Odborné články

Co se zbytkovou slámou z polí?

Čeští zemědělci se stále více starají o svoji půdu. Chrání ji před erozí, pečují o život v ornici a recyklaci důležitých živin. Přitom se také poohlížejí po nových odvětvích, včetně zpracování vlastní produkce, agroturistiky nebo energetiky. Na venkově vznikají bioplynové stanice a zemědělské podniky dodávají suroviny pro výrobu tepla. Zemědělci však čelí dilematu: co se zbytkovou slámou z polí? Měli by ji zaorávat do půdy, nebo raději prodávat na místní výrobu tepla?

Zbytkovou slámu z obilných a řepkových polí po celých balících spalují někteří velcí výrobci, jako například teplárny v Kutné Hoře, Jindřichově Hradci, Třebíči a Žluticích nebo elektrárna v Mostku, které dodávají teplo a elektřinu stovkám tisíc domácností. Větší městské zdroje spotřebují řádově tisíce až desítky tisíc tun paliva ročně a stejně tak se sláma využívá k výrobě pelet pro vytápění v rodinných domech. Sláma má nespornou výhodu: spalováním odpadu z farem získáváme bioenergii, aniž bychom museli zabírat jakoukoli novou půdu k jejímu vypěstování.

Česká ekonomika v roce 2016 vyráběla necelých 122 milionů gigajoulů bioenergie. Z toho na slámu a další tzv. neaglomerovanou rostlinnou biomasu připadal jen zhruba jeden milion; slámy přepracované na peletky dělalo dalších několik set tisíc gigajoulů. Přitom oficiální Akční plán pro biomasu odhaduje, že by šlo zpracovat podstatně více slámy.

Nicméně sláma dodává do ornice organickou hmotu, která slouží jako pojivo mezi půdními částečkami, a brání tak erozi. Pomáhá také zadržovat vodu, udržovat stabilní teplotu nebo dodává uhlík a živiny půdní fauně, která je životně důležitá pro úrodnost půdy. Větší množství organické hmoty v půdě měřitelně vylepšuje výnosy, a tak ji farmáři musí na pole recyklovat.

Organickou hmotu lze tedy do půdy vracet právě zaoráváním slámy. Proto někteří farmáři mají obavy, že použití zbytků po sklizni v bioenergetice sníží úrodnost polí. České polní pokusy však potvrdily, že organickou hmotu lze zajistit i jiným způsobem a část slámy energeticky využít.

Výsledky jsou přesvědčivé. Půda bez jakéhokoli hnojení v pokusu obsahovala 1,17 % celkového uhlíku, kterým se obsah organické hmoty v půdě měří. Přidání samotné slámy nebo samotných NPK hnojiv zvýšilo bilanci shodně na 1,29 %. Plochy, na kterých byla použita sláma v kombinaci s NPK hnojivy, na tom byly ještě o něco lépe (1,31 %). Sláma tedy podstatně vylepšuje obsah organické hmoty v půdě. Nejvýraznější zlepšení však nastalo tam, kde byl na půdu aplikován hnůj s NPK hnojivy, obsah uhlíku pak činil 1,56 %.

Lze tedy čerpat slámu k výrobě energie a přitom pečovat o zdravou, úrodnou půdu?

Důkladným řešením by samozřejmě byl dostatek hnoje, což by uvolnilo slámu pro energetické využití. Proto by bioenergetice určitě pomohlo, kdyby opět stouply stavy skotu, které v Česku jsou o 40 % nižší než v roce 1990. Nejlépe, kdyby farmy opět začaly více kombinovat rostlinnou a živočišnou výrobu. Čeští zemědělci však o obnovu chovů skotu usilují už léta a bez valného úspěchu, částečně tuto roli nahrazují bioplynové stanice. Proto prozatím nezbyde než hledat řešení, která současné farmaření kombinují s udržitelnou měrou odebírání slámy.

Možnosti patrně jsou i při současné nabídce a poptávce. Čerpání slámy z polí nesporně má své meze. Řada expertů se však shoduje na tom, že 10 % z produkce slámy lze pro energetiku využít bez rizika ztráty kvality půdy. Mělo by však jít o vysoce účinné zpracování, které neplýtvá palivem. V úvahu by rozhodně nemělo připadat spalování v nízkoúčinných kondenzačních zdrojích. Především bude potřeba nové projekty cílevědomě soustředit na menší zdroje tepla, jejichž spotřeba rozumně odpovídá dostupným možnostem v regionu. Větší koncentrované poptávky by podkopávaly trh, překážely smysluplným záměrům a hlavně bránily oboustranně prospěšnému soužití péče o ornou půdu s bioenergetikou.

Článek byl publikován v časopisu Biom 1/2019 Půda a organická hmota.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Využití digestátu jako hnojiva
Komposty na bázi separovaného digestátu a jejich aplikace na ornou půdu
Bioodpad se promění na energii a hnojivo
Kaly z čistíren odpadních vod
Proč je důležitá organická hmota v půdě
Pásové sušárny KATRES pro českého výrobce pelet
Brňáci jezdí na splašky

Zobrazit ostatní články v kategorii Obnovitelné zdroje energie, Pěstování biomasy, Spalování biomasy

Datum uveřejnění: 21.6.2019
Poslední změna: 21.6.2019
Počet shlédnutí: 557

Citace tohoto článku:
KOTECKÝ, Vojtěch: Co se zbytkovou slámou z polí?. Biom.cz [online]. 2019-06-21 [cit. 2019-12-09]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-obnovitelne-zdroje-energie/odborne-clanky/co-se-zbytkovou-slamou-z-poli>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto