Odborné články

Zkušenosti s provozem kotle na dřevoplyn v rodinném domku (1)

Na počátku roku 1998 jsem se začal zabývat otázkou, jakým způsobem zajistím vytápění svého budoucího domova. Jednalo se z části o zrekonstruovaný domek používaný do té doby spíše rekreačně, a proto vytápění bylo řešeno klasicky, tedy kamny na tuhá paliva. V obytných místnostech byly jako záložní zdroj elektrické přímotopy. Nejednodušším řešením se zdálo dobudovat elektrický přímotop. V jeho prospěch byla jednoduchá a rychlá instalace, kterou jsem si jako elektrikář mohl dobudovat sám, a relativně nízké náklady na realizaci. Zdálo se mi však dosti nelogické, abych v domě na vesnici s velkou zahradou volil jako zdroj energie pro vytápění elektřinu, u které nemám žádnou šanci ovlivnit její pořizovací náklady. Proč také platit tolik peněz, když zahrada je plná starých stromů které budou potřebovat vykácet a ve staré dřevěné kůlně je plno metrů vyschlého polenového dřeva. A navíc v mém okolí jsou v provozu tři pily prodávající palivové dřevo jako odpad ze svého provozu. V té době jsem ale o jiné možnosti jak spalovat dřevo než v klasickém kotli neměl tušení. Mé rozhodnutí ovlivnil víkend strávený u mého otce, který se přestěhoval do Orlických hor a pro potřebu vytápění si pořídil kotel na dřevoplyn Verner P45.

Když jsem viděl tento kotel „v akci“ pochopil jsem, že jsem měl velmi naivní názory na to, jakým způsobem je možné topit tuhými palivy - konkrétně tedy dřevem. Žádné zadehtované nevzhledné monstrum, u něhož není možné žádným způsobem, a když tak velmi primitivním způsobem, regulovat vytápění, ale moderně vyhlížející stroj s elektronickým ovládáním a s možností pohodlného regulování včetně časového naprogramování i možnosti řízení tepelné pohody v domě pokojovým elektronickým termostatem. Nezasvěcený obyvatel domu by asi velmi stěží poznal, že jako zdroj vytápění není plyn nebo elektřina, ale klasické dřevo. Další výhodou je vysoká účinnost, a tudíž nízká spotřeba paliva oproti klasickému spalování např. v kamnech. Pouze při zatápění běží kotel ve stejném režimu jako klasický kotel, ale po uzavření komínové klapky a zapnutí elektronického ovladače nastane změna ve způsobu hoření a mohli bychom zde hovořit o určité podobnosti s plynovým kotlem. Ovšem s tím rozdílem, že si plyn vyrábíme sami ze dřeva. Při pohledu na komín vidíme většinou jen slabý řídký bílý kouř.

V létě roku 1999 jsem po zbudování ústředního topení pořídil kotel Verner V25V a nedočkavě čekal na příchod zimy. V té době začala česká televize vysílat i velmi zajímavý pořad Energie pro 21 století a mě velmi zaujaly díly věnované energetickému využívání biomasy konkrétně tedy získávání energie ze dřeva, slámy a jiných průmyslových rostlin. Osobně spatřuji v tomto energetickém zdroji velkou budoucnost a dost mě překvapuje, že se energetika v naší zemi neubírá mnohem více tímto směrem a dále využíváme pouze neobnovitelné zdroje energie a paliva, která musíme většinou velmi draze získávat ze zahraničí. Možná i ovlivněn tímto pořadem jsem se rozhodl, že až nasbírám více zkušeností s plyno-dřevěným vytápěním vytvořím webové stránky a uvedu na nich veškeré své zkušenosti a postřehy.

První zima byla seznamovací jak pro mě, tak pro řadu nedůvěřivých sousedů a známých, kteří se v průběhu léta bavili na můj účet s tím, jak budu neustále jen štípat metráky dříví a v největších mrazech chodit doma ve dvou svetrech, protože není přeci možné aby mi stačilo tak „málo“ dřeva na celou topnou sezónu. Několika nedůvěřivcům jsem musel v zimě přímo názorně předvést, že opravdu nesedím celý den u kotle, abych stále přikládal krajinky a po tom co večer ve 22:00 naložím kotel mám ráno v 8:00 na radiátorech 80°C. Elektronická regulace a možnost naprogramování toho, kdy má kotel topit a kdy má mít pauzu jsou opravdu velmi užitečné funkce. Není problém nastavit celý režim topení tak, že po ranním přiložení a odchodu do práce nastane proluka, kdy hoření v kotli je v útlumu a např. dvě hodiny před příchodem z práce najede kotel na plný výkon a nás čeká po cca 10 hodinách návrat do vyhřátého domova i v mrazivých dnech. Mám vyzkoušeno, že je možné i po 24 hodinách přijít do vyhřátého objektu. Záleží ovšem také na použitém palivu.

Regulace má i tu výhodu, že i když kotel vyhasne, dojde k uzavření směšovacího ventilu, který propojuje okruh kotle s okruhem radiátorů, a tím se udrží velmi dlouho vysoká teplota 50-60°C na kotlovém okruhu. Zatápění je pak jednodušší a rychlejší než při plně vystydlém kotli. Po dvou topných sezónách jsem splnil své předsevzetí a vytvořil webové stránky o topení v kotli na dřevoplyn z pohledu běžného uživatele.

Dnes budu mít za sebou pátou topnou sezónu. Kotel pochopitelně již potřeboval několik zásahů technika, ale jednalo se zatím pouze o výměny těsnění ve dvířkách a šamotových tvarovek ve spalovací komoře, což představovala úhrnný náklad cca 4000 Kč. Se dřevem je pochopitelně práce. Je potřeba jej nařezat a uskladnit (když je kde), aby dobře vysychalo, protože nízká vlhkost je jednou z nejdůležitějších podmínek kvalitního spalovaní. Když si ale uvědomím, že za 4500Kč mám teplo a teplou vodu po celou zimu v celém domě, tak rád strávím těch několik hodin na čerstvém vzduchu, kdy musím zajistit cca 22m3 dřeva na zimu.

Vznik tohoto článku umožnil grant Nadace Sluníčko číslo 5/03.

Obrázek 2
Obr. 2: Umístění kotle v kotelně Obrázek 3
Obr. 3: Zplynování paliva Obrázek 4
Obr. 4: Detail zplynovací komory Obrázek 5
Obr. 5: Spalování dřevoplynu

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Elektřina s vůní dřeva (1): Znovuobjevený dřevní plyn
Elektřina s vůní dřeva (2): Energetické využití odpadů
Vytápět biomasou ekologicky nebo ekonomicky? Nejlépe obojí
Jak jsem vyrobil svůj první zplyňovač
Vytápění biomasou v rodinných domcích s účinností přes 110% - sen a nebo realita?
Kachlová kamna (1)
Zkušenosti s využitím dřevní biomasy jako obnovitelného a alternativního zdroje
Využití biomasy pro lokální a centrální vytápění
Zpráva o vývoji domovního teplovodního kotle na dřevní štěpku 15 - 45 kW

Zobrazit ostatní články v kategorii Spalování biomasy

Datum uveřejnění: 31.3.2004
Poslední změna: 29.3.2004
Počet shlédnutí: 77567

Citace tohoto článku:
HOLICKÝ, Martin: Zkušenosti s provozem kotle na dřevoplyn v rodinném domku (1). Biom.cz [online]. 2004-03-31 [cit. 2019-11-13]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-spalovani-biomasy/odborne-clanky/zkusenosti-s-provozem-kotle-na-drevoplyn-v-rodinnem-domku-1>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
11 Feb 2005 22:54 Rosa
- Kotle Verner
17 Jan 2006 08:52 Kazalin
- Kotle Verner
29 Nov 2007 14:21 Martin Hrkal
- Kotle Verner
05 Dec 2011 21:45 Jarda
- Kotle Verner
12 Dec 2013 00:21 Karel
- Kotle Verner
11 Feb 2006 23:03 Jirka
- kotle Verner
23 Mar 2006 07:33 danča
- kotle Verner
24 Mar 2006 16:19 Antonín Slejška
- kotle Verner
13 Oct 2006 12:58 Kazalin
- kotle Verner
01 Jan 2007 23:59
- kotle Verner
04 Jan 2007 17:28
- kotle Verner
21 May 2007 14:17
- kotle Verner
28 Sep 2007 17:09 Luděk
- Agromechanika Lhenice
30 Nov 2007 16:15 Ludek
- Agromechanika Lhenice
03 Dec 2007 09:46 Martin Hrkal
- Agromechanika Lhenice
06 May 2008 19:58 Breknar
- kotel
07 May 2008 12:34 Luděk
- kotel AM energo
09 Dec 2007 01:43 Jan
- VERNER
13 Feb 2008 01:35 mamuut
- Verner kotle
13 Feb 2008 09:03 Martin Hrkal
- Verner kotle
12 Mar 2008 12:10 Aquariusv
-
17 Sep 2008 08:28 Pablo
- Werner
25 Sep 2008 13:58 Honza
- Werner
06 Nov 2010 00:10 Rejzek
- kotel
17 Dec 2010 12:20 Ina
- kotel
17 Dec 2010 14:53 Rejzek
- kotel
17 Dec 2010 14:53 Rejzek
- kotel
17 Dec 2010 14:53 Rejzek
- kotel
17 Dec 2010 14:53 Rejzek
- kotel
06 Nov 2010 00:11 Rejzek
- kotel
10 Jan 2011 13:41 Olda
- kotel Werner
22 Sep 2011 10:03 Jano
- kotel Werner
29 Jan 2015 13:27 Drdna
- Mám kotel na tuhá paliva, žádný problém
29 Jan 2015 13:31 Drdna
- Mám kotel na tuhá paliva, žádný problém
27 Feb 2015 21:57 Karlos
- Kotel Verner VN25D
05 Jul 2019 19:48
- Kotel Verner VN25D
05 Jul 2019 21:40 Karlos
- Kotel Verner VN25D
08 Jan 2016 13:07 Jozef Novák
- Kotlíkové dotace Liberecký kraj
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto