Odborné články

Aplikace kalů z čistíren odpadních vod na zemědělské půdě a související legislativa

Zajištění dostatečného množství organické hmoty v půdě je jedním ze základních předpokladů ochrany proti erozi a podpory zvětšení schopnosti půdy zadržovat vodu. Skutečný obsah organické hmoty v půdě je závislý na dodržování pravidel správné zemědělské praxe (příprava a ochrana půdy, osevní postup) a také na doplňování organické hmoty formou organických hnojiv. Jednou z možností organického hnojení, které může doplnit nebo částečně nahradit tradiční, v České republice nedostatečné zdroje (hnůj, kejda), jsou kaly z ČOV nebo komposty vyrobené z biologicky rozložitelných odpadů.

Kaly z čistíren odpadních vod (ČOV) jsou již tradičně zdrojem organické hmoty, základních živin a mikroprvků pro zemědělské půdy. Mimo jiné obsahují významné množství fosforu, který je pro potřeby hnojení získáván s nemalými dopady na životní prostředí a z hlediska udržitelného rozvoje je vnímán jako jeden z prvků, který je třeba využívat a navracet ke spotřebě.

Vzhledem k tomu, jakým způsobem a z jakých zdrojů jsou kaly z ČOV produkovány, je nutno sledovat jejich případné zatížení těžkými kovy a rizikovými látkami. Toto bylo také zohledněno v legislativě, která nakládání s kaly při jejich aplikaci na zemědělské půdě upravuje.

K zajímavým úpravám legislativy ohledně kalů došlo v některých zemích Evropské unie. Německo v současné době přijalo legislativu, která umožňuje aplikaci kalů na zemědělské půdě pocházející z ČOV s méně než 100 000 EO (ekvivalentních obyvatel) od roku 2029. Následně od roku 2032 bude tento limit snížen na 50 000 EO. Současně všechny ČOV musí zpracovat koncepci získávání fosforu do roku 2029 pro kaly s limitem 20 g fosforu/ kg sušiny a vyšší. Také v Rakousku je zvažována podobná úprava. Jednoznačně zde však zaznívá potřeba získávání fosforu vzhledem ke snížení dopadu na životní prostředí a zavedení cirkulární ekonomiky společnosti (Agenda 2030). Platí to také v případě spalování kalů z ČOV u velkých měst, kdy by zde měla být použita technologie umožňující získávání fosforu (tzv. monospalování).

Důležité je také zmínit, že jednou z řešených oblastí v okolních zemích je omezení vstupu problematických látek (např. těžké kovy, rezidua léčiv a drog, atd.) do odpadních vod. Je nutné si uvědomit, že tyto látky v důsledku končí nejen v kalech, ale také ve vodě, která je vypouštěna do řek a to z důvodu, že je technologicky náročné a nákladné provést vyčištění  této vody. V Rakousku byla řešena také možnost zpoplatnění uvádění těchto látek na trh s tím, že získané prostředky by byly použity na čištění odpadních vod. Primárně by mělo být řešeno čištění odpadních vod přímo u provozů, které produkují zvláště znečištěné odpadní vody (průmyslové případně potravinářské provozy, nemocnice).

Podmínky použití kalů v České republice

V posledních pěti letech došlo k úpravě legislativy týkající se nakládání s kaly z ČOV. Jednak bylo novelizováno znění zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a dále byla vyhláška č. 382/2001 Sb., o podrobnostech použití upravených kalů na zemědělské půdě nahrazena vyhláškou č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě.

V České republice se kaly pro svůj vysoký podíl organických látek a minerálních složek nejčastěji kompostují anebo používají k přímé aplikaci na zemědělskou půdu. Prvním a základním předpokladem pro použití kalů k přímé aplikaci na zemědělské pozemky je jejich hygienizace. Neupravený kal není možné na zemědělské pozemky použít a je tedy nutné využít jiného způsobu úpravy nebo nakládání, např. kompostování nebo anaerobní digesce, které musí probíhat jako řízený proces se zajištěním hygienizace (případně hygienizaci provést v samostatném zařízení).

Další podmínkou pro použití kalů je obsah rizikových prvků. Jejich množství ovlivňuje další využití kalů a je zásadní i pro aplikaci na zemědělskou půdu. Proto byl v případě aplikace stanoven limit pro obsah rizikových prvků (mg/kg) a také množstevní limit pro aplikaci kalů (t/ha), který nesmí být překročen, aby bylo vyloučeno nebezpečí kontaminace orné půdy. Dále nesmí být překročena koncentrace stanovených rizikových prvků v půdě, kam mají být kaly aplikovány.

Výše uvedené úpravy byly zaměřeny zejména na některé postupy při nakládání s kaly z ČOV mířící na zemědělskou půdu s cílem zajištění dostatečné ochrany životního prostředí. Byly upřesněny zejména postupy týkající se zajištění dostatečné hygienizace kalů, předávání kalů mezi jednotlivými subjekty (ČOV, oprávněná osoba – společnost nakládající s odpady, zemědělec) a zajištění ochrany životního prostředí při skladování kalů.

Zajištění dostatečné hygienizace kalů z ČOV

Úvodem je nutno konstatovat, že cílem výše uvedených úprav nebyla v žádném případě změna v tradičním způsobu nakládání s kaly v České republice, tzn. technologií úpravy, následné aplikace kalů na zemědělskou půdu a kompostování.

Dostatečné splnění podmínek hygienizace by mělo zabezpečit využití a správné provozování stávajících technologií, zejména anaerobní digesce, která je provozována na ČOV, případně vápnění. Další technologií, kterou je možno zajistit výše uvedené je zpracování kalů z ČOV v kompostárnách. Z tohoto důvodu byla také vyhláškou č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě (dále jen vyhláška) současně novelizována vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. V České republice je v současné době vybudována dostatečná kapacita kompostáren, jejichž technologie může být využita ke zpracování kalů z ČOV na kvalitní kompost. Kaly z ČOV mohou být zpracovány také v bioplynových stanicích. V některých regionech je také úspěšně provozována hygienizace kalů technologií za použití čistého kyslíku.

Konkrétně byla novelou zákona o odpadech změněna definice upraveného kalu. Podle nové definice je upraveným kalem pouze kal, který byl podroben úpravě, jejíž účinnost byla ověřena v souladu s prováděcí vyhláškou. Za účelem splnění této povinnosti bylo stanoveno dlouhé přechodné období do konce roku 2019. Do té doby se považují všechny technologie úpravy, které před účinností vyhlášky produkovaly kaly, které mohly být použity na zemědělské půdě za ověřené.

Vyhláška č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě také mění samotné mikrobiologické ukazatele, které musí upravený kal od roku 2020 splňovat a to tak, aby tyto odpovídaly limitům, které mají nastaveny ostatní země Evropské unie a byla tak zajištěna dostatečná ochrana lidského zdraví. Pro kaly, které budou skutečně hygienizovány by nemělo být problematické nové ukazatele splnit.

Vyhláška zároveň zpřesnila, že kaly kategorie II mohou být do konce roku 2019 používány pouze na zemědělské půdě určené k pěstování technických plodin nebo v podzimním období na půdě určené k pěstování běžných plodin.

Důležitou změnou dotýkající se mikrobiologických ukazatelů rovněž je, že upravené kaly musí být použity nebo alespoň umístěny na půdní blok, kde budou použity, do 8 měsíců ode dne jejich výstupu z technologie úpravy. Dobu 8 měsíců lze považovat za plně dostačující lhůtu pro použití upravených kalů. Pokud dojde k překročení této lhůty, musí být před použitím kaly znovu otestovány, zda mikrobiologické ukazatele stále splňují.

Předávání kalů mezi jednotlivými subjekty (ČOV, oprávněná osoba – společnost nakládající s odpady, zemědělec)

Z hlediska působnosti MŽP bylo v posledních letech předávání kalů mezi různými subjekty vyhodnoceno opakovaně jako rizikové. Dříve bylo skladování řešeno v rámci ČOV a ve zde vybudovaných kalových polích, tato byla ale při prováděných rekonstrukcích zrušena a skladovací prostory nebyly ničím nahrazeny. Dalším problémem bylo, že provozovatelé ČOV se nezabývali tím, jak je s kaly dále nakládáno, i když právě jim byla dána povinnost ve spolupráci se zemědělci zpracovat program využití kalů na ZPF (zemědělský půdní fond), který měl zaručit správnou aplikaci kalů. Kaly byly často předávány subjektům, které provádí sběr a výkup odpadů. Ve skutečnosti pak nakládání s nimi vypadalo tak, že byly předávány mezi několika těmito společnostmi a následně hromaděny i ve značném množství (z několika ČOV) na zpevněných platech nebo silážních žlabech v zemědělských areálech nebo u zemědělských pozemků. Nakládání se tímto stávalo nepřehledným, v některých případech zemědělec například neuměl zaručit, odkud a kým byly kaly dovezeny, protože místo nebylo zabezpečeno proti vstupu cizích osob. Dalším problémem byla kontrola dodržení dávky aplikovaných kalů na jednotlivé pozemky. ČIŽP byly dále šetřeny podněty občanů, kteří si stěžovali na zápach či rozplavení kalů, pokud tyto nebyly dostatečně zabezpečeny.

Zákon o odpadech dával povinnost původci kalů, tedy jednoznačně ČOV, aby prostřednictvím programu využití kalů na ZPF zajistil jejich využití. Toto však z důvodu předávání kalů mezi subjekty přestalo být funkční. Z tohoto důvodu byla provedena novela zákona o odpadech (účinnost od 1. 3. 2016) v tom smyslu, že upravené kaly k použití na ZPF je možno předávat pouze přes jednoho prostředníka (provozovatele zařízení ke sběru a skladování kalů provozovaném na základě souhlasu podle § 14 odst. 1 zákona o odpadech). Tímto by měla být zajištěna přehlednost při předávání kalů.

Ve vyhlášce bylo definováno, že použití kalů z ČOV na zemědělské půdě je nakládáním s odpady v kvalitě suroviny v zařízení dle §14 odst. 2 zákona o odpadech (zahrnuje všechny díly půdních bloků, na kterých používá upravené kaly jedna osoba užívající zemědělskou půdu, a všechna místa, kde tato osoba dočasně ukládá upravené kaly). Tímto byla praxe nastavena tak, aby zemědělec ohlašoval použití kalů z ČOV do ISPOP (Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností) a pro kontrolu bylo zřejmé, že s kaly nakládá. Zemědělec musí rovněž podat roční hlášení o produkci a nakládání s odpady, které je vypracováno, na základě vedené průběžné evidence o přijímaných kalech. Zde musí být uvedeno např. datum, množství přijatých kalů z ČOV, subjekt od kterého byly kaly převzaty a způsob nakládání (dle vyhlášky č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady). Toto by mělo být podloženo doklady o převzetí (např. dodací listy). Je důležité, aby zemědělec měl navážení kalů z ČOV pod kontrolou a bylo zřejmé, že na určené místo bylo navezeno dohodnuté množství kalů v souladu s „Programem použití kalů“.

Výše uvedená opatření zlepší bezpečnost aplikace kalů z ČOV na zemědělské půdě zejména z hlediska dohledatelnosti jednotlivých aplikací, dodržení aplikační dávky a dalších podmínek stanovených k ochraně půdy jako např. splnění limitu rizikových prvků v kalech a půdách kam jsou aplikovány.

Program použití kalů na zemědělské půdě

Základním podkladem pro zemědělce k použití kalů na zemědělské půdě je program použití kalů zpracovaný provozovatelem čistírny odpadních vod nebo zařízením na úpravu kalů z ČOV (§ 33, odst. 2 zákona o odpadech).

Jedná se o komplexní vyhodnocení všech základních podmínek pro aplikaci kalů, kde jsou vyhodnoceny mimo jiné kvalitativní ukazatele pro konkrétní kal z ČOV a pozemky kam má být tento aplikován dle vyhlášky č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. Dále je zde vyhodnoceno splnění dalších podmínek dle platné legislativy např. dodržení zákazu aplikace kalů za  určitých kritérií – chráněná území přírody a krajiny, ochrana vodních zdrojů, intenzivně plodící ovocné výsadby atd. (§ 33, odst. 3 zákona o odpadech).

Na základě splnění výše uvedeného je zde vypracován konkrétní popis použití kalů z ČOV  (vždy musí být zpracováno pouze pro kal z jedné ČOV). Jsou zde uvedeny např. pozemky určené k aplikaci, dávka kalů, předpokládaná doba aplikace, místo a způsob skladování kalů.

Z výše uvedeného je zřejmé, že i když je povinnost zpracovat výše uvedený program dána provozovateli čistírny odpadních vod nebo zařízení na úpravu kalů z ČOV, věcně je nutno, aby vše bylo dohodnuto se zemědělcem, který bude kaly aplikovat a na základě této dohody může být program zpracován, závěrečnou verzi by měl zemědělec odsouhlasit.

Zajištění ochrany životního prostředí při skladování kalů

Jak již bylo výše uvedeno, v průběhu účinnosti „staré“ legislativy, se nepříznivým způsobem vyvinulo také skladování kalů z ČOV. Kaly byly v některých případech skladovány nezabezpečené na deponiích mimo režim zákona o odpadech, důsledkem tohoto bylo v některých případech např. jejich nekontrolované navážení případně jejich „rozplavení“ do okolí např. i do obce.

Z těchto důvodů byly definovány podmínky, jak mají být kaly skladovány. Na základě projednání byly stanoveny následující možné způsoby skladování kalů:

  • uložení kalů v místě jejich vzniku 12 měsíců (v ČOV),
  • 8 měsíců v zařízení kde budou kaly použity (zemědělský podnik) – bez zvláštního povolení k nakládání s odpady, oddělené skladování kalu od různých dodavatelů,
  • 30 dní na půdním dílu, kde budou použity,
  • skladování kalů z ČOV v zařízení podle § 14 odst. 1 zákona o odpadech (maximálně 3 roky před jejich využitím).

Navržené možnosti ve značné míře akceptovaly způsoby skladování kalů, tak aby tyto vyhovovaly zemědělské praxi, současně však byly stanoveny podmínky pro ochranu životního prostředí. Konkrétně byla např. stanovena podmínka zajistit místo skladování proti vniku povrchových vod a zajistit kaly proti rozplavení. Určena byla také minimální vzdálenost pro uložení kalů od obytné zástavby z důvodu stížností na zápach. Kaly z ČOV jsou látkou závadnou vodám a je nutno při jejich skladování také vypracovat havarijní plán (platí pro všechny výše uvedené příklady). Způsob skladování musí být dále vždy také uveden v programu použití kalů z ČOV.

Závěr

V Plánu odpadového hospodářství ČR 2015 – 2024 jsou vymezeny základní strategické přístupy k nakládání s kaly z čistíren odpadních vod. V posledních letech proběhly legislativní úpravy, které by měly zabezpečit, aby se aplikace kalů z ČOV na zemědělskou půdu prováděla způsobem, který neohrozí kvalitu půdy a naopak přispěje k doplnění organické hmoty do půdy. Legislativními změnami nedošlo k zákazu využití kalů na zemědělské půdě, vyhláška č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě pouze specifikuje povinnosti pro provozovatele čistírny odpadních vod a zařízení na úpravu kalů, stanovuje nové podmínky pro skladování kalů a zavádí požadavky pro uložení upravených kalů u zemědělce a jejich použití na zemědělské půdě. To vše má vést ke zlepšení kvality kalů a zamezit nekalým praktikám, které způsobovaly vnos nežádoucích látek do půdy s omezenou možností dohledání skutečného viníka. Nové legislativní prostředí zajišťuje dodání organické hmoty do půdy s tím, že je zabráněno případným negativním dopadům.

Ing. Veronika Jarolímová, odbor odpadů, Ministerstvo životního prostředí

Článek byl publikován v časopisu Biom 1/2019 Půda a organická hmota.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Co se zbytkovou slámou z polí?
Komposty na bázi separovaného digestátu a jejich aplikace na ornou půdu
Bioodpad se promění na energii a hnojivo
Využití digestátu jako hnojiva
Kaly z čistíren odpadních vod
Proč je důležitá organická hmota v půdě
Brňáci jezdí na splašky
Na lepší nakládání s odpady vyzraje oběhové hospodářství

Zobrazit ostatní články v kategorii Bioodpady a kompostování, Obnovitelné zdroje energie

Datum uveřejnění: 27.6.2019
Poslední změna: 27.6.2019
Počet shlédnutí: 859

Citace tohoto článku:
Jarolímová, Veronika: Aplikace kalů z čistíren odpadních vod na zemědělské půdě a související legislativa. Biom.cz [online]. 2019-06-27 [cit. 2019-11-23]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-obnovitelne-zdroje-energie/odborne-clanky/aplikace-kalu-z-cistiren-odpadnich-vod-na-zemedelske-pude-a-souvisejici-legislativa>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto