Odborné články

Evropa potřebuje stanovit cenu uhlíku za teplo a chlazení

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie 16. září uvedla jako jednu z priorit snížit emise skleníkových plynů (GHG) do roku 2030 o 55 % oproti roku 1990 (tj. o 15 % více, než je dosavadní závazek členských států) a využít tak současné krize k nastartování zeleného růstu. Evropská rada pro geotermální energii (EGEC) však upozorňuje, že je nutné soustředit se také více na dekarbonizaci tepla. Podle EGEC je zpoplatnění uhlíku v tomto sektoru významnou mezerou v politice, která se zatím nevypořádala s významnou konkurenční výhodou fosilních paliv v sektoru vytápění nad obnovitelnými zdroji. Důležitost zavedení správně nastavené výše uhlíkové daně zdůrazňuje také Světová banka, Mezinárodní energetická agentura (IEA) nebo Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a řada výzkumných institucí.

Foto: glasseyes view@Flickr.com

Spotřeba tepla představuje polovinu celkové spotřeby energie v EU. Stále se však na 80 procentech tohoto trhu podílí fosilní paliva, která těží z přímých a nepřímých dotací. Podle Evropské rady pro geotermální energii přitom taková podpora zbytečně brzdí rozvoj geotermální energie a dalších obnovitelných zdrojů. Sjednocení ceny uhlíku v celé Evropě by mělo být řešením, které by odstranilo zatím nevyrovnané nastavení vnitřního trhu.

„Rozšíření systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) i na sektor tepla je důležitým krokem k urychlení energetického přechodu vytápění v budovách a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Správně nastavená cena uhlíku, dostatečná k uskutečnění transformačních změn, je klíčem v boji s časem proti změně klimatu,“ uvedl Sanjeev Kumar, vedoucí politiky ve společnosti EGEC Geothermal. Zisk z prodeje povolenek v aukcích EU ETS, lze potom investovat přímo do modernizace a rozvoje technologií obnovitelných zdrojů.

Evropský geotermální koncil není jediný, který zpoplatnění uhlíku v oborech, které jsou dnes mimo EU ETS požaduje. Také experti Světové Banky se domnívají, že zpoplatnění uhlíku, například formou uhlíkové daně, může být nejefektivnějším způsobem dekarbonizace naší společnosti.

Pařížskou dohodou se více než 70 zemí zavázalo usilovat o dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Světová banka pečlivě monitoruje stav v jednotlivých zemích, které dnes čítají 46 zemí a 32 subnárodních jurisdikcí (měst, států a regionů) podílejících se na dekarbonizaci prostřednictvím ETS nebo uhlíkové daně. Tvoří tak 61 iniciativ implementovaných nebo připravovaných k zavedení zpoplatnění uhlíku, z toho 31 systémů ETS a 30 uhlíkových daní. Tyto nástroje v současnosti zpoplatňují 12 miliard tun CO2ekv. (celkem 22,3 % globálních emisí skleníkových plynů) a v roce 2019 dosáhly výnosu 45 miliard dolarů, z nichž více než polovina je investována do environmentálních a rozvojových projektů.

Graf: Národní, subnárodní a regionální iniciativy zpoplatnění uhlíku: Podíl pokrytých globálních emisí skleníkových plynů 1990-2021

Zdroj: World Bank, Carbon Pricing Dashboard

Zdaněním uhlíku se tedy nezabývá pouze Evropa, ale také světové země jako Spojené státy americké a Kanada, Island, Mexiko, Argentina, Čína, Austrálie nebo Jihoafrická republika, která se v minulém roce stala první africkou zemí, která zavedla uhlíkovou daň a další. Celosvětovými leadery v aplikaci uhlíkové daně jsou však evropské země: Švédsko (119,43 USD), Švýcarsko (99,44 USD), Lichtenštejnsko (99,44 USD), Finsko (67,80 USD fosilní paliva v dopravě, 57,96 USD pro ostatní fosilní paliva), Norsko (až 52,98 USD) a Francie (48,77 USD).

Zdroj: Převzato z World Bank. State and Trends of Carbon Pricing 2020

Emisní Goliáš je zdaněn, na zdanění malých Davidů zatím chybí politická odvaha

V České republice podléhá zhruba polovina emisí CO2 zpoplatnění pomocí EU ETS, obdobně jako v jiných státech EU. Rozdíl oproti vyspělému Švédsku nebo Francii je v tom, že menší zdroje, které do systému EU ETS zařazeny nejsou, poplatky za vypouštění emisí do ovzduší neplatí.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Co-operation and Development, OECD), která sdružuje 37 ekonomicky velmi rozvinutých států světa a mezi které patří také Austrálie, Kanada, Izrael, Japonsko, Nový Zéland nebo Spojené státy americké, spolu s řadou evropských zemí, mezi kterými je i Česká republika, provádí pravidelné kontroly monitorování nástrojů na ochranu životního prostředí členských států.

Ze závěrů poslední kontroly, kterou OECD v České republice provedla v roce 2017 vyplynulo doporučení, aby také Česká republika zavedla uhlíkovou daň. Ve svém „Hodnocení politik životního prostředí OECD: Česká republika 2018” OECD shrnuje: „Vláda vytyčila zásady ekologické daňové reformy v roce 2007. V plánu bylo její postupné zavádění v průběhu deseti let a očekávalo se, že bude fiskálně neutrální. Prvním krokem bylo zavedení evropské směrnice o zdanění energií v roce 2008, spojené se zavedením jednotné sazby daně z příjmů fyzických osob a snížením zdanění příjmů právnických osob. Druhá fáze měla zahrnovat uhlíkovou daň, ale její zavedení bylo odloženo.” Uhlíkovou daň přitom jako navrhované opatření zmiňují klíčové strategické dokumenty: Národní́ program na snížení́ emisí (2015) a Politika ochrany klimatu z roku (2017).

„Má-li Česká republika dosáhnout svých dlouhodobých cílů v oblasti klimatu, bude třeba, aby posílila politické odhodlání k přechodu na nízkouhlíkové hospodářství. Hlavní priority by měly být dvě: jednak uvést energetickou politiku do souladu s politikou v oblasti klimatu a s Pařížskou dohodou, jednak upravit zdanění energie tak, aby vedlo ke smysluplné ceně za uhlík.“ shrnuje ve zprávě Angel Gurría, generální tajemnice OECD.

Zdroje:

  1. Europe needs a carbon price on heat and cooling – EGEC, Bioenergy International, 15. září 2020
  2. OECD: Hodnocení stavu a politik životního prostředí. 2018. Nejdůležitější zjištění, Česká republika
  3. World Bank. State and Trends of Carbon Pricing 2020. Washington, May, 2020. DC. doi: 10.1596/978-1-4648-1586-7
  4. World Bank, Carbon Pricing Dashboard

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Air Products je na biometan v Česku připravena
Rozhovor: Má i po roce 2020 smysl podporovat bioplyn?
Biomasa je lídrem evropské energetické transformace
Jak skutečně vypadá „čistá mobilita“?
Biometan je jedním z paliv s největším potenciálem dekarbonizovat nákladní lodní dopravu, říká studie
Auta na plyn by mohla pohánět cirkulární ekonomiku v evropské dopravě
Pomáháme snižovat emisní stopu v zemědělství a dopravě
Uhlíková stopa etanolu se neustále snižuje

Zobrazit ostatní články v kategorii Biometan, Bioplyn, Obnovitelné zdroje energie, Pelety a brikety, Spalování biomasy

Datum uveřejnění: 18.9.2020
Poslední změna: 18.9.2020
Počet shlédnutí: 432

Citace tohoto článku:
DAJČL, Julie: Evropa potřebuje stanovit cenu uhlíku za teplo a chlazení. Biom.cz [online]. 2020-09-18 [cit. 2020-11-01]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-bioplyn/odborne-clanky/evropa-potrebuje-stanovit-cenu-uhliku-za-teplo-a-chlazeni>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto