76/2002 Sb.
Zákon o integrované prevenci a omezování znečištění,o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci).
76/2002 Sb.
ZÁKON
ze dne 5. února 2002
o integrované prevenci a omezování znečištění,
o integrovaném registru znečišťování a o změně
některých zákonů (zákon o integrované prevenci)
Změna: 521/2002 Sb.
Změna: 437/2004 Sb.
Změna: 695/2004 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Účel a předmět zákona
(1) Účelem zákona je, v souladu s právem Evropských
společenství,1) dosáhnout vysoké úrovně ochrany životního
prostředí jako celku,2) zabezpečit integrovaný výkon veřejné
správy při povolování provozu zařízení a zřídit a provozovat
integrovaný registr znečišťování životního prostředí.
(2) Tento zákon
a) stanoví povinnosti provozovatelů zařízení,
b) upravuje postup při vydávání integrovaného povolení,
c) zřizuje integrovaný registr znečišťování životního prostředí,
stanoví způsob shromažďování údajů o emisích a přenosech látek
evidovaných v tomto registru a poskytování údajů z něho,
d) upravuje podmínky pro propojení dosavadních informačních
systémů v oblasti ochrany životního prostředí s integrovaným
registrem znečišťování životního prostředí,
e) stanoví působnosti orgánů veřejné správy podle tohoto zákona,
f) upravuje systém výměny informací o nejlepších dostupných
technikách,
g) stanoví sankce za porušení povinností stanovených tímto
zákonem.
(3) Tento zákon se nevztahuje na
a) znečištění způsobené vniknutím radioaktivních látek3) do
životního prostředí,
b) vypouštění radioaktivních látek do životního prostředí a emisní
limity stanovené pro tyto látky podle zvláštního právního
předpisu,3)
c) nakládání s geneticky modifikovanými organismy podle zvláštního
právního předpisu.4)
------------------------------------------------------------------
1) Směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované
prevenci a omezování znečištění.
Rozhodnutí Evropské komise 479/2000/EHS ze dne 17. července
2000 o implementaci Evropského emisního registru znečištění
podle článku 15 Směrnice Rady 96/61/EHS ze dne 24. září 1996 o
integrované prevenci a omezování znečištění.
2) Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí
a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování
vlivů na životní prostředí).
3) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie
a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými
organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů.
§ 2
Základní pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) zařízením technická jednotka a technologická jednotka uvedená
v příloze č. 1 k tomuto zákonu nebo soubor souvisejících
technických a technologických jednotek nacházejících se
v jednom provozu, jestliže alespoň jedna tato jednotka je
uvedena v příloze č. 1 k tomuto zákonu a nejde-li o jednotky
používané k výzkumu, vývoji a zkoušení nových výrobků
a procesů; za zařízení se považují i další technické jednotky
a technologické jednotky nebo jejich soubor neuvedené v příloze
č. 1 k tomuto zákonu, jestliže provozovatel zařízení pro ně
požádá o vydání integrovaného povolení,
b) znečištěním lidskou činností přímo či nepřímo způsobené
vniknutí látek, vibrací, hluku, tepla nebo jiných forem
neionizujícího záření do ovzduší, vody nebo půdy, které může
být škodlivé pro zdraví člověka nebo zvířat nebo může
nepříznivě ovlivnit kvalitu životního prostředí nebo může vést
ke škodám na hmotném majetku nebo může omezit či zabránit
využívání hodnot životního prostředí, které jsou chráněny
zvláštními právními předpisy,5)
c) emisí vypouštění látek, šíření vibrací a vyzařování hluku,
tepla nebo jiných forem neionizujícího záření ze zařízení do
životního prostředí,
d) emisním limitem nejvýše přípustné množství znečišťující látky,
vibrací, hluku, tepla nebo jiných forem neionizujícího záření,
které lze vypustit do životního prostředí ze zařízení, pokud
způsobuje znečištění vyjádřené pomocí
1. hmotnostních nebo objemových koncentrací,
2. hmotnostních toků znečišťujících látek za jednotku času,
3. hmotnostních množství znečišťujících látek vztažených na
jednotku produkce, nebo
4. specifických parametrů, jako je například hladina
akustického výkonu,
e) přenosem tok látek určených ke skladování, úpravě nebo využití,
f) nejlepšími dostupnými technikami nejúčinnější a nejpokročilejší
stupeň vývoje použitých technologií a způsobů jejich
provozování, které jsou vyvinuty v měřítku umožňujícím jejich
zavedení v příslušném hospodářském odvětví za ekonomicky
a technicky přijatelných podmínek s ohledem na náklady
a přínosy, pokud jsou provozovateli zařízení za rozumných
podmínek dostupné a zároveň jsou nejúčinnější v dosahování
ochrany životního prostředí jako celku,
g) standardem kvality životního prostředí souhrn požadavků
stanovených na základě zvláštních právních předpisů,5) které
musí životní prostředí splňovat v daném čase a místě,
h) integrovaným povolením rozhodnutí, kterým se stanoví podmínky
k provozu zařízení, včetně provozu činností přímo spojených
s provozem zařízení v místě a které se vydává namísto
rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů vydávaných podle
zvláštních právních předpisů v oblasti ochrany životního
prostředí, ochrany veřejného zdraví a v oblasti zemědělství,
pokud to tyto předpisy6) umožňují,
i) integrovaným registrem znečišťování životního prostředí (dále
jen "integrovaný registr znečišťování") databáze údajů
o vybraných látkách, jejich přenosech a emisích,
j) změnou zařízení změna v užívání, způsobu provozu nebo rozšíření
zařízení, která může mít účinky na zdraví člověka nebo životní
prostředí,
k) provozovatelem zařízení právnická osoba nebo fyzická osoba,
která provozuje zařízení, nebo osoba, která žádá o vydání
územního rozhodnutí nebo stavebního povolení, popřípadě jiného
obdobného povolení podle zvláštních právních předpisů,7)
l) uživatelem registrované látky provozovatel zařízení, jakož
i jiná právnická osoba nebo fyzická osoba, která provozuje
technickou nebo technologickou jednotku, v níž je zpracovávána
nebo produkována látka evidovaná v integrovaném registru
znečišťování.
------------------------------------------------------------------
5) Například zákon č. 17/1992 Sb., zákon č. 114/1992 Sb., o
ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní
zákon), zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o
změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých
zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních
léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých
souvisejících zákonů (lázeňský zákon).
6) Například zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před
znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., zákon č. 334/1992 Sb., o
ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., zákon č. 185/2001 Sb., o
odpadech a o změně některých dalších zákonů, zákon č. 289/1995
Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., zákon č. 166/1999
Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících
zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství
(horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
HLAVA II
INTEGROVANÉ ROZHODOVÁNÍ
Řízení o vydání integrovaného povolení
§ 3
Žádost o vydání integrovaného povolení
(1) Žádost o vydání integrovaného povolení (dále jen
"žádost") podává provozovatel zařízení v listinné a elektronické
podobě u správního úřadu, který je místně příslušný k vydání
integrovaného povolení, (dále jen "úřad"). Řízení o vydání
integrovaného povolení je zahájeno dnem, v němž byla žádost
v listinné podobě doručena úřadu.
(2) Úřad do 20 dnů ode dne obdržení žádosti ověří, zda žádost
obsahuje všechny předepsané náležitosti (§ 4). Jestliže úřad
nevyzve provozovatele zařízení v této lhůtě k doplnění žádosti,
platí, že žádost obsahuje všechny předepsané náležitosti.
(3) Jestliže žádost neobsahuje všechny předepsané náležitosti
(§ 4), úřad vyzve provozovatele zařízení k doplnění chybějících
náležitostí žádosti v přiměřené lhůtě, která nesmí být delší než
4 měsíce, a řízení o vydání integrovaného povolení přeruší do doby
doplnění všech chybějících náležitostí žádosti.
(4) Nedojde-li k doplnění žádosti ve lhůtě stanovené podle
odstavce 3, úřad řízení o vydání integrovaného povolení zastaví.
§ 4
Obsah žádosti
(1) Žádost musí obsahovat
a) firmu nebo název, anebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo
podnikání, identifikační číslo, pokud je přiděleno,
a u provozovatele zařízení zapsaného v obchodním rejstříku nebo
jiné evidenci též výpis z obchodního rejstříku nebo jiné
evidence, je-li provozovatelem zařízení právnická osoba nebo
fyzická osoba, která je podnikatelem,
b) jméno a příjmení, číslo občanského průkazu, není-li vydán,
číslo dokladu, který jej nahrazuje, trvalý pobyt, je-li
provozovatelem zařízení fyzická osoba, která není podnikatelem,
c) popis zařízení a s ním spojených činností, identifikační údaje
o umístění zařízení (obec, katastrální území, parcelní číslo,
popř. označení stavby), popř. kategorii zařízení, pokud je
uvedeno v příloze č. 1 k tomuto zákonu,
d) stručné shrnutí údajů uvedených v písmenech a) až c) a e) až l)
všeobecně srozumitelným způsobem,
e) popis surovin a pomocných materiálů, dalších látek a energií,
které se v zařízení používají nebo jsou jím produkovány,
f) seznam a popis zdrojů emisí a popis dalších vlivů zařízení,
jejich vlastností, účinků na životní prostředí
a předpokládaného množství emisí do jednotlivých složek
životního prostředí,
g) charakteristiku stavu území (zejména popis stávající imisní
situace), kde je nebo má být zařízení umístěno, včetně vymezení
základních střetů v území,
h) popis technologie a dalších technik k předcházení vzniku emisí,
a kde to není možné, k omezení emisí znečišťujících životní
prostředí,
i) popis dosavadních nebo uvažovaných opatření k předcházení
vzniku odpadu, k úpravě nebo využití odpadu produkovaného
zařízením,
j) popis dosavadních nebo uvažovaných opatření pro měření
a monitorování emisí vypouštěných do životního prostředí,
k) porovnání stávajícího nebo uvažovaného zařízení s nejlepšími
dostupnými technikami,
l) popis dalších plánovaných opatření k zajištění plnění
povinností preventivního charakteru, jako například hospodárné
využívání energie, předcházení haváriím8) a omezování jejich
případných následků, vyloučení rizik případného znečišťování
životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejícího
ze zařízení po ukončení jeho činnosti v co největší možné míře,
popřípadě i návrhy plánů odpadového hospodářství, návrhy
bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní
zprávy nebo tyto dokumenty již schválené, jedná-li se
o zařízení uvedená v příloze č. 1 k tomuto zákonu nebo
vyžadují-li to pro zařízení zvláštní právní předpisy,9)
m) návrh závazných podmínek provozu zařízení a jeho zdůvodnění
(§ 13),
n) rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které byly vydány
podle zvláštních právních předpisů,10) a podklady k nim, pokud
mohou nahrazovat údaje uvedené v tomto odstavci,
o) podklady, které jsou vyžadovány pro vydání rozhodnutí,
stanovisek, vyjádření a souhlasů podle zvláštních právních
předpisů6) a integrované povolení je má nahradit, pokud již
nejsou obsaženy v náležitostech uvedených pod písmeny a) až n).
(2) Úřad a příslušné správní úřady jsou povinny poskytovat
provozovateli zařízení na jeho písemnou žádost dostupné informace
o stavu životního prostředí v území dotčeném provozem zařízení.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví vzor žádosti, rozsah
a způsob jejího vyplnění.
------------------------------------------------------------------
6) Například zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před
znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., zákon č. 334/1992 Sb., o
ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., zákon č. 185/2001 Sb., o
odpadech a o změně některých dalších zákonů, zákon č. 289/1995
Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., zákon č. 166/1999
Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících
zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
8) Například § 2 písm. c) zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci
závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými
látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990
Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o
některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění
pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií), § 40
a 41 zákona č. 254/2001 Sb.
9) Například část sedmá zákona č. 185/2001 Sb., § 11 zákona č.
353/1999 Sb.
10) Například zákon č. 100/2001 Sb., zákon č. 114/1992 Sb., zákon
č. 353/1999 Sb.
§ 5
Odborná podpora výkonu státní správy
Ministerstvo životního prostředí zajistí odbornou podporu
výkonu státní správy v oblasti integrované prevence
prostřednictvím jím řízené příspěvkové organizace (dále jen
"agentura"). Ministerstvo životního prostředí zároveň rozšíří
hlavní činnost této organizace v její zřizovací listině v souladu
s větou první a rozšíří její organizační uspořádání o útvar
integrované prevence. Agentura se považuje za odborně způsobilou
osobu podle § 6.
§ 6
Odborně způsobilá osoba
(1) Odbornou způsobilostí se pro účely tohoto zákona rozumí
pověření právnické osoby Ministerstvem životního prostředí
k poskytování odborných vyjádření podle § 11, a to zapsáním do
Seznamu odborně způsobilých osob podle odstavce 2.
(2) Ministerstvo životního prostředí po dohodě
s Ministerstvem průmyslu a obchodu nebo Ministerstvem zemědělství
podle oblasti jejich působnosti zapíše s uvedením věcně vymezeného
rozsahu odborné způsobilosti do Seznamu odborně způsobilých osob
právnickou osobu, která prokáže způsobilost podle odstavce 3,
(dále jen "odborně způsobilá osoba"). Seznam odborně způsobilých
osob Ministerstvo životního prostředí zveřejňuje ve Věstníku
Ministerstva životního prostředí a na portálu veřejné správy.11)
Na zapsání do Seznamu odborně způsobilých osob není právní nárok.
(3) Odborná způsobilost právnické osoby podle odstavce 1 musí
být prokázána podklady, ze kterých vyplývá
a) dostatečná odborná úroveň,
b) dostatečné technické, administrativní a organizační zázemí,
c) nezbytný počet zaměstnanců s odbornou praxí, s odpovídajícím
vysokoškolským vzděláním, znalostmi a schopnostmi.
(4) Odborně způsobilá osoba má povinnost vykonávat činnost,
k níž je pověřena, tak, aby nedošlo ke střetu zájmů, nesmí zejména
poskytovat vyjádření podle § 11 u zařízení, které sama provozuje
nebo které provozuje osoba jí ovládaná nebo ji ovládající, nebo
u zařízení, pro které se podílela na vypracování žádosti.
(5) Ministerstvo životního prostředí vždy vymaže odborně
způsobilou osobu ze Seznamu odborně způsobilých osob, pokud tato
osoba
a) zanikne,
b) pozbude odbornou způsobilost podle odstavce 3, nebo
c) poruší opakovaně nebo závažným způsobem povinnost uvedenou
v odstavci 4.
------------------------------------------------------------------
11) § 2 písm. r) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech
veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.
§ 7
Účastníci řízení
(1) Účastníky řízení o vydání integrovaného povolení jsou
vždy
a) provozovatel zařízení,
b) obec, na jejímž území je nebo má být zařízení umístěno,
c) kraj, na jehož území je nebo má být zařízení umístěno,
d) občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti,
zaměstnavatelské svazy nebo hospodářské komory, jejichž
předmětem činnosti je prosazování a ochrana profesních zájmů
nebo veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů,12)
dále obce nebo kraje, na jejichž území může toto zařízení
ovlivnit životní prostředí, pokud se jako účastníci písemně
přihlásily úřadu do 30 dnů ode dne zveřejnění údajů ze žádosti
podle § 8.
(2) Za účastníka řízení se považuje také ten, kdo by jím byl
podle zvláštních právních předpisů,6) není-li již jeho postavení
účastníka vymezeno v odstavci 1.
------------------------------------------------------------------
6) Například zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před
znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., zákon č. 334/1992 Sb., o
ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., zákon č. 185/2001 Sb., o
odpadech a o změně některých dalších zákonů, zákon č. 289/1995
Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., zákon č. 166/1999
Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících
zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
12) Například zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 301/1992 Sb., o
Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České
republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/1992 Sb.
§ 8
Postoupení žádosti a její zveřejnění
(1) Úřad do 7 dnů ode dne obdržení žádosti obsahující všechny
předepsané náležitosti a v téže lhůtě ode dne doplnění neúplné
žádosti všemi předepsanými náležitostmi zašle žádost k vyjádření
a) účastníkům řízení, kromě provozovatele zařízení, který žádost
podal,
b) příslušným správním úřadům, které vykonávají působnost podle
zvláštních právních předpisů6) a jejichž správní akty se
nahrazují vydáním integrovaného povolení,
c) odborně způsobilé osobě,
d) státu, jehož životní prostředí může být významně nepříznivě
ovlivněno provozem zařízení, (dále jen "dotčený stát").
(2) Úřad současně ve lhůtě podle odstavce 1 na portálu
veřejné správy,11) na své úřední desce a na úřední desce obce, na
jejímž území je nebo má být zařízení umístěno, zajistí zveřejnění
stručného shrnutí údajů podle § 4 odst. 1 písm. d) a informaci
o tom, kdy a kde lze do žádosti nahlížet, pořizovat si z ní
výpisy, opisy, popřípadě kopie. Úřad a obec tyto informace vyvěsí
na portálu veřejné správy a na svých úředních deskách na dobu 30
dnů. V této lhůtě může každý zaslat úřadu své vyjádření k žádosti.
V pochybnostech se za den zahájení zveřejnění považuje den, v němž
úřad zveřejnil žádost na portálu veřejné správy.11)
(3) Úřad ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí dále
postoupí žádost dotčenému státu ke zveřejnění, přičemž postupuje
v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika
vázána.
(4) Úřad je povinen zabezpečit ochranu obchodního tajemství,
osobních údajů a dalších údajů chráněných podle zvláštních
právních předpisů,13) pokud jsou tyto údaje jako chráněné
v žádosti označeny. Takto nelze označit údaje podle § 4 odst. 1
písm. a), b), c), d), f) a m).
------------------------------------------------------------------
6) Například zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před
znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., zákon č. 334/1992 Sb., o
ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., zákon č. 185/2001 Sb., o
odpadech a o změně některých dalších zákonů, zákon č. 289/1995
Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., zákon č. 166/1999
Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících
zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
11) § 2 písm. r) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech
veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.
13) Například obchodní zákoník, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně
osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
§ 9
Vyjádření příslušných správních úřadů a účastníků řízení
(1) Příslušný správní úřad zašle úřadu nejpozději do 30 dnů
po obdržení žádosti své vyjádření, které musí obsahovat zejména
zhodnocení návrhu závazných podmínek k provozu zařízení, popřípadě
návrh dalších závazných podmínek, které navrhuje zahrnout do
integrovaného povolení.
(2) Vyjádření příslušných správních úřadů zasílaných úřadu
nejsou správními rozhodnutími.
(3) Účastníci řízení mohou zaslat úřadu svá vyjádření ve
lhůtě uvedené v odstavci 1.
(4) Vyjádření podle odstavců 1 a 3 zaslaná úřadu ve lhůtě
uvedené v odstavci 1 je úřad povinen zaslat odborně způsobilé
osobě nejpozději do 5 dnů ode dne jejich obdržení.
(5) K vyjádřením podle odstavce 1 zaslaným po lhůtě uvedené
v odstavci 1 úřad nepřihlíží.
§ 10
Vyjádření dotčeného státu
Pokud dotčený stát požádá o projednání svého vyjádření
k podané žádosti, postupuje úřad ve spolupráci s Ministerstvem
zahraničních věcí a v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými
je Česká republika vázána. O dobu projednávání žádosti s dotčeným
státem se lhůty pro vydání integrovaného povolení stanovené tímto
zákonem prodlužují.
§ 11
Účast odborně způsobilé osoby
(1) Zajišťuje-li odborné vyjádření k žádosti jiná odborně
způsobilá osoba než agentura, je úřad povinen smluvně zabezpečit,
aby tato odborně způsobilá osoba postupovala obdobným způsobem
a ve lhůtách podle odstavců 2 a 3.
(2) Agentura je povinna vypracovat návrh vyjádření k celému
obsahu žádosti a k vyjádřením příslušných správních úřadů
a účastníků řízení. Dále při vypracování návrhu vyjádření agentura
přihlédne k vyjádření veřejnosti a dotčeného státu, pokud je od
úřadu obdržela. O vypracovaném návrhu vyjádření je agentura
povinna neprodleně provozovatele zařízení uvědomit a tento návrh
vyjádření s ním projednat, projeví-li provozovatel zařízení o to
zájem do 5 dnů ode dne uvědomění, a podle výsledku tohoto
projednání vypracovat své vyjádření.
(3) Agentura své vyjádření vypracované podle odstavce 2 zašle
úřadu v elektronické i v listinné podobě do 75 dnů ode dne, kdy
žádost obdržela.
(4) Úřad vyjádření odborně způsobilé osoby neprodleně po jeho
obdržení zveřejní po dobu 30 dnů na své úřední desce a na portálu
veřejné správy.11)
------------------------------------------------------------------
11) § 2 písm. r) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech
veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.
§ 12
Ústní jednání o žádosti
Úřad do 5 dnů ode dne obdržení vyjádření odborně způsobilé
osoby nařídí k projednání žádosti ústní jednání. K ústnímu jednání
přizve kromě účastníků řízení též odborně způsobilou osobu
a příslušné správní úřady.
§ 13
Rozhodnutí o žádosti
(1) Úřad o žádosti provozovatele zařízení o vydání
integrovaného povolení rozhodne ve lhůtě do 45 dnů ode dne
obdržení vyjádření odborně způsobilé osoby. Ve složitějších
případech tuto lhůtu odvolací orgán (orgán příslušný rozhodnout
o rozkladu) prodlouží o 45 dnů.
(2) Pokud po projednání žádosti podle § 12 úřad zjistí, že
záměr provozovatele zařízení uvedený v jeho žádosti nesplňuje
požadavky tohoto zákona a zvláštních právních předpisů6) nebo že
závazné podmínky navržené pro provoz zařízení jsou z technických
důvodů nesplnitelné, žádost o vydání integrovaného povolení
zamítne.
(3) Nejsou-li dány důvody pro zamítnutí žádosti podle
odstavce 2, úřad na podkladě výsledků projednání žádosti vydá
integrované povolení, které kromě obecných náležitostí stanovených
správním řádem obsahuje:
a) firmu nebo název, anebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo
podnikání, identifikační číslo, pokud je přiděleno, je-li
provozovatelem zařízení právnická osoba nebo fyzická osoba,
která je podnikatelem,
b) jméno a příjmení, číslo občanského průkazu, není-li vydán,
číslo dokladu, který jej nahrazuje, trvalý pobyt, je-li
provozovatelem zařízení fyzická osoba, která není podnikatelem,
c) popis zařízení a s ním spojených činností a popis umístění
zařízení,
d) podmínky provozu zařízení a s ním přímo spojených činností,
dále postupy a opatření zabezpečující plnění těchto podmínek
(dále jen "závazné podmínky provozu").
(4) V závazných podmínkách provozu podle odstavce 3 písm. d)
úřad stanoví
a) emisní limity (§ 14),
b) opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního
prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení
po ukončení jeho činnosti, pokud k takovému riziku či ohrožení
zdraví člověka může dojít,
c) podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka a životního
prostředí při nakládání s odpady,
d) podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu
životního prostředí, zejména ochranu ovzduší, půdy, lesa,
podzemních a povrchových vod, přírody a krajiny,
e) další zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního
prostředí, které úřad shledá nezbytnými s ohledem na místní
podmínky životního prostředí a technickou charakteristiku
zařízení,
f) podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie,
g) opatření pro předcházení haváriím8) a omezování jejich
případných následků,
h) postupy nebo opatření pro provoz týkajících se situací
odlišných od podmínek běžného provozu (například uvedení
zařízení do provozu, poruchy zařízení, krátkodobá přerušení
a definitivní ukončení provozu zařízení), při kterých může
vzniknout nebezpečí ohrožení životního prostředí nebo zdraví
člověka,
i) způsob monitorování emisí a přenosů, případně technických
opatření, včetně specifikace metodiky měření, včetně jeho
frekvence, vedení záznamů o monitorování,
j) opatření k minimalizaci dálkového přemisťování znečištění či
znečištění překračujícího hranice států a k zajištění vysoké
úrovně ochrany životního prostředí jako celku,
k) postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení
včetně povinnosti předkládat úřadu údaje požadované k ověření
shody s integrovaným povolením.
(5) Součástí odůvodnění integrovaného povolení je
i vypořádání připomínek k žádosti obsažených ve vyjádřeních
podaných podle § 8 až 11, a to v plném rozsahu. Úřad je povinen do
integrovaného povolení zahrnout podmínky uvedené ve vyjádření
(stanovisku) příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, které se
dotýkají zájmů chráněných podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
Úřad je povinen zahrnout do integrovaného povolení požadavky
k ochraně životního prostředí uvedené ve stanovisku k posouzení
vlivů na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu,14)
pokud jsou v něm uvedené, nebo v integrovaném povolení uvede
důvody, pro které tak neučinil nebo učinil jen zčásti.
(6) Závazné podmínky provozu uložené úřadem podle odstavce
4 musí vždy zahrnovat podmínky, postupy a opatření, které by jinak
byly stanoveny na základě zvláštních právních předpisů,6) podle
kterých by byla vydána rozhodnutí, stanoviska, vyjádření
a souhlasy, které se nahrazují integrovaným povolením.
(7) Ministerstvo životního prostředí zašle odvolání nebo
rozklad proti rozhodnutí o žádosti k vydání integrovaného povolení
včetně tohoto rozhodnutí Ministerstvu průmyslu a obchodu nebo
Ministerstvu zemědělství podle oblasti jejich působnosti
a Ministerstvu zdravotnictví k posouzení, zda došlo k pochybení
při použití nejlepších dostupných technik při stanovení závazných
podmínek provozu. Tyto ústřední správní úřady zašlou své vyjádření
do 15 dnů ode dne obdržení odvolání nebo rozkladu proti vydanému
rozhodnutí. Ministerstvo životního prostředí nebo ministr
životního prostředí při vydání rozhodnutí o odvolání nebo rozkladu
z těchto vyjádření vychází.
(8) Rozhodnutí podle odstavce 2 nebo 3 úřad do 5 dnů ode dne
nabytí právní moci po dobu 60 dnů zveřejní na portálu veřejné
správy11) a na své úřední desce zveřejní informaci o tom, kdy
a kde lze do rozhodnutí nahlédnout.
(9) Kraj je povinen zaslat Ministerstvu životního prostředí
tato rozhodnutí do 7 dnů ode dne nabytí právní moci těchto
rozhodnutí.
------------------------------------------------------------------
6) Například zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před
znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., zákon č. 334/1992 Sb.,
o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., zákon č. 185/2001 Sb.,
o odpadech a o změně některých dalších zákonů, zákon č.
289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., zákon č.
166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých
souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších
předpisů.
8) Například § 2 písm. c) zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci
závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými
chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č.
425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti
a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění
pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií),
§ 40 a 41 zákona č. 254/2001 Sb.
11) § 2 písm. r) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech
veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.
14) Zákon č. 100/2001 Sb.
Způsob stanovení závazných podmínek provozu
§ 14
(1) Úřad stanoví emisní limity pro znečišťující látky uvedené
v příloze č. 2 k tomuto zákonu, pokud jsou ze zařízení vypouštěny,
a další emisní limity, které se stanovují na základě jiných
právních předpisů.6) Úřad může též stanovit emisní limity pro jiné
skupiny nebo kategorie znečišťujících látek, vibrací, hluku, tepla
nebo jiných forem neionizujícího záření. Vztahují-li se na
zařízení ustanovení zvláštního právního předpisu,14a) úřad stanoví
emisní limity pro tyto skleníkové plyny jen tehdy, je-li to
nezbytné k zabránění závažného znečišťování v místě provozu.
(2) Emisní limity pro látky, vibrace, hluk, teplo nebo jiné
formy neionizujícího záření se vztahují obvykle k místu, kde emise
vycházejí ze zařízení. V případě výpustí odpadních vod do
kanalizace úřad při určování emisního limitu příslušného zařízení
může přihlédnout k čisticímu efektu čistírny odpadních vod za
předpokladu, že je zaručena rovnocenná úroveň ochrany životního
prostředí jako celku2) a že výsledkem není vyšší úroveň znečištění
životního prostředí.
(3) Při stanovení závazných podmínek provozu, zejména
emisních limitů, úřad vychází z použití nejlepších dostupných
technik na základě hledisek uvedených v příloze č. 3 k tomuto
zákonu se zřetelem k technickým charakteristikám zařízení, jeho
umístění a místním podmínkám životního prostředí, aniž by však
předepisoval použití jakékoli konkrétní metody či technologie.
Takto stanovené emisní limity nesmí být mírnější než emisní
limity, které by jinak byly stanoveny podle zvláštních právních
předpisů.6)
(4) Úřad může stanovit výjimky z emisních limitů na dobu
nejdéle šest měsíců, jestliže provozovatel zařízení v této době
plánuje uskutečnit opatření (například uvedení zařízení do
provozu, krátkodobé přerušení nebo definitivní ukončení provozu
zařízení) vedoucí ke snížení znečištění.
------------------------------------------------------------------
2) Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí
a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování
vlivů na životní prostředí).
6) Například zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před
znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., zákon č. 334/1992 Sb.,
o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., zákon č. 185/2001 Sb.,
o odpadech a o změně některých dalších zákonů, zákon č.
289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., zákon č.
166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých
souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších
předpisů.
14a) Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami
na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů.
§ 15
(1) Úřad v integrovaném povolení stanoví provozovateli
zařízení, který nemůže dosáhnout s použitím nejlepších dostupných
technik standard kvality životního prostředí, povinnost uskutečnit
dodatečné podmínky ke splnění standardu kvality životního
prostředí, například podmínky omezující provoz zařízení v určitou
denní dobu.
(2) Úřad stanoví v integrovaném povolení v případě, kdy je
standard kvality životního prostředí mírnější, než jsou požadavky,
které se obvykle dosahují s použitím nejlepší dostupné techniky,
závazné podmínky provozu tak, aby odpovídaly možnosti použití
nejlepších dostupných technik.
(3) Úřad může v případě, že některý z požadavků standardu
kvality životního prostředí lze v místních podmínkách splnit jen
tehdy, dojde-li k nedodržení jiného požadavku standardu kvality
životního prostředí, zohlednit tuto skutečnost v integrovaném
povolení za předpokladu, že bude dosaženo účelu tohoto zákona
podle § 1.
§ 16
Základní povinnosti provozovatele zařízení
(1) Provozovatel zařízení je povinen
a) provozovat zařízení v souladu s integrovaným povolením vydaným
podle tohoto zákona,
b) ohlásit úřadu plánovanou změnu zařízení,
c) spolupracovat s příslušnými správními úřady při kontrole
dodržování podmínek integrovaného povolení,
d) neprodleně hlásit úřadu všechny mimořádné situace, havárie
zařízení a havarijní úniky8) znečišťujících látek ze zařízení
do životního prostředí,
e) vést evidenci údajů o plnění závazných podmínek provozu
integrovaného povolení, a to způsobem a formou stanovenou
prováděcím právním předpisem.
(2) Provozovatel zařízení nesmí bez platného integrovaného
povolení zařízení provozovat. Tím nejsou dotčena ustanovení § 42
až 44.
------------------------------------------------------------------
8) Například § 2 písm. c) zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci
závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými
látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990
Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti
a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění
pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií), § 40
a 41 zákona č. 254/2001 Sb.
Přechod, kontrola, změna a zánik integrovaného povolení
§ 17
Přechod integrovaného povolení
Práva a povinnosti z integrovaného povolení přecházejí na
právního nástupce provozovatele zařízení a jsou pro něj závazné.
Právní nástupce je povinen oznámit přechod integrovaného povolení
úřadu do 10 dnů ode dne účinnosti převodu nebo přechodu práv
a povinností podle zvláštního právního předpisu.13)
------------------------------------------------------------------
13) Například obchodní zákoník, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně
osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
§ 18
Kontrola
(1) Úřad provede ve spolupráci s příslušným orgánem ochrany
veřejného zdraví a agenturou alespoň každých 8 let kontrolu, zda
nedošlo ke změně okolností, které mohou vést ke změně
integrovaného povolení.
(2) Dále úřad ve spolupráci s příslušným orgánem ochrany
veřejného zdraví a agenturou vždy zkontroluje integrované povolení
anebo provoz zařízení,
a) má-li za to, že došlo k závažnému porušení podmínek
integrovaného povolení nebo, že zařízení je provozováno bez
platného integrovaného povolení,
b) ohlásí-li mu provozovatel zařízení plánovanou změnu zařízení
podle § 16 odst. 1 písm. b),
c) došlo-li k takové změně v nejlepších dostupných technikách,
která umožní významné snížení emisí bez vynaložení pro
provozovatele zařízení ekonomicky neúnosných nákladů na jejich
zavedení,
d) zjistí-li, že provozní bezpečnost procesu nebo činnosti
zařízení vyžaduje, aby bylo použito jiné techniky,
e) vyžaduje-li to změna emisních limitů nebo standardů kvality
životního prostředí provedená na základě jiných právních
předpisů,6) nebo
f) je-li znečištění životního prostředí v důsledku provozu
zařízení tak značné, že významně přesahuje standard kvality
životního prostředí a nelze se k němu přiblížit jinak, než
změnou závazných podmínek provozu zařízení.
------------------------------------------------------------------
6) Například zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před
znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., zákon č. 334/1992 Sb., o
ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., zákon č. 185/2001 Sb., o
odpadech a o změně některých dalších zákonů, zákon č. 289/1995
Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., zákon č. 166/1999
Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících
zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
§ 19
(1) Výsledky kontroly provedené podle § 18 úřad projedná do
15 dnů od ukončení kontroly s provozovatelem zařízení.
(2) Na podkladě závěrů z projednání kontroly je úřad oprávněn
a) uložit provozovateli zařízení provést v přiměřené lhůtě
stanovené úřadem opatření k nápravě,
b) vyzvat provozovatele zařízení v přiměřené lhůtě stanovené
úřadem k podání žádosti o změnu integrovaného povolení, přičemž
může stanovit, které náležitosti obsahu žádosti (§ 4) se
nevyžadují, nebo
c) vydat provozovateli zařízení rozhodnutí o zastavení provozu
zařízení nebo jeho části;
nepostupuje-li úřad podle písmen a) až c), potvrdí soulad provozu
zařízení s integrovaným povolením.
(3) Zjistí-li úřad, že v provozu zařízení došlo k podstatné
změně, vyzve provozovatele zařízení k podání žádosti o změnu
integrovaného povolení podle odstavce 2 písm. b). Zjistí-li úřad,
že v provozu zařízení došlo k podstatné změně v důsledku porušení
podmínek integrovaného povolení, vyzve provozovatele zařízení
k podání žádosti o změnu integrovaného povolení podle odstavce 2
písm. b) nebo vydá rozhodnutí o zastavení provozu zařízení nebo
jeho části podle odstavce 2 písm. c). Podstatnou změnou se rozumí
každá změna, která může mít významný negativní vliv na životní
prostředí nebo na zdraví člověka. Změna, která byla nebo má být
předmětem posuzování vlivů záměru na životní prostředí podle
zvláštního právního předpisu,14) se vždy považuje za podstatnou
změnu.
(4) Úřad může též vydat rozhodnutí o zastavení provozu
zařízení nebo jeho části, nepodá-li provozovatel zařízení ve lhůtě
podle odstavce 2 písm. b) žádost o změnu integrovaného povolení.
(5) Při postupu podle odstavců 3 a 4 může úřad stanovit, že
odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Rozhodnutím
o zastavení provozu zařízení nebo jeho části není dotčena
vykonatelnost podmínek integrovaného povolení uvedených v § 13
odst. 4 písm. b).
(6) Při rozhodování podle odstavců 2 až 4 musí být
přihlédnuto k požadavkům na ochranu veřejného zdraví stanoveným
krajským hygienikem.
------------------------------------------------------------------
14) Zákon č. 100/2001 Sb.
§ 20
Zánik integrovaného povolení
Integrované povolení zaniká při
a) zániku provozovatele zařízení bez právního nástupce,
b) ukončení provozu zařízení poté, co byly splněny podmínky
integrovaného povolení spojené s ukončením provozu zařízení,
nebo
c) nevyužívání integrovaného povolení bez vážného důvodu po dobu
delší 8 let.
HLAVA III
INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ
§ 21
Zřízení integrovaného registru znečišťování
Ministerstvo životního prostředí zřizuje a spravuje
integrovaný registr znečišťování jako veřejně přístupný informační
systém veřejné správy.11)
------------------------------------------------------------------
11) § 2 písm. r) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech
veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.
§ 22
Ohlašovací povinnost
(1) Uživatel registrované látky je pro účely shromažďování
údajů do integrovaného registru znečišťování povinen zjistit,
vyhodnotit a Ministerstvu životního prostředí ohlásit emise
a přenosy látek uvedených v prováděcím právním předpise, pokud je
jejich vyráběné nebo použité množství nebo množství v emisích
anebo přenosech vyšší nebo shodné s množstvím stanoveným v tomto
prováděcím právním předpise (dále jen "ohlašovaná látka").
(2) Uživatel registrované látky je povinen ohlásit
Ministerstvu životního prostředí údaje podle odstavce 1
a provozovatel zařízení dále údaje o výsledcích monitorování
uloženého integrovaným povolením do 15. února běžného roku za
předchozí kalendářní rok v listinné a v elektronické podobě.
Způsob zjišťování a vyhodnocování ohlašovaných látek a způsob
a formu ohlašování stanoví prováděcí právní předpis. První
ohlašovací povinnost provozovatel zařízení a ostatní uživatelé
registrované látky splní k 15. únoru 2005.
(3) Při ohlašování údajů podle odstavce 1 má uživatel
registrované látky právo označit údaj obsahující identifikaci
ohlašované látky za předmět obchodního tajemství, přičemž
ustanovení zvláštních právních předpisů nejsou tímto dotčena.15)
Tento údaj může Ministerstvo životního prostředí dále poskytnout
na vyžádání pouze správním úřadům. Za předmět obchodního tajemství
nelze označit identifikaci a množství ohlašované látky v emisích
do ovzduší, vody a půdy. Údaj označený za obchodní tajemství
Ministerstvo životního prostředí zveřejňuje pod označením skupin
znečišťujících látek, do nichž ohlašovaná látka patří, uvedených
v seznamu znečišťujících látek stanoveném v prováděcím právním
předpisu.
(4) Ministerstvo životního prostředí může na žádost uživatele
registrované látky prodloužit lhůtu podle odstavce 2, nejdéle však
o 60 dnů.
------------------------------------------------------------------
15) Například zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o
životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.
§ 23
Pokud uživatel registrované látky splní ohlašovací povinnost
podle § 22 tohoto zákona, není povinen hlásit stejné údaje
zahrnuté do ohlašovací povinnosti dalším správním úřadům podle
zvláštních právních předpisů.16)
------------------------------------------------------------------
16) Například zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a
chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., zákon č.
309/1991 Sb.
§ 24
(1) Každý, kdo na základě zvláštních právních předpisů16)
vede evidenci v oblasti životního prostředí, je povinen
spolupracovat s Ministerstvem životního prostředí při propojení
této evidence s integrovaným registrem znečišťování podle tohoto
zákona.
(2) Vláda může nařízením stanovit způsob vedení integrovaného
registru znečišťování a dalších evidencí tak, aby zajišťoval
jednotu informačního systému v oblasti životního prostředí.
------------------------------------------------------------------
16) Například zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a
chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., zákon č.
309/1991 Sb.
§ 25
Vedení evidence
(1) Uživatel registrované látky vede evidenci podkladů
nezbytných pro splnění ohlašovací povinnosti podle § 22. Formu
a způsob vedení evidence stanoví prováděcí právní předpis. Do této
evidence se u zařízení zahrnují též údaje o plnění podmínek
vyplývajících z integrovaného povolení. Pro tuto evidenci mohou
být využity shodné údaje evidované podle zvláštních právních
předpisů.16)
(2) Uživatel registrované látky je povinen uchovávat veškeré
údaje ohlašované do integrovaného registru znečišťování
a dokumentaci, na jejímž základě byly tyto údaje zpracovány, po
dobu 5 let. Po uplynutí této lhůty se postupuje podle zvláštních
právních předpisů.17)
------------------------------------------------------------------
16) Například zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a
chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., zákon č.
309/1991 Sb.
17) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších
předpisů.
§ 26
Zveřejňování údajů z integrovaného registru znečišťování
(1) Ministerstvo životního prostředí zveřejňuje údaje
ohlašované do integrovaného registru znečišťování do 30. září
běžného roku za předchozí kalendářní rok na portálu veřejné
správy.11) Ministerstvo životního prostředí každoročně publikuje
v listinné podobě nebo v elektronické podobě informace vybrané
a zpracované na základě údajů ohlašovaných do integrovaného
registru znečišťování.
(2) Ministerstvo životního prostředí zpřístupňuje a předává
údaje z integrovaného registru znečišťování ostatním správním
úřadům.
(3) Ministerstvo životního prostředí zabezpečuje předávání
údajů z integrovaného registru znečišťování v souladu
s mezinárodními závazky.18)
------------------------------------------------------------------
11) § 2 písm. r) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech
veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.
18) Například rozhodnutí Evropské komise 479/2000/EHS o
implementaci Evropského emisního registru znečištění podle
článku 15 Směrnice Rady 96/61/ES o integrované prevenci a
omezování znečištění.
HLAVA IV
SYSTÉM VÝMĚNY INFORMACÍ O NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH
§ 27
(1) Systém výměny informací o nejlepších dostupných
technikách zahrnuje:
a) sledování vývoje nejlepších dostupných technik obsažených
v dokumentech vydávaných Evropskými společenstvími (dále jen
"dokumenty Evropských společenství") a sledování vývoje
nejlepších dostupných technik v České republice,
b) zajišťování autorizovaných překladů dokumentů Evropských
společenství, jejich zveřejňování a výklad,
c) předávání a zveřejňování informací o vývoji nejlepších
dostupných technik a zveřejňování seznamu zařízení,
d) hodnocení aplikace nejlepších dostupných technik podle hledisek
uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, zejména v rámci
1. podmínek stanovených v pravomocných integrovaných
povoleních,
2. plnění ohlašovacích povinností podle hlavy III,
3. výsledků provedených kontrol,
e) předávání výsledků hodnocení podle písmene d) příslušným
správním úřadům a příslušným orgánům Evropských společenství.
(2) Systém výměny informací zabezpečuje Ministerstvo průmyslu
a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí,
Ministerstvem zemědělství, Českou inspekcí životního prostředí
(dále jen "inspekce"), kraji a agenturou.
(3) Způsob a rozsah zabezpečení systému výměny informací
o nejlepších dostupných technikách stanoví vláda nařízením.
HLAVA V
VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY
§ 28
Státní správu podle tohoto zákona vykonávají
a) Ministerstvo životního prostředí,
b) Ministerstvo průmyslu a obchodu,
c) Ministerstvo zemědělství,
d) Ministerstvo zdravotnictví,
e) kraje,
f) inspekce,
g) krajský hygienik.19)
------------------------------------------------------------------
19) § 81 zákona č. 258/2000 Sb.
§ 29
Ministerstvo životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí
a) vykonává vrchní státní dozor a je ústředním orgánem státní
správy podle tohoto zákona,
b) rozhoduje o žádosti o vydání integrovaného povolení pro
zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit
životní prostředí dotčeného státu,
c) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím kraje,
d) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím inspekce,
e) provádí kontrolu integrovaného povolení anebo provozu zařízení,
jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní
prostředí dotčeného státu, a podle tohoto zákona postupuje na
základě výsledků kontroly,
f) zabezpečuje z hlediska vlivů nejlepších dostupných technik na
životní prostředí a v oblasti, která není v působnosti
Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství nebo
Ministerstva zdravotnictví, sledování vývoje nejlepších
dostupných technik obsažených v dokumentech Evropských
společenství, zajišťuje autorizované překlady těchto dokumentů,
jejich zveřejňování a výklad a předává informace o vývoji
nejlepších dostupných technik,
g) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných
technik,
h) předává výsledky hodnocení aplikace nejlepších dostupných
technik příslušným správním úřadům a příslušným orgánům
Evropských společenství,
i) zřizuje a spravuje integrovaný registr znečišťování,
j) provádí metodickou činnost v oblasti vymezené tímto zákonem,
k) plní úkoly vyplývající ze vztahu k Evropským společenstvím
v oblasti vymezené tímto zákonem, podává zprávy o plnění
příslušných směrnic Evropských společenství a koordinuje
převzetí a zavádění práva Evropských společenství v oblasti
vymezené tímto zákonem.
§ 30
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo průmyslu a obchodu
a) zabezpečuje v oblasti své působnosti, tj. z hlediska nejlepších
dostupných technik pro kategorie zařízení 1, 2, 3, 4 a 6.1,
6.2, 6.3, 6.7 a 6.8 uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu,
sledování těchto technik obsažených v dokumentech Evropských
společenství, zajišťuje autorizované překlady těchto dokumentů,
zveřejňuje tyto dokumenty, včetně svého výkladu k nim,
a poskytuje informace o vývoji nejlepších dostupných technik,
b) vyjadřuje se v oblasti své působnosti [písmeno a)] k odvolání
nebo k rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání
integrovaného povolení,
c) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných
technik,
d) zabezpečuje systém výměny informací o nejlepších dostupných
technikách.
§ 31
Ministerstvo zemědělství
Ministerstvo zemědělství
a) zabezpečuje v oblasti své působnosti, tj. z hlediska nejlepších
dostupných technik pro kategorie zařízení 6.4, 6.5 a 6.6
uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, sledování těchto
technik obsažených v dokumentech Evropských společenství,
zajišťuje autorizované překlady těchto dokumentů, zveřejňuje
tyto dokumenty, včetně svého výkladu k nim, a poskytuje
informace o vývoji nejlepších dostupných technik,
b) vyjadřuje se v oblasti své působnosti [písmeno a)] k odvolání
nebo k rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání
integrovaného povolení,
c) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných
technik.
§ 32
Ministerstvo zdravotnictví
Ministerstvo zdravotnictví se vyjadřuje v oblasti své
působnosti k odvolání nebo k rozkladu proti rozhodnutí o žádosti
o vydání integrovaného povolení.
§ 33
Kraj
Kraj v přenesené působnosti
a) rozhoduje o žádosti o vydání integrovaného povolení s výjimkou
zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit
životní prostředí dotčeného státu,
b) provádí kontrolu integrovaného povolení anebo provozu zařízení
s výjimkou zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě
ovlivnit životní prostředí dotčeného státu,
c) ukládá pokuty podle § 37 odst. 2 a 3,
d) rozhoduje o přerušení nebo zastavení řízení o uložení pokuty,
e) vyzývá provozovatele zařízení k podání žádosti o vydání
integrovaného povolení podle § 42,
f) hodnotí aplikaci nejlepších dostupných technik a předává
informace o jejich vývoji příslušným správním úřadům.
§ 34
Česká inspekce životního prostředí
Inspekce
a) kontroluje plnění povinností stanovených tímto zákonem nebo
integrovaným povolením s výjimkou kontroly podle § 18,
b) omezuje nebo zastavuje provoz zařízení nebo jeho části, pokud
by jeho dalším provozem nastalo nebo hrozí závažné poškození
životního prostředí nebo značné materiální škody,
c) ukládá pokuty podle § 37 odst. 1 až 5,
d) rozhoduje o přerušení nebo zastavení řízení o uložení pokuty,
e) předává kraji výsledky z provedených kontrol, pokud na základě
těchto kontrol zjistí porušení povinností, za které ukládá
pokuty kraj,
f) hodnotí aplikaci nejlepších dostupných technik a předává
informace o jejich vývoji příslušným správním úřadům.
§ 35
Krajský hygienik
(1) Krajský hygienik
a) stanovuje v řízení o vydání integrovaného povolení závazné
podmínky provozu zdroje hluku nebo vibrací, jestliže nelze
dodržet hygienické limity,
b) kontroluje z hlediska ochrany veřejného zdraví v termínu
projednaném s inspekcí nebo v případě postupu podle § 18
v termínu projednaném s úřadem integrované povolení anebo
provoz zařízení,
c) omezuje nebo zastavuje provoz zařízení nebo jeho části, pokud
by jeho dalším provozem nastalo nebo hrozí závažné poškození
zdraví člověka,
d) ukládá pokuty podle § 37 odst. 3 a 6.
(2) Za podmínek podle zvláštního právního předpisu20) mohou
kontrolní zjištění provádět zaměstnanci krajské hygienické
stanice.
------------------------------------------------------------------
20) § 87 a 88 zákona č. 258/2000 Sb.
§ 36
(1) Inspektoři inspekce, pověření zaměstnanci kraje,
Ministerstva životního prostředí a krajský hygienik při kontrole
podle tohoto zákona jsou oprávněni
a) vstupovat v nezbytně nutném rozsahu na dotčené nemovitosti nebo
do dotčených nemovitostí,
b) požadovat potřebné údaje, doklady a ústní, popřípadě písemná
vysvětlení týkající se předmětu kontroly podle tohoto zákona,
c) nařídit či provést zkoušky a odebírání vzorků, měření emisí,
průtoků a podobně,
d) pořizovat a evidovat dokumentaci.
(2) Inspektoři inspekce, pověření zaměstnanci kraje,
Ministerstva životního prostředí a krajský hygienik při kontrole
podle tohoto zákona jsou povinni
a) prokázat se průkazem opravňujícím k výkonu kontroly,
b) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděli
v souvislosti s výkonem kontroly; povinnost poskytnout
informace o životním prostředí podle zvláštního právního
předpisu není tímto dotčena,15)
c) dodržovat bezpečnostní a další předpisy upravující činnost
provozovatele zařízení; toto ustanovení se nevztahuje na
omezení práva vykonat kontrolu,
d) pořizovat protokol o provedených zkouškách a odběrech vzorků.
(3) Inspektoři inspekce, pověření zaměstnanci kraje,
Ministerstva životního prostředí a krajský hygienik jsou při
kontrole podle tohoto zákona povinni vzájemně se informovat
o výsledcích kontroly a uložených opatřeních a jsou oprávněni
vyžádat si předložení informace o výsledku kontroly též
v elektronické podobě.
(4) Provozovatel zařízení je povinen umožnit inspektorům
inspekce, pověřeným zaměstnancům kraje, Ministerstva životního
prostředí a krajskému hygienikovi při provádění kontroly podle
tohoto zákona vstup na dotčené nemovitosti, odebírání vzorků a je
povinen poskytovat jim součinnost.
(5) Na výkon práv a povinností podle odstavců 1 až 3 se
nevztahuje zvláštní právní předpis.21)
------------------------------------------------------------------
15) Například zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o
životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.
21) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších
předpisů.
HLAVA VI
POKUTY
§ 37
(1) Pokutu do výše 500 000 Kč inspekce uloží uživateli
registrované látky, jestliže:
a) nesplní ohlašovací povinnost podle § 22,
b) nedoplní ve stanovené lhůtě chybějící údaje do integrovaného
registru znečišťování, nebo
c) uvede při plnění ohlašovací povinnosti podle § 22 nepravdivé
údaje.
(2) Pokutu do výše 1 000 000 Kč kraj uloží provozovateli
zařízení nebo inspekce uloží provozovateli zařízení, jehož provoz
může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného
státu, jestliže
a) nesplní ohlašovací povinnost podle § 16 odst. 1 písm. b) a d),
b) uvede nepravdivé údaje v žádosti podle § 4, které mohou mít
vliv na rozhodnutí o integrovaném povolení, nebo
c) nepodá žádost o změnu integrovaného povolení ve lhůtě stanovené
úřadem podle § 19 odst. 2 písm. b).
(3) Pokutu do výše 2 000 000 Kč uloží kraj, inspekce nebo
krajský hygienik, jestliže provozovatel zařízení nesplnil
povinnost podle § 16 odst. 1 písm. c), a to tím, že neumožnil
inspektorům inspekce, pověřeným zaměstnancům kraje, Ministerstva
životního prostředí a zaměstnancům krajské hygienické stanice při
kontrole podle tohoto zákona vstup na dotčené nemovitosti,
odebírání vzorků a neposkytl jim součinnost. Pokutu uloží ten
orgán státní správy, kterému nebyla prokazatelně poskytnuta
spolupráce; v případě, že tato povinnost nebyla splněna vůči více
orgánům státní správy, uloží pokutu inspekce.
(4) Pokutu do výše 4 000 000 Kč inspekce uloží provozovateli
zařízení, jestliže provozuje zařízení bez platného integrovaného
povolení nebo neplní podmínky integrovaného povolení.
(5) Pokutu do výše 7 000 000 Kč inspekce uloží provozovateli
zařízení, jestliže
a) neplněním podmínek integrovaného povolení nebo provozováním
zařízení bez platného integrovaného povolení ohrozil nebo
ohrožuje životní prostředí,
b) neplněním podmínek integrovaného povolení nebo provozováním
zařízení bez platného integrovaného povolení poškodil nebo
poškozuje životní prostředí,
c) nesplní ve stanovené lhůtě opatření k nápravě nebo nezastaví
provoz zařízení nebo jeho části podle § 19, nebo
d) neomezí nebo nezastaví provoz zařízení na základě rozhodnutí
podle § 34 písm. b).
(6) Pokutu do výše 7 000 000 Kč krajský hygienik uloží
provozovateli zařízení, jestliže:
a) neplněním podmínek integrovaného povolení nebo provozováním
zařízení bez platného integrovaného povolení ohrozil nebo
ohrožuje zdraví člověka,
b) neplněním podmínek integrovaného povolení nebo provozováním
zařízení bez platného integrovaného povolení poškodil nebo
poškozuje zdraví člověka, nebo
c) neomezí nebo nezastaví provoz zařízení na základě rozhodnutí
vydaného podle § 35 odst. 1 písm. c).
§ 38
(1) Při rozhodování o výši pokuty inspekce, kraj nebo krajský
hygienik přihlíží zejména k závažnosti porušení povinnosti, době
trvání protiprávního stavu, ke vzniklým nebo hrozícím škodlivým
následkům v oblasti životního prostředí nebo v oblasti zdraví
člověka a k výši pokut ukládaných podle jiných právních
předpisů6) za porušení obdobných povinností.
(2) Dojde-li v době do uplynutí 2 let ode dne nabytí právní
moci rozhodnutí o uložení pokuty k opětovnému porušení stejných
povinností, za které již byla uložena pokuta, inspekce, kraj nebo
krajský hygienik uloží pokutu až do výše dvojnásobku horní hranice
sazby.
(3) Řízení o uložení pokuty lze zahájit pouze do 1 roku ode
dne, kdy se inspekce, kraj nebo krajský hygienik dověděli o tom,
že provozovatel zařízení nebo uživatel registrované látky porušil
stanovenou povinnost, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy
k porušení povinnosti došlo.
(4) Je-li porušena povinnost vyplývající z tohoto zákona nebo
z integrovaného povolení a současně ze zvláštního právního
předpisu,6) uloží se pokuta pouze podle tohoto zákona.
(5) Za porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo
integrovaným povolením nelze uložit pokutu podle zvláštních
právních předpisů.6)
------------------------------------------------------------------
6) Například zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před
znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., zákon č. 334/1992 Sb., o
ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., zákon č. 185/2001 Sb., o
odpadech a o změně některých dalších zákonů, zákon č. 289/1995
Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., zákon č. 166/1999
Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících
zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
§ 39
(1) Inspekce, kraj nebo krajský hygienik na podkladě žádosti
provozovatele zařízení rozhodne o zastavení řízení o uložení
pokuty podle tohoto zákona, jsou-li splněny tyto podmínky:
a) provozovatel zařízení zajistil odstranění následků porušení
povinnosti,
b) provozovatel zařízení přijal opatření zamezující dalšímu trvání
nebo obnově protiprávního stavu, a
c) uložení pokuty by vzhledem k opatřením učiněným provozovatelem
zařízení vedlo k nepřiměřené tvrdosti.
(2) Z důvodu provádění opatření podle odstavce 1 písm.
a) a b) může inspekce, kraj nebo krajský hygienik řízení o uložení
pokuty na žádost provozovatele zařízení přerušit, a to nejdéle na
dobu 1 roku.
§ 40
Výnos z pokut
Pokuty uložené inspekcí jsou z 50 % příjmem Státního fondu
životního prostředí České republiky a z 50 % příjmem rozpočtu
kraje a jsou vybírány a vymáhány příslušným finančním úřadem. Při
vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního
právního předpisu.22) Pokuty uložené krajem vybírá a vymáhá kraj,
výnos z pokut je příjmem kraje. Vybírání, vymáhání a výnos z pokut
uložených krajským hygienikem se řídí zákonem o ochraně veřejného
zdraví.23)
------------------------------------------------------------------
22) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
pozdějších předpisů.
23) § 93 odst. 4 a 5 zákona č. 258/2000 Sb.
§ 41
Inspekce je povinna neprodleně po nabytí právní moci
rozhodnutí o uložení pokuty podle tohoto zákona zaslat toto
rozhodnutí příslušnému finančnímu úřadu.
HLAVA VII
PŘECHODNÁ, ZÁVĚREČNÁ A ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ
Přechodná ustanovení
§ 42
Provozovatel zařízení, pro které podal žádost o stavební
povolení podle zvláštního právního předpisu24) do 30. října 1999
a které uvedl do provozu do 30. října 2000, pokud má v úmyslu
provozovat toto zařízení po 30. říjnu 2007, je povinen mít
integrované povolení k tomuto datu.
------------------------------------------------------------------
24) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
§ 43
Provozovatel zařízení, které
a) uvedl do provozu do dne nabytí účinnosti tohoto zákona
a jestliže se zároveň nejedná o zařízení uvedené v § 42,
b) neuvedl do provozu do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro
které však bylo vydáno stavební povolení podle zvláštního
právního předpisu,24)
podá do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona úřadu
žádost o vydání integrovaného povolení.
------------------------------------------------------------------
24) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
§ 44
(1) Provozovatelé zařízení podle § 42 a 43 jsou povinni
v žádosti podle § 4 předložit seznam všech pravomocných
rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů, které mají být
nahrazeny integrovaným povolením, pokud byly pro zařízení vydány
podle jiných právních předpisů.6)
(2) Úřad v integrovaném povolení podle § 13 odst. 3 pro
zařízení podle § 42 a 43 uvede výrok o zrušení všech pravomocných
rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů nebo jejich částí,
které se nahrazují integrovaným povolením.
(3) Do dne, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení
České republiky k Evropské unii, mohou vyjádření podle § 8 odst.
2 zasílat pouze fyzické osoby s trvalým pobytem na území České
republiky nebo právnické osoby se sídlem na území České republiky.
------------------------------------------------------------------
6) Například zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před
znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., zákon č. 334/1992 Sb., o
ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., zákon č. 185/2001 Sb., o
odpadech a o změně některých dalších zákonů, zákon č. 289/1995
Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., zákon č. 166/1999
Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících
zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Závěrečná ustanovení
§ 45
Stavební povolení podle zvláštního právního předpisu24) pro
zařízení [§ 2 písm. a)] nelze vydat bez pravomocného integrovaného
povolení. Provozovatel zařízení, který podal žádost o stavební
povolení do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a jestliže do
tohoto data nebylo pro toto zařízení vydáno stavební povolení, je
povinen doložit integrované povolení současně s návrhem na
zahájení kolaudačního řízení.
------------------------------------------------------------------
24) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
§ 46
(1) Rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které byly
podle zvláštních právních předpisů6) vydány nebo nabyly právní
moci před nabytím právní moci územního rozhodnutí nebo rozhodnutí
o stanovení dobývacího prostoru podle zvláštního právního
předpisu,7) se integrovaným povolením nenahrazují.
(2) Při vydání integrovaného povolení po vydání územního
rozhodnutí nebo rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru7) úřad
vychází též z rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů,
vydaných podle zvláštních právních předpisů,6) které tvořily
podklad pro tato rozhodnutí.
(3) Povinnosti vyplývající z ustanovení zvláštních právních
předpisů6) a správních aktů, které integrované povolení
nezahrnuje, zůstávají integrovaným povolením nedotčeny.
(4) Pokud tento zákon nebo předpisy vydané k jeho provedení
nestanoví jinak, postupuje se podle zvláštních právních
předpisů.6)
(5) V řízení o změně integrovaného povolení se postupuje
podle § 3 až 15.
(6) Pokud tento zákon výslovně nestanoví jinak, vztahuje se
na řízení podle tohoto zákona správní řád.25) Na § 6 se nevztahuje
správní řád.
(7) Zpracování osobních údajů podle tohoto zákona se řídí
zákonem o ochraně osobních údajů.26)
------------------------------------------------------------------
6) Například zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před
znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., zákon č. 334/1992 Sb.,
o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., zákon č. 185/2001 Sb.,
o odpadech a o změně některých dalších zákonů, zákon č.
289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., zákon č.
166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých
souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších
předpisů.
7) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství
(horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
25) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve
znění pozdějších předpisů.
26) Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 47
Zmocnění k vydání prováděcích právních předpisů
(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 22 odst. 1 až 3 a § 27
odst. 3.
(2) Vláda může vydat nařízení k provedení § 24 odst. 2.
(3) Ministerstvo životního prostředí vydá vyhlášku
k provedení § 4 odst. 3 a § 25 odst. 1.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vodách
§ 48
V zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
(vodní zákon), se v § 126 doplňuje odstavec 5, který zní:
"(5) Rozhodnutí vydaná podle § 8 odst. 1, § 16 odst. 1, § 17
odst. 1, § 36, 37, § 39 odst. 2 písm. a) a vyjádření podle § 18
odst. 1 se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydávání
nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle
zákona o integrované prevenci a omezování znečištění,
o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů
(zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona
tím nejsou dotčena.".
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu
§ 49
V zákoně č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního
fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 98/1999 Sb.
a zákona č. 132/2000 Sb., se v § 23 doplňuje odstavec 5, který
zní:
"(5) Souhlasy uvedené v § 7 odst. 2 a 3, § 8 odst. 3, § 9
odst. 1 a 6 se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich
vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení
podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění,
o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů
(zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona
tím nejsou dotčena.".
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o lesích
§ 50
V zákoně č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění
některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb.,
zákona č. 67/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se v § 58 doplňuje
odstavec 4, který zní:
"(4) Souhlas k rozhodnutím, která se dotýkají zájmů
chráněných lesním zákonem podle § 14 odst. 2, rozhodnutí o odnětí
pozemků určených k plnění funkcí lesa nebo o omezení využívání
pozemků pro plnění funkcí lesa podle § 16 odst. 1 a rozhodnutí
o změně nebo zrušení rozhodnutí o odnětí pozemku plnění funkcí
lesa nebo o omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa podle
§ 16 odst. 4, se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich
vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení
podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění,
o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů
(zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona
tím nejsou dotčena.".
ČÁST PÁTÁ
zrušena
§ 51
zrušen
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o ochraně přírody a krajiny
§ 52
V zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve
znění zákona č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č.
3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona
č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.,
se v § 90 za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
"(5) Povolení ke kácení dřevin podle § 8 nebo souhlas
k činnosti, která by mohla snížit krajinný ráz podle § 12, se
nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno
postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona
o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném
registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon
o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím
nejsou dotčena.".
Dosavadní odstavce 5 až 11 se označují jako odstavce 6 až 12.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o odpadech
§ 53
V zákoně č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých
dalších zákonů, se v § 82 dosavadní text označuje jako odstavec
1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
"(2) Souhlas k provozování zařízení podle § 14 odst. 1, § 16
odst. 3 a vyjádření podle § 79 odst. 5 písm. b) až e) se nevydají
podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem
v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona
o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném
registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon
o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím
nejsou dotčena.".
ČÁST OSMÁ
Změna lázeňského zákona
§ 54
V zákoně č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích,
zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních
a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů
(lázeňský zákon), se v § 37 doplňuje odstavec 5, který zní:
"(5) V ochranných pásmech a na území lázeňského místa se
souhlas ministerstva podle odstavce 2 písm.
a), c), d), e), f) a h) a podle odstavce 3 nevydá podle tohoto
zákona, pokud je jeho vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání
integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci
a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování
a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní
ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.".
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o veterinární péči
§ 55
V zákoně č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně
některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění
zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb. a zákona č.
102/2001 Sb., se za § 77 vkládá nový § 77a, který zní:
"§ 77a
Povolení státní veterinární správy vydávané k provozování
asanačního podniku podle § 48 písm. l) a závazný posudek orgánu
veterinární správy vydávaný jako podklad v územním, stavebním
a kolaudačním řízení, které se týká staveb a zařízení, jež jsou
určeny k chovu zvířat, k zacházení se živočišnými produkty
a krmivy nebo k ukládání, sběru, svozu, neškodnému odstraňování
a dalšímu zpracování konfiskátů živočišného původu, pokud jsou
tyto činnosti vykonávány podnikatelským způsobem, jakož i staveb,
které budou používány jako útulek pro zvířata, podle § 56, se
nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno
postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona
o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném
registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon
o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím
nejsou dotčena.".
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o ochraně veřejného zdraví
§ 56
V zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č.
254/2001 Sb. a zákona č. 274/2001 Sb., se v § 81 doplňuje odstavec
3, který zní:
"(3) Krajskému hygienikovi dále náleží oprávnění stanovit
závazné podmínky provozu zdroje hluku nebo vibrací, jestliže nelze
dodržet hygienické limity a jde-li o provoz zařízení podle zákona
o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném
registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon
o integrované prevenci). V tomto případě se nevydává povolení
podle § 31 odst. 1.".
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o správních poplatcích
§ 57
V zákoně č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění
zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994
Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č.
118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb.,
zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č.
149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb.,
zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999
Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č.
352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb.,
zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000
Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č.
153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb.,
zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č.
241/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb.,
zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 140/2001 Sb. a zákona č.
231/2001 Sb., v sazebníku správních poplatků, který tvoří přílohu
zákona č. 368/1992 Sb., se za položku 131c doplňuje položka 131d,
která zní:
"Položka 131d
a) Podání žádosti o integrované povolení k zařízení
uvedenému v příloze č. 1 zákona o integrované
prevenci Kč 30 000,-
b) Vydání rozhodnutí o změně integrovaného povolení
při podstatné změně zařízení uvedeného v příloze
č. 1 zákona o integrované prevenci Kč 10 000,-
c) Vydání integrovaného povolení nebo jeho změny při
podstatné změně zařízení neuvedeného v příloze č.
1 zákona o integrované prevenci Kč 5 000,-
Zmocnění:
Správní orgán upustí od vybrání poplatku, je-li žádost o změnu
integrovaného povolení podána na jeho výzvu podle § 19 odst. 2
písm. b) zákona o integrované prevenci.
Poznámky:
1. Správní orgán vybere poplatky podle písmene a) této položky za
podání žádosti o integrované povolení k provozu zařízení, která
jsou uvedena v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci,
a podle písmene b) této položky, vydává-li rozhodnutí o změně
integrovaného povolení při podstatné změně zařízení uvedeného
v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci.
2. Správní orgán vybere poplatek podle písmene c) této položky,
vydává-li integrované povolení k provozu zařízení neuvedeného
v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci, nebo vydává-li
rozhodnutí o změně integrovaného povolení při podstatné změně
zařízení neuvedeného v příloze č. 1 zákona o integrované
prevenci.".
ČÁST DVANÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 58
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003, s výjimkou
ustanovení § 5 a 6, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příl.1
Kategorie zařízení
Energetika
1.1. Spalovací zařízení o jmenovitém tepelném příkonu větším než
50 M3.
1.2. Rafinerie minerálních olejů a plynu.
1.3. Koksovací pece.
1.4. Zařízení na zplynování a zkapalňování uhlí.
Výroba a zpracování kovů
2.1. Zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy (včetně
sirníkové rudy).
2.2. Zařízení na výrobu surového železa nebo oceli (z prvotních
nebo druhotných surovin), včetně kontinuálního lití, o
kapacitě větší než 2,5 t za hodinu.
2.3. Zařízení na zpracování železných kovů
a) válcovny za tepla o kapacitě větší než 20 t surové oceli
za hodinu,
b) kovárny s buchary o energii větší než 50 kJ na jeden
buchar, kde spotřeba tepelné energie je větší než 20 MW,
c) nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů se
zpracovávaným množstvím větším než 2 tuny surové oceli za
hodinu.
2.4. Slévárny železných kovů o výrobní kapacitě větší než 20 tun
denně.
2.5. Zařízení
a) na výrobu surových neželezných kovů z rudy, koncentrátů
nebo druhotných surovin metalurgickými, chemickými nebo
elektrolytickými postupy,
b) na tavení, včetně slévání slitin, neželezných kovů, včetně
přetavovaných produktů (rafinace, výroba odlitků apod.), o
kapacitě tavení větší než 4 t denně u olova a kadmia nebo
20t denně u všech ostatních kovů,
2.6. Zařízení na povrchovou úpravu kovů a plastů s použitím
elektrolytických nebo chemických postupů, je-li obsah lázní
větší než 30 m3.
Zpracování nerostů
3.1. Zařízení na výrobu cementového slínku v rotačních pecích o
výrobní kapacitě větší než 500t denně nebo na výrobu vápna v
rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t denně nebo
v jiných pecích o výrobní kapacitě větších než 50 t denně.
3.2. Zařízení na výrobu azbestu a produktů na bázi azbestu,
produkce výrobků s obsahem azbestu.
3.3. Zařízení na výrobu skla, včetně skleněných vláken, o kapacitě
tavení větší než 20 t denně.
3.4. Zařízení na tavení nerostných materiálů, včetně výroby
nerostných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t denně.
3.5. Zařízení na výrobu keramických výrobků vypalováním, zejména
krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček,
kameniny nebo porcelánu, o výrobní kapacitě větší než 75 t
denně anebo o kapacitě pecí větší než 4 m3 a s hustotou
vsázky větší než 300 kg/m3.
Chemický průmysl
U kategorií zařízení uvedených v této části se "výrobou"
rozumí výroba v průmyslovém měřítku pomocí chemických reakcí,
podle výčtu v oddílech 4.1 až 4.6.
4.1. Chemická zařízení na výrobu základních organických chemických
látek, jako jsou
a) jednoduché uhlovodíky (lineární nebo cyklické, nasycené
nebo nenasycené, alifatické nebo aromatické),
b) organické sloučeniny obsahující kyslík jako alkoholy,
aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny, estery, acetáty,
ethery, peroxidy, epoxidové pryskyřice,
c) organické sloučeniny síry,
d) organické sloučeniny dusíku, jako aminy, amidy,
nitroderiváty, nitrily, kyanatany, isokyanatany,
e) organické sloučeniny fosforu,
f) halogenderiváty uhlovodíků,
g) organokovové sloučeniny,
h) základní plastické hmoty (na bázi syntetických a
přírodních polymerů),
i) syntetické kaučuky,
j) barviva a pigmenty,
k) povrchově aktivní látky.
4.2. Chemická zařízení na výrobu základních anorganických
chemických látek, jako jsou:
a) plyny, jako čpavek, chlor nebo chlorovodík, fluor nebo
fluorovodík, oxidy uhlíku, sloučeniny síry, oxidy dusíku,
vodík, oxid siřičitý, karbonylchlorid,
b) kyseliny, jako kyselina chromová, kyselina fluorovodíková,
kyselina fosforečná, kyselina dusičná, kyselina
chlorovodíková, kyselina sírová, oleum, kyselina siřičitá,
c) zásady, jako hydroxid amonný, hydroxid draselný, hydroxid
sodný,
d) soli, jako chlorid amonný, chlorečnan draselný, uhličitan
draselný, uhličitan sodný, perboritan, dusičnan stříbrný,
e) nekovy, oxidy kovů či jiné anorganické sloučeniny, jako
karbid vápníku, křemík, karbid křemíku.
4.3. Chemická zařízení na výrobu hnojiv na bázi fosforu, dusíku a
draslíku (jednoduchých nebo směsných).
4.4. Chemická zařízení na výrobu základních prostředků na ochranu
rostlin a biocidů.
4.5. Zařízení využívající chemické nebo biologické procesy k
výrobě základních farmaceutických produktů.
4.6. Chemická zařízení na výrobu výbušnin.
Nakládání s odpady
5.1. Zařízení na odstraňování nebo využívání nebezpečného odpadu a
zařízení k nakládání s odpadními, oleji, vždy o kapacitě
větší než 10 t denně.
5.2. Zařízení na spalování komunálního odpadu o kapacitě větší než
3 t za hodinu.
5.3. Zařízení na zneškodňování odpadu neklasifikovaného jako
nebezpečný odpad o kapacitě větší než 50 t denně.
5.4. Skládky, které přijímají více než 10 t denně nebo mají
celkovou kapacitu větší než 25 000 t, s výjimkou skládek
inertního odpadu.
Ostatní zařízení
6.1. Průmyslové závody na výrobu
a) buničiny ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů,
b) papíru a lepenky, o výrobní kapacitě větší než 20 t denně.
6.2. Závody na předúpravu (operace jako praní, bělení, mercerace)
nebo barvení vláken či textilií, jejichž zpracovatelská
kapacita je větší než 10 t denně.
6.3. Závody na vydělávání kůží a kožešin, jejichž zpracovatelská
kapacita je větší než 12 t hotových výrobků denně.
6.4. a) jatka o kapacitě porážky větší než 50 t denně,
b) zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin
nebo krmiv
- z živočišných surovin (jiných než mléka), o výrobní
kapacitě větší než 75 t hotových výrobků denně,
- z rostlinných surovin, o výrobní kapacitě větší než 300 t
hotových výrobků denně (v průměru za čtvrtletí),
c) zařízení na úpravu a zpracování mléka, kde množství
odebíraného mléka je větší než 200 t denně (v průměru za
rok).
6.5. Zařízení na zneškodňování nebo zhodnocování zvířecích těl a
živočišného odpadu o kapacitě zpracování větší než 10 t
denně.
6.6. Zařízení intenzivního chovu drůbeže nebo prasat mající
prostor pro více než
a) 40 000 kusů drůbeže,
b) 2 000 kusů prasat na porážku (nad 30 kg), nebo
c) 750 kusů prasnic.
6.7. Zařízení pro povrchovou úpravu látek, předmětů nebo výrobků
používající organická rozpouštědla, zejména provádějící
apreturu, potiskování, pokovování, odmašťování, nepromokavou
úpravu, úpravu rozměrů, barvení, čištění nebo impregnaci, o
spotřebě organického rozpouštědla větší než 150 kg za hodinu
nebo větší než 200 t za rok.
6.8. Zařízení na výrobu uhlíku (vysokoteplotní karbonizací uhlí)
nebo elektrografitu vypalováním či grafitizací.
Poznámka: Uváděné prahové hodnoty jsou obecně udávány ve vztahu k
projektovaným výrobním kapacitám anebo jinému parametru zařízení.
Jestliže tentýž provozovatel zařízení provozuje více zařízení ve
stejném místě, která spadají pod totéž označení podle shora
uvedeného výčtu, pak se kapacity výstupů z těchto zařízení
sčítají.
Příl.2
Seznam hlavních znečišťujících látek pro stanovování
emisních limitů
OVZDUŠÍ
1. Oxid siřičitý a jiné sloučeniny síry.
2. Oxidy dusíku a jiné sloučeniny dusíku.
3. Oxid uhelnatý.
4. Těkavé organické sloučeniny.
5. Kovy a jejich sloučeniny.
6. Prach.
7. Azbest (suspendované částice, vlákna).
8. Chlor a jeho sloučeniny.
9. Fluor a jeho sloučeniny.
10. Arzen a jeho sloučeniny.
11. Kyanidy.
12. Látky a přípravky, u kterých bylo prokázáno, že při přenosu
vzduchem mají karcinogenní nebo mutagenní účinky anebo
vlastnosti, které mohou ovlivnit reprodukci.
13. Polychlorované dibenzodioxiny a polychlorované dibenzofurany.
VODA
1. Organické sloučeniny halogenů a látky, které mohou ve vodném
prostředí tyto sloučeniny vytvářet.
2. Organické sloučeniny fosforu.
3. Organické sloučeniny cínu.
4. Látky a přípravky, u nichž bylo prokázáno, že ve vodním
prostředí nebo při přenosu vodním prostředím mají karcinogenní
nebo mutagenní účinky nebo vlastnosti, které mohou ovlivnit
reprodukci.
5. Persistentní uhlovodíky a persistentní a bioakumulovatelné
toxické organické látky.
6. Kyanidy.
7. Kovy a jejich sloučeniny.
8. Arzen a jeho sloučeniny.
9. Biocidy a prostředky na ochranu rostlin.
10. Materiály v suspenzi.
11. Látky, které přispívají k eutrofizaci (zejména dusičnany a
fosforečnany).
12. Látky mající nepříznivý vliv na kyslíkovou bilanci (a mohou
být měřeny pomocí BSK - biologická spotřeba kyslíku, CHSK -
chemická spotřeba kyslíku atd.).
Příl.3
Hlediska pro určování nejlepších dostupných technik
Hlediska, která musí úřad při určování nejlepších dostupných
technik buď obecně, anebo v určitých případech, se zřetelem k
očekávaným nákladům a přínosům plánovaného opatření a se zřetelem
k principům prevence a předběžné opatrnosti, zohlednit jsou:
1. Použití nízkoodpadové technologie.
2. Použití látek méně nebezpečných.
3. Podpora zhodnocování a recyklace látek, které vznikají nebo se
používají v technologickém procesu, případně zhodnocování
a recyklace odpadu.
4. Srovnatelné procesy, zařízení či provozní metody, které již
byly úspěšně vyzkoušeny v průmyslovém měřítku.
5. Technický pokrok a změny vědeckých poznatků a jejich
interpretaci.
6. Charakter, účinky a množství příslušných emisí.
7. Datum uvedení nových nebo existujících zařízení do provozu.
8. Doba potřebná k zavedení nejlepší dostupné techniky.
9. Spotřeba a druh surovin (včetně vody) používaných
v technologickém procesu a jejich energetická účinnost.
10. Požadavek prevence nebo omezení celkových odpadů emisí na
životní prostředí a rizik s nimi spojených na minimum.
11. Požadavek prevence havárií a minimalizace jejich následků pro
životní prostředí.
12. Informace o stavu a vývoji nejlepších dostupných technik
a jejich monitorování zveřejňované Evropskou komisí nebo
mezinárodními organizacemi.
Datum uveřejnění: 4. února 2002 Poslední změna: 4. března 2005 Počet shlédnutí: 5984