50/1976 Sb.
Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
50/1976 Sb.
ZÁKON
ze dne 27. dubna 1976
o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Změna: 137/1982 Sb.
Změna: 103/1990 Sb.
Změna: 425/1990 Sb.
Změna: 519/1991 Sb.
Změna: 262/1992 Sb.
Změna: 262/1992 Sb. (část)
Změna: 43/1994 Sb.
Změna: 19/1997 Sb.
Změna: 83/1998 Sb.
Změna: 96/2000 Sb.
Změna: 151/2000 Sb.
Změna: 95/2000 Sb., 132/2000 Sb., 239/2000 Sb.
Změna: 59/2001 Sb.
Změna: 254/2001 Sb.
Změna: 405/2002 Sb.
Změna: 422/2002 Sb.
Změna: 320/2002 Sb.
Změna: 218/2004 Sb.
Změna: 300/2004 Sb.
Změna: 437/2004 Sb.
Změna: 127/2005 Sb.
Federální shromáždění Československé socialistické republiky
se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Územní plánování
ODDÍL 1
Cíle a úkoly územního plánování
§ 1
(1) Územní plánování soustavně a komplexně řeší funkční
využití území, stanoví zásady jeho organizace a věcně a časově
koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území.
(2) Územní plánování vytváří předpoklady k zabezpečení
trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních
hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí
a ochranu jeho hlavních složek - půdy, vody a ovzduší.
§ 2
(1) Územní plánování zahrnuje tyto úkoly a činnosti:
a) stanoví limity využití území,
b) reguluje funkční a prostorové uspořádání území,
c) určuje nutné asanační, rekonstrukční nebo rekultivační zásahy
do území a stanoví způsob jeho dalšího využití,
d) vymezuje chráněná území, chráněné objekty, oblasti klidu
a ochranná pásma, pokud nevznikají podle zvláštních předpisů
jinak, a zabezpečuje ochranu všech chráněných území,
chráněných objektů, oblastí klidu a ochranných pásem,
e) určuje zásady a podmínky pro věcnou a časovou koordinaci
místně soustředěné výstavby jednoho nebo více stavebníků,
f) posuzuje a hodnotí územně technické důsledky připravovaných
staveb a jiných opatření v území a navrhuje nezbytný rozsah
staveb a opatření, které podmiňují jejich plné využití,
g) řeší umístění staveb, stanoví územně technické, urbanistické
a architektonické zásady pro jejich projektové řešení
a realizaci,
h) navrhuje využití zdrojů a rezerv území pro jeho společensky
nejefektivnější urbanistický rozvoj,
i) vytváří podklady pro tvorbu koncepcí výstavby a technického
vybavení území,
j) navrhuje pořadí výstavby a využití území,
k) navrhuje územně technická a organizační opatření nezbytná
k dosažení optimálního uspořádání a využití území,
l) vymezuje území dotčená požadavky ochrany obyvatelstva.
(2) Územní plánování vychází z poznatků přírodních,
technických a společenských věd, z vlastních průzkumů a rozborů
řešeného území, jakož i z dalších podkladů, které byly pro řešené
území zpracovány.
(3) Základními nástroji územního plánování jsou územně
plánovací podklady, územně plánovací dokumentace a územní
rozhodnutí.
ODDÍL 2
Územně plánovací podklady
§ 3
Druhy územně plánovacích podkladů
(1) Územně plánovací podklady slouží zejména pro zpracování
nebo změnu územně plánovací dokumentace, a není-li tato
dokumentace zpracována, pro územní rozhodování a pro sledování
vývoje a vyhodnocování stavu a možností rozvoje území.
(2) Územně plánovací podklady tvoří
a) urbanistická studie, která řeší územně technické, urbanistické
a architektonické podmínky využití území,
b) územní generel, který řeší podrobně otázky územního rozvoje
jednotlivých složek osídlení a krajiny,
c) územní prognóza, která slouží k prověření možností dlouhodobého
rozvoje území na základě rozboru územně technických podmínek,
stavu životního prostředí území, demografických
a sociologických podkladů a ekonomických předpokladů rozvoje
území,
d) územně technické podklady, kterými jsou účelově zaměřené
a soustavně doplňované soubory údajů charakterizujících stav
a podmínky území.
§ 4
zrušen
§ 5
zrušen
§ 6
zrušen
§ 7
zrušen
ODDÍL 3
Územně plánovací dokumentace
§ 8
nadpis vypuštěn
Územně plánovací dokumentaci tvoří
a) územní plán velkého územního celku,
b) územní plán obce,
c) regulační plán.
§ 9
Územní plán velkého územního celku
(1) Územní plán velkého územního celku stanoví uspořádání
a limity řešeného území, vymezí významné rozvojové plochy, hlavní
koridory dopravy a technické infrastruktury, územní systémy
ekologické stability a další území speciálních zájmů.
(2) Územní plán velkého územního celku se zpracovává pro
vymezené území více obcí, popřípadě okresů.
§ 10
Územní plán obce
(1) Územní plán obce stanoví urbanistickou koncepci, řeší
přípustné, nepřípustné, případně podmíněné funkční využití ploch,
jejich uspořádání, určuje základní regulaci území a vymezuje
hranice zastavitelného území obce. V územním plánu obce se vyznačí
hranice současně zastavěného území obce.
(2) Územní plán obce se zpracovává pro celé území obce nebo
po dohodě schvalujících orgánů společně pro území více obcí; může
být zpracován pro vymezenou část území hlavního města Prahy
a územně členěných statutárních měst.
§ 11
Regulační plán
(1) Regulační plán stanoví využití jednotlivých pozemků
a určuje regulační prvky plošného a prostorového uspořádání.
V případě, že pro řešené území není schválen územní plán obce,
stanoví regulační plán hranice zastavitelného území a vyznačí se
hranice současně zastavěného území obce.
(2) Regulační plán se zpracovává pro část území obce nebo pro
celé území obce s jednoznačnými územně technickými
a urbanistickými podmínkami.
ODDÍL 3a
Orgány územního plánování
§ 12
nadpis vypuštěn
Orgány územního plánování jsou
a) obce,
b) kraje,
c) Ministerstvo pro místní rozvoj,
d) Ministerstvo obrany.
§ 13
nadpis vypuštěn
Obec pořizuje v přenesené působnosti územní plán obce,
regulační plány a územně plánovací podklady.
§ 14
nadpis vypuštěn
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností pořizuje na
žádost obce územní plán obce, regulační plán a územně plánovací
podklady.
(2) Krajský úřad
a) vykonává působnost nadřízeného orgánu územního plánování pro
obce,
b) pořizuje územní plány velkých územních celků,
c) pořizuje územně plánovací podklady nezbytné pro svoji činnost.
(3) Ministerstvo pro místní rozvoj
a) pořizuje územně plánovací podklady nezbytné pro svoji činnost;
územně technické podklady pravidelně prověřující stav a záměry
uspořádání území pořizuje pro celé území České republiky,
b) vykonává působnost nadřízeného orgánu územního plánování pro
hlavní město Prahu a pro kraje.
§ 15
nadpis vypuštěn
Ministerstvo obrany pořizuje územně plánovací podklady
a územně plánovací dokumentaci na území vojenských újezdů.
ODDÍL 4
Pořizování územně plánovací dokumentace
nadpis vypuštěn
§ 16
zrušen
§ 17
(1) Orgány územního plánování jsou povinny pořizovat územně
plánovací dokumentaci v souladu s potřebami rozvoje území.
(2) O pořízení územně plánovací dokumentace rozhoduje
z vlastního nebo jiného podnětu ten orgán, který je příslušný
k jejímu schválení.
§ 18
zrušen
§ 19
Náklady pořízení
Náklady spojené s pořízením územně plánovací dokumentace
a územně plánovacích podkladů hradí orgán územního plánování,
který je pořizuje, nebo obec, na jejíž žádost jsou pořizovány.
Orgán územního plánování však může požadovat částečnou nebo úplnou
úhradu nákladů na pořízení územně plánovací dokumentace nebo
územně plánovacích podkladů od fyzických nebo právnických osob,
jejichž výhradní potřebou bylo pořízení vyvoláno.
§ 20
Zadání
(1) Orgán územního plánování, který pořizuje územně plánovací
dokumentaci, (dále jen "pořizovatel") navrhne její hlavní cíle
a požadavky pro její vypracování v zadání na základě přípravných
prací, vyhodnocení dokumentů zpracovaných pro dané území
a průzkumů a rozborů území.
(2) Místo a den projednávání návrhu zadání územně plánovací
dokumentace oznámí pořizovatel veřejnou vyhláškou. Návrh zadání
územně plánovací dokumentace musí být vystaven u pořizovatele,
popřípadě na dalších ve vyhlášce uvedených místech po dobu 30 dnů
k veřejnému nahlédnutí. Do 15 dnů od posledního dne vystavení může
každý uplatnit své podněty.
(3) Návrh zadání zašle pořizovatel dotčeným orgánům státní
správy vždy jednotlivě. Tyto orgány do 30 dnů po obdržení návrhu
uplatní svá stanoviska. Ke stanoviskům podaným po této lhůtě se
nepřihlíží. Návrh zadání musí být s dotčenými orgány státní
správy, které uplatnily svá stanoviska ve stanovené lhůtě,
dohodnut.
(4) S návrhem zadání územně plánovací dokumentace pořizovatel
vždy seznámí orgány územního plánování sousedních územních obvodů
a na základě jejich požadavků je informuje o dalším průběhu
pořizování územně plánovací dokumentace.
(5) Návrh zadání územního plánu velkého územního celku zašle
pořizovatel vždy jednotlivě dotčeným orgánům územního plánování,
které mohou do 30 dnů po obdržení podat své připomínky.
(6) Návrh zadání územně plánovací dokumentace musí být
projednán s nadřízeným orgánem územního plánování.
(7) Návrh zadání schvaluje ten orgán, který bude schvalovat
územně plánovací dokumentaci.
Projednávání
§ 21
Koncept
(1) Na základě schváleného zadání územně plánovací
dokumentace zajistí pořizovatel zpracování konceptu řešení územně
plánovací dokumentace.
(2) Koncept řešení se projednává na veřejném jednání. Jeho
součástí je odborný výklad, který zajistí pořizovatel. Místo
a dobu konání veřejného jednání pořizovatel oznámí veřejnou
vyhláškou nejméně 30 dnů předem a zajistí, aby byl v této lhůtě
koncept řešení vystaven k veřejnému nahlédnutí. Dotčené orgány
státní správy a nadřízený orgán územního plánování vyrozumí
pořizovatel o veřejném jednání ve stejné lhůtě jednotlivě a vyzve
je, aby sdělily svá stanoviska nejpozději do 30 dnů ode dne
veřejného jednání. Ve stejné lhůtě může každý uplatnit své
připomínky. Ke stanoviskům a připomínkám podaným po této lhůtě se
nepřihlíží.
(3) Oznámení o veřejném jednání při projednávání konceptu
řešení územního plánu velkého územního celku zašle pořizovatel
každému dotčenému orgánu územního plánování, který může podat své
námitky do 30 dnů ode dne veřejného jednání.
(4) Vlastníci pozemků a staveb, jejichž práva jsou dotčena
konceptem řešení regulačního plánu, územního plánu obce a veřejně
prospěšnými stavbami, které jsou vymezeny v konceptu řešení
územního plánu velkého územního celku, mohou podat své námitky do
30 dnů od veřejného jednání. K námitkám podaným po uvedených
lhůtách se nepřihlíží.
(5) Na základě výsledků projednání konceptu řešení zpracuje
pořizovatel souborné stanovisko s pokyny pro dokončení návrhu
územně plánovací dokumentace. Souborné stanovisko dohodne
s dotčenými orgány státní správy, které uplatnily stanoviska ve
stanovené lhůtě. Pořizovatel je předloží spolu s vyjádřením
nadřízeného orgánu územního plánování ke schválení (§ 26).
Součástí souborného stanoviska je návrh rozhodnutí o podaných
námitkách. Obcím a vlastníkům, kteří podali včas námitky, sdělí
pořizovatel do 30 dnů od schválení souborného stanoviska, že bylo
námitkám vyhověno, nebo důvody, pro které námitkám vyhověno
nebylo.
(6) Od zpracování konceptu řešení územního plánu obce
a regulačního plánu může být na návrh pořizovatele při schválení
zadání upuštěno, jestliže bylo řešení prověřeno urbanistickou
studií projednanou podle odstavců 2 a 4. Od zpracování konceptu
řešení územního plánu velkého územního celku může být na návrh
pořizovatele při schválení zadání upuštěno, jestliže řešení bylo
prověřeno územní prognózou projednanou podle odstavců 2, 3 a 4.
Zadání musí splňovat v těchto případech funkce souborného
stanoviska podle odstavce 5.
§ 22
Návrh
(1) Návrh územně plánovací dokumentace musí být vystaven
u pořizovatele, popřípadě na dalších určených místech po dobu 30
dnů k veřejnému nahlédnutí, což oznámí pořizovatel veřejnou
vyhláškou. Ve lhůtě do 15 dnů od posledního dne vystavení návrhu
může každý uplatnit své připomínky.
(2) O vystavení návrhu vyrozumí pořizovatel písemně dotčené
orgány státní správy vždy jednotlivě nejméně 15 dnů přede dnem
vystavení. Tyto orgány mohou uplatnit do 15 dnů od posledního dne
vystavení návrhu své stanovisko. Návrh územně plánovací
dokumentace pořizovatel dohodne s dotčenými orgány státní správy,
které uplatnily stanoviska ve stanovené lhůtě. Při řešení rozporů
se postupuje podle § 136.
(3) Oznámení o vystavení návrhu územního plánu velkého
územního celku zašle pořizovatel každému dotčenému orgánu územního
plánování 15 dnů přede dnem vystavení. Dotčený orgán územního
plánování může uplatnit námitky k návrhu nebo nesouhlas
s vyřízením svých námitek podaných ke konceptu řešení do 30 dnů od
posledního dne vystavení.
(4) K návrhu regulačního plánu, územního plánu obce
a k vymezení veřejně prospěšných staveb v návrhu územního plánu
velkého územního celku mohou vlastníci dotčených pozemků a staveb
uplatnit do 15 dnů od posledního dne vystavení návrhu námitky nebo
nesouhlas s vyřízením svých námitek podaných ke konceptu řešení.
(5) Pokud dotčené orgány státní správy nesdělí své stanovisko
ve lhůtě podle odstavce 2, vyzve je pořizovatel ke splnění této
povinnosti. Pokud ani do 15 dnů po doručení výzvy neobdrží
pořizovatel stanovisko dotčeného orgánu státní správy, platí, že
proti návrhu územně plánovací dokumentace nemá námitek.
§ 23
(1) Pořizovatel předloží schvalujícímu orgánu zprávu
o projednání územně plánovací dokumentace spolu s vyhodnocením
všech stanovisek a připomínek a s návrhem na rozhodnutí
o námitkách a o nesouhlasech s vyřízením námitek.
(2) Dotčeným orgánům územního plánování a vlastníkům, kteří
uplatnili námitky k návrhu územně plánovací dokumentace nebo
nesouhlas s vyřízením svých námitek podaných ke konceptu řešení,
sdělí pořizovatel do 30 dnů po schválení, že jim bylo vyhověno,
nebo důvody, pro které jim vyhověno nebylo.
§ 24
zrušen
§ 25
(1) Návrh územně plánovací dokumentace posuzuje před
schválením nadřízený orgán územního plánování s ohledem na
uplatnění zájmů přesahujících území kraje nebo obce, koordinaci
využívání navazujících území a z hlediska souladu obsahu návrhu
a postupu při jeho projednání s tímto zákonem a s ostatními
právními předpisy1) včetně prověření souladu
a) územního plánu obce s územním plánem velkého územního celku,
b) regulačního plánu s územním plánem obce a s územním plánem
velkého územního celku.
(2) Výsledek posouzení sdělí nadřízený orgán územního
plánování pořizovateli do 30 dnů. V případě, že shledá nedostatky
z hledisek uvedených v odstavci 1, lze územně plánovací
dokumentaci schválit teprve na základě potvrzení nadřízeného
orgánu územního plánování, že zjištěné nedostatky pořizovatel
odstranil.
(3) Pokud nadřízený orgán nesdělí své stanovisko ve lhůtě
uvedené v odstavci 2, platí, že s posuzovanou dokumentací
souhlasí.
ODDÍL 5
Schvalování územně plánovací dokumentace
§ 26
(1) Územní plány velkých územních celků pro svá území
schvaluje kraj.
(2) Územní plány obcí a regulační plány pro svá území
schvaluje obec.
(3) Územně plánovací dokumentaci na území vojenských újezdů
schvaluje Ministerstvo obrany.
(4) Vláda si může vyhradit schválení územně plánovací
dokumentace uvedené v odstavci 3.
§ 27
zrušen
§ 28
Na projednávání a schvalování územně plánovací dokumentace
a územně plánovacích podkladů se nevztahují obecné předpisy
o správním řízení.
ODDÍL 6
Závaznost územně plánovací dokumentace
§ 29
(1) Územně plánovací dokumentace obsahuje závazné a směrné
části řešení. Závazné jsou základní zásady uspořádání území
a limity jeho využití, vyjádřené v regulativech; ostatní části
řešení jsou směrné.
(2) Schvalující orgán vymezí závaznou část územně plánovací
dokumentace včetně veřejně prospěšných staveb, pro které lze
pozemky, stavby a práva k nim vyvlastnit [§ 108 odst. 2 písm.
a) a odst. 3].
(3) Závaznou část územně plánovací dokumentace a její změny,
které schvaluje kraj nebo obec v samostatné působnosti, vyhlašují
jejich orgány obecně závaznou vyhláškou. Závazná část územně
plánovací dokumentace je závazným podkladem pro zpracování
a schvalování navazující územně plánovací dokumentace a pro
rozhodování v území.
§ 30
Orgán územního plánování, který je příslušný k pořízení
územně plánovací dokumentace, soustavně sleduje, zda se nezměnily
podmínky, na základě kterých byla územně plánovací dokumentace
schválena. Dojde-li ke změně těchto podmínek, orgán územního
plánování pořídí změnu územně plánovací dokumentace. Přitom musí
brát zřetel na využití dosud vymezeného zastavitelného území.
Orgán územního plánování je povinen uvést do souladu územní plán
obce s následně schváleným územním plánem velkého územního celku
nebo regulační plán s následně schváleným územním plánem obce
a územním plánem velkého územního celku. Do té doby nelze
rozhodovat podle těch částí navazující územně plánovací
dokumentace, které jsou v rozporu s následně schválenou územně
plánovací dokumentací.
§ 31
(1) Změnu závazné části územně plánovací dokumentace
schvaluje orgán, který je příslušný ke schválení územně plánovací
dokumentace.
(2) Na návrh pořizovatele schvalující orgán schvaluje
pořízení změn územně plánovací dokumentace, jejich zadání
a stanoví postup při jejich pořízení. V odůvodněných případech
může spojit zpracování a projednání konceptu řešení a návrhu změn
územně plánovací dokumentace. Na obsah zadání, konceptu a návrhu
změn územně plánovací dokumentace stejně jako na jejich
projednávání se přiměřeně vztahují ustanovení § 20 až 29. Před
schválením změn územně plánovací dokumentace si pořizovatel vždy
vyžádá stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování.
(3) O úpravě směrné části územně plánovací dokumentace
rozhoduje orgán, který je příslušný tuto územně plánovací
dokumentaci pořídit.
§ 31a
(1) V případě vzniku záplav může orgán územního plánování,
který je příslušný ke schválení územně plánovací dokumentace,
zrušit územně plánovací dokumentaci pro území dotčené záplavami
(dále jen "vymezené dotčené území"). Orgán územního plánování
současně rozhodne o pořízení změny územně plánovací dokumentace,
která ve vymezeném dotčeném území zohlední důsledky záplav. Na
zrušení územně plánovací dokumentace pro vymezené dotčené území se
ustanovení § 31 odst. 2 nepoužije.
(2) Pokud nadřízený orgán územního plánování má za to, že
orgán územního plánování, který je příslušný ke schválení územně
plánovací dokumentace, měl podle odstavce 1 zrušit územně
plánovací dokumentaci, a neučinil tak, vyzve jej, aby do 30 dnů
územně plánovací dokumentaci zrušil a současně rozhodl o pořízení
její změny. Pokud tak orgán územního plánování, který je příslušný
ke schválení územně plánovací dokumentace, v uvedené lhůtě
neučiní, nadřízený orgán územního plánování platnost územně
plánovací dokumentace pozastaví. Na základě toho orgán územního
plánování, který je příslušný ke schválení územně plánovací
dokumentace, neprodleně rozhodne o pořízení změny územně plánovací
dokumentace.
ODDÍL 7
Územní řízení
§ 32
Umísťování staveb, využívání území a ochrana
důležitých zájmů v území
(1) Umísťovat stavby, měnit využití území a chránit důležité
zájmy v území lze jen na základě územního rozhodnutí, kterým je
a) rozhodnutí o umístění stavby,
b) rozhodnutí o využití území,
c) rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu,
d) rozhodnutí o stavební uzávěře,
e) rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků.
(2) Územní rozhodnutí nevyžadují
a) stavební úpravy a udržovací práce,
b) drobné stavby,
c) stavby umísťované v uzavřených prostorech existujících staveb,
pokud se nemění vnější půdorysné ohraničení a výškové
uspořádání prostoru,
d) informační, reklamní a propagační zařízení,
e) dělení nebo scelování pozemků, pokud podmínky pro ně jsou
stanoveny jiným rozhodnutím nebo opatřením.
(3) Územní řízení o umístění jednoduché stavby nebo její
přístavby či nástavby a staveb rozvodů inženýrských sítí může
stavební úřad sloučit se stavebním řízením v případech, kdy
podmínky umístění jsou vzhledem k poměrům v území jednoznačné;
u jiných staveb a jejich změn lze tak postupovat jen tehdy, je-li
pro dané území schválen územní plán zóny nebo územní projekt zóny
anebo regulační plán.
§ 33
Příslušnost
(1) K územnímu řízení je příslušný stavební úřad.
(2) Je-li k územnímu řízení, kterým se vydává rozhodnutí
o využití území nebo o chráněném území či o ochranném pásmu,
příslušný podle zvláštních předpisů jiný orgán státní správy než
orgán uvedený v odstavci 1, dohodne tento orgán návrh rozhodnutí
nebo opatření se stavebním úřadem.
(3) Obec a kraj může chráněné území nebo stavební uzávěru
vyhlásit nařízením obce nebo nařízením kraje.
§ 34
Účastníci územního řízení
(1) Účastníkem územního řízení o umístění stavby a o využití
území je navrhovatel a dále osoby, jejichž vlastnická nebo jiná
práva k pozemkům nebo stavbám na nich, včetně sousedních pozemků
a staveb na nich, mohou být rozhodnutím přímo dotčena.
(2) Účastníky územního řízení o chráněném území nebo
o ochranném pásmu, o stavební uzávěře a o dělení nebo scelování
pozemků jsou navrhovatel a osoby, jejichž vlastnická nebo jiná
práva k pozemkům nebo stavbám na nich mohou být rozhodnutím přímo
dotčena.
(3) Účastníkem každého územního řízení je obec. Účastníkem
územního řízení je dále ten, komu zvláštní zákon toto postavení
přiznává;1b) to neplatí v případech, kdy se postupuje podle
§ 137a.
(4) Účastníky územního řízení nejsou nájemci bytů
a nebytových prostor.
Zahájení územního řízení
§ 35
(1) Územní řízení se zahajuje na písemný návrh účastníka,
z podnětu stavebního úřadu nebo jiného orgánu státní správy. Návrh
se doloží dokumentací stanovenou prováděcími předpisy k tomuto
zákonu, popřípadě doklady stanovenými zvláštními předpisy.
V návrhu se uvede seznam osob, které přicházejí v úvahu jako
účastníci řízení a jsou navrhovateli známé.
(2) Pokud navrhovaná stavba nebo jiné opatření v území bude
svými negativními vlivy překračovat limitní hodnoty stanovené
právními předpisy, předloží navrhovatel též návrh na vydání
rozhodnutí o ochranném pásmu.
(3) Neposkytuje-li předložený návrh dostatečný podklad pro
posouzení umístění navrhované stavby nebo jiného opatření v území
(§ 32), zejména vlivů na životní prostředí, vyzve stavební úřad
navrhovatele, aby návrh v přiměřené lhůtě, maximálně však 12
měsíců, doplnil potřebnými údaji nebo podklady, a upozorní jej, že
jinak územní řízení zastaví. Nedoplní-li navrhovatel návrh na
vydání územního rozhodnutí požadovaným způsobem ve stanovené
lhůtě, stavební úřad územní řízení zastaví. Lhůtu o přerušení
územního řízení nelze prodloužit dalším rozhodnutím.
§ 36
(1) Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení dotčeným
orgánům státní správy a všem známým účastníkům a nařídí ústní
jednání spojené zpravidla s místním šetřením. Místo a den ústního
jednání, případně místního šetření sdělí stavební úřad jeho
účastníkům nejméně 15 dnů předem. Současně upozorní účastníky, že
své námitky a připomínky mohou uplatnit nejpozději při ústním
jednání, jinak že k nim nebude přihlédnuto.
(2) Od ústního jednání může stavební úřad upustit v případě,
že je pro území zpracována územně plánovací dokumentace, na jejímž
základě je možno posoudit návrh na územní rozhodnutí. Upustí-li
stavební úřad od ústního jednání, určí lhůtu, do které mohou
účastníci uplatnit námitky, a upozorní je, že k později podaným
námitkám nebude přihlédnuto; tato lhůta nesmí být kratší než 15
dnů.
(3) Dotčené orgány státní správy sdělí svá stanoviska ve
stejné lhůtě, v níž mohou uplatnit své připomínky a námitky
účastníci územního řízení. Potřebuje-li některý z orgánů státní
správy pro řádné posouzení návrhu delší dobu, stavební úřad k jeho
žádosti stanovenou lhůtu před jejím uplynutím přiměřeně prodlouží.
Pokud dotčený orgán státní správy, jehož rozhodnutí či opatření
vyžadované zvláštním předpisem bylo k návrhu získáno před
oznámením zahájení územního řízení, nesdělí ve stanovené nebo
prodloužené lhůtě stanovisko k návrhu, platí, že z hlediska jím
sledovaných veřejných zájmů se stavbou či jiným opatřením v území
souhlasí.
(4) Zahájení územního řízení o umístění liniové stavby nebo
v odůvodněných případech též stavby zvlášť rozsáhlé s velkým
počtem účastníků řízení, jakož i územního řízení o využití území,
o chráněném území a ochranném pásmu nebo o stavební uzávěře,
týká-li se rozsáhlého území, oznámí stavební úřad účastníkům
územního řízení veřejnou vyhláškou. Stavební úřad oznámí zahájení
územního řízení veřejnou vyhláškou i v případě, že mu účastníci
řízení nebo jejich pobyt nejsou známi.
Podklady územního rozhodnutí
§ 37
(1) Podkladem pro vydání územního rozhodnutí je územně
plánovací dokumentace. Nebyla-li pro území zpracována územně
plánovací dokumentace, opatří stavební úřad jiné podklady
v rozsahu nezbytném pro územní rozhodnutí, například územně
plánovací podklady, skutečnosti zjištěné vlastním průzkumem a při
místním šetření.
(2) Stavební úřad v územním řízení posoudí návrh především
z hlediska péče o životní prostředí a potřeb požadovaného opatření
v území a jeho důsledků; přezkoumá návrh a jeho soulad s podklady
podle odstavce 1 a předchozími rozhodnutími o území, posoudí, zda
vyhovuje obecným technickým požadavkům na výstavbu a obecným
technickým požadavkům zabezpečujícím užívání staveb osobami s
omezenou schopností pohybu a orientace,1a) popřípadě předpisům,
které stanoví podmínky hygienické, protipožární, bezpečnosti práce
a technických zařízení, dopravní, ochrany přírody, péče o kulturní
památky, ochrany zemědělského půdního fondu, lesního půdního fondu
apod., pokud posouzení nepřísluší jiným orgánům.
(3) Stavební úřad v územním řízení zajistí vzájemný soulad
předložených stanovisek dotčených orgánů státní správy
vyžadovaných zvláštními předpisy a posoudí vyjádření účastníků
řízení a jejich námitky. S dotčenými orgány státní správy, jejichž
rozhodnutí nebo opatření k podanému návrhu byla získána před
oznámením zahájení územního řízení, omezí stavební úřad projednání
návrhu podle míry, v jaké byly jejich požadavky splněny.
§ 38
Jestliže nemá navrhovatel k pozemku vlastnické nebo jiné
právo, lze bez souhlasu vlastníka územní rozhodnutí o umístění
stavby nebo rozhodnutí o využití území vydat jen tehdy, jestliže
je možno pro navrhovaný účel pozemek vyvlastnit, nebo má-li se
navrhovatel stát vlastníkem pozemku podle zvláštního předpisu.
§ 38a
S územním řízením se spojují, pokud to nevylučuje povaha věci
nebo nestanoví-li zvláštní předpisy jinak, i jiná řízení nutná
k umístění stavby nebo k určení využití území.
Územní rozhodnutí
§ 39
V územním rozhodnutí vymezí stavební úřad území pro
navrhovaný účel a stanoví podmínky k ochraně veřejných zájmů
v území; jimi zabezpečí zejména soulad s cíli a záměry územního
plánování, včetně architektonických a urbanistických hodnot
v území, věcnou a časovou koordinaci jednotlivých staveb a jiných
opatření v území, požadavky k ochraně zdraví a životního prostředí
a rozhodne o námitkách účastníků řízení. V rozhodnutí o umístění
stavby si stavební úřad může v odůvodněných případech vyhradit
předložení podrobnějších podkladů, projektové dokumentace nebo
její části; podle nich může stanovit dodatečně další podmínky,
které musí být zahrnuty do stavebního povolení.
§ 40
(1) Rozhodnutí o umístění stavby a rozhodnutí o využití území
platí dva roky ode dne, kdy nabylo právní moci, nestanovil-li
stavební úřad v odůvodněných případech delší lhůtu; nepozbývá však
platnost, pokud byla v těchto lhůtách podána žádost o stavební
povolení nebo povolení k terénním úpravám a pracím podle tohoto
zákona (§ 71 odst. 1), nebo bylo-li započato s využitím území ke
stanovenému účelu. Rozhodnutí o umístění stavby a rozhodnutí
o využití území pozbývá platnosti též dnem, kdy bylo stavebnímu
úřadu doručeno oznámení navrhovatele nebo jeho právního nástupce
o tom, že upustil od záměru, k němuž se rozhodnutí vztahuje.
(2) Dobu platnosti rozhodnutí o chráněném území nebo
o ochranném pásmu, jakož i rozhodnutí o stavební uzávěře stanoví
stavební úřad. Jestliže nelze platnost rozhodnutí předem časově
omezit, rozhodne stavební úřad o ukončení jeho platnosti,
zanikne-li účel, pro který bylo územní rozhodnutí vydáno.
(3) Dobu platnosti územního rozhodnutí může stavební úřad
prodloužit na žádost navrhovatele, pokud byla podána před
uplynutím lhůty.
(4) Územní rozhodnutí je závazné i pro právní nástupce jeho
navrhovatele a ostatních účastníků územního řízení.
§ 41
Změna územního rozhodnutí
(1) Stavební úřad může z podnětu navrhovatele nahradit územní
rozhodnutí, které je v právní moci, novým územním rozhodnutím,
jestliže se změnila územně plánovací dokumentace nebo jiné
podklady pro územní rozhodnutí nebo podmínky v území. Za stejných
okolností může stavební úřad nahradit územní rozhodnutí, které
vydal z vlastního podnětu.
(2) Stavební úřad projedná návrh na změnu územního rozhodnutí
s účastníky řízení v rozsahu, v jakém se změna přímo dotýká jejich
práv, právem chráněných zájmů nebo povinností, a s dotčenými
orgány státní správy v rozsahu, v jakém se změna dotýká zájmů
chráněných těmito orgány podle zvláštních předpisů.
(3) Stavební úřad může z rozhodnutí o chráněném území,
o ochranném pásmu a o stavební uzávěře v odůvodněných případech
a po dohodě s dotčenými orgány státní správy povolit výjimku ze
stavebního zákazu nebo z omezení některých činností v území.
§ 42
Oznámení územního rozhodnutí
(1) Územní rozhodnutí se účastníkům oznamuje doručením
písemného vyhotovení.
(2) Veřejnou vyhláškou se oznámí územní rozhodnutí o umístění
liniové stavby, a v odůvodněných případech též o umístění stavby
zvlášť rozsáhlé, s velkým počtem účastníků řízení, jakož
i rozhodnutí o využití území, rozhodnutí o chráněném území nebo
o ochranném pásmu a rozhodnutí o stavební uzávěře, týká-li se
rozsáhlého území. Doručení se provede vyvěšením územního
rozhodnutí po dobu 15 dnů způsobem v místě obvyklým. Poslední den
této lhůty je dnem doručení.
(3) Odkladný účinek odvolání proti územnímu rozhodnutí nelze
vyloučit.
ČÁST DRUHÁ
Stavební řád
ODDÍL 1
Oprávnění k projektové
a inženýrské činnosti a
k provádění staveb
§ 43
zrušen
§ 44
Oprávnění k provádění staveb
(1) Stavbu a její změnu může provádět jen právnická osoba
nebo fyzická osoba oprávněná k provádění stavebních nebo
montážních prací jako předmětu své činnosti podle zvláštních
předpisů;2) při provádění stavby musí být zabezpečeno odborné
vedení realizace stavby [§ 46a odst. 1 a § 46a odst. 3 písm. b)].
(2) Jednoduché stavby a jejich změny, s výjimkou staveb
uvedených v § 139b odst. 5 písm. b), c) a d), včetně jejich změn,
může stavebník provádět sám pro sebe svépomocí, jestliže zabezpečí
odborné vedení jejich realizace oprávněnou osobou [§ 46a odst. 1,
odst. 3 písm. b)].
(3) Jednoduché stavby uvedené v § 139b odst. 5 písm.
b), c) a d), drobné stavby, změny těchto staveb a udržovací práce
na stavbě může stavebník provádět sám pro sebe svépomocí, jestliže
zabezpečí odborný dozor nad prováděním stavby osobou, která má
odborné vysokoškolské nebo středoškolské vzdělání stavebního nebo
architektonického směru a alespoň tři roky praxe v oboru, (dále
jen "kvalifikovaná osoba"), pokud sám není odborně způsobilý dozor
provádět.
ODDÍL 2
Zvláštní způsobilost k některým
činnostem ve výstavbě
§ 45
zrušen
§ 46
zrušen
§ 46a
Vybrané činnosti ve výstavbě
(1) Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu
veřejných zájmů ve výstavbě (dále jen "vybrané činnosti ve
výstavbě"), mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly
oprávnění k výkonu těchto činností podle zvláštního předpisu.2a)
(2) Právnické osoby mohou vykonávat vybrané činnosti ve
výstavbě, jen pokud zabezpečí jejich výkon osobami uvedenými
v odstavci 1.
(3) Za vybrané činnosti se pro účely tohoto zákona považují
a) projektová činnost, kterou se rozumí zpracování územně
plánovací dokumentace a dále zpracování dokumentace staveb pro
vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení, včetně
statických a dynamických výpočtů konstrukcí staveb. S výjimkou
staveb pro bydlení, staveb podzemních, opěrných zdí a změn
těchto staveb se za vybrané činnosti nepovažuje zpracování
dokumentace drobných staveb a jednoduchých staveb a jejich
změn; dokumentaci těchto staveb zpracovává kvalifikovaná osoba,
b) vedení realizace staveb, s výjimkou vedení realizace
jednoduchých staveb uvedených v § 139b odst. 5 písm.
b), c) a d), drobných staveb a změn těchto staveb.
(4) Osoby, jejichž odborná způsobilost byla ověřena,2a) jsou
povinny při své odborné činnosti chránit veřejné zájmy.
§ 46b
(1) Osoba vykonávající činnost uvedenou v § 46a odst. 3 písm.
a) (dále jen "projektant") odpovídá za správnost, úplnost
a proveditelnost zpracované projektové dokumentace. Statický
výpočet musí být zpracován v takové formě, aby byl
kontrolovatelný. Projektant odpovídá za správnost a úplnost
zpracování konceptu a návrhu územně plánovací dokumentace.
Projektant je povinen přizvat ke zpracování dílčích částí
projektové dokumentace další oprávněné projektanty s příslušnou
specializací, není-li způsobilý některou část projektové
dokumentace zpracovat sám.
(2) Osoba, která vede realizaci stavby, je v rozsahu předmětu
svého podnikání (činnosti) odpovědná za řádné provedení prací
v souladu s dokumentací ověřenou stavebním úřadem ve stavebním
řízení, za dodržení podmínek stavebního povolení, povinností
k ochraně života a zdraví osob a bezpečnosti práce vyplývajících
z ostatních právních předpisů. Nemá-li osoba, která vede realizaci
stavby, pro jednotlivé druhy prací odbornou způsobilost
v příslušném oboru, je povinna přizvat jinou odborně způsobilou
osobu.2a)
ODDÍL 3
Výrobky pro stavbu
§ 47
(1) Pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové
výrobky a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti
stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném
provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splňuje
požadavky na mechanickou pevnost a stabilitu, požární bezpečnost,
hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při
užívání (včetně užívání osobami s omezenou schopností pohybu
a orientace), ochranu proti hluku a na úsporu energie a ochranu
tepla.
(2) Vlastnosti výrobků pro stavbu mající rozhodující význam
pro výslednou kvalitu stavby musí být ověřeny podle zvláštních
předpisů3) z hledisek uvedených v odstavci 1.
§ 48
zrušen
§ 49
zrušen
§ 50
zrušen
§ 51
zrušen
§ 52
zrušen
§ 53
zrušen
ODDÍL 4
Povolování staveb, změn staveb a udržovacích prací
Stavby, jejich změny a udržovací práce
§ 54
Stavby, jejich změny a udržovací práce na nich lze provádět
jen podle stavebního povolení nebo na základě ohlášení stavebnímu
úřadu.
§ 55
(1) Stavební povolení se vyžaduje, pokud tento zákon
a prováděcí předpisy k němu nebo zvláštní předpisy nestanoví jinak,
u staveb všeho druhu bez zřetele na jejich stavebně technické
provedení, účel a dobu trvání; stavební povolení se vyžaduje též
u změn dokončených staveb.
(2) Ohlášení stavebnímu úřadu postačí
a) u drobných staveb,
b) u stavebních úprav, kterými se nemění vzhled stavby, nezasahuje
se do nosných konstrukcí stavby, nemění se způsob užívání
stavby.
(3) Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují udržovací práce,
jejichž provedení by mohlo ovlivnit stabilitu stavby, požární
bezpečnost stavby, její vzhled nebo životní prostředí, a všechny
udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou.
§ 56
Stavební povolení ani ohlášení se nevyžaduje
a) u důlních děl, důlních staveb pod povrchem a staveb
v povrchových lomech a skrývkách, pokud podléhají schvalování
a dozoru orgánů státní báňské správy podle horních
předpisů,
b) u nadzemních a podzemních vedení telekomunikační sítě včetně
opěrných a vytyčovacích bodů a u telefonních budek, s výjimkou
nosných konstrukcí anténních systémů (včetně anténních
systémů) o celkové výšce nad 15 m,
c) u krátkodobých přenosných zařízení, jako prodejní stánky,
konstrukce a zařízení pro slavnostní výzdobu a osvětlení
budov,
d) u scénických staveb pro film a televizi,
e) u geodetických dřevěných a přenosných měřických věží, signálů
a pyramid,
f) u konstrukcí chmelnic a vinic,
g) u stavebních úprav elektrických vedení bez omezení napětí
a stavebních úprav nadzemních a podzemních vedení
telekomunikační sítě, pokud se nemění jejich trasa,
h) u stavebních úprav vnitřních telekomunikačních rozvodů,
i) u udržovacích prací, u nichž není předepsáno ohlášení podle
§ 55 odst. 3,
j) u staveb do 20 m2 zastavěné plochy a 4 m výšky, pokud jsou
součástí nebo příslušenstvím vedení telekomunikační sítě,
k) u nosných konstrukcí anténních systémů (včetně anténních
systémů) do celkové výšky 15 m.
§ 57
Ohlášení stavebnímu úřadu
(1) Stavebník [§ 139 písm. d)] drobných staveb, stavebních
úprav a udržovacích prací uvedených v § 55 odst. 2 a 3 je povinen
jejich provedení předem písemně ohlásit stavebnímu úřadu. Stavební
úřad může stanovit, že ohlášenou drobnou stavbu, stavební úpravu
nebo udržovací práce lze provést jen na základě stavebního
povolení.
(2) Ohlášenou drobnou stavbu, stavební úpravu a udržovací
práce může stavebník provést jen na základě písemného sdělení
stavebního úřadu, že proti jejich provedení nemá námitek. Pokud
toto sdělení nebude stavebníkovi oznámeno do 30 dnů ode dne
ohlášení anebo stavební úřad v téže lhůtě nestanoví, že ohlášená
drobná stavba, stavební úprava či udržovací práce podléhá
stavebnímu povolení, může ji stavebník provést.
(3) Za den ohlášení se považuje den, kdy ohlášení bylo podáno
u stavebního úřadu.
(4) Mají-li být prováděny stavební úpravy nebo udržovací
práce na stavbě, která je kulturní památkou, přiloží stavebník
k jejich ohlášení stavebnímu úřadu stanovisko orgánu státní
památkové péče. Totéž se týká objektů na územích vyhlášených
ochranných pásem a chráněných území podle příslušného zákona.3a)
§ 58
Žádost o stavební povolení
(1) Žádost o stavební povolení spolu s předepsanou
dokumentací podává stavebník u stavebního úřadu.
(2) Stavebník musí prokázat, že je vlastníkem pozemku nebo
stavby anebo že má k pozemku či stavbě jiné právo, které jej
opravňuje zřídit na pozemku požadovanou stavbu, provést změnu
stavby anebo udržovací práce na ní.
(3) Jde-li o stavební úpravu, nástavbu nebo udržovací práce
na stavbě, může být stavebníkem právnická nebo fyzická osoba,
která je nájemcem stavby, předloží-li o tom písemnou dohodu
s vlastníkem stavby.
(4) Stavebník podzemních staveb podléhajících tomuto zákonu
neprokazuje vlastnické nebo jiné právo k pozemku či stavbě na něm,
jde-li o stavby, které funkčně ani svou konstrukcí nesouvisejí se
stavbami na pozemku ani s provozem na něm a které ani jinak
nemohou mít vliv na využití pozemku k účelu, pro který je určen.
(5) Žádá-li stavebník o povolení stavby, která má zčásti
spočívat na stavbě ve vlastnictví jiné osoby, musí připojit
k žádosti o povolení stavby písemnou smlouvu o zřízení věcného
břemene uzavřenou s vlastníkem stavby, na jejíž části má spočívat;
totéž platí i v případech, kdy se obě stavby mají provádět
současně.
§ 59
Účastníci stavebního řízení
(1) Účastníky stavebního řízení jsou
a) stavebník,
b) osoby, které mají vlastnická nebo jiná práva k pozemkům
a stavbám na nich, včetně osob, které mají vlastnická nebo jiná
práva k sousedním pozemkům a stavbám na nich, a tato práva
mohou být stavebním povolením přímo dotčena,
c) další osoby, kterým zvláštní zákon toto postavení přiznává,1b)
nejedná-li se o stavební řízení vedené podle § 137a odst. 3.
(2) U staveb prováděných svépomocí je účastníkem stavebního
řízení též osoba, která na návrh stavebníka bude odborně vést
realizaci stavby nebo vykonávat odborný dozor (§ 44 odst. 2 a 3).
(3) Stavební úřad může ke stavebnímu řízení přizvat i jiné
osoby, zejména projektanta a zhotovitele stavby; ty však nejsou
účastníky stavebního řízení.
(4) Účastníky stavebního řízení nejsou nájemci bytů
a nebytových prostor.
Stavební řízení
§ 60
(1) Neposkytuje-li předložená žádost o stavební povolení,
zejména dokumentace, dostatečný podklad pro posouzení navrhované
stavby nebo udržovacích prací na ní, nebo nejsou-li v dokumentaci
dodrženy podmínky územního rozhodnutí, vyzve stavební úřad
stavebníka, aby žádost v přiměřené lhůtě doplnil, popřípadě aby ji
uvedl do souladu s podmínkami územního rozhodnutí, a upozorní jej,
že jinak stavební řízení zastaví.
(2) Stavební úřad zastaví stavební řízení, jestliže
dokumentace nebyla zpracována oprávněnou osobou, popřípadě
stavebník nedoplnil žádost ve lhůtě stanovené podle odstavce 1
nebo neuvedl dokumentaci do souladu s podmínkami územního
rozhodnutí.
(3) Stavební úřad zastaví též stavební řízení, nebude-li
dokumentace stavby zajišťovat podmínky pro její užívání osobami
s omezenou schopností pohybu a orientace 1a) a nebude-li
dokumentace ve lhůtě podle § 60 odst. 1 doplněna.
§ 61
(1) Stavební úřad oznámí zahájení stavebního řízení dotčeným
orgánům státní správy a všem známým účastníkům a nařídí ústní
jednání spojené s místním šetřením. Současně upozorní účastníky,
že své námitky mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak
že k nim nebude přihlédnuto. K připomínkám a námitkám, které byly
nebo mohly být uplatněny v územním řízení nebo při projednávání
regulačního plánu, jakož i územního plánu zóny nebo územního
projektu zóny, se nepřihlíží.
(2) Od místního šetření, popřípadě též od ústního jednání,
může stavební úřad upustit, jsou-li mu dobře známy poměry
staveniště a žádost poskytuje dostatečný podklad pro posouzení
navrhované stavby.
(3) Stavební úřad oznámí účastníkům zahájení stavebního
řízení nejméně 7 dní před konáním místního šetření, popřípadě
ústního jednání. Upustí-li stavební úřad od ústního jednání, určí
do kdy mohou účastníci uplatnit námitky, a upozorní je, že
k později podaným námitkám nebude přihlédnuto; určená lhůta nesmí
být kratší než sedm dní.
(4) U liniových staveb nebo v odůvodněných případech též
u staveb zvlášť rozsáhlých, s velkým počtem účastníků řízení,
stavební úřad uvědomí účastníky o zahájení stavebního řízení
veřejnou vyhláškou nejméně 15 dní před konáním místního šetření,
popřípadě ústního jednání, a nekoná-li se ústní jednání, před
uplynutím lhůty stanovené podle odstavce 3.
(5) Obec a dotčené orgány státní správy uvědomí stavební úřad
vždy jednotlivě. Dotčené orgány jsou povinny sdělit své stanovisko
ve stejné lhůtě, ve které mohou uplatnit své námitky účastníci
řízení.
(6) Pokud dotčený orgán státní správy, jehož rozhodnutí nebo
opatření vyžadované zvláštním předpisem bylo k projektové
dokumentaci připojené k žádosti o stavební povolení získáno před
oznámením zahájení stavebního řízení, nesdělí ve stanovené lhůtě
stanovisko k navrhované stavbě, platí, že z hlediska jím
sledovaných veřejných zájmů se stavbou souhlasí.
§ 62
(1) Ve stavebním řízení stavební úřad přezkoumá zejména, zda
a) dokumentace splňuje podmínky územního rozhodnutí,
b) dokumentace splňuje požadavky týkající se veřejných
zájmů, především ochrany životního prostředí, ochrany zdraví
a života, a odpovídá obecným technickým požadavkům na výstavbu
a zvláštnímu předpisu,1a)
c) je zajištěna komplexnost a plynulost výstavby, zda je
zajištěno včasné vybudování technického, občanského nebo
jiného vybavení potřebného k řádnému užívání,
d) bude stavba prováděna oprávněnou právnickou osobou nebo
fyzickou osobou podnikající podle zvláštních předpisů nebo zda
je u staveb a prací na nich, které budou provádět právnické
osoby nebo fyzické osoby podnikající podle zvláštních předpisů
samy pro sebe nebo které budou prováděny svépomocí (§ 44 odst.
2 a 3), zajištěno odborné vedení a provádění stavby nebo je
zajištěn odborný dozor.
(2) Má-li být stavba užívána jako provozovna, zkoumá stavební
úřad z hledisek uvedených v odstavci 1 písm. b) i účinky budoucího
provozu; technicko-ekonomickou úroveň projektu technologického
zařízení nepřezkoumává.
(3) Stavební úřad ve stavebním řízení zajistí vzájemný soulad
předložených stanovisek dotčených orgánů státní správy
vyžadovaných zvláštními předpisy a posoudí vyjádření účastníků
řízení a jejich námitky.
(4) Jestliže by uskutečněním nebo užíváním stavby mohly být
ohroženy zájmy chráněné stavebním zákonem, předpisy vydanými
k jeho provedení a zvláštními předpisy, stavební úřad žádost
o stavební povolení zamítne.
§ 63
zrušen
§ 64
(1) S orgány státní správy a s účastníky, jejichž stanoviska
a vyjádření k dokumentaci předložené při stavebním řízení byla
opatřena před jeho zahájením, omezí stavební úřad projednání
žádosti podle míry, v jaké byly jejich požadavky splněny.
(2) Stavební řízení o liniových stavbách, k nimž byla před
stavebním řízením opatřena kladná vyjádření účastníků řízení,
omezí stavební úřad v části trasy, která probíhá nezastavěným
územím, na zajištění souladu stanovisek dotčených orgánů státní
správy a na zjištění, zda žádost odpovídá podmínkám územního
rozhodnutí.
§ 65
Se stavebním řízením se spojují, pokud to nevylučuje povaha
věci nebo nestanoví-li zvláštní předpisy jinak, i jiná řízení
nutná k uskutečnění stavby.
Stavební povolení
§ 66
Ve stavebním povolení stanoví stavební úřad závazné podmínky
pro provedení a užívání stavby a rozhodne o námitkách účastníků
řízení. Stavební úřad zabezpečí stanovenými podmínkami zejména
ochranu veřejných zájmů při výstavbě a při užívání stavby,
komplexnost stavby, dodržení obecných technických požadavků na
výstavbu, popřípadě jiných předpisů a technických norem,
a dodržení požadavků stanovených dotčenými orgány státní správy
, především vyloučení nebo omezení negativních účinků stavby
a jejího užívání na životní prostředí.
§ 67
Stavební povolení pozbývá platnost, jestliže stavba nebyla
zahájena do dvou let ode dne, kdy nabylo právní moci, pokud
stavební úřad v odůvodněných případech nestanovil pro zahájení
stavby delší lhůtu.
§ 68
(1) Stavební úřad může na žádost stavebníka v odůvodněných
případech povolit změnu stavby ještě před jejím dokončením.
(2) V rozsahu, v jakém se změna dotýká práv, právem
chráněných zájmů nebo povinností účastníků stavebního řízení,
jakož i zájmů chráněných dotčenými orgány státní správy, projedná
stavební úřad žádost a vydá rozhodnutí, jímž buď změnu stavby
povolí, přičemž rozhodne i o případných námitkách účastníků
a stanoví podle potřeby další závazné podmínky, nebo žádost
zamítne. Na řízení o změně se vztahují přiměřeně ustanovení
o stavebním řízení.
(3) Závaznou podmínkou podle předchozího odstavce je u staveb
občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností
zajištění přístupu a užívání osobám s omezenou schopností
pohybu a orientace.1a)
§ 69
(1) Stavební povolení a rozhodnutí o prodloužení jeho
platnosti se oznámí stejným způsobem jako zahájení stavebního
řízení a vyrozumění o ústním jednání; tato rozhodnutí, týkající se
jednoduchých a drobných staveb, se oznámí též orgánům státní
správy, které si vyhradily posouzení dokumentace.
(2) Oznamuje-li se stavební povolení veřejnou vyhláškou,
vyvěsí se stavební povolení po dobu 15 dnů způsobem v místě
obvyklým. Poslední den této lhůty je dnem doručení.
§ 70
Stavební povolení a rozhodnutí o prodloužení jeho platnosti
jsou závazná i pro právní nástupce účastníků řízení.
ODDÍL 5
Terénní úpravy, práce a zařízení
§ 71
(1) Povolení stavebního úřadu vyžadují, pokud k tomu nejsou
příslušny podle zvláštních předpisů jiné orgány, terénní úpravy,
kterými se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry
a dále též těžební a jim podobné a s nimi související práce,
nejedná-li se o činnost prováděnou hornickým způsobem.4) Povolení
se nevydává, jestliže stavební úřad v územním rozhodnutí od jeho
vydání upustil.
(2) Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují informační, reklamní
a propagační zařízení (dále jen "zařízení") o ploše větší než 0,6
m2, která jsou umísťována na pozemku nebo stavbě a jsou viditelná
z veřejných prostorů. Zařízení v obvodu dráhy4a) podléhá souhlasu
speciálního stavebního úřadu.
(3) Umísťování reklamních a propagačních zařízení na
stavbách, které jsou kulturní památkou, a v jejich prostorech je
možné pouze se souhlasem příslušného orgánu památkové péče.
(4) Ohlášené zařízení lze provést jen na základě písemného
sdělení stavebního úřadu, že proti jeho provedení nemá námitek.
Stavební úřad může stanovit, že zařízení lze provést jen na
základě povolení; má-li být zařízení umístěno v ochranném pásmu
pozemní komunikace, stavební úřad stanoví, že zařízení lze provést
jen na základě povolení.
(5) Ohlášení se nevyžaduje u označení budov státních nebo
samosprávných orgánů a jiných veřejných institucí, veřejně
prospěšných staveb, u návěstí v zájmu veřejné bezpečnosti
a pořádku, u uličních, požárních, dopravních a vodohospodářských
značek, u označení zvláště chráněných území, geodetických bodů,
veřejných telefonních automatů, hovoren a stanic apod. Ohlášení se
nevyžaduje též u označení budov právnických osob a fyzických osob
podnikajících podle zvláštních předpisů.
(6) Obec může obecně závaznou vyhláškou vydanou v samostatné
působnosti stanovit své požadavky pro umísťování zařízení ve svém
územním obvodu z hlediska místních podmínek.
§ 72
K podání žádosti o povolení nebo k ohlášení terénních úprav,
prací a zařízení podle § 71 je oprávněn vlastník pozemku nebo
stavby anebo ten, kdo prokáže jiné právo k použití pozemku nebo
stavby pro požadovaný účel.
§ 73
Na řízení o povolení terénních úprav, prací a zařízení podle
§ 71 odst. 1 a 4 se vztahují přiměřeně ustanovení oddílu 4.
§ 74
zrušen
ODDÍL 6
Vytyčování staveb
§ 75
(1) Před zahájením stavby, přístavby, terénních úprav
a těžebních prací na povrchu musí stavebník zajistit vytyčení
prostorové polohy odborně způsobilými osobami. Výsledky vytyčení
musí být ověřeny úředně oprávněnými zeměměřickými inženýry.8)
(2) Způsob vytyčení prostorové polohy jednoduchých a drobných
staveb, terénních úprav a těžebních prací na povrchu stanoví
obecně závazný právní předpis.
(3) Vytyčování se provádí podle vytyčovacích výkresů
v souladu s územním rozhodnutím a stavebním povolením.
ODDÍL 7
Užívání staveb
Kolaudace staveb
§ 76
(1) Dokončenou stavbu, popřípadě její část schopnou
samostatného užívání nebo tu část stavby, na které byla provedena
změna nebo udržovací práce (dále v oddílu 7 jen "stavba"), pokud
tyto stavby vyžadovaly stavební povolení, lze užívat jen na
základě kolaudačního rozhodnutí.
(2) Dokončené terénní úpravy, těžební a jim podobné nebo
s nimi související práce, jakož i informační, reklamní
a propagační zařízení se kolaudují pouze v případě, že to stavební
úřad stanovil při jejich povolení.
§ 77
Kolaudační řízení provádí stavební úřad, který vydal stavební
povolení nebo povolil terénní úpravy, těžební a jim podobné nebo
s nimi související práce, jakož i informační, reklamní
a propagační zařízení.
§ 78
(1) Účastníky kolaudačního řízení jsou
a) stavebník,
b) vlastník stavby,
c) uživatel (provozovatel), je-li v době zahájení řízení znám,
d) vlastník pozemku, na kterém je kolaudovaná stavba umístěna,
pokud jeho vlastnické právo může být kolaudačním rozhodnutím
přímo dotčeno.
(2) Sloučí-li stavební úřad s kolaudačním řízením řízení
o změně dokumentace ověřené ve stavebním řízení, jsou účastníky
řízení i ti účastníci stavebního řízení, jichž by se změna mohla
dotknout.
§ 79
(1) Kolaudační řízení se zahajuje na návrh stavebníka. Návrh
může podat i budoucí uživatel (provozovatel), musí však stavebnímu
úřadu předložit písemnou dohodu se stavebníkem o užívání stavby.
(2) Návrh na kolaudaci stavby se podává písemně. V návrhu
musí být uveden předpokládaný termín dokončení stavby.
§ 80
(1) Stavební úřad oznámí účastníkům řízení a dotčeným orgánům
státní správy zahájení kolaudačního řízení nejméně 7 dnů před
ústním jednáním spojeným s místním šetřením. U liniových staveb
s velkým počtem účastníků řízení stavební úřad uvědomí účastníky
o zahájení kolaudačního řízení veřejnou vyhláškou nejméně 15 dní
před konáním místního šetření.
(2) V oznámení o zahájení kolaudačního řízení upozorní
stavební úřad účastníky a dotčené orgány státní správy, že námitky
a stanoviska mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak
že k nim nebude přihlédnuto.
(3) Je-li to účelné, přizve stavební úřad ke kolaudačnímu
řízení projektanta, popřípadě zhotovitele stavby.
§ 81
(1) V kolaudačním řízení stavební úřad zejména zkoumá, zda
byla stavba provedena podle dokumentace ověřené stavebním úřadem
ve stavebním řízení a zda byly dodrženy podmínky stanovené
v územním rozhodnutí a ve stavebním povolení. Dále zkoumá, zda
skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat
veřejné zájmy, především z hlediska ochrany života a zdraví osob,
životního prostředí, bezpečnosti práce a technických zařízení.
(2) Dojde-li během provádění stavby ke změně státních
technických norem nebo jiných technických předpisů, podle nichž
byla zpracována projektová dokumentace, přihlíží k nim stavební
úřad jen tehdy, pokud se jejich ustanovení vztahují i na stavby
projektované a prováděné před jejich účinností.
(3) Zjistí-li stavební úřad při kolaudačním řízení na stavbě
závady bránící jejímu užívání, zejména nejsou-li splněny podmínky
územního rozhodnutí a stavebního povolení k zabezpečení užívání
staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace,1a)
stanoví lhůtu pro jejich odstranění a přeruší řízení.
(4) S kolaudačním řízením může být spojeno řízení o změně
stavby (§ 68), pokud se skutečné provedení podstatně neodchyluje
od dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení.
§ 82
(1) Kolaudačním rozhodnutím se povoluje užívání stavby
k určenému účelu, a je-li to zapotřebí, stanoví se podmínky pro
užívání stavby.
(2) V kolaudačním rozhodnutí může stavební úřad stanovit
podmínky vyplývající z obecných technických požadavků na výstavbu,
odstranění drobných nedostatků skutečného provedení stavby
zjištěných při kolaudačním řízení a určit přiměřenou lhůtu
k jejich odstranění. Může tak učinit pouze v případě, že jde
o nedostatky, které neohrožují zdraví a bezpečnost osob a nebrání
ve svém souhrnu řádnému a nerušenému užívání stavby k určenému
účelu; jinak kolaudační rozhodnutí nevydá.
(3) Má-li být stavba užívána jako provozovna, je kolaudační
rozhodnutí zároveň osvědčením, že provozovna je způsobilá
k provozu.
(4) Kolaudační rozhodnutí se oznámí stejným způsobem, jakým
bylo oznámeno zahájení kolaudačního řízení.
§ 83
Stavební úřad může na žádost stavebníka vydat časově omezené
povolení k předčasnému užívání stavby i před jejím úplným
dokončením, pokud to nemá podstatný vliv na uživatelnost stavby
a předčasné užívání neohrožuje bezpečnost a zdraví osob. Stavebník
musí k žádosti připojit dohodu se zhotovitelem stavby obsahující
sjednané podmínky předčasného užívání. Nejpozději do 15 dnů po
dokončení stavby je stavebník nebo budoucí uživatel povinen podat
stavebnímu úřadu návrh na kolaudaci stavby.
§ 84
U staveb právnických osob nebo fyzických osob podnikajících
podle zvláštních předpisů, kde komplexní vyzkoušení přechází
plynule do zkušebního provozu, může být zkušební provoz zahájen se
souhlasem stavebního úřadu před vydáním kolaudačního rozhodnutí.
Je-li pro posouzení způsobilosti stavby k užívání třeba zhodnotit
průběh zkušebního provozu nebo jeho časového úseku, rozhodne
stavební úřad v dohodě s dotčenými orgány státní správy
o prozatímním užívání stavby ke zkušebnímu provozu a stanoví pro
něj podmínky. Po ukončení a vyhodnocení zkušebního provozu nebo
jeho časového úseku vydá stavební úřad na návrh stavebníka nebo
uživatele stavby kolaudační rozhodnutí.
§ 85
Změna v užívání stavby
(1) Stavbu lze užívat jen k účelu určenému v kolaudačním
rozhodnutí, popřípadě ve stavebním povolení. Změny ve způsobu
užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve způsobu nebo
podstatném rozšíření výroby, popřípadě činnosti, která by mohla
ohrozit zdraví a život nebo životní prostředí, jsou přípustné jen
na základě rozhodnutí stavebního úřadu o změně v užívání stavby;
na řízení se vztahují přiměřeně ustanovení § 76 až 84.
(2) Změnu v užívání stavby, která je spojena se změnou
stavby, projedná stavební úřad ve stavebním řízení a po jejím
dokončení provede kolaudaci změny stavby.
(3) Změna v užívání stavby nemůže být povolena, pokud je
v rozporu se závaznou částí územně plánovací dokumentace.
ODDÍL 8
Údržba staveb a jejich
odstraňování
§ 86
Údržba stavby
(1) Vlastník stavby je v souladu s dokumentací ověřenou
stavebním úřadem a s rozhodnutím stavebního úřadu (stavební
povolení, kolaudační rozhodnutí) povinen udržovat stavbu v dobrém
stavebním stavu, tak aby nevznikalo nebezpečí požárních
a hygienických závad, aby nedocházelo k jejímu znehodnocení nebo
ohrožení jejího vzhledu a aby se co nejvíce prodloužila její
uživatelnost.
(2) Neprovádí-li vlastník řádně údržbu stavby, může mu
stavební úřad nařídit, aby v určené lhůtě a za stanovených
podmínek zjednal nápravu. Uživatelé bytů a nebytových prostor jsou
povinni umožnit provedení nařízené údržby stavby.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí přiměřeně i pro terénní
úpravy, práce a zařízení podle tohoto zákona.
§ 87
Nezbytné úpravy
(1) Vyžaduje-li to veřejný zájem z důvodů hygienických,
bezpečnostních, požárních, provozních, ohrožení životního
prostředí a estetických, nařídí stavební úřad provedení nezbytných
úprav na stavbě vlastníku stavby nebo na stavebním pozemku
vlastníku tohoto pozemku. Nařízené úpravy je vlastník stavby nebo
pozemku povinen provést na svůj náklad.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně i pro terénní
úpravy, práce a zařízení podle tohoto zákona.
(3) Nevyžaduje-li nezbytná úprava, která má být nařízena,
dokumentaci nebo jiné podklady, uloží stavební úřad vlastníku
stavby nebo stavebního pozemku provedení úpravy a stanoví rozsah,
způsob, podmínky a lhůtu jejich provedení.
(4) Vyžaduje-li provedení nezbytné úpravy dokumentaci nebo
jiné podklady, uloží stavební úřad vlastníku stavby nebo
stavebního pozemku jejich předložení ve stanovené lhůtě a rozsahu;
nesplní-li vlastník tuto povinnost, opatří stavební úřad potřebnou
dokumentaci nebo jiné podklady na jeho náklad. Po jejich
předložení (opatření) stavební úřad nařídí nezbytnou úpravu
a stanoví podmínky a lhůtu jejího provedení. Stavbu nebo její
část, ve které byly dokončeny nařízené nezbytné úpravy, lze užívat
jen na základě kolaudačního rozhodnutí, pokud stavební úřad od
jejich kolaudace neupustil.
Odstraňování staveb
§ 88
(1) Stavební úřad nařídí vlastníku stavby nebo zařízení
odstranění
a) závadné stavby ohrožující život nebo zdraví osob, pokud ji
nelze hospodárně opravit,
b) stavby nebo zařízení postavené bez stavebního povolení či
ohlášení nebo v rozporu s ním. Odstranění stavby se nenařídí,
pokud stavebník prokáže, že stavba je v souladu s veřejným
zájmem, zejména s územně plánovací dokumentací, cíli a záměry
územního plánování, obecnými technickými požadavky na
výstavbu, technickými požadavky na stavby a zájmy chráněnými
zvláštními předpisy a jestliže stavebník v řízení o odstranění
stavby podá žádost o její dodatečné povolení a předloží
podklady a doklady vyžádané stavebním úřadem v jím stanovené
lhůtě a v rozsahu jako k žádosti o stavební povolení,
c) stavby, k níž bylo stavební povolení zrušeno (§ 102 odst. 4),
d) dočasné stavby, u níž uplynula stanovená doba jejího trvání
nebo pominul účel, pro který byla zřízena.
(2) Zjistí-li stavební úřad v průběhu stavebního řízení, že
stavba již byla zahájena bez stavebního povolení, řízení zastaví
a bude postupovat podle odstavce 1 písm. b).
(3) Podá-li stavebník proti rozhodnutí o odstranění zařízení
vydanému podle § 88 odst. 1 písm. b) odvolání, předmětné zařízení
nemůže být provozováno a reklamy budou odstraněny nebo zcela
zakryty tak, aby nebyly viditelné. Nesplní-li majitel zařízení
tuto povinnost, vykoná ji stavební úřad na náklady vlastníka sám.
(4) K odstranění stavby, pokud nebylo nařízeno, je třeba
povolení stavebního úřadu. O povolení může žádat vlastník stavby.
(5) Povolení stavebního úřadu se nevyžaduje k odstranění
zařízení staveniště, jehož dočasnost byla omezena ve stavebním
povolení na dobu trvání výstavby, a k odstranění staveb
a zařízení, jež nepodléhají stavebnímu povolení. U drobných staveb
[§ 55 odst. 2 písm. a)], informačních, reklamních a propagačních
zařízení postačí ohlášení lhůty, do kdy budou odstraněny.
(6) Vlastník zařízení staveniště projedná předem se stavebním
úřadem možnost dalšího využití zařízení staveniště, jestliže po
dokončení výstavby je možné využít je pro jiné účely. Podle
výsledku projednání buď předloží stavebnímu úřadu návrh na změnu
účelu užívání, popřípadě stavební úpravy, nebo zařízení staveniště
po dokončení výstavby odstraní.
§ 89
(1) Náklady na odstranění stavby nese její vlastník. Stavební
úřad může rozhodnout, že část skutečných nákladů na odstranění
stavby uhradí vlastník podle míry své odpovědnosti za stav stavby,
a zbylá část se uhradí z prostředků na státní stavební příspěvek.
(2) Vlastník odstraňované stavby odpovídá za škodu vzniklou
na sousedních stavbách nebo pozemku, pokud nebyla vyvolána jejich
závadným stavem. Náklady zabezpečovacích prací, které je nutno
souběžně provést pro závadný stav sousední stavby, nese vlastník
této stavby.
§ 90
(1) Řízení o odstranění stavby provádí stavební úřad, který
by byl příslušný vydat pro stavbu stavební povolení.
(2) V rozhodnutí, jímž se nařizuje nebo povoluje odstranění
stavby, stanoví stavební úřad podmínky pro zajištění nezbytné
dokumentace odstraňované stavby, pro odborné vedení prací
a bezpečnosti včetně okolních staveb, dále podmínky vyplývající
z obecných technických požadavků na výstavbu a podmínky pro
archivování dokumentace.
(3) Jestliže o odstranění stavby rozhodl soud, stavební úřad
stanoví pouze podmínky podle odstavce 2.
§ 91
Jsou-li závadným stavem stavby bezprostředně ohroženy životy
osob a není-li možno stavbu zachovat, může stavební úřad výjimečně
vydat ústní příkaz k odstranění stavby a zabezpečit odstranění
stavby bez projednání s vlastníky stavby. Stavební úřad nejpozději
do 3 dnů oznámí písemně rozhodnutí vlastníku stavby a důvody, pro
které byl příkaz vydán, a rozhodne o úhradě nákladů na odstranění
stavby.
§ 92
(1) Rozhoduje-li stavební úřad o odstranění památkově
chráněné stavby, opatří si předem souhlas příslušného orgánu
státní památkové péče. Obdobně si stavební úřad opatří souhlas
orgánu uvedeného ve zvláštních předpisech, je-li to v nich přímo
stanoveno.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na vydání příkazu
k odstranění stavby podle § 91; stavební úřad však oznámí orgánům
uvedeným v odstavci 1 důvody, které vedly k vydání příkazu
k odstranění stavby, pokud možno ještě před započetím
odstraňovacích prací.
§ 93
(1) Stavební úřad zjednoduší postup podle § 88 až 92 při
odstraňování provedených změn staveb, terénních úprav, těžebních
a jim podobných nebo s nimi souvisejících prací, jakož
i informačních, reklamních a propagačních zařízení.
(2) Stavební úřad nařídí odstranění informačních, reklamních
a propagačních zařízení, jestliže splnila účel, pro který byla
povolena, nebo pro opotřebení přestala sloužit původnímu účelu.
Stavební úřad nařídí odstranění takových zařízení jejich
zřizovateli, popřípadě jeho právnímu nástupci, nebo jejich
uživateli; nelze-li je zjistit, nařídí odstranění tomu, kdo má
vlastnické nebo jiné právo ke stavbě nebo pozemku, na nichž bylo
zařízení umístěno.
§ 94
Nařízení zabezpečovacích prací
(1) Ohrožuje-li stavba svým stavem život nebo zdraví osob,
popřípadě značné národohospodářské nebo kulturní hodnoty,
a není-li nezbytné stavbu ihned odstranit, nařídí stavební úřad
provedení neodkladných zabezpečovacích prací vlastníku stavby.
(2) Hrozí-li nebezpečí z prodlení a nezajistí-li provedení
zabezpečovacích prací vlastník stavby, stavební úřad ve spolupráci
s obcí zajistí jejich okamžité provedení prostřednictvím právnické
osoby nebo fyzické osoby podnikající podle zvláštních předpisů,
která je k provedení prací odborně vybavena; takové osobě může
stavební úřad provedení prací nařídit.
(3) Neodkladné zabezpečovací práce a odstranění stavby se
provádějí na náklad vlastníka stavby. Zajistí-li stavební úřad
provedení prací podle odstavce 2, uhradí náklady s tím spojené
a vymáhá jejich zaplacení na vlastníku stavby obec.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se použijí přiměřeně,
nařizují-li se zabezpečovací práce pro terénní úpravy, práce
a zařízení podle tohoto zákona.
§ 95
Státní stavební příspěvek
(1) Stavební úřad může poskytnout vlastníku stavebního
pozemku nebo stavby na jeho žádost státní stavební příspěvek ke
krytí účelně vynaložených nákladů na provedení nařízených
nezbytných úprav, zabezpečovacích prací nebo odstranění stavby,
pokud byly nařízeny výlučně ve veřejném zájmu a pokud důvodem
takového nařízení nebylo porušení povinností vlastníka stavebního
pozemku nebo stavby.
(2) Stavební úřad si vyhradí vrácení příspěvku, popřípadě
jeho části, pro případ, že dojde k úplatnému převodu stavby, která
byla provedenými pracemi zhodnocena.
(3) Státní stavební příspěvek podle odstavce 1 nelze
poskytnout, je-li možno zajistit úhradu nákladů na provedení
nařízených nezbytných úprav podle jiných právních předpisů.
§ 96
Vyklizení stavby
(1) Je-li stavba v takovém stavu, že bezprostředně ohrožuje
život nebo zdraví osob, nařídí stavební úřad uživatelům stavby
její vyklizení; odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(2) Rozhodnutí o vyklizení stavby podle odstavce 1 lze
oznámit ústně; písemné vyhotovení tohoto rozhodnutí musí být
doručeno neprodleně.
(3) Stavební úřad také nařídí vyklizení stavby, je-li to
nutno k provedení neodkladných zabezpečovacích prací, které sám
nařídil.
(4) Jde-li o stavbu obsahující byty, vyrozumí stavební úřad
obec. Při zajištění bytové náhrady se postupuje přiměřeně podle
zvláštního předpisu.8a)
§ 96a
Rozhodnutí stavebního úřadu vydaná podle § 85, 86, 87, 88,
94 a 96 jsou závazná i pro právní nástupce účastníků řízení.
§ 97
Účastníci řízení
(1) Účastníky řízení podle § 85 až 96 jsou osoby, které mají
vlastnická nebo jiná práva k pozemkům a stavbám na nich, včetně
sousedních pozemků a staveb na nich, a jejichž práva, právem
chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být rozhodnutím přímo
dotčeny, a dále osoby, které na návrh stavebníka budou odborně
vést realizaci stavby nebo vykonávat odborný dozor (§ 44 odst.
2 a 3).
(2) Uživatelé jednotlivých bytů a nebytových prostor jsou
účastníky řízení jen tehdy, jestliže jejich užívací práva
k pozemkům nebo stavbě mohou být přímo dotčena opatřeními, která
mají být v řízení podle odstavce 1 stavebním úřadem nařízena.
(3) Účastníkem řízení je i právnická osoba nebo fyzická osoba
podnikající podle zvláštních předpisů, popřípadě její organizační
složka, která bude provádět neodkladné zabezpečovací práce.
ODDÍL 9
Státní stavební dohled
§ 98
Státní stavební dohled zajišťuje ochranu veřejných zájmů,
jakož i práv a právem chráněných zájmů právnických a fyzických
osob, vyplývajících z tohoto zákona, z předpisů vydaných k jeho
provedení, ze zvláštních předpisů, z územně plánovací dokumentace,
z územních rozhodnutí, z provádění stavby nebo její změny,
z vlastností stavby při jejím užívání, z odstranění stavby
a z provádění terénních úprav, prací a zařízení podle tohoto
zákona.
§ 99
Orgány státního stavebního dohledu jsou pověření pracovníci
a) stavebního úřadu,
b) obcí, které nejsou stavebními úřady, při výkonu působnosti
podle § 122 a 124, a jiných orgánů státní správy oprávněných
zvláštními předpisy dozírat na provádění, užívání
a odstraňování staveb v mezích těchto předpisů.
§ 100
(1) Stavebník, oprávněná osoba či právnická osoba nebo
fyzická osoba podnikající podle zvláštních předpisů provádějící
nebo odstraňující stavbu, jakož i vlastník stavby, jsou povinni
a) umožnit orgánům státního stavebního dohledu a jimi přizvaným
znalcům vstupovat na staveniště a do stavby, nahlížet do její
dokumentace a vytvářet předpoklady k výkonu dohledu,
b) neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě, které
ohrožují její bezpečnost, životy či zdraví osob nebo mohou
způsobit značné národohospodářské škody.
(2) Při realizaci staveb a jejich změn musí být na stavbě,
popřípadě na staveništi k dispozici dokumentace stavby ověřená
stavebním úřadem v řízení o jejím povolení a všechny doklady
týkající se prováděné stavby nebo její změny, popřípadě jejich
kopie. Stavebník je povinen před zahájením stavby umístit na
viditelném místě u vstupu na staveniště štítek o povolení stavby
se stanovenými identifikačními údaji a ponechat jej tam až do
kolaudace stavby. Rozsáhlé stavby se mohou označit jiným vhodným
způsobem (např. tabulí) s uvedením údajů ze štítku.
(3) Při realizaci staveb a jejich změn, jejichž stavebníkem
nebo zhotovitelem je právnická osoba nebo fyzická osoba
podnikající podle zvláštních předpisů, musí být veden stavební
deník. Při realizaci ostatních staveb a jejich změn musí být na
stavbě, popřípadě na staveništi veden alespoň jednoduchý záznam
o stavbě. Stavební deník a jednoduchý záznam o stavbě je povinen
vést zhotovitel stavby. Stavebník má právo nahlížet do stavebního
deníku a k záznamům v něm uvedeným připojovat svá stanoviska.
(4) Vedle osob uvedených v odstavci 3 mají oprávnění činit
záznamy do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě
též orgány státního stavebního dohledu (§ 99), osoba určená
k odbornému vedení realizace stavby nebo k výkonu odborného dozoru
nad prováděním stavby (§ 44 odst. 2 a 3), popřípadě osoby, které
na základě smlouvy se stavebníkem vykonávají autorský a technický
dozor.
(5) Stavebník je povinen uchovávat stavební deník po dobu
deseti let od právní moci kolaudačního rozhodnutí, popřípadě od
dokončení stavby, pokud kolaudaci nepodléhá.
(6) Náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu
o stavbě, podrobnosti jejich vedení a využití upraví prováděcí
předpis.
§ 101
Je-li důvodná obava z ohrožení veřejných zájmů, je orgán
státního stavebního dohledu oprávněn nařídit na náklad stavebníka
nebo vlastníka stavby sejmutí a přezkoušení vzorků, zkoušky stavby
a přizvat znalce pro posouzení technicky obtížných nebo
neobvyklých staveb.
§ 102
(1) Zjistí-li orgán státního stavebního dohledu na stavbě
závadu, vyzve podle povahy věci stavebníka, oprávněnou osobu nebo
právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikající podle zvláštních
předpisů provádějící stavbu, aby zjednali nápravu, nebo upozorní
jiný odpovědný orgán, aby učinil potřebná opatření.
(2) Nedbá-li osoba výzvy orgánu státního stavebního dohledu,
vydá stavební úřad rozhodnutí, kterým nařídí zjednání nápravy; při
provádění stavby může stavební úřad práce na stavbě zastavit.
Odvolání proti rozhodnutí o zastavení prací nemá odkladný účinek.
Po zjednání nápravy lze v pracích na stavbě pokračovat jen na
základě nového rozhodnutí stavebního úřadu.
(3) V rozhodnutí podle odstavce 2 může stavební úřad uložit
fyzické nebo právnické osobě podle povahy věci též povinnost
zdržet se takové činnosti, která nad přípustnou míru stanovenou
zvláštními předpisy poškozuje životní prostředí, nebo povinnost
provést taková opatření, která sníží nepříznivé účinky jejich
činnosti na životní prostředí na přípustnou míru. Působnost jiných
orgánů podle zvláštních předpisů není dotčena.
(4) Zjistí-li orgán státního stavebního dohledu na stavbě
neodstranitelnou závadu vzniklou při provádění stavby, která brání
pokračování v pracích na stavbě, zruší stavební úřad na jeho
podnět stavební povolení a určí další postup.
(5) Orgán státního stavebního dohledu
a) zjistí-li nepovolenou stavbu, oznámí to stavebnímu úřadu;
jde-li o stavbu rozestavěnou, vyzve bezodkladně stavebníka,
aby zastavil práce na stavbě;
b) upozorní příslušný orgán nebo právnickou osobu nebo fyzickou
osobu podnikající podle zvláštních předpisů, že některý
z odpovědných pracovníků na stavbě nevykonává svou činnost
v souladu s veřejnými zájmy, a vyzve je, aby mu sdělily, jaká
opatření k nápravě přijaly;
c) u fyzických osob oprávněných k vybraným činnostem ve výstavbě
(§ 46a), které tyto činnosti řádně nevykonávají, dá
příslušnému orgánu podnět k přezkoumání jejich způsobilosti.
(6) Právo dalších orgánů státní správy vydávat podle
zvláštních předpisů rozhodnutí o nápravě závad stavby zůstává
nedotčeno; je-li však pro nápravu nutný zásah do stavebně
technického řešení stavby, rozhodne o něm stavební úřad.
§ 103
(1) Vlastník stavby je povinen dokumentaci skutečného
provedení stavby uchovávat po celou dobu jejího užívání; při změně
vlastnictví stavby ji odevzdá novému nabyvateli a při odstranění
stavby stavebnímu úřadu.
(2) Vlastníci rozvodných sítí, kanalizace a ostatních
liniových podzemních staveb a zařízení jsou povinni vést o nich
evidenci a z té poskytovat osobám, které prokáží odůvodněnost
svého požadavku, ověřené údaje o jejich poloze.
§ 104
(1) Nejsou-li zachovány doklady (především ověřená
dokumentace), z nichž by bylo možno zjistit účel, pro který byla
stavba povolena, platí, že stavba je určena k účelu, pro který je
svým stavebně technickým uspořádáním vybavena. Jestliže vybavení
stavby nasvědčuje několika účelům, má se za to, že stavba je
určena k účelu, ke kterému se užívá bez závad.
(2) Stavební úřad může nařídit vlastníku stavby, aby pořídil
dokumentaci skutečného provedení stavby v případech, kdy nebyla
vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu. Pokud
není nezbytné pořídit úplnou dokumentaci skutečného provedení
stavby, uloží stavební úřad pouze pořízení zjednodušené
dokumentace (pasport stavby).
ČÁST TŘETÍ
Sankce
§ 105
Přestupky občanů proti stavebnímu řádu
(1) Přestupku se dopustí a pokutou až do výše 10 000 Kč bude
potrestán ten, kdo
a) provádí drobnou stavbu, stavební úpravy nebo udržovací práce,
které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez takového ohlášení
nebo v rozporu s ním,
b) provádí terénní úpravy, práce a zařízení bez povolení či
ohlášení, pokud je podle tohoto zákona předepsáno, nebo
v rozporu s ním,
c) nezajišťuje podmínky pro výkon státního stavebního dohledu,
brání v jeho výkonu, nesplní výzvu orgánu státního stavebního
dohledu nebo neprovede opatření nařízené orgánem státního
stavebního dohledu,
d) neudržuje stavbu přes opětovnou výzvu orgánu státního
stavebního dohledu nebo rozhodnutí stavebního úřadu,
e) odstraní drobnou stavbu [§ 55 odst. 2 písm. a)], reklamní,
informační a propagační zařízení bez ohlášení,
f) znemožňuje pověřeným osobám vstup na svůj pozemek, stavbu nebo
do ní (§ 134),
g) byl určen k výkonu odborného dozoru nad prováděním stavby
a přes výzvu orgánu státního stavebního dohledu neplní své
povinnosti,
h) užívá drobnou stavbu provedenou bez ohlášení nebo užívá
informační, reklamní a propagační zařízení, které je třeba
ohlásit stavebnímu úřadu, bez takového ohlášení nebo v rozporu
s ním.
(2) Přestupku se dopustí a pokutou od 10 000 Kč do 25 000 Kč
bude potrestán ten, kdo
a) provádí činnosti, ke kterým je třeba územní rozhodnutí, bez
tohoto rozhodnutí nebo v rozporu s ním anebo činnosti územním
rozhodnutím zakázané,
b) jako stavebník provádí změnu stavby bez stavebního povolení
nebo v rozporu s ním,
c) užívá stavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, popřípadě
stavebním povolením nebo v rozporu s účelem drobné stavby
provedené na základě ohlášení (§ 57) anebo umožní jiné osobě
užívat stavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím,
d) odstraňuje nebo odstraní stavbu bez povolení příslušného
orgánu,
e) přes výzvu stavebního úřadu prodlužuje bez vážného důvodu
dokončení stavby nad lhůtu stanovenou ve stavebním povolení,
f) nepředloží ve stanovené lhůtě či rozsahu dokumentaci nebo jiné
podklady pro nařízení nezbytné úpravy anebo neprovede nařízené
nezbytné úpravy (§ 87) nebo neprovede ve stanovené lhůtě
neodkladné zabezpečovací práce (§ 94 odst. 1).
(3) Přestupku se dopustí a pokutou od 25 000 Kč do 50 000 Kč
bude potrestán ten, kdo
a) jako stavebník provádí novou stavbu bez stavebního povolení
nebo v rozporu s ním,
b) užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí, pokud je takového
rozhodnutí třeba, nebo umožní jiné osobě užívat stavbu bez
kolaudačního rozhodnutí,
c) přes opětovnou výzvu orgánu státního stavebního dohledu nebo
rozhodnutí stavebního úřadu neudržuje stavbu do té míry, že
její stav ohrožuje život nebo zdraví osob,
d) neprovede ve stanovené lhůtě rozhodnutí příslušného
stavebního úřadu o odstranění stavby nebo zařízení,
e) nesplní povinnost podle § 88 odst. 3 a nadále provozuje
zařízení.
(4) Přestupku se dopustí a pokutou od 50 000 Kč do 100 000 Kč
bude potrestán ten, kdo bez stavebního povolení nebo v rozporu
s ním provádí stavbu v chráněném území nebo v ochranném pásmu nebo
na pozemku, který není určen k zastavění, a kdo neprovede ve
stanovené lhůtě rozhodnutí stavebního úřadu o odstranění takové
stavby.
(5) O řízení ve věcech přestupků, o podmínkách odpovědnosti
za přestupky, jakož i o příslušnosti k projednávání přestupků
platí obecné předpisy. 10)
§ 106
Pokuty právnickým osobám nebo fyzickým osobám podnikajícím
podle zvláštních předpisů
(1) Stavební úřad uloží pokutu až do výše 200 000 Kč
právnické osobě a fyzické osobě podnikající podle zvláštních
předpisů, která
a) provádí drobnou stavbu, stavební úpravy nebo udržovací práce,
které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez takového
ohlášení nebo v rozporu s ním,
b) provádí terénní úpravy, práce a zařízení bez povolení nebo
ohlášení, pokud je podle tohoto zákona předepsáno nebo
v rozporu s ním,
c) nezajišťuje podmínky pro výkon státního stavebního dohledu,
brání jeho výkonu, nesplní výzvu orgánu státního stavebního
dohledu (§ 102 odst. 2) nebo neprovede opatření nařízené
orgánem státního stavebního dohledu,
d) neudržuje stavbu přes opětovnou výzvu státního stavebního
dohledu nebo rozhodnutí stavebního úřadu,
e) užívá drobnou stavbu nebo informační, reklamní a propagační
zařízení provedené bez ohlášení nebo v rozporu s ním (§ 57,
§ 71 odst. 2),
f) provádí projektovou činnost bez oprávnění, pokud pro její
provádění zákon takové oprávnění požaduje.
(2) Stavební úřad uloží pokutu do 500 000 Kč právnické osobě
a fyzické osobě podnikající podle zvláštních předpisů, která
a) provádí činnosti, ke kterým je třeba územní rozhodnutí, bez
tohoto rozhodnutí nebo v rozporu s ním,
b) provádí změnu stavby bez stavebního povolení nebo v rozporu
s ním,
c) odstraní stavbu bez povolení příslušného orgánu,
d) neodstraní dočasné zařízení staveniště po ukončení výstavby,
e) provádí projektovou činnost bez oprávnění,
f) provádí pro jiného stavbu mimo rozsah předmětu své činnosti,
g) nepředloží ve stanovené lhůtě či rozsahu dokumentaci nebo jiné
podklady pro nařízení nezbytné úpravy anebo neprovede nařízené
nezbytné úpravy (§ 87) nebo neprovede ve stanovené lhůtě
neodkladné zabezpečovací práce (§ 94 odst. 1),
h) zhoršuje životní prostředí tím, že prodlužuje dobu výstavby
v rozporu se stavebním povolením.
(3) Stavební úřad uloží pokutu do 1 000 000 Kč právnické
osobě a fyzické osobě podnikající podle zvláštních předpisů, která
a) provádí stavbu bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním,
b) neudržuje stavbu do té míry, že tím jsou ohroženy životy nebo
zdraví osob,
c) užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí nebo v rozporu s ním
anebo umožní jiné osobě užívat stavbu bez kolaudačního
rozhodnutí nebo v rozporu s ním,
d) bez vážného důvodu neprovedla nařízené neodkladné
zabezpečovací práce,
e) neprovede ve stanovené lhůtě rozhodnutí příslušného
stavebního úřadu o odstranění stavby nebo zařízení,
f) nesplní povinnost podle § 88 odst. 3 a nadále provozuje
zařízení.
(4) Pokutu v odstavci 1 písm. a) až c), v odstavci 2 písm. b)
a v odstavci 3 písm. a) může stavební úřad uložit i právnické
osobě nebo fyzické osobě podnikající podle zvláštních předpisů,
která provádí stavbu jako dodavatel. Stejně postupuje stavební
úřad vůči právnické osobě nebo fyzické osobě podnikající podle
zvláštních předpisů, provádějící práce pro stavebníka, který se
dopustil přestupku podle § 105 odst. 1 písm. a) a b), odst. 2
písm. a), b) a d), odst. 3 písm. a) a odst. 4.
(5) Řízení o uložení pokuty lze zahájit jen do jednoho roku
ode dne, kdy se orgán oprávněný k uložení pokuty dověděl o tom, že
právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající podle zvláštních
předpisů porušila nebo nesplnila povinnost, nejpozději však do tří
let ode dne, kdy došlo k porušení povinnosti nebo kdy povinnost
měla být splněna.
§ 107
Zvýšení pokut
(1) Horní hranice výše pokut se zvyšuje o polovinu,
a) byla-li za přestupek (§ 105) nebo jiný správní delikt (§ 106)
téže skutkové podstaty uložena stejné osobě v posledních dvou
letech pokuta,
b) týká-li se protiprávní jednání stavby nebo prostoru, které jsou
předmětem státní ochrany památek, nebo jde o I. zónu národního
parku či chráněné krajinné oblasti nebo o národní přírodní
rezervaci či národní přírodní památku.1b)
(2) Horní hranice výše pokut se zvyšuje na dvojnásobek
v případech, kdy protiprávní jednání podle § 105 a 106 trvá i po
výzvě orgánu státního stavebního dohledu nebo po rozhodnutí
stavebního úřadu, jímž bylo takové jednání zakázáno.
(3) Horní hranice výše pokut za přestupky se zvyšuje na
desetinásobek, provádí-li fyzická osoba stavbu nebo její změnu bez
stavebního povolení nebo v rozporu s ním pro účely podnikání anebo
umožní-li fyzická osoba právnické osobě nebo fyzické osobě
podnikající podle zvláštních předpisů užívat stavbu pro účely
podnikání bez kolaudačního rozhodnutí nebo v rozporu s ním [§ 105
odst. 2 písm. b) a c) a odst. 3 písm. a) a b)].
§ 107a
Vybírání, vymáhání a výnos pokut
(1) Výnos pokut ukládaných
a) podle § 105 je upraven zvláštním předpisem,8b)
b) podle § 106 obecním úřadem je příjmem obce, jejíž orgán ve věci
rozhodoval v prvním stupni; pokuta uložená jiným správním
orgánem je příjmem státního rozpočtu.
(2) Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle
zvláštních předpisů.8c)
ČÁST ČTVRTÁ
Vyvlastnění
§ 108
bez nadpisu
(1) Pozemky, stavby a práva k nim, potřebné pro uskutečnění
staveb nebo opatření ve veřejném zájmu, uvedených v odstavci 2,
lze vyvlastnit nebo vlastnická práva k pozemkům a stavbám lze
omezit10a) rozhodnutím stavebního úřadu (dále jen "vyvlastnit").
(2) Vyvlastnit podle tohoto zákona je možné jen ve veřejném
zájmu pro
a) veřejně prospěšné stavby podle schválené územně plánovací
dokumentace,
b) vytvoření hygienických, bezpečnostních a jiných ochranných
pásem a chráněných území a pro zajištění podmínek jejich
ochrany,
c) provedení asanace sídelního útvaru nebo jeho asanačních úprav
podle schválené územně plánovací dokumentace,
d) vytvoření podmínek pro nezbytný přístup k pozemku a stavbě,
e) vytvoření podmínek pro umístění nebo řádný provoz zařízení
státní pozorovací sítě, kterou se zjišťuje stav životního
prostředí,
f) účely vymezené zvláštními zákony.10b)
(3) Veřejný zájem na vyvlastnění pro účely uvedené v odstavci
2 musí být prokázán ve vyvlastňovacím řízení. Za stavby podle
odstavce 2 písm. a) se považují stavby určené pro veřejně
prospěšné služby a pro veřejné technické vybavení území
podporující jeho rozvoj a ochranu životního prostředí, které
vymezí schvalující orgán v závazné části územně plánovací
dokumentace.
§ 109
Cíl vyvlastnění
(1) Cílem vyvlastnění je dosáhnout přechodu, popřípadě
omezení vlastnického práva k pozemkům a stavbám, nebo zřízení,
zrušení, popřípadě omezení práva věcného břemene k pozemkům
a stavbám.
(2) Vlastnické právo k pozemkům a stavbám přechází
vyvlastněním na navrhovatele. Vyvlastněním zanikají všechna
ostatní práva k vyvlastněným pozemkům a stavbám, pokud není
v rozhodnutí stanoveno jinak; to se nevztahuje na právo užívat
byty a nebytové prostory, které vyvlastněním nezaniká.
§ 110
Podmínky vyvlastnění
(1) Vyvlastnit lze jen tehdy, není-li možno cíle vyvlastnění
dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem.
(2) Vyvlastnění musí být v souladu s cíli a záměry územního
plánování, který se prokazuje zpravidla územním rozhodnutím. Pokud
účel, pro který se vyvlastňuje, nevyžaduje vydání územního
rozhodnutí, zkoumá se soulad s cíli a záměry územního plánování
přímo ve vyvlastňovacím řízení.
(3) Vyvlastnění může být provedeno jen v nezbytném rozsahu.
Je-li možno dosáhnout účelu vyvlastnění pouze omezením práva,
nelze právo odejmout v plném rozsahu. Jestliže se vyvlastněním
převádí vlastnické právo pouze k části pozemku nebo se omezuje
jiné právo k pozemku či ke stavbě a vlastník nebo jiný oprávněný
by nemohl využívat zbývající části pozemku nebo omezeného práva
k pozemku či stavbě, popřípadě je mohl užívat jen s nepřiměřenými
obtížemi, rozšíří se vyvlastnění i na zbývající část, pokud o to
vlastník nebo jiný oprávněný požádá.
§ 111
Náhrada za vyvlastnění
(1) Vyvlastnění se provádí za náhradu. Náhrada se poskytuje
v penězích, pokud zvláštní zákon nepřipouští jiný způsob náhrady.
(2) Náhradu za vyvlastnění, způsob náhrady, kdo a komu
náhradu poskytuje, popřípadě maximální výši náhrady stanoví obecně
závazný právní předpis.
(3) Nedojde-li v průběhu vyvlastňovacího řízení mezi
dosavadním vlastníkem a těmi, kterým na vyvlastňovaném pozemku
nebo stavbě váznou práva zanikající vyvlastněním, k dohodě
o rozdělení náhrady, složí navrhovatel náhradu u soudu, v jehož
obvodu pozemek nebo stavba leží. Soud rozhodne o uspokojení těchto
nároků, zejména s přihlédnutím k tomu, aby nebylo ohroženo
zajištění nároků zástavních věřitelů.
Vyvlastňovací řízení
§ 112
(1) Vyvlastňovací řízení provádí stavební úřad.
(2) Vyvlastňovací řízení se zahajuje na návrh orgánu státní
správy, právnické nebo fyzické osoby, která má předmět vyvlastnění
využít k účelu, pro který se vyvlastňuje. Pokud je navrhovatelem
orgán příslušný k vyvlastňovacímu řízení, stanoví odvolací orgán,
který jiný stavební úřad v jeho působnosti provede řízení a vydá
rozhodnutí o vyvlastnění.
§ 113
(1) K projednání návrhu na vyvlastnění nařídí stavební úřad
ústní jednání.
(2) Stavební úřad oznámí účastníkům řízení konání ústního
jednání písemně nejméně 15 dnů předem.
(3) Námitky proti vyvlastnění musí účastníci řízení uplatnit
nejpozději při ústním jednání. K námitkám uplatněným později
a k námitkám, které byly v územním řízení zamítnuty nebo jež mohl
účastník uplatnit v územním řízení podle tohoto zákona, se
nepřihlíží. Na tuto skutečnost musí být účastníci řízení výslovně
upozorněni.
§ 114
(1) Na základě výsledků vyvlastňovacího řízení vydá stavební
úřad rozhodnutí o vyvlastnění.
(2) Odkladný účinek odvolání proti rozhodnutí o vyvlastnění
nelze vyloučit.
Užívání vyvlastněného pozemku a stavby
§ 115
(1) Vyvlastněný pozemek a stavbu lze užívat jen k účelům, pro
které byly vyvlastněny.
(2) S užíváním pozemku a stavby pro účel, pro který byly
vyvlastněny, musí být započato nejpozději ve lhůtě stanovené
v rozhodnutí o vyvlastnění; lhůta nesmí být delší než dva roky.
§ 116
(1) Na žádost účastníka, jemuž byly pozemek nebo stavba
vyvlastněny, zruší stavební úřad zcela nebo zčásti rozhodnutí
o vyvlastnění práv k pozemkům nebo stavbám, jestliže nebylo ve
stanovené lhůtě započato s jejich užíváním k účelu, pro který bylo
vyvlastněno. Žádost o zrušení rozhodnutí o vyvlastnění lze podat
kdykoli po uplynutí lhůty podle § 115 odst. 2, pokud pozemek nebo
stavba neslouží k účelu, pro který byly vyvlastněny. Před
uplynutím této lhůty lze žádost podat jen tehdy, jestliže územní
rozhodnutí určující využití pozemku nebo stavby pro daný účel
pozbylo platnosti nebo bylo zrušeno. O těchto právech musí
stavební úřad poučit účastníka řízení v rozhodnutí o vyvlastnění.
(2) Bylo-li rozhodnutí o vyvlastnění zcela nebo zčásti
zrušeno, má ten, kdo poskytl náhradu za vyvlastnění, nárok na její
vrácení a ten, komu bylo vyvlastněno, nárok na náhradu způsobené
újmy. Náhradu poskytne podle obecných předpisů o náhradě škody
ten, v jehož prospěch bylo vyvlastněno. Nedojde-li k dohodě
o těchto nárocích a jejich výši, rozhodují soudy podle obecných
předpisů.
ČÁST PÁTÁ
Stavební úřady
ODDÍL 1
Obecné stavební úřady
§ 117
(1) Stavebními úřady jsou
a) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
b) krajské úřady,
c) Magistrát hlavního města Prahy a úřady městských částí určené
statutem,
d) magistráty územně členěných statutárních měst a úřady městských
částí nebo městských obvodů určené statutem,
e) magistráty, městské a obecní úřady, které vykonávaly působnost
stavebního úřadu ke dni 31. prosince 1997 nebo byla jejich
působnost k tomuto datu schválena.
(2) Ústřední orgán státní správy ve věcech územního plánování
a stavebního řádu uveřejňuje nejméně jednou ročně ve Sbírce zákonů
seznam stavebních úřadů podle krajů.
(3) Krajský úřad je nadřízeným správním orgánem stavebních
úřadů měst a obcí.
§ 118
(1) Obec, která je stavebním úřadem, může se souhlasem
krajského úřadu uzavřít dohodu s jinou obcí, že bude tuto
působnost vykonávat i pro ni. Jinak vykonává působnost stavebního
úřadu pro obce, které stavebním úřadem nejsou, obecní úřad obce
s rozšířenou působností.
(2) Jestliže obec, která je stavebním úřadem, přestane
vykonávat působnost stavebního úřadu pro jinou obec, vykonává pro
ni působnost stavebního úřadu obecní úřad obce s rozšířenou
působností, pokud nedojde podle odstavce 1 k uzavření dohody
o výkonu působnosti stavebního úřadu s jinou obcí, která je
stavebním úřadem.
(3) V hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních
městech může správní obvod stavebního úřadu tvořit území dvou nebo
více městských obvodů nebo městských částí.
§ 119
Jde-li o stavbu nebo opatření, jež se má uskutečnit v územním
obvodu dvou nebo více stavebních úřadů, provede řízení a vydá
rozhodnutí nejbližší společně nadřízený správní orgán. Tento orgán
může stanovit, že řízení provede a rozhodnutí vydá některý ze
stavebních úřadů, v jehož územním obvodu se má stavba nebo
opatření uskutečnit.
§ 119a
zrušen
ODDÍL 2
Speciální, vojenské a jiné stavební úřady
§ 120
Speciální stavební úřady
(1) U staveb leteckých, staveb drah a na dráze, staveb
pozemních komunikací a vodohospodářských děl vykonávají působnost
stavebního úřadu, s výjimkou pravomoci ve věcech územního
rozhodování a vyvlastnění, orgány vykonávající státní správu na
uvedených úsecích podle zvláštních předpisů (dále jen "speciální
stavební úřady").
(2) Speciální stavební úřady postupují podle tohoto zákona,
pokud zvláštní předpisy podle odstavce 1 nestanoví jinak; povolení
pro stavby mohou vydat jen se souhlasem stavebního úřadu
příslušného k vydání územního rozhodnutí, který ověřuje dodržení
jeho podmínek. Jestliže se územní rozhodnutí nevydává, postačí
vyjádření o souladu navrhované stavby se záměry územního
plánování.
§ 121
Vojenské a jiné stavební úřady
(1) Působnost stavebních úřadů, s výjimkou pravomoci ve
věcech vyvlastnění, vykonávají podle tohoto zákona na území
vojenských újezdů orgány Ministerstva obrany.
(2) Působnost stavebních úřadů, s výjimkou pravomoci ve
věcech územního rozhodování a vyvlastnění, vykonávají podle tohoto
zákona
a) Ministerstvo obrany u staveb vojenské správy mimo území
vojenských újezdů,
b) Ministerstvo vnitra u staveb pro bezpečnost státu,
c) Ministerstvo spravedlnosti u staveb Vězeňské služby,
d) Ministerstvo průmyslu a obchodu u staveb uranového průmyslu na
území vyhrazeném pro tyto účely.
ODDÍL 3
Působnost obcí
§ 122
(1) Obce, které nejsou stavebními úřady, vykonávají tuto
působnost:
a) sledují veškerou stavební činnost v obci a dbají, aby se
rozvíjela v souladu se záměry územního plánování,
b) dozírají na stav staveb,
c) kontrolují, zda se stavby a jejich změny, terénní úpravy,
práce a zařízení podle tohoto zákona neprovádějí bez povolení
nebo v rozporu s ustanoveními tohoto zákona.
(2) Zjistí-li obec při kontrole, že se stavba a její změny,
terénní úprava, práce a zařízení provádějí bez povolení nebo
v rozporu s ním, projedná zjištěné nedostatky se stavebníkem;
nevede-li toto jednání k cíli, vydá rozhodnutí o zastavení stavby
a vyrozumí o tom příslušný stavební úřad. Odvolání proti
rozhodnutí o zastavení stavby nemá odkladný účinek.
ODDÍL 4
Vyhrazení a přenesení pravomoci
stavebního úřadu
§ 123
Správní orgán nadřízený stavebnímu úřadu si může vyhradit
pravomoc stavebního úřadu u jednotlivých technicky zvlášť
obtížných nebo neobvyklých staveb nebo u opatření s většími nebo
rozsáhlejšími účinky na životní prostředí v jejich okolí.
§ 124
(1) Krajský úřad může na žádost obce, která není stavebním
úřadem a má podmínky pro odborné rozhodování o stavebně
technických záležitostech, určit, že obec bude vykonávat tuto část
pravomoci stavebního úřadu:
a) vydávat stavební povolení na stavební úpravy jednoduchých
staveb, pokud nejde o kulturní památky,
b) určovat, zda jí ohlášené drobné stavby, stavební úpravy
a udržovací práce (§ 55 odst. 2 a 3), s výjimkou stavebních
úprav a udržovacích prací na kulturních památkách, vyžadují
stavební povolení, a v těchto případech stavební povolení
vydávat,
c) přijímat ohlášení, popřípadě vydávat povolení informačních,
reklamních a propagačních zařízení a nařizovat jejich
odstranění,
d) přijímat ohlášení lhůty, do kdy bude odstraněna drobná stavba
a informační, reklamní a propagační zařízení (§ 88 odst. 5),
e) kolaudovat stavby a jejich změny, ke kterým vydala stavební
povolení,
f) zabezpečovat výkon státního stavebního dohledu (§ 98 až 104).
(2) V hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních
městech vykonává pravomoc podle odstavce 1 úřad městské části
hlavního města Prahy a úřad městského obvodu nebo úřad městské
části územně členěného statutárního města, stanoví-li tak statut.
(3) Pokud obec nemá podmínky pro odborné rozhodování
o stavebně technických záležitostech, krajský úřad obci odejme
pravomoc přenesenou na ni podle odstavce 1; výkon této pravomoci
bude pro obec zajišťovat příslušný stavební úřad (§ 117 a 118).
ČÁST ŠESTÁ
Ochrana zvláštních zájmů
§ 125
Zajištění zájmů obrany státu
(1) Při plnění úkolů územního plánování je nutno dbát zájmů
obrany a bezpečnosti státu.
(2) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra mohou určit
a oznámit stavebním úřadům území, v nichž lze v zájmu zajištění
obrany a bezpečnosti státu vydat územní rozhodnutí a stavební
povolení jen se souhlasem Ministerstva obrany nebo Ministerstva
vnitra; tyto orgány mohou svůj souhlas vázat na splnění zvláštních
podmínek pro umístění, provedení a užívání těchto staveb. Pro
postup při udělování souhlasu platí § 126 odst. 2.
(3) Vojenská správa nebo orgány Ministerstva vnitra mohou
v územích určených podle odstavce 1 uplatňovat u staveb již
zřízených požadavky na nezbytné úpravy nebo si u nich vyhradit
předchozí souhlas ke změnám stavby; náklady na nezbytné úpravy
provedené na zvláštní požadavek vojenské správy nebo orgánu
Ministerstva vnitra hradí tyto orgány.
(4) Ministerstvo obrany stanoví postup při pořizování,
projednávání a schvalování územně plánovací dokumentace území
určených vojenských újezdů.12)
Ochrana složek životního prostředí a jiných
zvláštních zájmů
§ 126
(1) Dotýká-li se řízení podle tohoto zákona zájmů chráněných
zvláštními předpisy,11b) rozhodne stavební úřad jen v dohodě,
popřípadě se souhlasem orgánu státní správy, který chráněné zájmy
hájí (dotčený orgán státní správy). Dotčený orgán státní správy
může svůj souhlas vázat na splnění podmínek stanovených ve svém
rozhodnutí (stanovisku, vyjádření, souhlasu, posudku apod.)
v souladu se zvláštním zákonem, na jehož podkladě je oprávněn
zájem chránit.
(2) Je-li tímto zákonem stanoven postup při přezkoumávání
zájmů chráněných zvláštními předpisy a při uplatňování stanovisek
nebo obdobných opatření dotčených orgánů státní správy, postupují
podle něho dotčené orgány státní správy uvedené v odstavci 1.
Právo těchto správních orgánů vydat samostatné rozhodnutí zůstává
nedotčeno, jestliže to předpisy na ochranu jimi sledovaných zájmů
stanoví.
(3) Před vydáním rozhodnutí o umístění stavby, stavebního
povolení, jakož i dodatečného povolení týkajícího se stavby, jejíž
součástí je jaderné zařízení nebo pracoviště s velmi významným
zdrojem ionizujícího záření, a kolaudačního rozhodnutí stavby,
jejíž součástí je jaderné zařízení nebo pracoviště s významným
nebo velmi významným zdrojem ionizujícího záření, je stavební úřad
povinen si vyžádat u navrhovatele nebo stavebníka povolení
Státního úřadu pro jadernou bezpečnost vydané podle zvláštního
předpisu.12a)
(4) K návrhům na vydání územního rozhodnutí podle tohoto
zákona se nemusí předkládat vyjádření, souhlasy a stanoviska
předepsaná zvláštními předpisy,12b) jestliže zájmy sledované
těmito předpisy byly již předmětem hodnocení vlivů na životní
prostředí podle zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí,
a zákona České národní rady č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na
životní prostředí, a příslušný správní orgán od jejich vydání
upustil ve svém vyjádření podle § 7 odst. 4 zákona České národní
rady č. 244/1992 Sb.
§ 127
(1) Dojde-li při řízení nebo postupu podle tohoto zákona
k nepředvídaným nálezům kulturně cenných předmětů, detailů stavby
nebo chráněných částí přírody, jakož i k archeologickým nálezům,
stanoví stavební úřad v dohodě s příslušným orgánem hájícím
zvláštní zájmy podmínky k zabezpečení zájmů státní památkové péče,
státní ochrany přírody a archeologických nálezů.
(2) Stavebník a právnická osoba nebo fyzická osoba
podnikající podle zvláštních předpisů provádějící stavbu nebo
zabezpečující její přípravu či provádějící jiné práce podle tohoto
zákona, ihned nález ohlásí stavebnímu úřadu a orgánu státní
památkové péče, popřípadě archeologickému ústavu nebo orgánu
státní ochrany přírody, a učiní nezbytná opatření, aby nález nebyl
poškozen nebo zničen, pokud o něm nerozhodne stavební úřad po
dohodě s orgánem státní památkové péče, popřípadě archeologickým
ústavem nebo orgánem státní ochrany přírody.
(3) Stavební úřad může vydané stavební povolení nebo
dodatečné povolení stavby změnit nebo zrušit ve veřejném zájmu,
dojde-li během provádění stavby k nálezu kulturně cenného
předmětu, detailu stavby, jakož i k archeologickému nálezu, jehož
význam potvrdí Ministerstvo kultury, které současně rozhodne, jak
budou stavebníkovi uhrazeny prokázané náklady a ztráty vzniklé
v souvislosti se změnou nebo zrušením vydaného stavebního
povolení, v souvislosti s prodloužením doby výstavby nebo z důvodu
nařízeného zvláštního režimu výstavby. Proti rozhodnutí
Ministerstva kultury lze podat řádný opravný prostředek k soudu.
ČÁST SEDMÁ
Evidence a ukládání dokumentace
nadpis vypuštěn
§ 128
zrušen
§ 129
zrušen
§ 130
zrušen
nadpis vypuštěn
§ 131
(1) Územně plánovací dokumentaci a všechny podklady k ní,
jakož i doklady o případných změnách územně plánovací dokumentace,
je povinen evidovat a jejich ukládání zabezpečovat orgán územního
plánování, který územně plánovací dokumentaci pořizuje.
(2) Územní rozhodnutí a veškeré písemnosti týkající se
územních rozhodnutí a rozhodnutí o ochraně objektů, chráněném
území a ochranném pásmu, vydávané podle zvláštních předpisů,
včetně případných změn a doplňků je povinen evidovat a jejich
ukládání zabezpečovat příslušný stavební úřad.
§ 132
(1) Stavební povolení spolu s veškerými písemnostmi
týkajícími se stavebního povolení, kolaudační rozhodnutí a jiná
opatření týkající se staveb, eviduje a jejich ukládání zabezpečuje
příslušný stavební úřad a místně příslušná obec.
(2) Rozhodnutí a opatření uvedená v odstavci 1, vydaná
v rámci přenesené pravomoci obcí, spolu s příslušnými spisy včetně
dokladů o případných změnách a doplňcích, eviduje a jejich
ukládání zabezpečuje obec.
§ 133
Orgány územního plánování a stavební úřady, které evidují,
ukládají územně plánovací dokumentaci a dokumentaci staveb, jsou
povinny umožnit osobám, které prokáží odůvodněnost svého
požadavku, nahlížet do této dokumentace a pořizovat z ní výpisy;
přitom jsou povinny učinit opatření, aby nahlédnutím do
dokumentace nebylo porušeno státní, hospodářské či služební
tajemství, jakož i zákonem uložená či uznaná povinnost
mlčenlivosti.
ČÁST OSMÁ
Společná ustanovení
§ 134
Vstup na cizí pozemky a stavby
(1) Pověření zaměstnanci krajů a obcí, pověření členové
komisí obecních rad a pověření zaměstnanci dalších orgánů státní
správy jsou oprávněni vstupovat na cizí pozemky, na stavby a do
staveb s vědomím jejich vlastníků, pokud plní úkoly vyplývající
z tohoto zákona, které se těchto pozemků a staveb dotýkají. Do
obydlí však mohou vstupovat, jen je-li to nezbytné pro ochranu
života nebo zdraví osob, pro ochranu práv a svobod druhých anebo
pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku;
toto omezení neplatí, pokud je obydlí užíváno také pro podnikání
nebo provozování jiné hospodářské činnosti. Při využití tohoto
oprávnění jsou povinni dbát, aby co nejméně rušili užívání pozemků
a staveb a aby jejich činností nevznikly škody, kterým je možno
zabránit. Oprávnění ke vstupu se prokazuje zvláštním průkazem.
(2) Je-li to nezbytné, mohou s osobou oprávněnou ke vstupu na
cizí pozemky, na stavby a do nich podle odstavce 1 vstupovat též
znalci a účastníci řízení touto osobou přizvaní.
(3) V případě úkonů podle § 91, 94 a 96 tohoto zákona
k odvrácení nebezpečí způsobeného závadami na stavbě, které
ohrožují bezpečnost, životy či zdraví osob, nebo mohou způsobit
značné škody, mohou osoby oprávněné ke vstupu na cizí pozemky, na
stavby a do nich podle odstavce 1 na ně vstupovat bez vědomí
vlastníka. Jsou však povinny jej neprodleně o provedených úkonech
vyrozumět.
(4) Při pochybnostech o rozsahu oprávnění rozhodne
v jednotlivých případech stavební úřad.
(5) Doba a rozsah výkonu oprávnění na cizím pozemku a stavbě
musí být omezeny na nezbytně nutnou míru. Došlo-li při činnosti
vstupujícího k poškození pozemku nebo stavby, musí být uvedeny,
je-li to možné, do původního stavu; jinak platí o náhradě škody
obecné předpisy12c).
(6) Zvláštní předpisy o omezeních nebo nutných povoleních ke
vstupu na pozemky nebo stavby v okruhu zájmů obrany státu nebo
jiného důležitého zájmu státu nejsou dotčeny.
§ 135
Opatření na sousedním pozemku nebo stavbě
(1) Pro uskutečnění stavby nebo její změny a pro provedení
nezbytných úprav, udržovacích nebo zabezpečovacích prací a pro
odstranění stavby a informačních, reklamních a propagačních
zařízení může stavební úřad uložit těm, kteří mají vlastnická nebo
jiná práva k sousedním pozemkům či stavbám, aby trpěli provedení
prací ze svých pozemků nebo staveb.
(2) Ten, v jehož prospěch uložil stavební úřad opatření podle
odstavce 1, je povinen dbát, aby co nejméně rušil užívání
sousedních pozemků nebo staveb a aby prováděnými pracemi nevznikly
škody, kterým je možno zabránit; po skončení je povinen uvést
sousední pozemek nebo stavbu do původního stavu, a není-li to
možné nebo hospodářsky účelné, poskytnout jejímu vlastníku náhradu
podle obecných předpisů o náhradě škody.
§ 136
Řešení rozporů
(1) Dojde-li při pořizování územně plánovací dokumentace
a nebo při územním řízení, stavebním řízení nebo při jiných
řízeních, která provádějí správní orgány podle tohoto zákona nebo
podle zvláštních předpisů pro stavby letecké, stavby drah a na
dráze, stavby pozemních komunikací, vodohospodářská díla
a telekomunikační stavby, k protichůdným stanoviskům mezi orgány
státní správy spolupůsobícími při pořizování a v řízení, řeší
takový rozpor orgány nadřízené těmto orgánům dohodou.
(2) Nepodaří-li se vzniklý rozpor s výjimkou případů
uvedených v odstavci 4 odstranit do 60 dnů dohodou nadřízených
orgánů podle odstavce 1, rozhodne Ministerstvo pro místní rozvoj
po projednání s příslušnými správními úřady do 60 dnů od
postoupení rozporu k rozhodnutí. Jde-li o stavby, kde řízení
provádějí orgány podle zvláštních právních předpisů, rozhodne
o rozporu ústřední správní úřad nadřízený těmto orgánům obdobným
způsobem.
(3) Týká-li se rozpor území Natura 2000 podle zvláštního
právního předpisu,12d) rozhodne o rozporu Ministerstvo pro místní
rozvoj v dohodě s Ministerstvem životního prostředí; nedojde-li
k dohodě, rozhodne o rozporu vláda.
(4) Nepodaří-li se rozpory odstranit dohodou nadřízených
orgánů, z nichž jedním je Ministerstvo pro místní rozvoj nebo
ústřední správní úřad nadřízený orgánu, který provádí řízení
o stavbách podle zvláštních právních předpisů, předloží
Ministerstvo pro místní rozvoj nebo ústřední správní úřad do 60
dnů vládě ke schválení návrh rozhodnutí o rozporu.
§ 137
Občanskoprávní a jiné námitky
(1) Stavební úřady, provádějící řízení podle tohoto zákona,
se pokusí vždy též o dosažení dohody účastníků u těch námitek,
které vyplývají z vlastnických nebo jiných práv k pozemkům
a stavbám, ale překračují rozsah pravomoci stavebního úřadu nebo
spolupůsobících orgánů státní správy.
(2) Nedojde-li mezi účastníky řízení k dohodě o námitce podle
odstavce 1, která, kdyby se zjistilo její oprávnění, by znemožnila
uskutečnit požadované opatření nebo by umožnila jeho uskutečnění
jen v podstatně jiné míře či formě, odkáže stavební úřad
navrhovatele nebo jiného účastníka podle povahy námitky na soud
a řízení přeruší.
(3) Stavební úřad stanoví lhůtu, ve které musí být předložen
důkaz, že u soudu byl podán návrh na rozhodnutí ve sporné věci.
Nebude-li důkaz o podání návrhu ve stanovené lhůtě předložen
stavebnímu úřadu, učiní si stavební úřad úsudek o námitce sám
a rozhodne ve věci.
(4) V řízení, při kterém stavební úřad nařizuje ve veřejném
zájmu opatření podle tohoto zákona a hrozí-li nebezpečí
z prodlení, učiní si sám úsudek o námitce, u které nedošlo
k dohodě, a ve věci rozhodne.
§ 137a
Výjimky ze stavebního řádu
(1) Opatření na stavbách a pozemcích spočívající podle
okolností i v provádění staveb, terénních úprav nebo odstraňování
staveb, jimiž se předchází důsledkům živelních pohrom nebo náhlých
havárií, čelí jejich účinkům a zabraňuje ohrožení života nebo
zdraví osob, popřípadě jiným škodám, mohou se zahájit bez
předchozího povolení podle tohoto zákona, nestanoví-li zvláštní
právní předpisy jinak. Stavebnímu úřadu však musí být oznámeno, že
jsou taková opatření prováděna.
(2) Jestliže se stavby nebo terénní úpravy zničené nebo
poškozené živelní pohromou nebo náhlou havárií mají obnovit ve
shodě s původními povoleními stavebního úřadu, postačí, že takové
opatření bylo předem stavebnímu úřadu ohlášeno; pro tento postup
platí ustanovení § 57 odst. 2 obdobně s tím, že lhůta pro písemné
sdělení stavebního úřadu, že proti obnovení stavby nemá námitek,
činí 7 dnů. V ohlášení se uvedou údaje o stavbě, která má být
obnovena, jednoduchý technický popis prací a dále právnická nebo
fyzická osoba, která bude činnost provádět.
(3) U staveb a terénních úprav, které je nezbytné bezodkladně
provést ke zmírnění nebo odvrácení důsledků živelní pohromy nebo
náhlé havárie stavby, může být
a) po projednání se stavebním úřadem omezen obsah návrhu (žádosti)
a jeho příloh na nejnutnější míru nezbytnou pro rozhodnutí,
b) po projednání se stavebním úřadem upuštěno od vydání územního
rozhodnutí, popřípadě sloučeno územní řízení se stavebním
řízením nebo s jinými řízeními podle tohoto zákona anebo
stanoveno, že stavbu nebo terénní úpravy lze provést na základě
jejich ohlášení,
c) stanoveno v rozhodnutí, že některé doklady předepsané jako
přílohy k návrhu (žádosti), popřípadě jiné doklady budou
předloženy ve stanovené lhůtě dodatečně,
d) v odůvodněných případech vydáno předběžné povolení, v němž se
stanoví lhůta dodatečného předložení podkladů; po jejich
předložení se provede řízení a vydá rozhodnutí,
e) zkrácena lhůta pro provedení právního úkonu účastníků řízení,
nejvíce však na polovinu tímto zákonem nebo zvláštním právním
předpisem stanovené lhůty; o zkrácení lhůt musí stavební úřad
informovat účastníky řízení při oznámení zahájení řízení.
(4) Odvolání proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle
odstavce 3 nemají odkladný účinek.
§ 138
Spolupráce orgánů státní správy
a součinnost právnických osob nebo fyzických osob podnikajících
podle zvláštních předpisů
(1) Orgány obcí nebo jiné orgány, které postupují a rozhodují
podle tohoto zákona, dbají od počátku přípravy územně plánovací
dokumentace, přípravy územních rozhodnutí, stavebních povolení
a jiných rozhodnutí a opatření o dosažení nejúčinnější ochrany
přírody a krajiny a jednotlivých složek životního prostředí podle
zvláštních předpisů a spolupracují s orgány zabezpečujícími jeho
ochranu.
(2) Stavební úřady a jiné orgány, které provádějí řízení
a vydávají rozhodnutí podle tohoto zákona, jakož i další orgány
státní správy, které ve věcech výstavby provádějí řízení, vydávají
rozhodnutí nebo stanoviska podle zvláštních předpisů, jsou povinny
spolupracovat. Zejména jsou povinny dbát toho, aby věcně
související správní řízení na sebe pokud možno navazovala,
využívat všestranně výsledků těchto řízení, předávat včas a úplná
stanoviska a na dožádání i ekonomické, technické a jiné údaje
a podklady.
(3) Vědecké instituce a jiné právnické osoby nebo fyzické
osoby podnikající podle zvláštních předpisů sdělují orgánům, které
zabezpečují úkoly na úseku územního plánování, na jejich žádost
údaje a výsledky, k nimž dospěly při své činnosti.
§ 138a
Obecné technické požadavky na výstavbu
(1) Právnické osoby, fyzické osoby a správní orgány jsou
povinny při navrhování, umísťování, projektování, povolování,
realizaci, kolaudaci, užívání a odstraňování staveb postupovat
podle obecných technických požadavků na výstavbu, obecných
technických požadavků zabezpečujících užívání staveb osobami
s omezenou schopností pohybu a orientace a technických požadavků
stanovených prováděcími předpisy (dále jen "obecné technické
požadavky").
(2) Výjimky z obecných technických požadavků je možné povolit
pouze z těch ustanovení prováděcích právních předpisů, z nichž
povolování výjimek tyto předpisy výslovně umožňují a jen pokud se
tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední
pozemky nebo stavby; řešením podle povolené výjimky musí být
dosaženo účelu sledovaného obecnými technickými požadavky.
(3) O výjimkách z obecných technických požadavků rozhoduje
stavební úřad příslušný rozhodnout ve věci v dohodě se správním
orgánem, který hájí zájmy chráněné podle zvláštních předpisů,
jichž se odchylné řešení dotýká.
§ 139
Obecné pojmy
Pokud se v tomto zákoně používá pojmu
a) "stavba", rozumí se tím i její část,
b) "vlastník", rozumí se tím též osoba, která na základě zákona
nebo písemné smlouvy je oprávněna ve věcech upravených tímto
zákonem na místě vlastníka jednat,
c) zrušeno
d) "stavebník", rozumí se tím též investor a objednatel stavby,
e) "nájemce", rozumí se tím též osoba užívající byt nebo nebytový
prostor z odvozeného právního důvodu,
f) "jiná práva k pozemkům nebo stavbám", rozumí se tím zejména
právo hospodaření s majetkem státu17c) a právo odpovídající
věcnému břemeni.17d)
§ 139a
Pojmy územního plánování
(1) Limity využití území omezují, vylučují, případně
podmiňují umísťování staveb, využití území a opatření v území.
(2) Současně zastavěné území obce tvoří jedno nebo více
oddělených zastavěných území ve správním území obce. Při určování
současně zastavěného území obce se vychází z údajů katastru
nemovitostí. Hranici jednoho současně zastavěného území tvoří
uzavřená obalová čára zahrnující soubor
a) stavebních parcel (zastavěných ploch a nádvoří) a pozemkových
parcel, které s nimi sousedí a slouží účelu, pro který byly
stavby zřízeny (povoleny a kolaudovány),
b) parcel zemědělských pozemků a vodních ploch obklopených
parcelami uvedenými pod písmenem a); parcely jiných
zemědělských pozemků stejně jako lesních pozemků se do
zastavěného území obce nezahrnují,
c) parcel ostatních ploch; z nich dráhy, dálnice, silnice
a ostatní komunikace pouze v případě, že jsou obklopeny
parcelami uvedenými pod písmeny a) a b).
(3) Zastavitelné území tvoří plochy vhodné k zastavění takto
vymezené schváleným územním plánem obce, případně regulačním
plánem.
(4) Navazující územně plánovací dokumentace je územní plán
obce a regulační plán vůči územnímu plánu velkého územního celku
a regulační plán vůči územnímu plánu obce.
§ 139b
Pojmy stavebního řádu
(1) Za stavbu se považují veškerá stavební díla bez zřetele
na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání.
(2) Stavby mohou být
a) trvalé,
b) dočasné, u nichž se předem omezí doba jejich trvání.
(3) Změnami dokončených staveb jsou
a) nástavby, jimiž se stavby zvyšují,
b) přístavby, jimiž se stavby půdorysně rozšiřují a které jsou
vzájemně provozně propojeny s dosavadní stavbou,
c) stavební úpravy, při nichž se zachovává vnější půdorysné
i výškové ohraničení stavby.
(4) Změnami staveb před jejich dokončením se rozumějí změny
proti stavebnímu povolení, popřípadě dokumentaci stavby ověřené
stavebním úřadem.
(5) Jednoduchými stavbami jsou
a) stavby pro bydlení, jejichž zastavěná plocha nepřesahuje 300
m2, pokud mají nejvýše čtyři byty, jedno podzemní a tři
nadzemní podlaží včetně podkroví,
b) stavby pro individuální rekreaci,
c) nepodsklepené stavby s jedním nadzemním podlažím a stavby
zařízení staveniště, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje
300 m2, rozpětí u nosných konstrukcí nepřesahuje 9 m a výška
15 m,
d) přípojky na veřejné rozvodné sítě a kanalizaci,
e) opěrné zdi,
f) podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300
m2 a hloubka 3 m.
(6) Za jednoduché stavby se nepovažují stavby skladů hořlavin
a výbušnin, stavby pro civilní obranu, požární ochranu, stavby
uranového průmyslu a jaderných zařízení, sklady a skládky
nebezpečných odpadů19) a stavby vodohospodářských děl.
(7) Drobnými stavbami jsou stavby, které plní doplňkovou
funkci ke stavbě hlavní, a to
a) stavby s jedním nadzemním podlažím, pokud jejich zastavěná
plocha nepřesahuje 16 m2 a výška 4,5 m,
b) podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16
m2 a hloubka 3 m.
(8) Za drobné stavby se považují též
a) stavby na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužící
k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování
myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2
a výška 5 m,
b) oplocení,
c) připojení drobných staveb na rozvodné sítě a kanalizaci stavby
hlavní,
d) nástupní ostrůvky hromadné veřejné dopravy, přejezdy přes
chodníky, propustky apod.
(9) Za drobné stavby se nepovažují stavby garáží, skladů
hořlavin a výbušnin, stavby pro civilní obranu, požární ochranu,
stavby uranového průmyslu a jaderných zařízení, sklady a skládky
nebezpečných odpadů19) a stavby vodohospodářských děl.
(10) Za stavby vojenské správy mimo území vojenských
újezdů12) se považují stavby sloužící k obraně státu zřizované
v působnosti Ministerstva obrany.
(11) Za stavby pro bezpečnost státu se považují stavby ve
správě Ministerstva vnitra, Policie České republiky a Bezpečnostní
informační služby užívané pro služební činnost a ostatní stavby
těchto orgánů určené pro služební potřebu.
(12) Za stavby Vězeňské služby se považují stavby pro
služební činnost Vězeňské služby a stavby ve správě a užívání této
služby pro služební účely jejích útvarů.
(13) Za stavby uranového průmyslu se považují stavby
pořizované nebo sloužící k účelům těžby, zpracování, transportu
a ukládání radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro tyto
účely.
(14) Za stavby jaderných zařízení se považují stavby vymezené
zvláštními předpisy.12a) V pochybnostech, zda jde o jaderné
zařízení, je určující vyjádření Státního úřadu pro jadernou
bezpečnost.
(15) Stavebním pozemkem se rozumí část území určená
regulačním plánem nebo územním rozhodnutím k zastavění a pozemek
zastavěný hlavní stavbou.
§ 140
Vztah ke správnímu řádu
Není-li výslovně stanoveno jinak, vztahují se na řízení podle
tohoto zákona obecné předpisy o správním řízení.
§ 140a
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce
s rozšířenou působností, Magistrátu hlavního města Prahy, úřadu
městské části hlavního města Prahy, magistrátu nebo úřadu městské
části nebo úřadu městského obvodu územně členěného statutárního
města, městskému nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou
výkonem přenesené působnosti.
ČÁST DEVÁTÁ
Ustanovení přechodná a závěrečná
Přechodná ustanovení
§ 141
(1) Územní plány rozpracované ke dni nabytí účinnosti tohoto
zákona se podle něho upraví, projednají, popřípadě schválí. Na
projednání a schválení návrhu změny nebo doplňku schváleného
územního plánu pořízeného podle dosavadních předpisů se vztahují
ustanovení tohoto zákona. V odůvodněných případech může povolit
výjimku ministerstvo výstavby a techniky republiky.
(2) U staveb dokončených přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona se řízení provede podle dosavadních předpisů, pokud nejde
o stavby, na které se vztahovalo ustanovení bodu 119 vyhlášky
Státního výboru pro výstavbu č. 243/1957 Ú. l. (Ú. v.), kterou se
vydávají prováděcí předpisy k vládnímu nařízení o odevzdání
a převzetí dokončených staveb nebo jejich částí a o povolení
k jejich uvedení do trvalého provozu (užívání).
(3) Místní národní výbory, které byly přede dnem nabytí
účinnosti zákona určeny za stavební úřady podle dosavadních
předpisů, se považují za stavební úřady určené podle tohoto
zákona.
(4) Dodatečně lze vyvlastnit pozemky, které byly použity před
účinností tohoto zákona pro účely, pro něž by mohly být podle
tohoto zákona vyvlastněny a u nichž dosud nedošlo
k majetkoprávnímu vypořádání. Návrh na vyvlastnění práv k takovým
nemovitostem musí podat organizace, která pozemky užívá, do
31. prosince 1977.
(5) Do nabytí účinnosti obecně závazného právního předpisu
podle § 111 odst. 2 tohoto zákona se postupuje podle dosavadních
předpisů.
§ 142
zrušen
Závěrečná ustanovení
§ 143
(1) Ministerstvo pro místní rozvoj vydá obecně závazné právní
předpisy k provedení § 46 odst. 1, § 55 odst. 3, § 75 odst. 2
a § 121 odst. 3 tohoto zákona a obecně závazné právní předpisy,
které podrobněji upraví
a) obsah územně plánovacích podkladů, územně plánovací
dokumentace, zadání územně plánovací dokumentace, způsob
jejich pořizování, zpracování, projednávání a schvalování,
b) obsah a způsob zpracování registračních listů územně plánovací
dokumentace,
c) výčet dalších orgánů, které mohou pořizovat územně technické
podklady,
d) podrobnosti postupu při územním rozhodování, při povolování
staveb a jejich změn, při povolování terénních úprav,
těžebních a jim podobných nebo s nimi souvisejících prací,
informačních, reklamních a propagačních zařízení, při
kolaudaci staveb, jejich užívání, údržbě a odstraňování,
náležitosti obsahu rozhodnutí, návrhů na jeho vydání a obsah
přikládané dokumentace,
e) podrobnosti státního stavebního dohledu a podmínky pro jeho
výkon,
f) podrobnosti povolování staveb jaderných zařízení,
g) úlevy z ustanovení tohoto zákona při odstraňování následků
živelních pohrom a při náhlých haváriích staveb,
h) případy, kdy lze upustit od územního rozhodnutí nebo je
sloučit se stavebním povolením, a podmínky, za kterých lze
u jednoduchých staveb a dočasných staveb upustit od
kolaudačního rozhodnutí,
i) podrobnosti ohlašování některých drobných staveb, stavebních
úprav i udržovacích prací a výčet udržovacích prací, které lze
provést bez ohlášení,
j) podrobnosti postupu při vyvlastňovacím řízení, zejména
náležitosti obsahu rozhodnutí a návrhu na jeho vydání,
k) obecné technické požadavky na výstavbu a obecné technické
požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou
schopností pohybu a orientace,1a)
l) rozsah a druhy projektové činnosti, způsob a podmínky pro
udělování oprávnění k této činnosti a evidenci těchto
oprávnění.
(2) Ministerstvo financí vydá právní předpis k provedení
§ 111 odst. 2 tohoto zákona.
(3) Hlavní město Praha může nařízením vydaným v přenesené
působnosti stanovit obecné technické požadavky na výstavbu
v hlavním městě Praze a v dohodě s příslušnými ústředními orgány
státní správy vydat zásady pro spolupůsobení orgánů státní správy
hájících zvláštní zájmy při pořizování a schvalování územně
plánovací dokumentace, jakož i při územním, stavebním
a kolaudačním řízení.
(4) K provedení § 138a odst. 1 a 2 vydá
a) Ministerstvo dopravy a spojů právní předpisy, kterými stanoví
technické požadavky pro stavby letecké, stavby drah a na dráze,
stavby pozemních komunikací,
b) Ministerstvo zemědělství právní předpisy, kterými stanoví
technické požadavky pro vodní díla,
c) Ministerstvo zemědělství právní předpisy, kterými stanoví
technické požadavky pro stavby pro zemědělství a pro plnění
funkcí lesa,
d) Ministerstvo průmyslu a obchodu právní předpisy, kterými
stanoví technické požadavky pro stavby uranového průmyslu a pro
stavby jaderných zařízení.
§ 144
Zrušují se:
1. vládní nařízení č. 8/1956 Sb., o odevzdání a převzetí
dokončených staveb nebo jejich částí a o povolení k jejich
uvedení do trvalého provozu (užívání), ve znění vládního
nařízení č. 34/1958 Sb.;
2. zákon č. 84/1958 Sb., o územním plánování, ve znění zákona
Slovenské národní rady č. 131/1970 Sb. (pol. 1 až 6 přílohy),
zákona České národní rady č. 146/1971 Sb. (pol. 3, 4 přílohy
A a pol. 3, 4 přílohy B) a zákona Slovenské národní rady
č. 159/1971 Sb. (pol. 5, 6 přílohy D);
3. zákon č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu;
4. § 9 zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při
zajišťování socialistického pořádku;
5. vyhláška Ministerstva techniky č. 572/1950 Ú. l. (č. 544/1950
Ú. v.), o zastavovacím plánu, o povinnostech místního
národního výboru při výstavbě obce, ochranných pásmech
a o vyvlastnění, ve znění zákona České národní rady č.
146/1971 Sb. (pol. 1, 2 přílohy A);
6. vyhláška Státního výboru pro výstavbu č. 243/1957 Ú. l.
(Ú. v.), kterou se vydávají prováděcí předpisy k vládnímu
nařízení o odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich
částí a o povolení k jejich uvedení do trvalého provozu
(užívání), ve znění vyhlášky č. 144/1959 Ú. l. (Ú. v.);
7. vyhláška ministra-předsedy Státního výboru pro výstavbu
č. 144/1959 Ú. l. (Ú. v.), kterou se provádí zákon o stavebním
řádu, ve znění vyhlášky č. 108/1966 Sb., vyhlášky č. 162/1970
Sb. a zákona Slovenské národní rady č. 131/1970 Sb. (pol. 7
přílohy);
8. vyhláška Státního výboru pro výstavbu č. 153/1959 Ú. l.
(Ú. v.), o územním plánování, ve znění zákona Slovenské
národní rady č. 131/1970 Sb. (pol. 1, 8 až 11 přílohy),
vyhlášky č. 162/1970 Sb., vyhlášky č. 130/1971 Sb., zákona
České národní rady č. 146/1971 Sb. (pol. 3, 4 přílohy A a pol.
3 přílohy B) a zákona Slovenské národní rady č. 159/1971 Sb.
(pol. 5 přílohy C);
9. vyhláška ministra výstavby č. 143/1960 Sb., kterou se
u některých staveb přenáší pravomoc stavebních úřadů na orgány
Ministerstva národní obrany;
10. vyhláška ministra výstavby č. 59/1961 Sb., kterou se
u některých staveb přenáší pravomoc stavebních úřadů na
Ministerstvo vnitra;
11. vyhláška Státní komise pro techniku č. 108/1966 Sb.,
o oprávnění k projektové činnosti, ve znění zákona Slovenské
národní rady č. 131/1970 Sb. (pol. 12 přílohy), vyhlášky č.
137/1970 Sb. a zákona České národní rady č. 146/1971 Sb.
(pol. 2 přílohy D);
12. vyhláška ministra výstavby a techniky České socialistické
republiky č. 134/1969 Sb., kterou se u některých staveb
přenáší působnost stavebního úřadu na Ministerstvo
spravedlnosti České socialistické republiky;
13. vyhláška ministra výstavby a techniky Slovenské
socialistické republiky č. 140/1969 Sb., kterou se
u některých staveb přenáší pravomoc stavebního úřadu na
Ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky;
14. § 11, 15, 16, § 22 odst. 2 a 3 vyhlášky Federálního výboru
pro technický a investiční rozvoj, hlavního arbitra
Československé socialistické republiky a ministerstev
výstavby a techniky České socialistické republiky a Slovenské
socialistické republiky č. 162/1970 Sb., o některých
opatřeních v bytové výstavbě;
15. vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční
rozvoj a Federálního ministerstva financí č. 66/1972 Sb.,
o opatřování pozemků pro výstavbu rodinných domků.
§ 145
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1976.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 437/2004 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Při pořizování a schvalování změny územního plánu velkého
územního celku schváleného přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona se postupuje podle stavebního zákona ve znění tohoto
zákona.
2. Dnem nabytí účinnosti obecně závazné vyhlášky kraje,
kterou se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního
celku schváleného krajem, se pro jím řešené území nepoužije územní
plán velkého územního celku schválený vládou přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona.
3. Dnem nabytí účinnosti obecně závazné vyhlášky kraje,
kterou se vyhlašuje krajem schválená změna závazné části územního
plánu velkého územního celku, se pro měněnou část nepoužije územní
plán velkého územního celku schválený vládou před nabytím
účinnosti tohoto zákona.
1) Např. zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění
pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně
zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.,
zákon ČNR č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním
hospodářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995
Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní
zákon), a zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody
a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
1a) Vyhláška Ministerstva hospodářství č. 174/1994 Sb., kterou se
stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání
staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.
1b) Např. zákon ČNR č. 114/1992 Sb.
2) § 30 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění
pozdějších předpisů.
§ 4 písm. d) a § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 174/1968 Sb.,
o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění
pozdějších předpisů.
§ 7 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
§ 5 odst. 2 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti,
výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších
předpisů.
2a) Např. zákon ČNR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání
autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných
inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších
předpisů, zákon ČNR č. 61/1988 Sb., zákon č. 200/1994 Sb.,
o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů
souvisejících s jeho zavedením.
3) Např. zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na
výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, zákon ČNR č.
244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.
3a) Zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění
pozdějších předpisů.
4) Zákon ČNR č. 61/1988 Sb.
4a) § 4 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách.
8) Zákon č. 200/1994 Sb.
8a) Zákon ČNR č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky
související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění,
doplňuje a upravuje občanský zákoník, ve znění zákona č.
227/1997 Sb.
8b) § 13 odst. 3 zákona ČNR č. 200/1990 Sb.
8c) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
pozdějších předpisů.
10) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
10a) § 128 odst. 2 občanského zákoníku.
10b) Např. zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, ve znění
zákona ČNR č. 425/1990 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., zákon ČNR
č. 20/1987 Sb.
11b) Např. zákon ČNR č. 114/1992 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., zákon
č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími
látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů,
zákon ČNR č. 334/1992 Sb., zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech,
zákon ČNR č. 20/1987 Sb. a zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních
komunikacích.
12) Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.
12a) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie
a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění
některých zákonů.
12a) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie
a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění
některých zákonů.
12b) Např. zákon ČNR č. 114/1992 Sb., zákon č. 309/1992 Sb., zákon
č. 125/1997 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., zákon č. 20/ä1966
Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
12c) § 420 a násl. občanského zákoníku.
12d) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění
pozdějších předpisů.
17d) Např. § 151n a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník,
ve znění pozdějších předpisů, § 12 odst. 1 a 3 zákona č.
110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších
předpisů, § 17 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb.
19) § 2 zákona č. 125/1997 Sb.
Datum uveřejnění: 27. dubna 1976 Poslední změna: 4. prosince 2005 Počet shlédnutí: 5181