Nová směrnice o obnovitelných zdrojích energie

Směrnice RED (Renewable Energy Directive) představuje jeden z nejvýznamnějších právních rámců pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie ve všech odvětvích hospodářství EU a podporuje spolupráci v oblasti čisté zelené energie mezi členskými státy EU. Poslední platné znění této směrnice RED II do značné míry ovlivnilo celý bioenergetický sektor. Z hlediska využívání biomasy tato direktiva přinesla mimo jiné i povinnost certifikace biomasových zdrojů v sektoru výroby bioplynu a spalování pevné biomasy. Návrh nové směrnice RED III byl předložen v červenci 2021 a zahrnul vyšší cíle, aby EU dosáhla klimatické neutrality do roku 2050. Následovalo velmi dlouhé vyjednávání a vznikly často bolestivé kompromisy. Předpokládá se, že aktuální návrh bude během letošního roku v současné podobě schválen.

Celounijní cíl pro obnovitelné zdroje energie (OZE) do roku 2030 byl v nově připravované směrnici RED III navýšen na nejméně 42,5 %, přičemž nad tento rámec unijní státy budou usilovat ještě o 2,5 % vyšší, nezávazný cíl. Dle RED II byl tento cíl ke stejnému roku pouze 32 %. Znamená to tedy nárůst o 10,5 %, což bude mít za následek rozšíření trhu s obnovitelnými zdroji energie. 

Cíl pro OZE v dopravě se dočkal také jistých změn. Členské státy si budou moci vybrat, z jakých cílů chtějí své úspory v oblasti obnovitelné dopravy prokázat. Členské státy buď stanoví povinnost u dodavatelů pohonných hmot cíl obnovitelné energie do roku 2030 ve výši alespoň 29 % (na místo 14 % jako je tomu nyní u RED II), nebo sníží intenzitu emisí skleníkových plynů do roku 2030 o nejméně 14,5 %. Zároveň pro dosažení těchto cílů mohou členské státy zahrnout biometan vtláčený do sítě zemního plynu. Dále je ve směrnici nový dílčí cíl pro pokročilý bioplyn a biopaliva, a to včetně těch nebiologického původu, na 5,5 % místo původních 3,5 %.

Další změny se týkají záruk původu, u kterých dojde ke zjednodušení registračního procesu a snížení registračních poplatků pro malá zařízení s výkonem nižším, než 50 kW a pro komunitní využívání OZE. Změnou bude také možnost členských států odmítnout vydání záruk původu pro producenta, který využívá režim podpory. 

Změny v kritériích udržitelnosti

Kritéria udržitelnosti byla v rámci nového návrhu znění RED III do jisté míry upravena. Plnění těchto kritérií dobrovolným, nebo národním systémem je klíčové pro prokázání úspor emisí skleníkových plynů a zároveň umožňuje započítávat energie z biomasy do cílů OZE, získat veřejnou podporu a nulovou sazbu v rámci EU ETS. 

Pro využití dřevní biomasy se zavádí nový termín – zásada kaskádového využití. Jedná se o hierarchii konečného využití. Nebude tak možné pobírat finanční podporu na energii, která bude vyrobena z pilařské kulatiny, dýhové kulatiny, průmyslové kulatiny, pařezů a kořenů. Do jisté míry se jedná o nahrazení původní (a velmi obecné) definice primární dřevní biomasy. 

Hranice plnění kritérií udržitelnosti zůstává u bioplynu a biometanu stejná. Bioplynové stanice s tepelným příkonem menším než 2 MW nemusí kritéria udržitelnosti plnit. Prahová hodnota u biometanových stanic je stanovena na 200 m³ metanového ekvivalentu za hodinu. Došlo ovšem k výraznému snížení hranice u pevné biomasy, a to z 20 MW na 7,5 MW. Podle prvotních odhadů tak dojde o navýšení počtu zařízení spadajících do povinnosti certifikace o cca 11 % a další významnou část dodavatelského řetězce.

V článku 27 odstavci 10 se doplňují nové body požadavků na úsporu emisí skleníkových plynů pro vytápění, chlazení a výrobu elektrické energie, které znějí:

e) pro výrobu elektřiny, vytápění a chlazení z paliv z biomasy používaných v zařízeních s celkovým jmenovitým tepelným příkonem 10 MW nebo vyšším, která byla uvedena do provozu od 1. ledna 2021 do vstupu této směrnice v platnost, nejméně 70 % do 31. prosince 2029 a nejméně 80 % od 1. ledna 2030;

f) na výrobu elektřiny, vytápění a chlazení z plynných paliv z biomasy používaných v zařízeních s celkovým jmenovitým tepelným příkonem rovným nebo nižším než 10 MW, která zahájila provoz od 1. ledna 2021 do vstupu této směrnice v platnost, alespoň 70 % před dosažením 15 let provozu a alespoň 80 % po dosažení 15 let provozu;

g) na výrobu elektřiny, vytápění a chlazení z paliv z biomasy používaných v zařízeních s celkovým jmenovitým tepelným příkonem 10 MW nebo vyšším, která zahájila provoz před 31. prosincem 2020, alespoň 80 % po dosažení 15 let provozu, nejdříve od 1. ledna 2026 a nejpozději od 31. prosince 2029;

h) na výrobu elektřiny, vytápění a chlazení z plynných paliv z biomasy používaných v zařízeních s celkovým jmenovitým tepelným příkonem 10 MW nebo nižším, která zahájila provoz před 31. prosincem 2020, alespoň 80 % po dosažení 15 let provozu a nejdříve od 1. ledna 2026.

Současná praxe certifikace kritérií udržitelnosti v ČR

Podle aktuálních požadavků směrnice RED II jsou v České republice povinny se certifikovat bioplynové stanice s instalovaným tepelným příkonem rovným nebo vyšším 2 MW, dále povinnost platí pro všechny biometanové stanice bez ohledu na výkon a také pro teplárny a elektrárny spalující nebo spoluspalující pevnou biomasu s tepelným příkonem rovným nebo vyšším 20 MW. Stejnou povinnost mají i všichni obchodníci, kteří do těchto zařízení biomasu prodávají, to znamená ty subjekty, které obchodují s biomasou. Jediným článkem dodavatelského řetězce biomasy, na který se povinnost certifikace nevztahuje jsou její primární producenti, to znamená farmáři a zemědělci, kteří biomasu sami vypěstují nebo vyprodukují jako odpad/zbytek ze zemědělské výroby, potom původci ostatních biomasových odpadů a zbytků ze sektorů, jako jsou cukrovary, lihovary a producenti potravinářského odpadu, a také původci zbytkové dřevní a lesní biomasy.

Ti, kterých se povinnost certifikace týká, musí mít zpracovanou potřebnou dokumentaci, být registrovaní u jednoho ze 3 schválených systémů certifikace v ČR (ISCC, SURE nebo KZR INiG) a musí mít podepsanou smlouvu s jednou z certifikačních společnosti, která dle zvoleného systému provede audit (mezi největší patří URS Czech, Bureau Veritas a TÜV SÜD). Ve většině případů si povinný subjekt najímá firmu, která ho celým procesem certifikace provází. O své členy se v této záležitosti stará CZ Biom, a to jak v případě přípravy potřebné dokumentace, tak kontinuální podporou v průběhu celého procesu certifikace a související osvětou.

Pokud se chcete na kritéria připravit, neváhejte nás kontaktovat na adrese: dajcl@biom.cz.

Článek byl publikován v časopisu Biom 2/2023 Alternativní využití biomasy v bioenergetice i k ochraně životního prostředí.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost