplynov·nĂŚ jsou zvl·öĂą
vhodnĂ kr·tkĂ seËe tr·vy pÂŻi ˙drĂ»bĂŹ tr·vnĂŚk˘. Z 1 t tr·vy se zĂŚsk·v· v pr˘mĂŹru
150 m3 bioplynu s energetick˝m obsahem 21,6 MJ/m3 (6 kWh/m3). Ze zĂŚska-
nĂho bioplynu z 1 t tr·vy je moĂ»no vyrobit (po odeËtu spotÂŻeby elektrickĂ
energie a tepla pro bioplynovou stanici) 255 kWh elektrickĂ energie a souËasnĂŹ
450 kWh tepla pro vyt·pĂŹnĂŚ a pr˘myslovĂ vyuĂ»itĂŚ. Z 1 t bioodpadu separova-
nĂho z dom·cnostĂŚ je moĂ»no zĂŚskat cca 100 m3 bioplynu. Zvl·öĂą v˝hodnĂ je zpra-
cov·nĂŚ odpad˘ z restauracĂŚ a velkokuchynĂŚ s v˝robou aĂ» 245 m3 bioplynu z 1 t.
NejvyööĂŚ v˝tĂŹĂ»nost bioplynu je z odpadu kuchyÚsk˝ch lapol˘ a z pouĂ»it˝ch
fritovacĂŚch olej˘, kdy je moĂ»no z 1 t zĂŚskat aĂ» 800 m3 bioplynu.
ZĂŚskan˝ bioplyn je v zahraniËĂŚ vyuûÌv·n po doËiötĂŹnĂŚ a komprimaci jako moto-
rovĂ palivo. Jeden kg zpracovanĂ tr·vy spolehlivĂŹ zabezpeËuje jeden km jĂŚzdy
osobnĂŚho automobilu. Ekologicky a energeticky efektivnĂŚ technologie v˝roby
bioplynu z bioodpad˘ (tzv. anaerobnĂŚ digesce) se v »eskĂ republice zatĂŚm ne-
mohla rozvĂŚjet z d˘vod˘ nĂŚzk˝ch v˝kupnĂŚch cen energiĂŚ, zapÂŻĂŚËiÚujĂŚcĂŚch nĂŚzkou
ekonomickou efektivnost vynaloĂ»en˝ch investic. SouË·stĂŚ oËek·vanĂ harmo-
nizace energetickĂ legislativy se zemĂŹmi EU bude i pÂŻipravovan˝ z·kon na
podporu obnoviteln˝ch zdroj˘ energiĂŚ, kter˝ stanovĂŚ v˝hodnĂ v˝kupnĂŚ ceny
energie z bioplynov˝ch stanic. S novou legislativou je moĂ»no oËek·vat i bu-
dov·nĂŚ bioplynov˝ch stanic. P˘jde zejmĂna o zemĂŹdĂŹlskĂ bioplynovĂ stanice
zpracov·vajĂŚcĂŚ zvĂŚÂŻecĂŚ fek·lie aĂ» s 50% pÂŻĂŚdavkem tr·vy a komun·lnĂŚch bio-
odpad˘ (obr. Ë. 7).




Obr·zek Ë. 7: Jednoduch· bioplynov· stanice, vhodn· pro spoleËnĂ
spalov·nĂŚ zvĂŚÂŻecĂŚch fek·liĂŚ, tr·vy a kuchyÚsk˝ch bioodpad˘


41
7. â„zemnĂŹ technickĂ poĂ»adavky pÂŻi v˝stavbĂŹ kompost·rny
V˝bĂŹr stanoviötĂŹ pro umĂŚstĂŹnĂŚ kompost·rny a jejĂŚ stavebnĂŚ ÂŻeöenĂŚ se ÂŻĂŚdĂŚ le-
gislativnĂŚmi a technick˝mi normami, ale i nĂŹkter˝mi dalöĂŚmi z·sadami, kterĂ
usnadnĂŚ provoz technologie a majĂŚ vliv i na ekonomiku provozu. Tyto obecnĂŹ
platnĂ z·sady jsou d·le podrobnĂŹji rozvedeny.

7.1 KritĂria v˝bĂŹru stanoviötĂŹ a stanovenĂŚ kapacity kompost·rny
Kompost·rna by mĂŹla b˝t umĂŚstĂŹna v blĂŚzkosti zdroj˘ odpad˘ (poblĂŚĂ», nebo na
okraji velk˝ch park˘, hÂŻbitov˘ apod.), coĂ» Ëasto zajiöĂąuje i blĂŚzkost mĂŚsta
spotÂŻeby vyroben˝ch kompost˘. PÂŻedpokl·d· se umĂŚstĂŹnĂŚ mimo zaplavovanĂ
˙zemĂŚ a ˙zemĂŚ s vysokou hladinou podzemnĂŚ vody. Z d˘vodu pÂŻĂŚpadnĂho z·-
pachu je tÂŻeba volit umĂŚstĂŹnĂŚ mimo souvislou bytovou z·stavbu. Je v˝hodnĂ
umĂŚstĂŹnĂŚ na pozemku v dostupnĂ vzd·lenosti od komunikace a inĂ»en˝rsk˝ch
sĂŚtĂŚ (elektÂŻina, voda). Vhodn· stanoviötĂŹ kompost·rny b˝vajĂŚ v blĂŚzkosti ËistĂŚren
odpadnĂŚch vod, skl·dek odpad˘ a mechanizaËnĂŚch stÂŻedisek pro ˙drĂ»bu zelenĂŹ.
Kapacita kompost·rny se stanovĂŚ z potÂŻeby zpracov·nĂŚ bioodpad˘ v danĂ
oblasti. U odpad˘ ze zelenĂŹ je obtĂŚĂ»nĂ stanovit normativy na produkci odpad˘.
Z 1 ha tr·vnĂŚk˘ se produkuje podle intenzity sek·nĂŚ 15 ñ 24 t ËerstvĂ hmoty
(5 ñ 8 t suöiny), kter· rychle vysych·. Produkce ostatnĂŚch odpad˘ ze zelenĂŹ z·visĂŚ
na druhu a st·ÂŻĂŚ parkov˝ch strom˘, na ploöe kvĂŹtinov˝ch z·hon˘. V celost·tnĂŚm
pr˘mĂŹru mnoĂ»stvĂŚ odpadu ze zelenĂŹ pÂŻedstavuje roËnĂŹ pÂŻibliĂ»nĂŹ 24 kg na oby-
vatele. OöetÂŻov·nĂŚm 1 ha mĂŹstskĂ zelenĂŹ vznik· v pr˘mĂŹru 10 ñ 13 t odpad˘.
VĂŹtöina odpad˘ ze zelenĂŹ je obtĂŚĂ»nĂŹ skladovateln· a je sezĂ›nnĂŚ z·leĂ»itostĂŚ vege-
taËnĂŚho obdobĂŚ. Tr·va, kter· pÂŻedstavuje nejvyööĂŚ hmotnostnĂŚ podĂŚl odpad˘ ze
zelenĂŹ podlĂh· pÂŻi kompostov·nĂŚ rychlĂ objemovĂ redukci. Plochy pro zakl·-
d·nĂŚ kompostu a pro prvnĂŚ f·zi kompostov·nĂŚ musĂŚ mĂŚt vyööĂŚ kapacitu neĂ» plochy
pro dozr·v·nĂŚ kompostu. Z organizaËnĂŹ technologickĂho hlediska je v˝hod-
nĂŹjöĂŚ na kompost·rnĂŹ vyuûÌvat bioodpady, kterĂ jsou celoroËnĂŹ k dispozici
(napÂŻ. separovan˝ bioodpad z dom·cnostĂŚ, potravin·ÂŻskĂ odpady, ËistĂŚrenskĂ
kaly) a odpady ze zelenĂŹ pÂŻid·vat jako sezĂ›nnĂŚ pÂŻĂŚdavek.
PotÂŻeba v˝robnĂŚch ploch na kompost·rnĂŹ se vypoËĂŚt·v· z celkovĂho objemu
kompostovan˝ch odpad˘, z profilu kompostovĂ zakl·dky, ze zp˘sobu rozmĂŚs-
tĂŹnĂŚ zakl·dek na v˝robnĂŚ ploöe a z doby zr·nĂŚ kompost˘. Pro orientaËnĂŚ v˝poËty
potÂŻeby v˝robnĂŚch ploch, sklad˘ a z·sobnĂŚk˘ jsou uvedeny v tabulce Ë. 5 sypnĂ
objemovĂ hmotnosti nĂŹkter˝ch odpad˘.




42
Tabulka Ë. 5
SypnĂ objemovĂ hmotnosti nĂŹkter˝ch odpad˘ a kompost˘
kg/m3 kg/m3
Odpad Odpad nebo kompost
Tr·va parkov· 320 ñ 450 ätĂŹpka zelen· 200 ñ 280
Tr·va extenzivnĂŚ plochy 280 ñ 350 Piliny 120 ñ 180
Seno 50 ñ 70 Hobliny 40 ñ 60
Ăżezan· sl·ma 40 ñ 60 Stromov· k˘ra 120 ñ 300
Zemina 1400 ñ 1500 Slamnat˝ hn˘j Ëerstv˝ 700 ñ 800
KuchyÚsk˝ bioodpad 700 ñ 1000 »istĂŚrenskĂ kaly odvod. 800 ñ 900
SklizÚovĂ zbytky zeleniny 500 ñ 650 Komposty ËerstvĂ 380 ñ 600
Plevele ze z·hon˘ 600 ñ 800 Komposty polozralĂ 500 ñ 700
ListÌ 60 ñ 90 Komposty zralà 700 ñ 1000
VĂŹtve 50 ñ 200 Komposty pros·tĂ 800 ñ 1100
ätĂŹpka drcen· 180 ñ 260 Komposty zemitĂ 900 ñ 1300

PÂŻĂŚËn˝ profil zakl·dky pÂŻi pÂŻekop·v·nĂŚ kompostu ËelnĂŚm nebo drap·kov˝m
nakladaËem by mĂŹl mĂŚt minim·lnĂŚ v˝öku 2 m a maxim·lnĂŚ 3 m, u ËerstvĂho
kompostu s pÂŻevahou tr·vy s ohledem na rychlou objemovou redukci pak 3,5 m.
äĂŚÂŻka zakl·dky se doporuËuje 8 ñ 12 m. NejËastĂŹji se kompost pÂŻekop·v· do boku
zakl·dky na sousednĂŚ p·s. Mezi zakl·dkami je tÂŻeba uvaĂ»ovat manipulaËnĂŚ p·s
o öĂŚÂŻi 2 m. PÂŻi v˝poËtech je tÂŻeba zohlednit objemovou redukci materi·lu, kter·
umoĂ»Úuje slouËenĂŚ dvou zakl·dek stejnĂho st·ÂŻĂŚ materi·lu, nebo dvou po sobĂŹ
ËasovĂŹ n·sledujĂŚcĂŚch partiĂŚ do jednĂ hromady dostateËnĂ v˝öky, a to pÂŻedevöĂŚm
z d˘vodu vyuĂ»itĂŚ plochy. V pÂŻĂŚpadĂŹ pÂŻekop·v·nĂŚ zakl·dky nakladaËem podĂl-
n˝m zp˘sobem je tÂŻeba uvaĂ»ovat s manipulaËnĂŚ plochou o öĂŚÂŻce zakl·dky a dĂlce
10 ñ 15 m podle typu nakladaËe. ManipulaËnĂŚ p·sy mezi zakl·dkami mohou b˝t
zcela minim·lnĂŚ.
PÂŻi pouĂ»itĂŚ frĂzov˝ch pÂŻekop·vaˢ kompostu je v˝öka a öĂŚÂŻka kompostovĂ za-
kl·dky a öĂŚÂŻka manipulaËnĂŚho p·su d·na parametry pÂŻekop·vaËe a zp˘sobem
jeho agregace s traktorem (boËnĂŹ nesen˝, tlaËen˝ apod.). U pÂŻekop·vaˢ, kterĂ
podĂlnĂŹ zpracov·vajĂŚ zakl·dku, je nutno uvaĂ»ovat s mĂŚstem pro pravideln˝
posun zakl·dky a s potÂŻebn˝m mĂŚstem pro ot·ËenĂŚ pÂŻekop·vaËe.
V pÂŻĂŚpadĂŹ, Ă»e se prov·dĂŚ pros·tĂŚ vyrobenĂho kompostu, je nutno pÂŻi stanovenĂŚ
objemu kompostov˝ch zakl·dek poËĂŚtat s recyklacĂŚ nadsĂŚtnĂ frakce v novĂŹ
zakl·danĂm kompostu. D·le se takĂ musĂŚ zohlednit zimnĂŚ obdobĂŚ, kdy se doba
zr·nĂŚ kompostu podstatnĂŹ prodluĂ»uje.
PÂŻi celoroËnĂŚm kompostov·nĂŚ s pr˘mĂŹrnou dobou zr·nĂŚ kompostu 3 mĂŹsĂŚce, je
moĂ»no zpracovat na 1 m2 v˝robnĂŚ plochy 4 ñ 4,5 m3 bioodpad˘, tj. cca 1,4 ñ 2,2 t.
PÂŻi kompostov·nĂŚ bioodpad˘ v zakl·dk·ch do v˝öky 1,5 m je vöak moĂ»no zpra-
covat na kompost·rnĂŹ na 1 m2 plochy pouze 3 ñ 3,5 m3, tj. cca 0,9 ñ 0,95 t.



43
7.2 StavebnĂŚ ÂŻeöenĂŚ objekt˘ kompost·rny
Optim·lnĂŚ stavebnĂŚ ÂŻeöenĂŚ nĂŹkter˝ch prvk˘ kompost·rny jako jsou v˝robnĂŚ
plochy, jĂŚmka na odpadnĂŚ vodu a dalöĂŚ zaÂŻĂŚzenĂŚ kompost·rny mohou v˝znamnĂŹ
ovlivnit investiËnĂŚ n·klady a ekonomiku provozu kompost·rny.

7.2.1 V˝robnĂŚ plochy
V˝robnĂŚ plochy se v˝ökovĂŹ omezujĂŚ na ˙roveÚ okolnĂŚho terĂnu s obrubnĂŚky
o minim·lnĂŚ v˝öce 40 cm nad okolnĂŚ terĂn. Konstrukce v˝robnĂŚch ploch musĂŚ
odol·vat pojezdu vozidel a mechanism˘, koroznĂŚm ˙Ëink˘m v˝luhu kompostu,
˙Ëink˘m smröĂąov·nĂŚ konstrukce a nestejnomĂŹrnĂmu promrz·nĂŚ.
Povrch v˝robnĂŚ plochy musĂŚ b˝t rovn˝ a hladk˝ s minim·lnĂŚm sp·dem 2 %
smĂŹrem k jĂŚmce. BetonovĂ konstrukce, kterĂ pÂŻich·zejĂŚ do styku s kompostem,
musĂŚ b˝t opatÂŻeny kyselinoodoln˝m povrchem. ObrubnĂŚky je nutnĂ zaloĂ»it do
nez·mrznĂ hloubky, nebo uloĂ»it na ötĂŹrkopĂŚskov˝ podsyp. Nepropustnost plochy
se zajistĂŚ vloĂ»enĂŚm hydroizolaËnĂŚ fĂ›lie chr·nĂŹnĂ technickou textiliĂŚ. DilataËnĂŚ
sp·ry betonov˝ch ploch se tĂŹsnĂŚ pruĂ»n˝m tmelem a epoxydehtovou z·livkou.
S v˝hodnou je moĂ»no pouûÌt Ă»iviËn˝ch vĂŚcevrstevn˝ch bezsp·rov˝ch ploch.
Ve vodohospod·ÂŻsky z·jmov˝ch oblastech je nezbytnĂ vybudovat kontrolnĂŚ
systĂm pro zjiöĂąov·nĂŚ ˙niku z·vadn˝ch l·tek, kter˝ se umisĂąuje pod vrstvu za-
jiöĂąujĂŚcĂŚ nepropustnost. Tento systĂm umoĂ»Úuje odvod pÂŻĂŚpadnĂ pros·klĂ teku-
tiny do kontrolnĂŚch öachet umĂŚstĂŹn˝ch mimo v˝robnĂŚ plochu. Z·znamy o funkci
kontrolnĂŚho systĂmu prov·dĂŚ do provoznĂŚho denĂŚku povĂŹÂŻen˝ pracovnĂŚk zpra-
vidla jednou mĂŹsĂŚËnĂŹ.
Konstrukce v˝robnĂŚ plochy v˝znamnĂŹ ovlivÚuje investiËnĂŚ n·klady. MĂŚru a
zp˘sob vodohospod·ÂŻskĂho zabezpeËenĂŚ se doporuËuje jeötĂŹ pÂŻed vypracov·-
nĂŚm investiËnĂŚho z·mĂŹru pÂŻedjednat s vodohospod·ÂŻsk˝mi org·ny.

7.2.2 JĂŚmka na odpadnĂŚ vodu
JĂŚmka na odpadnĂŚ vodu m˘Ă»e b˝t nadzemnĂŚ se z·chytnou vanou nebo zapuötĂŹn·
do terĂnu s minim·lnĂŚm vyv˝öenĂŚm okraje jĂŚmky 0,4 m nad okolnĂŚ terĂn. Hla-
dina v uĂ»itnĂm prostoru zemnĂŚ jĂŚmky nesmĂŚ pÂŻesahovat v˝öku nejniĂ»öĂŚho mĂŚsta
na v˝robnĂŚ ploöe. Do jĂŚmky odtĂkajĂŚ v˝luhy z kompostu a deöĂąovĂ vody z v˝-
robnĂŚch a manipulaËnĂŚch ploch nezaplnĂŹn˝ch kompostem. Objem jĂŚmky musĂŚ
b˝t dimenzov·n na zachycenĂŚ 15 minutovĂho pÂŻĂŚvalovĂho deötĂŹ a deöĂąov˝ch
sr·Ă»ek za 1 ñ 3 mĂŹsĂŚce. Tekutina z jĂŚmky se vyuûÌv· k ovlhËov·nĂŚ kompostu.
S ohledem na ˙sporu investiËnĂŚch n·klad˘ je snaha objem jĂŚmky minimalizovat.
PÂŻi v˝poËtu objemu jĂŚmky se vych·zĂŚ ze stavu, kdy je v˝robnĂŚ plocha kom-
postem zaplnĂŹna s v˝jimkou manipulaËnĂŚch ploch. UskladnĂŹn˝ kompost zachytĂŚ
3/4 sr·Ă»kovĂ vody, pÂŻiËemĂ» dojde aĂ» k 40 % odparu. Odpar na manipulaËnĂŚ


44
ploöe lze uvaĂ»ovat do 30 %. â„daje o sr·Ă»k·ch pro v˝poËet jĂŚmky se zjiöĂąujĂŚ
u nejbliĂ»öĂŚ meteorologickĂ stanice.
PÂŻĂŚvalov˝ dĂöĂą se vypoËĂŚt·v· podle vzorce:
Q = 0,9 . Îľ . Sb . is m3
Kde, Îľ Ö. je souËinitel odtoku z v˝robnĂŚch ploch a pro sklon 1 ñ 5 %
m· hodnotu 0,8;
SbÖ je sbĂŹrn· plocha v ha;
is Ö je nezredukovan· intenzita 15 minutovĂho pÂŻĂŚvalovĂho deötĂŹ
(â… 20 l .s-1. ha-1).
PÂŻĂŚklad v˝poËtu kapacity jĂŚmky kompostoviötĂŹ 100 t s v˝robnĂŚ plochou za-
plnĂŹnou kompostem 162 m2 v oblasti s roËnĂŚmi pr˘mĂŹrn˝mi sr·Ă»kami 600 mm,
uskladnĂŹn˝ kompost zachytĂŚ 75 % sr·Ă»ek (odteË 150 mm):
a) odtok do jĂŚmky sr·Ă»ek ze zaplnĂŹnĂ plochy: 162 . 0,15 . 0,6 = 14,6 m3,
b) odtok do jĂŚmky z manipulaËnĂŚ plochy: 430 . 0,6 . 0,75 = 193,5 m3.
Celkov˝ odtok do jĂŚmky za rok je 208,1 m3, na dvoumĂŹsĂŚËnĂŚ obdobĂŚ pÂŻipad· 34,7 m3.
c) odtok pÂŻĂŚvalovĂho deötĂŹ ze zaplnĂŹnĂ plochy:
0,9 x 0,8 . 0,162 . 120 . 0,25 = 0,35 m3,
d) odtok pÂŻĂŚvalovĂho deötĂŹ z manipulaËnĂŚ plochy:
0,9 x 0,8 . 0,0430 . 120 = 3,72 m3.
Objem pÂŻĂŚvalovĂho deötĂŹ je tedy 4,07 m3 a potÂŻebn· kapacita jĂŚmky 38,8 m3.
Maxim·lnĂŚ hladina vody v jĂŚmce musĂŚ b˝t signalizov·na na objem bez pÂŻĂŚva-
lovĂho deötĂŹ, tj. na 34,7 m3.

7.2.3 OstatnĂŚ zaÂŻĂŚzenĂŚ kompost·rny
MalĂ kompost·rny je v˝hodnĂ zÂŻizovat s n·vaznostĂŚ na vyuĂ»itĂŚ soci·lnĂŚho zaÂŻĂŚ-
zenĂŚ na dalöĂŚm pracoviöti a soci·lnĂŚ zaÂŻĂŚzenĂŚ minimalizovat na WC, umyvadlo
a ˙kryt obsluhy pÂŻi nepÂŻĂŚznivĂm poËasĂŚ. V pÂŻĂŚpadĂŹ, Ă»e kompost·rna musĂŚ za-
jiöĂąovat pravideln˝ pÂŻĂŚjem dov·Ă»en˝ch odpad˘, je zapotÂŻebĂŚ i mal· kancel·ÂŻ.
DalöĂŚm nezbytn˝m zaÂŻĂŚzenĂŚm je Ëerpadlo na vyprazdÚov·nĂŚ obsahu jĂŚmky do
kompostu. Pro evidenci pÂŻĂŚjmu odpad˘ se zpravidla instaluje mostnĂŚ v·ha. Na
kompost·rnu je nutnĂ pÂŻivĂst elektrick˝ proud pro pohon elektrickĂho Ëerpadla,
osvĂŹtlenĂŚ objektu a pohon pÂŻĂŚpadn˝ch technologick˝ch zaÂŻĂŚzenĂŚ. Z dalöĂŚch
poĂ»adavk˘ na inĂ»en˝rskĂ sĂŚtĂŹ je nezbytnĂ napojenĂŚ na vyhovujĂŚcĂŚ pÂŻĂŚjezdovou
komunikaci a rozvod pitnĂ vody. Odkanalizov·nĂŚ soci·lnĂŚho zaÂŻĂŚzenĂŚ je moĂ»no
provĂst do jĂŚmky na splachy. V pÂŻĂŚpadĂŹ n·kladnĂho pÂŻĂŚvodu pitnĂ vody je moĂ»no
malĂ mnoĂ»stvĂŚ vody dov·Ă»et a instalovat chemickĂ WC.



45
Po obvodu kompost·rny je nutno provĂst v˝sadbu keÂŻov˝ch dÂŻevin, kterĂ vytvoÂŻĂŚ
pohledovou kulisu a opticky oddĂŹlĂŚ prostor kompost·rny od okolĂŚ. Kompost·rna
musĂŚ b˝t vĂ»dy oplocena s uzamykateln˝m vjezdem.
U svozov˝ch kompost·ren s kapacitou vyööĂŚ neĂ» 10 000 t (obr. Ë. 8) je zpra-
vidla nezbytnĂ vybavit provoznĂŚ budovu soci·lnĂŚm zaÂŻĂŚzenĂŚm. Pro odpady, kterĂ
vyĂ»adujĂŚ mechanickou ˙pravu (vĂŹtve, kmeny, v·noËnĂŚ stromky) nebo pro od-
pady vyĂ»adujĂŚcĂŚ dotÂŻĂŚdĂŹnĂŚ (bioodpad z dom·cnostĂŚ) se budujĂŚ skladovacĂŚ boxy.




Obr·zek Ë. 8: Svozov· kompost·rna pro zpracov·nĂŚ 12 000 t bioodpad˘
roËnĂŹ
1 ñ kompostovacÌ plocha 4 ñ provoznÌ budova
2 ñ plocha pro pÂŻĂŚjem, skladov·nĂŚ 5 ñ mostnĂŚ v·ha
a ˙pravu odpad˘ 6 ñ mytĂŚ n·kladnĂŚch automobil˘
3 - boxy pro upravenà odpady 7 ñ osvÏtlenÌ

Plochy pro skladov·nĂŚ pros·tĂho stabilizovanĂho kompostu a pro ˙pravu surovin
jsou nĂŹkdy budov·ny s menöĂŚ mĂŚrou vodohospod·ÂŻskĂho zabezpeËenĂŚ (napÂŻ. ze
sp·rov˝ch silniËnĂŚch panel˘).
PÂŻi v˝stavbĂŹ kompost·ren do kapacity 1000 t je nĂŹkdy v˝hodnĂ vybudovat
soustavu box˘ (napÂŻ. o velikosti 8 x 4 x 2,5 m), pÂŻiËemĂ» jeden box slouûÌ k za-
kl·d·nĂŚ ËerstvĂho kompostu a dalöĂŚ 2 ñ 3 k fermentaci a dozr·v·nĂŚ. PÂŻekop·vanĂŚ
z boxu do boxu se prov·dĂŚ ËelnĂŚm nakladaËem. Boxy vËetnĂŹ pÂŻĂŚpravnĂ mani-
pulaËnĂŚ plochy mohou b˝t zastÂŻeöeny. PÂŻi boxovĂm kompostov·nĂŚ je vyööĂŚ vy-
uĂ»itĂŚ v˝robnĂŚ plochy a lepöĂŚ ochrana kompostu pÂŻed nepÂŻĂŚzniv˝mi klimatick˝mi
podmĂŚnkami.


46
DalöĂŚ intenzifikaËnĂŚ faktor je zabezpeËov·nĂŚ ventilace zrajĂŚcĂŚho kompostu sousta-
vou ventilaËnĂŚch kan·lk˘ ve v˝robnĂŚ ploöe. TĂŹmito ventilaËnĂŚmi kan·ly je moĂ»no
prov·dĂŹt tlakovĂ vzduönĂŹnĂŚ kompresorem nebo z podloûÌ kompostu ods·vat
spotÂŻebovan˝ vzduch v˝vĂŹvou, pÂŻiËemĂ» Ëerstv˝ vzduch vstupuje do kompostu
z povrchu zakl·dky. Ods·v·nĂŚm je dosahov·no rovnomĂŹrnĂŹjöĂŚho provzduönĂŹnĂŚ
a odvodu z·paön˝ch plyn˘, kterĂ je moĂ»no za v˝vĂŹvou zneökodnit na biofiltru.
PÂŻi ods·v·nĂŚ se z·roveÚ odv·dĂŚ pÂŻebyteËn· tekutina, kterou lze opĂŹt vyuûÌt k z·-
vlaze kompost˘.




47
8. TechnickĂ vybavenĂŚ kompost·rny
TechnickĂ vybavenĂŚ kompost·rny je rozdĂŚlnĂ podle zvolenĂ technologie. D·le
jsou pops·ny z·kladnĂŚ parametry stroj˘ a zaÂŻĂŚzenĂŚ pÂŻi kompostov·nĂŚ v zakl·d-
k·ch, v biofermentorech a v nĂŹkter˝ch dalöĂŚch specifick˝ch zaÂŻĂŚzenĂŚch pro kom-
postov·nĂŚ bioodpad˘.

8.1 VybavenĂŚ kompost·rny pro kompostov·nĂŚ v zakl·dk·ch
Z·kladnĂŚm vybavenĂŚm pro kompostov·nĂŚ na zakl·dk·ch jsou drtiËe a ötĂŹpkovaËe
pro ˙pravu rostlinnĂho odpadu, pÂŻekop·vaËe kompostu a jeho prosĂvaËe.

8.1.1 DrtiËe a ötĂŹpkovaËe
PÂŻi kompostov·nĂŚ odpadu ze zelenĂŹ se musĂŚ zabezpeËit mechanick· ˙prava
dÂŻevnĂŚho odpadu ze zelenĂŹ, kter˝ je Ă»·doucĂŚm strukturnĂŚm materi·lem pÂŻi kom-
postov·nĂŚ tr·vy. NejmenöĂŚ ötĂŹpkovaË pro kompostoviötĂŹ o roËnĂŚ kapacitĂŹ 100 t
by mĂŹl mĂŚt pr˘chodnost materi·lu alespoÚ 6 m3.h-1 a moĂ»nost drcenĂŚ vĂŹtvĂŚ o maxi-
m·lnĂŚm pr˘mĂŹru 80 mm.
ätĂŹpkovaËe a drtiËe jsou vybaveny elektrick˝mi nebo spalovacĂŚmi motory, nebo
jsou pÂŻipojitelnĂ k v˝vodovĂmu hÂŻĂŚdeli traktoru nebo malotraktoru. VĂŹtöinou
jsou mobilnĂŚ, osazeny jednoos˝m nebo dvouos˝m podvozkem. DrtiËe s motory
o v˝konu vĂŹtöĂŚm neĂ» 8 kW jsou schopny zpracovat vĂŹtve a drobnĂ zbytky do
pr˘mĂŹru 100 mm. DrtiËe a ötĂŹpkovaËe pÂŻipojitelnĂ k v˝vodovĂmu hÂŻĂŚdeli traktoru
jsou schopny zpracovat vĂŹtve a drobnĂ zbytky do pr˘mĂŹru 150 mm. Nejv˝-
konnĂŹjöĂŚ drtiËe jsou schopny zpracovat kmeny do pr˘mĂŹru 500 mm nebo demo-
liËnĂŚ dÂŻevo bez ohledu na kov. S ohledem na jejich v˝kon, kter˝ je aĂ» 150 m3.h-1,
jsou ekonomicky vyuĂ»itelnĂ jen v mobilnĂŚch link·ch obsluhujĂŚcĂŚch vĂŹtöĂŚ poËet
kompost·ren.
ätĂŹpkovaËe a drtiËe jsou nabĂŚzeny v r˘zn˝ch v˝konnostnĂŚch tÂŻĂŚd·ch desĂŚtkami
firem. Mezi nejzn·mĂŹjöĂŚ firmy patÂŻĂŚ Pezzolato, Mˆschle, Unirec, Jenz, Husmann,
Willibald a Doppstadt a Komptecha Cramer.
ZajĂŚmav˝m zaÂŻĂŚzenĂŚm pro kompostov·nĂŚ odpadu ze zelenĂŹ je mobilnĂŚ drtiË a
z·roveÚ mobilnĂŚ mĂŚchacĂŚ zaÂŻĂŚzenĂŚ Seko Samurai Green, kterĂ slouûÌ nejen k me-
chanickĂ ˙pravĂŹ jednotliv˝ch odpad˘, ale i k jejich homogenizaci v pÂŻedem sta-
novenĂm pomĂŹru. Tento stroj jako z·vĂŹsnĂ nebo samojĂŚzdnĂ zaÂŻĂŚzenĂŚ je schopen
postupnĂŹ naloĂ»it jednotlivĂ odpady, rozdrtit a pÂŻipravit Ëerstv˝ kompost podle
pÂŻedem naprogramovanĂ surovinovĂ skladby. DrcenĂŚ a homogenizaci prov·dĂŚ
protibĂŹĂ»n˝mi öneky vybaven˝mi bÂŻity. NejmenöĂŚ verze zaÂŻĂŚzenĂŚ m· z·sobnĂŚk
o objemu 10 m3 a jeho v˝kon je 23 m3.h-1 zpracovan˝ch odpad˘, nejvĂŹtöĂŚ verze
m· objem 18 m3 a za hodinu zpracuje 41 m3 odpad˘. Zpracov·nĂŚ odpad˘ probĂŚh·
i bĂŹhem jĂŚzdy zaÂŻĂŚzenĂŚ.


48
8.1.2 PÂŻekop·vaËe kompostu
Na vĂŹtöinĂŹ st·vajĂŚcĂŚch kompost·ren slouûÌ jako pÂŻekop·vaËe kompostu r˘znĂ
univerz·lnĂŚ nakladaËe zejmĂna s drap·kem a ËelnĂŚ lûÌcĂŚ. Kvalita jejich pr·ce pÂŻi
homogenizaËnĂŚch a provzduöÚovacĂŚch pÂŻekop·vk·ch z·leûÌ na zkuöenostech
obsluhy. KvalitnĂŚ homogenizaci a intenzivnĂŚ provzduönĂŹnĂŚ m˘Ă»e zajistit frĂzov˝
pÂŻekop·vaË.
PÂŻekop·vaËe kompost˘ b˝vajĂŚ pÂŻipojitelnĂ k traktoru s plazivou rychlostĂŚ do
1 km.h-1 jako stroje taĂ»enĂ, tlaËenĂ nebo boËnĂŹ nesenĂ nebo jde o stroje samo-
jĂŚzdnĂ. Pohon rotaËnĂŚho pÂŻipojitelnĂho pÂŻekop·vaËe je uskuteËÚov·n od n·ho-
novĂho hÂŻĂŚdele traktoru.
Pro nejmenöĂŚ kompost·rny je pouĂ»iteln˝ Ëesk˝ v˝robek tlaËenĂho pÂŻekop·vaËe
typ Ostratick˝ 180, s pracovnĂŚm prostorem 1800 mm x 1000 mm a v˝konem
375 m3.h-1. NevyĂ»aduje manipulaËnĂŚ prostor pro pojezd traktoru. Jeho nev˝-
hodnou je omezenĂŚ v˝öky zakl·dky do 1 m.
Pro vĂŹtöĂŚ kompost·rny je pouĂ»iteln˝ taĂ»en˝ pÂŻekop·vaË PK 250 od firmy
Nuclea, s.r.o. (obr. Ë. 9) TÂŻebĂŚË s v˝konem aĂ» 700 m3.h-1. M˘Ă»e pÂŻekop·vat
zakl·dky o maxim·lnĂŚ öĂŚÂŻce 2,4 m a v˝öce 1,2 m. PÂŻekop·vaË je vybaven smĂŹ-
rovacĂŚmi plechy zabezpeËujĂŚcĂŚmi optim·lnĂŚ tvar zakl·dky. Nev˝hodnou obou
tĂŹchto pÂŻekop·vaˢ jsou nĂŚzkĂ zakl·dky vyĂ»adujĂŚcĂŚ velkĂ v˝robnĂŚ plochy a zne-




Obr·zek Ë. 9: PÂŻekop·vaË kompost˘ PK 250 firmy Nuclea
pro malĂ kompost·rny


49
moĂ»ÚujĂŚcĂŚ zimnĂŚ provoz kompost·rny. TĂŚm nabĂŚdka tuzemsk˝ch frĂzov˝ch pÂŻe-
kop·vaˢ konËĂŚ.
Rozs·hl· nabĂŚdka pÂŻekop·vaˢ kompostu evropsk˝ch firem je ve v˝konovĂm
rozmezĂŚ od 150 m3.h-1 aĂ» po v˝kon 5000 m3.h-1.
K z·stupc˘m nejmenöĂŚch pÂŻekop·vaˢ patÂŻĂŚ BABY SF-150 od rakouskĂ firmy
Sandberger. Jde o d·lkovĂŹ ovl·dan˝ samojĂŚzdn˝ pÂŻekop·vaË na p·sech s poho-
nem elektrick˝m motorem.
VĂŹtöina typ˘ pÂŻekop·vaˢ ËelnĂŹ zpracov·v· kompostovĂ zakl·dky aĂ» o öĂŚÂŻce
7,5 m a v˝öce 3,3 m. Zakl·dky jsou pÂŻev·Ă»nĂŹ situov·ny vedle sebe bez manipu-
laËnĂŚho p·su. Nejzn·mĂŹjöĂŚ jsou v tĂto typovĂ ÂŻadĂŹ pÂŻekop·vaËe nĂŹmeckĂ firmy
BACKHUS (obr. Ë. 10). Tyto pÂŻekop·vaËe jsou vybaveny navĂŚjecĂŚmi hadicemi
pro zavlaĂ»ov·nĂŚ kompostu, rozpraöovacĂŚm zaÂŻĂŚzenĂŚm s tvorbou vodnĂŚho aerosolu
k omezenĂŚ povrchov˝ch emisĂŚ a pÂŻi pÂŻekop·v·nĂŚ mohou ËerstvĂŹ pÂŻekopanou za-
kl·dku pÂŻikr˝t kompost·renskou fĂ›liĂŚ. Tak je moĂ»no eliminovat veöker˝ z·pach.
»elnĂŚ samojĂŚzdnĂ pÂŻekop·vaËe kompostu vyr·bĂŚ napÂŻ. rakousk· firma KOMPTECH
(Topturn 300; 3500; 4000). PÂŻekop·vaË BACKHUS 1010 je vöak koncipov·n
pro pÂŻekop·v·nĂŚ z boku zakl·dky vysokĂ aĂ» 3 m (obr. Ë. 11). Stroj je dobÂŻe pÂŻe-
praviteln˝ na pÂŻĂŚvĂŹsu. BoËnĂŚ pÂŻekop·vaËe vyr·bĂŚ i firma Willibald.




Obr·zek Ë. 10: »elnĂŚ pÂŻekop·vaË firmy Backhus,
vhodn˝ pro velkĂ kompost·rny


50
Obr·zek Ë. 11: BoËnĂŚ pÂŻekop·vaË firmy Backhus, vhodn˝ pro mobilnĂŚ
obsluûnà linky

8.1.3 ProsĂvaËe kompostu
V souËasnĂ dobĂŹ je na trhu bubnovĂ rotaËnĂŚ sĂŚto od firmy Ostratick˝ s v˝konem
18 m3.h-1. Kompostov·nĂŚ odpadu ze zelenĂŹ se vĂŹtöinou neobejde bez bubnovĂho
sĂŚta. Na mal˝ch kompost·rn·ch se vyuûÌvajĂŚ mobilnĂŚ sĂŚta ze substr·tov˝ch linek
dÂŻĂŚvĂŹjöĂŚ nabĂŚdky STS VinoÂŻ o v˝konu 1 ñ 3 m3.h-1 nebo se vyuûÌvajĂŚ bubnov· sĂŚta
svĂpomocnĂŹ zhotoven·.
Bohat· zahraniËnĂŚ nabĂŚdka mobilnĂŚch a stabilnĂŚch bubnov˝ch sĂŚt je od firmy
BAYER o v˝konu 100 ñ 200 t.h-1 (mobilnĂŚ tÂŻĂŚdiË Kompakt, Tandem, Globetrotter,
stabilnĂŚ K 1800 ñ K 5000), od firmy PEZZOLATIO (s diskov˝m i elektrick˝m
pohonem), pro malĂ kompost·rny jsou sĂŚta s v˝konem 10 ñ 25 m3.h-1 od firmy
FARWICK a od firmy IBAG (1 ñ 10 m3.h-1). DokonalĂ bubnovĂ tÂŻĂŚdiËky kom-
postu r˘zn˝ch v˝konov˝ch tÂŻĂŚd prod·v· rakouskĂ konsorcium KOMPTEC
FARWICK (obr. Ë. 12). NejdokonalejöĂŚ a nejdraĂ»öĂŚ jsou tÂŻĂŚdiËky od firmy
DOPPSTADT. ZahraniËnĂŚ mobilnĂŚ bubnov· sĂŚta jsou vzhledem k vysok˝m
poÂŻizovacĂŚm n·klad˘m pouĂ»iteln· jen v mobilnĂŚch link·ch pro obsluhu vĂŹtöĂŚho
poËtu kompost·ren.




51
Obr·zek Ë. 12: Bubnov· mobilnĂŚ tÂŻĂŚdiËka kompostu od firmy Farwick

8.2 Biofermentory
KompostovacĂŚ biofermentory zajiöĂąujĂŚ zr·nĂŚ ËerstvĂho kompostu v ÂŻĂŚzen˝ch pod-
mĂŚnk·ch intenzivnĂŚ aerace pÂŻi dodrĂ»ov·nĂŚ spolehliv˝ch hygienizaËnĂŚch teplot
65 ñ 75 âžC. Jde o mobilnĂŚ, tepelnĂŹ izolovanĂ kontejnery o rozmĂŹru 8 x 4 x 3,5 m
s pÂŻednĂŚm nebo hornĂŚm plnĂŹnĂŚm (firma AGROFUTURE) a se zabudovanou
vzduchotechnikou napojenou na aktivnĂŚ biologick˝ filtr. Soustava tĂŹchto kon-
tejnerov˝ch fermentor˘ je vĂŹtöinou ÂŻĂŚzena v˝poËetnĂŚ technikou. DalöĂŚ tuzemskĂ
biofermentory jsou konstrukËnĂŹ ÂŻeöeny o v˝öce cca 4 m s aeracĂŚ zajiötĂŹnou
dvĂŹma ventil·tory (firma AGRONOM).
Oba typy diskontinu·lnĂŚch fermentor˘ se uplatÚujĂŚ pÂŻi kompostov·nĂŚ hygienicky
rizikov˝ch odpad˘, zejmĂna ËistĂŚrensk˝ch kal˘ a zvĂŚÂŻecĂŚch fek·liĂŚ s pÂŻĂŚdavkem
vhodn˝ch strukturnĂŚch materi·l˘ a s moĂ»nostĂŚ zpracov·nĂŚ odpad˘ ze zelenĂŹ.
Nezbytn˝m pÂŻedpokladem je dalöĂŚ dozr·nĂŚ kompostu, kter˝ proöel intenzivnĂŚ
fermentacĂŚ po dobu 2 ñ 7 dn˘ jeötĂŹ klasick˝m zp˘sobem v zakl·dce pÂŻi zabez-
peËov·nĂŚ aerobnĂŚch podmĂŚnek.
JednĂŚm z dalöĂŚch tuzemsk˝ch v˝robc˘ kontinu·lnĂŚch kompostovacĂŚch biofer-
mentor˘ je Vâ„CHZ Brno. KompostovacĂŚ linka je instalov·na na kompost·rnĂŹ
komun·lnĂŚho bioodpadu v NovĂ Pace, kde se kompostuje odpad ze zelenĂŹ a se-
parovan˝ bioodpad z dom·cnostĂŚ (80 % hmotnosti) a zbytek surovinovĂ skladby
tvoÂŻĂŚ drcen· stromov· k˘ra a smĂŹs hoblin a pilin. Vyroben˝ kompost je registro-
v·n a prod·v·n jako organickĂ hnojivo.
KlĂŚËov˝m apar·tem kompostovacĂŚ technologie Vâ„CHZ je tepelnĂŹ izolovan˝
leĂ»at˝ bioreaktor. M· tvar uzavÂŻenĂho boxu a je vybaven mechanismem na
line·rnĂŚ posun materi·lu. Pr˘ÂŻez reaktoru je obdĂlnĂŚkov˝, jeho dno je opatÂŻeno


52
Obr·zek Ë. 13: Kompost·rna bioodpadu v NovĂ Pace
Separace a drcenĂŚ bioodpadu (nahoÂŻe)
V˝stup kompostu z biofermentoru (dole)




53
systĂmem kan·l˘ a otvor˘ pro pÂŻĂŚvod vzduchu do reakËnĂŚho prostoru. Do objemu
50 m3 se reaktory dod·vajĂŚ v celokovovĂm provedenĂŚ, vĂŹtöĂŚ aĂ» do objemu 200 m3
se stavĂŹjĂŚ betonovĂ s kovov˝mi vestavbami. ObĂŹ verze reaktor˘ je moĂ»nĂ skl·dat
vedle sebe do bateriĂŚ. KromĂŹ jednoho Ëi vĂŚce reaktor˘ tvoÂŻĂŚ kompostovacĂŚ linku
zpravidla z·sobnĂŚky, drtiË, mĂŚsiË a dopravnĂŚky, pÂŻĂŚp. manipulaËnĂŚ a nakl·dacĂŚ
mechanismy. Skladba celĂ linky a jejĂŚ uspoÂŻ·d·nĂŚ jsou z·vislĂ na druhu zpracov·-
van˝ch odpad˘ a na poĂ»adavcĂŚch na mechanizaci celĂ technologie (obr. Ë. 13).
Sv·Ă»enĂ odpady se vysyp·vajĂŚ do pÂŻĂŚjmov˝ch z·sobnĂŚk˘, odkud se dopravujĂŚ do
mĂŚsiËe, pÂŻĂŚp. i drtiËe a z nĂŹho pak do n·sypnĂho otvoru reaktoru. V reaktoru se
pÂŻed kaĂ»d˝m zaloĂ»enĂŚm dalöĂŚ d·vky odpad˘ nejprve line·rnĂŹ posune cel˝ objem
vs·dky o urËitou dĂlku smĂŹrem k v˝stupnĂŚm vrat˘m a Ë·st zkompostovanĂ hmoty
se tak vysype. Do uvolnĂŹnĂho prostoru pod n·sypn˝m otvorem se potĂ vsype
pÂŻipraven· smĂŹs odpad˘. Tento ˙kon se prov·dĂŚ nĂŹkolikr·t dennĂŹ, jinak je po
celou ostatnĂŚ dobu reaktor uzavÂŻen. ZaloĂ»en˝ materi·l se zaËne p˘sobenĂŚm che-
mick˝ch a biochemick˝ch pochod˘ rychle zahÂŻĂŚvat, pÂŻestoĂ»e se do reaktoru vh·nĂŚ
pouze studen˝ vzduch. TeplotnĂŚho maxima 55 ñ 70 âžC se dos·hne v pÂŻednĂŚ Ë·sti
reaktoru. »ĂŚm vĂŚce se postupn˝m posouv·nĂŚm blÌûÌ reagujĂŚcĂŚ hmota k v˝stup-
nĂŚmu otvoru, tĂŚm termofilnĂŚ reakce ztr·cĂŚ na intenzitĂŹ. Po dokonËenĂŚ tĂto in-
tenzivnĂŚ biodegradaËnĂŚ f·ze, kter· u snadno kompostujĂŚcĂŚch l·tek ËinĂŚ pouze
5 ñ 10 dnĂŚ, se materi·l dopravĂŚ na dozr·vacĂŚ plochu, kde chladne a nad·le se zba-
vuje vody. PÂŻitom v nĂŹm probĂŚhajĂŚ dalöĂŚ procesy, na nichĂ» se podĂŚlejĂŚ mezofilnĂŚ
bakterie a vyööĂŚ organismy. Dozr·v·nĂŚ trv· obvykle 5 ñ 6 t˝dn˘. KompostovĂ
reaktory s line·rnĂŚm posunem se vyr·bĂŹjĂŚ s reakËnĂŚm objemem 10 ñ 50 m3 a jsou
schopny zpracovat 2 ñ 10 m3 odpad˘ dennĂŹ.
V pÂŻipravovanĂ kompost·rnĂŹ v KyjovĂŹ je instalov·no modul·rnĂŚ kompostovacĂŚ
zaÂŻĂŚzenĂŚ systĂmu KNEER. Kompost bude vyr·bĂŹn z ËistĂŚrensk˝ch kal˘ a z od-
pad˘ ze zelenĂŹ. Kontejnery, kterĂ se plnĂŚ Ëerstv˝m kompostem jsou uzavÂŻeny,
mobilnĂŚ a pÂŻipojitelnĂ na pÂŻĂŚvod ËerstvĂho vzduchu a odvod odplynu a na potrubĂŚ
odv·dĂŹjĂŚcĂŚ pÂŻebyteËnou vlhkost.

8.3 DalöĂŚ systĂmy pro kompostov·nĂŚ bioodpad˘
Pro kompostov·nĂŚ odpadu ze zelenĂŹ a dalöĂŚch bioodpad˘ je potenci·lnĂŹ vhodn·
boxov· kompost·rna COMPAG. Jde o stavebnicovou zastÂŻeöenou kompost·rnu
s otevÂŻen˝mi boxy. HomogenizaËnĂŚ zaÂŻĂŚzenĂŚ je namontov·no na pÂŻĂŚhradovĂm
mostu, kter˝ je podle ÂŻĂŚdicĂŚho programu pÂŻemĂŚstĂŹn do pÂŻĂŚsluönĂho boxu, kde
se substr·t vertik·lnĂŹ homogenizuje pÂŻi horizont·lnĂŚm posunu homogenizaËnĂŚ
spir·ly. Toto pÂŻekop·vacĂŚ zaÂŻĂŚzenĂŚ z·roveÚ umoĂ»Úuje i zavlaĂ»ov·nĂŚ substr·tu.
ÿÌzen· aerace se prov·dĂŚ ods·v·nĂŚm kan·lkov˝m systĂmem umĂŚstĂŹn˝m na dnĂŹ
boxu. PÂŻebyteËn· tekutina je sbĂŚr·na do z·sobnĂŚku a pouûÌv·na k dovlaĂ»ov·nĂŚ.
Z·kladnĂŚ velikost boxu je (8 ñ 16) x 4 x 2,5 m, dĂlka kompostov·nĂŚ 12 t˝dn˘.




54
NĂŹmeck· firma RETHMANN zav·dĂŚ v ÂŻadĂŹ evropsk˝ch st·t˘ systĂm kom-
postov·nĂŚ BRIKOLARE, kter˝ je zamĂŹÂŻen na odpad ze zelenĂŹ a separovan˝ ko-
mun·lnĂŚ bioodpad. Kompost·rny jsou vËetnĂŹ pÂŻĂŚjmu a zpracov·nĂŚ odpad˘ zastÂŻe-
öeny. Odpady ze zelenĂŹ jsou drceny, promĂŚch·v·ny s bioodpady z dom·cnostĂŚ
a spoleËnĂŹ prosĂv·ny. NadsĂŚtn· frakce po odstranĂŹnĂŚ nevhodn˝ch pÂŻĂŚmĂŹsĂŚ je
znovu drcena a pÂŻid·v·na do substr·tu. Substr·t je lisov·n do tv·rnic s dvĂŹma
aerovacĂŚmi kan·lky a rovn·n na palety, kterĂ se ukl·dajĂŚ do fermentaËnĂŚ haly,
kde probĂŚh· zr·nĂŚ 5 ñ 6 t˝dn˘ nejdÂŻĂŚve pÂŻi teplotĂŹ 70 âžC, pozdĂŹji pÂŻi teplotĂŹ 50 âžC.
PotĂ se kompost prosĂv· na jemnĂm sĂŚtu a kompostovĂ tv·rnice se pÂŻi prosĂv·nĂŚ
rozpadajĂŚ.




55
9. ZajiötĂŹnĂŚ provozu kompost·rny
Kompost·rnu lze jako zaÂŻĂŚzenĂŚ k vyuûÌv·nĂŚ odpad˘ provozovat pouze se sou-
hlasem pÂŻĂŚsluönĂho org·nu veÂŻejnĂ spr·vy, od r. 2002 pÂŻĂŚsluönĂho org·nu kraje,
kter˝ souËasnĂŹ obsahuje i souhlas s provoznĂŚm ÂŻ·dem kompost·rny. UdĂŹlenĂŚ sou-
hlasu m˘Ă»e org·n kraje v·zat na podmĂŚnky. Obsah provoznĂŚho ÂŻ·du je stanoven
vyhl·ökou o podrobnostech nakl·d·nĂŚ s odpady (vyhl·öka MéP Ë. 383/2001 Sb.).
Z pohledu vyhl·öky Ë. 6/1977 Sb., o ochranĂŹ jakosti povrchov˝ch a podzemnĂŚch
vod, jsou aerobnĂŹ stabilizovanĂ komposty Ă‘z·vadnou l·tkouì ohroĂ»ujĂŚcĂŚ jakost a
zdravotnĂŚ nez·vadnost vod. Lze tedy provozovat jen vodohospod·ÂŻsky zabezpe-
ËenĂ kompost·rny.
Uv·dĂŹnĂŚ kompost˘ do obĂŹhu prodejem a uûÌv·nĂŚ kompost˘ na zemĂŹdĂŹlskou p˘du
se ÂŻĂŚdĂŚ z·konem Ë. 156/1998 Sb., o hnojivech, ve znĂŹnĂŚ z·kona Ë. 308/2000 Sb.
Zp˘sob v˝roby kompostu na kompost·rnĂŹ je usmĂŹrnĂŹn platnou »SN 46 5735
Ă‘Pr˘myslovĂ kompostyì. Z·vaznost tĂto normy je jen v nĂŹkter˝ch bodech.

9.1 PoĂ»adavky vypl˝vajĂŚcĂŚ z »SN 46 5735 Ă‘Pr˘myslovĂ kompostyì
V souladu s normou musĂŚ b˝t pr˘myslov˝ kompost hnĂŹd·, öedoËern· aĂ» Ëern·
homogennĂŚ hmota, drobtovit· aĂ» hrudkovitĂ struktury bez nerozpojiteln˝ch Ë·stic.
NesmĂŚ vykazovat pachy svĂŹdËĂŚcĂŚ o pÂŻĂŚtomnosti neĂ»·doucĂŚch l·tek.
Z·vazn˝ je poĂ»adavek »SN na nejvyööĂŚ pÂŻĂŚpustnĂ mnoĂ»stvĂŚ sledovan˝ch l·tek
v kompostovan˝ch odpadech. DalöĂŚ ustanovenĂŚ »SN jsou z·vazn· pouze pÂŻi
v˝robĂŹ registrovanĂho pr˘myslovĂho kompostu. Zde jsou z·vaznĂ poĂ»adovanĂ
jakostnĂŚ znaky s v˝jimkou znaku homogenity (tabulka Ë. 6).

Tabulka Ë. 6
PoĂ»adavek na jakost kompostu (»SN 465735)
Znak jakosti Hodnota
Vlhkost v % od zjiötĂŹnĂ hodnoty spaliteln˝ch l·tek
do jejĂŚho dvojn·sobku, avöak min. 40,0
a max. 65,0
SpalitelnĂ l·tky ve vysuöenĂm vzorku v % Min. 25,0
Celkov˝ dusĂŚk jako N pÂŻepoËten˝ na Min. 0,60
vysuöen˝ vzorek v %
PomĂŹr C:N max. 30 : 1
Hodnota pH od 6,0 do 8,5
Nerozloûitelnà p¯ÌmÏsi v % max 2,0
Homogenita celku v % relativnĂŚch + 30




56
Tabulka Ë. 7
NejvyööĂŚ pÂŻĂŚpustn· mnoĂ»stvĂŚ sledovan˝ch l·tek v kompostu a v surovin·ch
(»SN 465735)
PoĂ»adavky na nejvyööĂŚ pÂŻĂŚpustnĂ mnoĂ»stvĂŚ sledovan˝ch l·tek v kompostech
(tabulka Ë. 7) uv·dĂŹn˝ch do obĂŹhu upÂŻesÚuje vyhl·öka Ë. 474/2000 Sb., o sta-
novenĂŚ poĂ»adavk˘ na hnojiva. Z tĂto vyhl·öky vypl˝v·, Ă»e registrovanĂ kom-
posty musĂŚ splÚovat poĂ»adavky podle tÂŻĂŚdy I.

NejvyööĂŚ pÂŻĂŚpustnĂ mnoĂ»stvĂŚ sledovanĂ l·tky
v mg v 1 kg vysuöenĂho vzorku kompostu podle tÂŻĂŚdy
SledovanĂ l·tky
I. II.
As 10 20
Cd 2 4
Cr 100 300
Cu 100 400
Hg 1,0 1,5
Mo 5 20
Ni 50 70
Pb 100 300
Zn 300 600

NejvyööĂŚ pÂŻĂŚpustnĂ mnoĂ»stvĂŚ sledovanĂ l·tky
SledovanĂ l·tky
v mg v 1 kg vysuöenĂho vzorku suroviny
As 50
Cd 13
Cr 1 000
Cu 1 200
Hg 10
Mo 25
Ni 200
Pb 500
Zn 3 000

Doba zr·nĂŚ pro registrovanĂ komposty po ukonËenĂŚ homogenizace (homogeni-
zaËnĂŚ pÂŻekop·vka) trv· minim·lnĂŹ 60 dnĂŚ. BĂŹhem doby zr·nĂŚ je nutno kompost
minim·lnĂŹ jeötĂŹ jednou pÂŻekopat. Interval mezi prvnĂŚ a druhou pÂŻekop·vkou
musĂŚ b˝t vĂŹtöĂŚ neĂ» 21 dn˘ s v˝jimkou ovĂŹÂŻen˝ch technologiĂŚ, kde m˘Ă»e b˝t sta-
novena doba kratöĂŚ. V˝öka kompostov˝ch zakl·dek musĂŚ b˝t podle normy 2 ñ 4 m.
U kompost˘ vyr·bĂŹn˝ch z komun·lnĂŚch bioodpad˘, ËistĂŚrensk˝ch nebo farma-
ceutick˝ch kal˘ nebo z l·tek s d˘vodn˝m podezÂŻenĂŚm na obsah patogennĂŚch
z·rodk˘ musĂŚ kompost v procesu zr·nĂŚ dos·hnout minim·lnĂŚ teploty 55 âžC po


57
dobu 21 dn˘ a u ostatnĂŚch kompost˘ teploty 45 âžC po dobu 5 dn˘. Teplota
kompostu se mĂŹÂŻĂŚ ve stÂŻedu v˝öky zakl·dky v minim·lnĂŚ hloubce 1 m od povrchu
zakl·dky v intervalech umoĂ»ÚujĂŚcĂŚch sledovat pr˘bĂŹh zr·nĂŚ. Pr˘myslov˝ kom-
post je moĂ»no expedovat nejdÂŻĂŚve 14 dnĂŚ po skonËenĂŚ druhĂ pÂŻekop·vky, jestliĂ»e
je jeho teplota niĂ»öĂŚ neĂ» 45 âžC.
OkresnĂŚ ˙ÂŻady zpravidla vyĂ»adujĂŚ, aby v provoznĂŚch ÂŻ·dech vöech kompost·ren
byl zakotven zp˘sob vedenĂŚ technologickĂ evidence o kaĂ»dĂ kompostovĂ za-
kl·dce (vyr·bĂŹnĂ partii kompostu) podle »SN 46 5735. Tato evidence musĂŚ
minim·lnĂŹ obsahovat ˙daje o stanoviöti zakl·dky, v˝sledky rozbor˘ surovin,
mnoĂ»stvĂŚ pouĂ»it˝ch surovin, ˙daje o technologii, zejmĂna data technologick˝ch
operacĂŚ a v˝sledky mĂŹÂŻenĂŚ teplot a pÂŻedevöĂŚm v˝sledky v˝stupnĂŚ kontroly vyro-
ben˝ch kompost˘.
OstatnĂŚ obsah »SN 46 5735 je nez·vazn˝ nebo dokonce v rozporu s dalöĂŚmi
legislativnĂŚmi pÂŻedpisy nebo souËasn˝mi poznatky vĂŹdy a v˝zkumu.

9.2 ProvoznĂŚ ÂŻ·d kompost·rny
Obsah provoznĂŚho ÂŻ·du je stanoven vyhl·ökou Ë. 383/2001 Sb., o podrobnostech
nakl·d·nĂŚ s odpady. V souladu s pÂŻĂŚlohou Ë. 1 vyhl·öky se zaÂŻĂŚzenĂŚ pro nakl·d·nĂŚ
s odpady za ˙Ëelem stanovenĂŚ obsahu provoznĂŚho ÂŻ·du ËlenĂŚ do 4 skupin, kom-
post·rny n·leûÌ do skupiny C. Tuto skupinu tvoÂŻĂŚ zaÂŻĂŚzenĂŚ k vyuûÌv·nĂŚ odpad˘ dle
technologie R10 Ă‘Aplikace do p˘dy, kter· je pÂŻĂŚnosem pro zemĂŹdĂŹlstvĂŚ nebo
zlepöuje ekologiiì (pÂŻĂŚloha Ë. 3 k z·konu Ë. 185/2001 Sb., o odpadech).
ProvoznĂŚ ÂŻ·d kompost·rny m· obsahovat n·sledujĂŚcĂŚ ˙daje
ĂŻ z·kladnĂŚ ˙daje o zaÂŻĂŚzenĂŚ (n·zev, identifikace vlastnĂŚka, identifikace provozo-
vatele, jmĂna vedoucĂŚch pracovnĂŚk˘, v˝znamn· telefonnĂŚ ËĂŚsla, ˙daje o sĂŚdlech
dohlĂŚĂ»ecĂŚch org·n˘, ˙daje o pozemcĂŚch, ˙daj o ukonËenĂŚ stavby, z·kladnĂŚ ka-
pacitnĂŚ ˙daje aj.),
ĂŻ charakter a ˙Ëel zaÂŻĂŚzenĂŚ (pÂŻehled druh˘ odpad˘ a ˙Ëel, k nĂŹmuĂ» je zaÂŻĂŚzenĂŚ
urËeno),
ĂŻ struËn˝ popis zaÂŻĂŚzenĂŚ (popis technickĂho a technologickĂho vybavenĂŚ),
ĂŻ technologie a obsluha zaÂŻĂŚzenĂŚ (povinnosti obsluhy zaÂŻĂŚzenĂŚ),
ĂŻ monitorov·nĂŚ provozu zaÂŻĂŚzenĂŚ (v˝bĂŹr ukazatel˘, zp˘sob a Ëetnost jejich sle-
dov·nĂŚ),
ĂŻ organizaËnĂŚ zajiötĂŹnĂŚ provozu zaÂŻĂŚzenĂŚ,
ĂŻ vedenĂŚ evidence odpad˘ (pÂŻijĂŚman˝ch i produkovan˝ch),
ĂŻ opatÂŻenĂŚ k omezenĂŚ negativnĂŚch vliv˘ a pro pÂŻĂŚpad hav·rie (zde je tÂŻeba respek-
tovat poĂ»adavky ˙ÂŻad˘, t˝kajĂŚcĂŚ se zpravidla minimalizace z·pachu, likvidace
obtĂŚĂ»n˝ch Ă»ivoËich˘ a hmyzu, z·kaz spalov·nĂŚ jak˝chkoliv materi·l˘, ale i tÂŻeba
opatÂŻenĂŚ pÂŻi kompostov·nĂŚ listĂŚ napadenĂho klĂŚnĂŹnkou jĂŚrovcovou),
ĂŻ bezpeËnost provozu a ochrana Ă»ivotnĂŚho prostÂŻedĂŚ a zdravĂŚ lidĂŚ,


58
ĂŻ podrobn· kvalitativnĂŚ charakteristika odpad˘ umoĂ»ÚujĂŚcĂŚ jejich pÂŻijetĂŚ do
zaÂŻĂŚzenĂŚ,
ĂŻ suroviny vËetnĂŹ pÂŻĂŚpadn˝ch bioprepar·t˘ a biostimul·tor˘,
ĂŻ zp˘sob sledov·nĂŚ a ÂŻĂŚzenĂŚ kvality biologick˝ch proces˘ a ˙Ëinnosti technologie
(vËetnĂŹ zdravotnĂŚho rizika).
PÂŻi pÂŻĂŚpravĂŹ provoznĂŚho ÂŻ·du se doporuËuje vĂŹnovat pozornost seznamu kom-
postovan˝ch odpad˘ s ohledem na budoucĂŚ provoz kompost·rny a uvĂst i odpady,
kterà je moûno technologicky vyuûÌvat a zatÌm nejsou k dispozici. Bude-li se na
kompost·rnĂŹ zpracov·vat dÂŻevnĂŚ odpad, je nutnĂ uvĂst vöechny druhy v souladu
s Katalogem odpad˘ (piliny, hobliny a odÂŻezky, dÂŻevĂŹn˝ örot z obal˘, dÂŻevĂŹn˝
odpad stavebnĂŚ a demoliËnĂŚ, dÂŻevo zĂŚskanĂ oddĂŹlen˝m sbĂŹrem komun·lnĂŚho od-
padu, odpad z lesnĂŚho hospod·ÂŻstvĂŚ apod.). Surovinovou skladbu je vhodnĂ uv·dĂŹt
r·mcovĂŹ a br·t v ˙vahu zastupitelnost a pÂŻĂŚpadnou absenci nĂŹkter˝ch odpad˘.

9.3 Uv·dĂŹnĂŚ kompostu do obĂŹhu
Komposty a pĂŹstebnĂŚ substr·ty se uv·dĂŹjĂŚ do obĂŹhu prodejem podle z·kona
Ë. 156/1998, o hnojivech, ve znĂŹnĂŚ z·kona Ë. 308/2000 Sb. Podle tohoto z·kona
smĂŹjĂŚ v˝robci a dodavatelĂ uv·dĂŹt do obĂŹhu pouze komposty, kterĂ jsou registro-
vanĂ podle tohoto z·kona. O registraci hnojiva rozhoduje â„stÂŻednĂŚ kontrolnĂŚ a
zkuöebnĂŚ ˙stav zemĂŹdĂŹlsk˝ na Ă»·dost v˝robce, kter˝ je opr·vnĂŹn k podnik·nĂŚ.
PÂŻi pod·nĂŚ Ă»·dosti je Ă»adatel povinen poskytnout potÂŻebnĂ vzorky, nebo umoĂ»nit
jejich odbĂŹr, uhradit spr·vnĂŚ poplatek (3000 KË), uhradit n·klady na rozbory
vzork˘ a poskytnout dalöĂŚ podklady a informace nezbytnĂ pro registraËnĂŚ ÂŻĂŚzenĂŚ.
Zpravidla je dostaËujĂŚcĂŚ informacĂŚ provoznĂŚ ÂŻ·d kompost·rny, schv·len˝ ˙ÂŻadem
(okresnĂŚm ˙ÂŻadem, od r. 2002 org·nem kraje) a pÂŻedloĂ»enĂŚ doklad˘ o pr·vnĂŚ
subjektivitĂŹ Ă»adatele a o opr·vnĂŹnĂŚ k podnik·nĂŚ (Ă»ivnost v˝roba hnojiv). SouË·stĂŚ
registraËnĂŚho ÂŻĂŚzenĂŚ je i pÂŻedloĂ»enĂŚ pÂŻĂŚbalovĂho let·ku, kde musĂŚ b˝t uvedeny
veökerĂ n·leĂ»itosti poĂ»adovanĂ z·konem Ë. 156/1998, o hnojivech, ve znĂŹnĂŚ z·-
kona Ë. 308/2000 Sb., a pÂŻedevöĂŚm rozsah a zp˘sob pouĂ»itĂŚ kompostu.
Vyhl·öka ministerstva zemĂŹdĂŹlstvĂŚ Ë. 474/2000 Sb., o stanovenĂŚ poĂ»adavk˘ na
hnojiva, uv·dĂŚ rizikovĂ prvky a jejich limitnĂŚ hodnoty v hnojivech a substr·tech
a stanovĂŚ typy hnojiv. Podle tĂto vyhl·öky patÂŻĂŚ pr˘myslovĂ komposty mezi
organick· hnojiva (ËĂŚslo typu 18.1.a.). U balen˝ch kompost˘ a u kompost˘, kterĂ
jsou urËeny ke hnojenĂŚ rekreaËnĂŚch a sportovnĂŚch ploch a dĂŹtsk˝ch hÂŻiöĂą se vy-
Ă»aduje hodnocenĂŚ mikrobiologickĂho zneËiötĂŹnĂŚ. JakostnĂŚ znaky registrovanĂho
kompostu se ÂŻĂŚdĂŚ »SN 46 5735 a obsah rizikov˝ch prvk˘ uv·dĂŚ vyhl·öka shodnĂŹ
s »SN 46 5735 (pro tÂŻĂŚdu I).
LimitnĂŚ hodnoty rizikov˝ch prvk˘ v kompostech jsou velmi pÂŻĂŚsnĂ a znemoĂ»ÚujĂŚ
v ÂŻadĂŹ pÂŻĂŚpad˘ pÂŻĂŚdavky ËistĂŚrensk˝ch kal˘ do kompostu. PÂŻĂŚsnĂ limity riziko-
v˝ch prvk˘ (zejmĂna zinku) omezujĂŚ tak kompostov·nĂŚ jako ˙Ëinn˝ zp˘sob
vyuĂ»itĂŚ odpad˘. »eskĂ sdruĂ»enĂŚ pro biomasu Ă‘CZ Biomì, kterĂ organizuje v˝-


59
robce kompost˘ v kompost·renskĂ sekci, hled· pr·vnĂŚ cestu öĂŚÂŻenĂŚ kompost˘ do
obĂŹhu tĂĂ» podle z·kona Ë. 634/1992 Sb. (o ochranĂŹ spotÂŻebitele) pro rekultivaËnĂŚ
komposty vyuûÌvanĂ na nezemĂŹdĂŹlsk˝ch p˘d·ch.

9.4 Rizika pÂŻi kompostov·nĂŚ odpad˘ a jejich eliminace
Kompostov·nĂŚ odpad˘ je spojeno pÂŻedevöĂŚm s riziky technologick˝mi, ekono-
mick˝mi a kvalitativnĂŚmi.

Rizika technologick·
Kompostov·nĂŚ odpadu ze zelenĂŹ a dalöĂŚch bioodpad˘ je z hlediska technolo-
gickĂho prakticky bez rizika. KaĂ»dou technologii kompostov·nĂŚ lze doladit na
mÌstnÌ podmÌnky tak, aby byla p¯Ìnosem pro ûivotnÌ prost¯edÌ mÏsta nebo obce.
Stavba kompost·rny, kter· proöla ˙zemnĂŚm a stavebnĂŚm a kolaudaËnĂŚm ÂŻĂŚzenĂŚm
by sv˝m ˙Ëinkem nemĂŹla negativnĂŹ ovlivÚovat sloĂ»ky Ă»ivotnĂŚho prostÂŻedĂŚ.
Na ˙rovni dom·cĂŚho a komunitnĂŚho kompostov·nĂŚ vznik· problĂm trvalĂho
udrĂ»enĂŚ z·jmu obËan˘ o tuto Ëinnost. Tento z·jem je moĂ»no udrĂ»et soustavnou
osvĂŹtovou ËinnostĂŚ, odbornou pomocĂŚ (poradenstvĂŚm) a ekonomickou motivacĂŚ
obËan˘. MotivacĂŚ m˘Ă»e b˝t v˝hodnĂ zap˘jËenĂŚ ötĂŹpkovaËe nebo zahradnĂŚho
drtiËe nebo pÂŻĂŚspĂŹvek na zakoupenĂŚ zahradnĂŚho kompostĂru.
PÂŻi organizaci centr·lnĂŚho kompostov·nĂŚ je n·roËnĂ zajistit, aby oddĂŹlenĂŹ sbĂŚ-
ranĂ bioodpady byly minim·lnĂŹ kontaminov·ny neĂ»·doucĂŚmi pÂŻĂŚmĂŹsmi dalöĂŚch
odpad˘. Toto je moĂ»no dos·hnout rovnĂŹĂ» osvĂŹtou a kontrolou spojenou s pra-
videln˝m hodnocenĂŚm.

Rizika ekonomick·
Rizikem kompostov·nĂŚ odpad˘ na centr·lnĂŚ ˙rovni m˘Ă»e b˝t ekonomick· ne-
efektivnost provozu kompost·ren. N·klady na kompostov·nĂŚ odpad˘ by mĂŹly
b˝t podstatnĂŹ niĂ»öĂŚ neĂ» pÂŻi ukl·d·nĂŚ tĂŹchto odpad˘ do skl·dek. St·vajĂŚcĂŚ nĂŚzkĂ
ceny pÂŻi skl·dkov·nĂŚ bioodpad˘ zp˘sobovaly nedostateËnou konkurenËnĂŚ schop-
nost kompost·ren. DalöĂŚm problĂmem nĂŚzkĂ ekonomickĂ efektivnosti kompost·-
ren je nedostateËn˝ odbyt vyroben˝ch kompost˘ do zemĂŹdĂŹlstvĂŚ. Dotace na
uûÌv·nĂŚ kompost˘ v zemĂŹdĂŹlstvĂŚ, kter· byla v r. 2000 poskytnuta ze st·tnĂŚho
rozpoËtu zv˝öila odbyt a iniciovala obnovu Ëinnosti celĂ ÂŻady kompost·ren.
V pÂŻĂŚpadĂŹ nez·jmu a platebnĂŚ neschopnosti zemĂŹdĂŹlc˘ je vhodnĂ, aby kom-
post·rny zamĂŹÂŻily odbyt kompost˘ do oblasti zakl·d·nĂŚ a ˙drĂ»by veÂŻejnĂ zelenĂŹ,
na rekultivace nezemĂŹdĂŹlskĂ p˘dy a na prodej balen˝ch kompost˘ a z nich pÂŻi-
praven˝ch substr·t˘ zahr·dk·ÂŻ˘m.
PoÂŻizovacĂŚ cena kompost·rny v˝raznĂŹ ovlivÚuje ekonomickou efektivnost kom-
post·rny. Kompost·rny vzniklĂ rekolaudacĂŚ sil·Ă»nĂŚch Ă»lab˘, hnojiöĂą vybaven˝ch
levnou mechanizacĂŚ, kter· je vyuûÌv·na jeötĂŹ pro jinĂ ˙Ëely (univerz·lnĂŚ na-



60
kladaËe) majĂŚ provoznĂŚ n·klady podstatnĂŹ niĂ»öĂŚ neĂ» dokonalĂ kompost·rny
vybavenĂ mechanizacĂŚ z dovozu.
PÂŻĂŚpravu investiËnĂŚho z·mĂŹru kompost·rny je vhodnĂ svĂŹÂŻit odbornĂŚk˘m se
znalostĂŚ v˝voje budoucĂŚ legislativy nakl·d·nĂŚ s bioodpady a znalostmi, umoĂ»Úu-
jĂŚcĂŚmi efektivnĂŚ uplatÚov·nĂŚ vyroben˝ch kompost˘ na trhu. Strategie postupnĂho
omezov·nĂŚ ukl·d·nĂŚ komun·lnĂŚho bioodpadu na skl·dk·ch povede ke zvyöov·nĂŚ
cen za kompostov·nĂŚ bioodpad˘, a tĂŚm se riziko ekonomickĂ neefektivnosti
kompostov·nĂŚ bude sniĂ»ovat.
Kompostov·nĂŚ odpad˘ se neobejde bez st·tnĂŚ podpory. O r˘znĂ formy dotacĂŚ
usiluje Ă‘CZ Biomì, sdruĂ»ujĂŚcĂŚ kompost·ÂŻe. Dobr· dotaËnĂŚ politika a legislativnĂŚ
podpora kompost·renstvĂŚ zmenöĂŚ ekonomick· rizika kompost·ren.

Rizika kvalitativnĂŚ
PÂŻi kompostov·nĂŚ odpad˘ vznik· riziko trvalĂho nedodrĂ»enĂŚ technick˝ch norem,
znemoĂ»ÚujĂŚcĂŚ odbyt kompostu. St·vajĂŚcĂŚ normy na obsah cizorod˝ch l·tek
v kompostu uvedenĂm do obĂŹhu prodejem jsou velmi pÂŻĂŚsnĂ a omezujĂŚ kom-
postov·nĂŚ napÂŻ. ËistĂŚrensk˝ch kal˘ a jinĂ normy nejsou v souËasnĂ dobĂŹ schv·-
leny (napÂŻ. normy pro rekultivaËnĂŚ komposty). Kompost nevyhovujĂŚcĂŚ jakosti,
i kdyĂ» je vyr·bĂŹn z odpad˘ bez nebezpeËn˝ch vlastnostĂŚ je kategorizov·n jako
nebezpeËn˝ odpad (kĂ›d odpadu 190503). TrvalĂ nedodrĂ»enĂŚ jakosti vyr·bĂŹn˝ch
kompost˘ bylo d˘vodem k uzavÂŻenĂŚ kompost·rny komun·lnĂŚho odpadu v Lomnici
nad Popelkou. Toto riziko je nutno eliminovat dlouhodob˝m monitorov·nĂŚm che-
mickĂho sloĂ»enĂŚ odpad˘ a dobrou optimalizacĂŚ surovinovĂ skladby kompost˘.




61
10. Z·vĂŹr
Nakl·d·nĂŚ s komun·lnĂŚm bioodpadem se st·v· souË·stĂŚ obecnĂŚch systĂm˘ od-
padovĂho hospod·ÂŻstvĂŚ stejnĂŹ, jako je jĂŚm oddĂŹlen˝ sbĂŹr vyuĂ»iteln˝ch sloĂ»ek
komun·lnĂŚho odpadu za ˙Ëelem jejich materi·lovĂho vyuĂ»itĂŚ.
Trend rozöĂŚÂŻenĂho vyuûÌv·nĂŚ bioodpadu je legislativnĂŹ nastartov·n, a to nejen
pÂŻedpisy EU, ale i nov˝m z·konem o odpadech a s nĂŚm souvisejĂŚcĂŚmi prov·dĂŹ-
cĂŚmi pÂŻedpisy. Realizace opatÂŻenĂŚ zakotven˝ch v novĂ pr·vnĂŚ ˙pravĂŹ pro tuto
oblast je stejnĂŹ jako v jin˝ch oblastech podmĂŚnĂŹna investicemi, jejichĂ» finan-
cov·nĂŚ bude podpoÂŻeno z veÂŻejn˝ch zdroj˘. V˝znamnou souË·stĂŚ vöak z˘stane
˙Ëast soukromĂho sektoru. PodstatnĂ zmĂŹny v rozvoji technickĂ vybavenosti
˙zemĂŚ pro ˙pravu a vyuûÌv·nĂŚ bioodpad˘ lze oËek·vat v obdobĂŚ let 2003 ñ 2008.
V souËasnĂ dobĂŹ je nutnĂ ÂŻeöit pÂŻedevöĂŚm problematiku nakl·d·nĂŚ s oddĂŹlenĂŹ
shrom·Ă»dĂŹn˝m bioodpadem, kter˝ je legislativou vylouËen ze skl·dkov·nĂŚ.
Nakl·d·nĂŚ s bioodpadem by mĂŹlo b˝t nedĂŚlnou souË·stĂŚ obecnĂŚch vyhl·öek. Ve
strategick˝ch z·mĂŹrech vĂŹtöĂŚch mĂŹst a region˘ by se mĂŹlo poËĂŚtat s v˝stavbou
zaÂŻĂŚzenĂŚ pro zpracov·nĂŚ bioodpadu, a to nejen bioodpadu komun·lnĂŚho p˘vodu.
V menöĂŚch mĂŹstech a v obcĂŚch je vhodnĂ propagovat a podpoÂŻit dom·cĂŚ a ko-
munitnĂŚ kompostov·nĂŚ bioodpadu. MĂŚstnĂŚ kompostov·nĂŚ je v˝hodnĂ jak eko-
nomicky, tak i ekologicky. Je spojeno s minim·lnĂŚ pÂŻepravnĂŚ z·tÏûÌ, potÂŻebou
mechanizace a z·tÏûÌ Ă»ivotnĂŚho prostÂŻedĂŚ. V mĂŚstĂŹ jsou takĂ pÂŻĂŚznivĂŹjöĂŚ pod-
mÌnky pro vyuûitÌ kompostu.
Kvalita a zp˘soby uĂ»itĂŚ kompostu z·visĂŚ prvoÂŻadĂŹ na vstupnĂŚ surovinĂŹ. Dlouho-
dobĂ zkuöenosti potvrzujĂŚ, Ă»e kompostov·nĂŚ frakcĂŚ zĂŚskan˝ch mechanick˝m
zpracov·nĂŚm smĂŹsnĂho komun·lnĂŚho odpadu je vylouËenĂ s ohledem na pÂŻĂŚ-
tomnost rizikov˝ch sloĂ»ek ve vstupnĂŚ surovinĂŹ. Kompostovat lze v˝hradnĂŹ
bioodpad zĂŚskan˝ z komun·lnĂŚho odpadu oddĂŹlen˝m sbĂŹrem. Zpracov·nĂŚ takto
zĂŚskanĂho bioodpadu s podobn˝m odpadem jinĂho p˘vodu je pÂŻedpokladem
v˝roby kvalitnĂŚho kompostu.
SouËasnĂ problĂmy s kompostov·nĂŚm bioodpadu souvisĂŚ pÂŻedevöĂŚm s odbytem
tohoto produktu. Kompost je v naöich podmĂŚnk·ch prozatĂŚm nesnadno prodej-
nou komoditou. Do ekonomickĂ rozvahy v˝stavby zaÂŻĂŚzenĂŚ na zpracov·nĂŚ bio-
odpadu se proto nedoporuËujĂŚ zahrnovat v plnĂ v˝öi pÂŻĂŚjmy z prodeje kompostu.
Re·ln· je dohoda o bez˙platnĂm odbĂŹru, napÂŻ. se spr·vci veÂŻejnĂ zelenĂŹ, kteÂŻĂŚ
jsou souËasnĂŹ producenti bioodpadu. FinanËnĂŹ zajĂŚmav· m˘Ă»e b˝t ˙spora pÂŻi
rekultivaci skl·dky, kde lze s v˝hodou pouûÌt vyprodukovan˝ kompost. PÂŻi pÂŻĂŚ-
pravĂŹ tĂŹchto investic je nutnĂ zv·Ă»it vöechny pÂŻĂŚnosy a rizika. Neexistuje jedno-
znaËnĂŹ vhodnĂ nebo nevhodnĂ ÂŻeöenĂŚ, v˝bĂŹr z·visĂŚ na konkrĂtnĂŚch mĂŚstnĂŚch
podmĂŚnk·ch. ĂżeöenĂŚm pro zpracov·nĂŚ komun·lnĂŚho bioodpadu je takĂ jeho
anaerobnĂŚ fermentace napÂŻ. spoleËnĂŹ se zemĂŹdĂŹlsk˝mi odpady s vyuĂ»itĂŚm zĂŚska-
nĂho bioplynu.



62
Pro novĂ z·jemce o kompostov·nĂŚ odpadu ze zelenĂŹ a dalöĂŚch komun·lnĂŚch bio-
odpad˘ se doporuËuje n·vötĂŹva nĂŹkter˝ch ˙spĂŹönĂŹjöĂŚch realizacĂŚ kompost·ren:
ĂŻ kompost·rna Odpady, a.s. Nov· Paka s n·vaznostĂŚ na separaci bioodpadu
z dom·cnostĂŚ,
ĂŻ kompost·rna OTR, s.r.o. Buchlovice v are·lu skl·dky odpad˘,
ĂŻ ekonomicky efektivnĂŚ kompost·rna firmy Ekodendra ChotĂŹjovice,
ĂŻ kompost·rna bioodpadu a odpadu ze zelenĂŹ firmy JENA VelkĂ PÂŻĂŚlepy u Prahy,
ĂŻ malĂ kompost·rny odpad˘ ze zelenĂŹ v BystÂŻici nad Pernötejnem, éÔ·ru nad
S·zavou, ve édĂŚrci nad Doubravou.
Dom·cĂŚ kompostov·nĂŚ organizujĂŚ napÂŻ. TechnickĂ sluĂ»by mĂŹsta BystÂŻice nad
Pernötejnem. V tomto mĂŹstĂŹ je moĂ»no vidĂŹt i komunitnĂŚ kompostov·nĂŚ bioodpad˘
organizovanĂ pÂŻi mĂŚstnĂŚ z·kladnĂŚ ökole.




63
11. Seznam projektant˘ a dodavatel˘ kompost·ren, stroj˘
a zaÂŻĂŚzenĂŚ a dalöĂŚ d˘leĂ»itĂ adresy
1. AGRO FUTURE, s.r.o., KnĂŚnsk· 362, 262 02 Star· HuĂą, tel.: 0305/22652,
e-mail: Agrofuture@atlas.cz, kontakt: V·clav Jirkovsk˝
ñ sluĂ»by pro kompost·rny mobilnĂŚmi linkami (drcenĂŚ, pÂŻekop·v·nĂŚ, pro-
sĂv·nĂŚ)
ñ sluĂ»ba hygienizace ËistĂŚrensk˝ch kal˘ v·pnem
ñ v˝roba a dod·vka mobilnĂŚch kompost·rensk˝ch fermentor˘ (63 ñ 72 m3)
ñ projekce a v˝stavba kompostovacĂŚch bioploch s nucen˝m provzduöÚo-
v·nĂŚm
ñ projekce kompost·ren bioodpad˘ a sbĂŹrn˝ch dvor˘
ñ nabĂŚdka drtiˢ, pÂŻekop·vaˢ a rotaËnĂŚch sĂŚt firmy KOMPTECH a FARWICK
ñ nabĂŚdka mĂŚsicĂŚch a drticĂŚch stroj˘ SEKO GREEN
2. AGROINTEG, s.r.o., ZemĂŹdĂŹlsk· 1, 613 00 Brno, tel: 05/45135074ñ5,
e-mail: agrointeg@agrointeg.cz, kontakt Ing. Josef ärefl
ñ nabĂŚdka ötĂŹpkovaˢ a drtiˢ firmy CRAMER
ñ nabĂŚdka pÂŻekop·vaˢ SANDBERGER
3. BIO - DUS, projektov˝ a inĂ»en˝rsko dodavatelsk˝ podnik, JindÂŻiösk· 714,
530 02 Pardubice, tel.: 040/517006, kontakt Karel Dus
ñ projekce kompost·ren a sbĂŹrn˝ch dvor˘
4. BIOGAS TECHNOLOGY, a.s., B. NĂŹmcovĂ 2625, 530 02 Pardubice,
tel.: 040/396225, e-mail: Biogas@mbox.vol.cz, kontakt Ing. Jan Koz·k
ñ projekce a dod·vka bioplynov˝ch stanic
5. BYSTRO“ ñ PodlesĂŚ ñ Dr·sy, 757 01 ValaöskĂ MeziÂŻĂŚËĂŚ, tel.: 651/24002,
e-mail: bystron@bystron.cz, www.bystron.cz
ñ v˝roba a prodej stabilnĂŚch a mobilnĂŚch ötĂŹpkovaˢ a drtiˢ vĂŹtvĂŚ
6. COMPAG, s.r.o., Podunajsk· 24/2, 827 63 Bratislava,
tel.: 00421/7/45523070ñ1
ñ dodavatel zastÂŻeöen˝ch boxov˝ch kompost·ren COMPAG
7. CZ BIOM ñ »eskĂ sdruĂ»enĂŚ pro biomasu, Drnovsk· 507,
161 06 Praha 6 ñ RuzynÏ, tel.: 02/33022354, e-mail: czbiom@vurv.cz,
www.vurv.cz/czbiom/
ñ kompost·rensk· sekce sdruĂ»uje vĂŹtöinu v˝robc˘ kompost˘ v »R. Jako
profesnĂŚ sdruĂ»enĂŚ kompost·ÂŻ˘ h·jĂŚ legislativnĂŚ z·jmy v˝robc˘ kompost˘
8. DAVOS, Kounicova 31, 602 00 Brno, tel.: 05/49250891,
e-mail: vostal@sky.cz, kontakt Ing. Dalibor Vost·l
ñ projekce kompost·ren bioodpadu
ñ nabĂŚdka drtiˢ a ötĂŹpkovaˢ JENZ


64
 ñ nabĂŚdka pÂŻekop·vaˢ BACKHUS
ñ nabĂŚdka bubnov˝ch tÂŻĂŚdiËek BAYER
9. DRE CON »R, DivadelnĂŚ 3, 601 00 Brno, tel.: 05/42139256,
e-mail: cechman-monex@travella.cz, kontakt JUDr. »echman
ñ nabĂŚdka kompost·ren systĂmu KNEER
10. EKODENDRA, Ledvick· 58, 417 72 ChotĂŹjovice, tel.: 0417/821733,
e-mail: ekodendra@vol.cz, kontakt: Luboö Hora ñ pÂŻedseda kompost·-
renskĂ sekce CZ Biom
ñ velkov˝roba kompost˘, v˝roba rekultivaËnĂŚch substr·t˘, poradensk· Ëinnost
11. ENVICHO, s.r.o. Chomutov, NovĂ SpoÂŻice 4987, 430 01 Chomutov,
mob.: 0603/775780, e-mail: envicho@raz-dva.cz, kontakt Ing. Roman HonzĂŚk
ñ poradensk· Ëinnost pÂŻi registraci pr˘myslov˝ch kompost˘, chemickĂ
rozbory kompost˘ a odpad˘
12. GARTENSTA, s.r.o., K pastvin·m 322, 107 09 Praha 10 ñ DubeË,
tel.: 02/6848202, e-mail: gartensta@c.zn.cz
ñ projekce a organizace kompost·ren odpad˘ ze zelenĂŹ
13. INTERPROJEKT ODPADY, Heleny MalĂŚÂŻovĂ 11, 169 99 Praha 6,
tel.: 02/20517008, kontakt: Ing. Roman P˝cha
ñ projekce kompost·ren
14. JENA kompost·rna a prodejnĂŚ stÂŻedisko, 252 64 VelkĂ PÂŻĂŚlepy,
tel.: 02/90059660
ñ vzorovĂ kompostov·nĂŚ bioodpad˘
ñ prodej kompost˘ a substr·t˘
15. MULTOS, s.r.o., PraĂ»sk· 1156, 39301 PelhÂŻimov, tel.: 0366/323284,
e-mail: multos@iol.cz ñ nabĂŚdka nakladaˢ Sch‰ffer
16. NUCLEA, s.r.o., Pr˘myslov· 163, 674 25 TÂŻebĂŚË, tel.: 0618/840701ñ2,
e-mail: info@nuclea.cz, www.nuclea.cz, kontakt: Ing. P. JelĂŚnek
ñ v˝roba a prodej pÂŻekop·vaËe kompostu PK ñ 250
ñ nabÌdka drtiˢ zahradnÌho odpadu MTD
17. OSTRATICK›, s.r.o., 691 54 T˝nec u BÂŻeclavi 142a, tel.: 0627/342491ñ2,
e-mail: info@ostraticky.cz, www.ostraticky.cz, kontakt Ing. Radek Ostratick˝
ñ prodej a v˝roba rotaËnĂŚho sĂŚta (18 m3.hod)
ñ prodej a v˝roba vibraËnĂŚho sĂŚta (15 m3.hod)
18. RAäELINA, a.s., Na PĂŚsk·ch 488, 392 18 SobĂŹslav, tel.: 0363/521244,
e-mail: matous@raselina.cz, kontakt Ing. Jaroslav Matouö
ñ projekce a organizace kompost·ren




65
19. RETHMANN JEĂżALA RECYCLING, s.r.o., Na dĂŹlostÂŻĂŚln·ch 1060/4,
162 00 Praha 6, BÂŻevnov, tel.: 02/33354449,
e-mail: centr.martina@rethmann-jerala.cz, kontakt Ing. Radek Nechv·tal
ñ nabÌdka technologiÌ KNEER a BRIKOLARE
ñ projekce kompost·ren
20. SANBIEN, s.r.o., N·draĂ»nĂŚ 19, 150 00 Praha 5, tel.: 02/57323261,
e-mail: sanbien@volny.cz, kontakt: Jaroslav Bl·ha
ñ prodej biopÂŻĂŚpravk˘ ke kompostov·nĂŚ (Oxygenator)
21. SOME, s.r.o. Jaroöovsk· 1267/II, 377 01 JindÂŻich˘v Hradec,
tel.: 0331/372011, e-mail: some@somejh.cz, www.somejh.cz,
kontakt: Ing. JiÂŻĂŚ HoratlĂŚk
ñ nabĂŚdka ötĂŹpkovaˢ, drtiˢ, pÂŻekop·vaˢ a bubnov˝ch sĂŚt od firmy
PEZOLLATO a DOPPSTADT
22. SSI SCHĆ’FFER, s.r.o., PÂŻeötĂŚnsk· 1415, 153 00 Praha 5 ñ RadotĂŚn,
tel.: 02/57911590, e-mail: prodej@ssi-schaffer.cz, kontakt Ing. JiÂŻĂŚ NĂŹmec
ñ v˝roba a nabĂŚdka sbĂŹrn˝ch n·dob pro bioodpad ñ typ Kompostainer
23. TECHNICK… SLUéBY MĂSTA, a.s. Na cihelnĂŹ 469, 593 01
BystÂŻice nad Pernötejnem, tel.: 0505/552595,
e-mail: tsby@telecom.cz, kontakt: Ing. Josef Novotn˝
ñ organizov·nĂŚ dom·cĂŚho kompostov·nĂŚ
ñ kompostov·nĂŚ bioodpadu
24. â„KZâ„Z, â„stÂŻednĂŚ kontrolnĂŚ a zkuöebnĂŚ ˙stav v BrnĂŹ, oddĂŹlenĂŚ registrace
hnojiv: Za opravnou 4, 150 06 Praha 5 ñ Motol, tel.: 02/57294217,
e-mail: olga.blahova@oapvr.zeus.cz, kontakt Ing. Olga Bl·hov·
ñ registrace kompost˘ podle legislativy hnojiv
25. Vâ„CHZ, a.s. KÂŻiûÌkova 70, 660 89 Brno, tel.: 05/72621111,
e-mail: fialova@vuchz.cz, kontakt Ing. Lenka Fialov·
ñ projekce a dod·vka linky na kompostov·nĂŚ bioodpadu s kontinu·lnĂŚm
bioreaktorem
26. Vâ„RV ñ V˝zkumn˝ ˙stav rostlinnĂ v˝roby, Drnovsk· 507,
161 06 Praha 6 ñ RuzynÏ, tel.: 02/33022354,
e-mail: vana@vurv.cz, www.vana.zde.cz, kontakt: Ing. Jaroslav V·Úa, CSc.
ñ poradenstvĂŚ a projektov· Ëinnost v oblasti kompostov·nĂŚ a anaerobnĂŚ
digesce bioodpad˘
ñ odbornĂ posouzenĂŚ projekt˘ a investiËnĂŚch z·mĂŹr˘ kompost·ren
27. ZTS JindÂŻich˘v Hradec, s.r.o., Janöovsk· 840/II, 377 47 JindÂŻich˘v Hradec,
tel.: 0331/321320, e-mail: zts@zts-jh.cz, kontakt: JiÂŻĂŚ Kupka
ñ prodej, leasing, servis ËelnĂŚch kolov˝ch nakladaˢ LNC-001, LOCUST 750,
BOBEK, otoËn˝ch nakladaˢ a pÂŻepravnĂŚk˘ stroj˘.


66
Seznam literatury
1. Beneöov·, L. a kol.: Intenzifikace sbĂŹru, tÂŻĂŚdĂŹnĂŚ a dopravy komun·lnĂŚch
odpad˘. PÂŻedbĂŹĂ»nĂ v˝sledky sledov·nĂŚ mnoĂ»stvĂŚ a skladby, v˝zkumn˝
projekt MéP VaV/720/2/00, Univerzita Karlova v Praze, â„éP 2001.
2. Biological Treatment of Biowaste, Working Document, European Com-
mission ENV.A.2, Brussels 2/2001, http://www.europa.eu.int/comm/
eviroment/waste/facts_en.htm.
3. »SN 46 5735 Pr˘myslovĂ komposty.
4. Kalina M.: Kompostov·nĂŚ a pĂËe o p˘du, Praha, Grada 1999.
5. Kolektiv autor˘: Bioodpad 99. SbornĂŚk ze symposia ve Vâ„RV Praha ñ
RuzynĂŹ. CZ Biom 1999.
6. Kotoulov· Z.: OËek·van˝ v˝voj v nakl·d·nĂŚ s bioodpady komun·lnĂŚho
p˘vodu, SbornĂŚk z konference Odpady a obce, Hradec Kr·lovĂ 2001.
7. Kotoulov· Z.: SituaËnĂŚ zpr·va o biologicky rozloĂ»iteln˝ch odpadech v »R,
Praha, SLEEKO 2000.
8. KotrËov· J.: Odpady z veÂŻejnĂ zelenĂŹ, liter·rnĂŚ reöeröe, Praha, »Eâ„ 2001.
9. MoÚok B.: Kompostovanie ñ prĂŚruËka pre obce. Koöice, SPZ 2001.
10. SmĂŹrnice Rady 1999/31/ES z 26. dubna 1999 o skl·dk·ch odpadu.
11. V·Úa J., Slejöka A.: Bioplyn z rostlinnĂ fytomasy, Praha, â„VTIZ 1998.
12. V·Úa J.: Kompostov·nĂŚ travnĂŚ fytomasy. In: SbornĂŚk refer·t˘ na mezi-
n·rodnĂŚm veletrhu Techagro 2000, s. 82 ñ 87, Brno, BVV 2000.
13. V·Úa J.: PÂŻĂŚprava a vyuĂ»itĂŚ dom·cĂŚch kompost˘. Praha, SNTL 1988.
14. V·Úa J.: PÂŻĂŚprava a vyuĂ»itĂŚ kompost˘ v zemĂŹdĂŹlstvĂŚ, Praha, IVV MZe 1997.
15. Vyhl·öka Ë. 6/1977 Sb., o ochranĂŹ jakosti povrchov˝ch a podzemnĂŚch vod.
16. Vyhl·öka MZe Ë. 474/2000 Sb., o stanovenĂŚ poĂ»adavk˘ na hnojiva.
17. Vyhl·öka MéP Ë. 381/2001 Sb., kterou se stanovĂŚ Katalog odpad˘, Seznam
nebezpeËn˝ch odpad˘ a seznamy odpad˘ a st·t˘ pro ˙Ëely v˝vozu, dovozu
a tranzitu odpad˘ a postup pÂŻi udĂŹlov·nĂŚ souhlasu k v˝vozu, dovozu a
tranzitu odpad˘ (Katalog odpad˘).
18. Vyhl·öka MéP Ë. 382/2001 Sb., o podmĂŚnk·ch pouĂ»itĂŚ upraven˝ch kal˘ na
zemĂŹdĂŹlskĂ p˘dĂŹ.
19. Vyhl·öka MéP Ë. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakl·d·nĂŚ s odpady.
20. Z·kon Ë. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znĂŹnĂŚ pozdĂŹjöĂŚch pÂŻedpis˘.
21. Z·kon Ë. 138/1973 Sb., o vod·ch (vodnĂŚ z·kon), ve znĂŹnĂŚ pozdĂŹjöĂŚch pÂŻedpis˘.
22. Z·kon Ë. 156/1998 Sb., o hnojivech, ve znĂŹnĂŚ z·kona Ë. 308/2000 Sb.
23. Z·kon Ë. 185/2001 Sb., o odpadech a o zmĂŹnĂŹ nĂŹkter˝ch dalöĂŚch z·kon˘.
24. Z·kon Ë. 50/1976 Sb., o ˙zemnĂŚm pl·nov·nĂŚ a stavebnĂŚm ÂŻ·du (stavebnĂŚ
z·kon), ve znĂŹnĂŚ pozdĂŹjöĂŚch pÂŻedpis˘.


67
DalöĂŚ informaËnĂŚ zdroje
1. CZ BIOM ñ »eskĂ sdruĂ»enĂŚ pro biomasu ñ www.vurv.cz/czbiom/
2. »esk˝ ekologick˝ ˙stav, InformaËnĂŚ systĂm o odpadech ñ www.ceu.cz
3. EnviWeb ñ komplexnĂŚ port·l pro ochranu a tvorbu Ă»ivotnĂŚho prostÂŻedĂŚ n·-
stupnick˝ projekt odpadovĂho serveru www.skladka.cz ñ www.enviweb.cz
4. Katalog odbytu odpad˘ ñ JOGA LuhaËovice ñ www.recyklace.net
5. Ministerstvo zemÏdÏlstvÌ ñ www.mze.cz
6. Ministerstvo ûivotnÌho prost¯edÌ ñ www.env.cz
7. Port·l veÂŻejnĂ spr·vy ñ sekce éP ñ www.centralni-adresa.cz/portal/index.html




68
PÂŻĂŚloha Ë. 1




PÂŻĂŚklad informaËnĂŚho let·ku s n·vodem na prov·dĂŹnĂŚ dom·cĂŚho kompostov·nĂŚ


69
 PÂŻĂŚruËka pro nakl·d·nĂŚ
s komun·lnĂŚm bioodpadem
Ing. Zdenka Kotoulov·
Ing. Jaroslav V·Úa, CSc.
Vydavatel: Ministerstvo ûivotnÌho prost¯edÌ
ve spolupr·ci s »esk˝m ekologick˝m ˙stavem


Tato publikace je neprodejn·


Sazba a litografie:




70 stran
N·klad 1000 v˝tisk˘
Praha 2001

Datum uveřejnění: 30. dubna 2024 Poslední změna: 20. září 2012 Počet shlédnutí: 360