Konopí seté – energetická a průmyslová plodina třetího tisíciletí

Přebytek zemědělské půdy, která nemá uplatnění pro potravinářské využití z důvodu utlumení produkce potravin, by mohl být využit k pěstování průmyslových a energetických plodin. Jednou z těchto energetických plodin je i konopí seté Cannabis sativa L., které je zároveň ideální ekologickou plodinou, vhodnou jak pro průmysl a zemědělství, tak i pro alternativní výrobu elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů.

Pěstování konopí setého má u nás dlouholetou tradici, v nedávné mi- nulosti se pěstovalo až na 10 000 ha. Co o něm vlastně víme dnes? Naprostá většina veřejnosti si pod pojmem „konopí“ automaticky představí drogu. V první řadě je tedy potřeba vysvětlit a rozlišovat, o jaký rod konopí se jedná.

Rozlišujeme základní tři rody konopí:

• Konopí rumištní (Cannabis ruderalis Janisch.), jednoletý plevel, rostoucí volně na rumištích a skládkách. Je to plevelný druh bez významnějších omamných účinků.
• Konopí indické (Cannabis indica Lam.), které je zakázané pěstovat pro jeho vysoký obsah psychoaktivních látek zvaných tetrahydrocannabinoly (THC). Druh má vysoké omamné účinky, neboť obsah THC je v suché hmotě vyšší než 0,3 %.
• Konopí seté (Cannabis sativa L.), které nás nejvíc zajímá, je teplomilná plodina náročná na vodu, půdu, živiny i agrotechniku. Patří do čeledi konopovitých (Cannabaceae), kam vedle konopí setého patří ještě chmel (Humulus). Je to dvoudomá, nebo i jednodomá prastará přadná a kulturní plodina, dorůstající výšky 2 – 6 metrů. Potlačuje růst plevele, má rekultivační a protierozní schopnosti, odčerpává z půdy nečistoty, jedovaté látky a těžké kovy. Při jeho pěstování nejsou třeba ani pesticidy, ani herbicidy, které zatěžují životní prostředí. Samčí rostliny jsou vyšší a štíhlejší, mají šedozelený vrchol a dozrávají o 4 – 6 týdnů dříve než samičí rostliny. Obsahuje cca 23 % vlákna a cca 75 % dřevité hmoty – tzv. pazdeří. Vegetační období trvá 100 – 120 dní, na 1 ha pěstební plochy během této doby naroste minimálně dvaapůlkrát více dřevité hmoty, než na 1 ha lesa, který roste několik desítek let. Současná celosvětová plocha konopí pro hospodářské a průmyslové účely je odhadována na 70 000 – 80 000 ha.

V České republice se začalo konopí pěstovat od počátku 17. století. Vlákno se využívalo hlavně na výrobu plachet a lanoví pro lodě a potřeby armád. Od počátku 20. století docházelo k poklesu pěstebních ploch z důvodu dovozu levnějšího bavlněného vlákna. K oživení pěstování došlo v meziválečném období, kdy se v Evropě pěstovalo konopí na 50 000 ha opět hlavně pro potřeby armád. Po druhé světové válce nastal úpadek pěstování konopí v důsledku převahy bavlny a umělých vláken. Svou roli sehrála i protidrogová kampaň. S pěstováním se v bývalém Československu skončilo v roce 1956, v dalších letech se pěstovalo pouze v jižních částech Slovenska a k úplnému konci pěstování došlo v roce 1988. Hlavním důvodem byla vysoká náročnost na ruční práci při sklizni, posklizňové úpravy stonku a nedostatečné strojové vybavení. Opětovně se konopí seté pokusně začalo pěstovat v letech 1996 – 1999. V roce 2007 bylo touto plodinou oseto celkem 1 600 ha a v provozu byly i čtyři zpracovatelská centra na zpracování konopného stonku.

Ohlašovací povinnost pro pěstitele konopí setého

Do roku 1996 se mohlo konopí seté bez rozporu s naší legislativou normálně pěstovat. Situace se zkomplikovala přijetím zákona č. 92/1996 Sb. o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, který s účinností od 30. 8. 2003 nahradil zákon č. 219/2003 Sb. o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení nově přijatého zákona upravují podmínky pro registraci odrůd a pro obchodování s rozmnožovacím materiálem tak, aby vyhovovaly požadavkům výše zmíněných směrnic i po vstupu České republiky do EU a který do jisté míry omezuje pěstování konopí tím, že stanoví požadavky na rozmnožovací materiál uváděný do oběhu. V současné době existuje od 1. 1. 1999 nový zákon č. 167/98 zákon „O návykových látkách“, který upravuje pěstování máku a konopí. § 24a zákona zakazuje pěstovat druhy a odrůdy konopí (rod Cannabis), které mohou obsahovat více než 0,3 % látek ze skupiny THC (tetrahydrokanabinolů). § 29 nařizuje ohlašovací povinnost osob pěstujících mák nebo konopí na ploše větší 100 m². Pěstitel je povinen dle tohoto zákona ohlásit pěstování konopí setého na příslušném celním úřadě dle místa pěstování.

Dotační politika

Pěstování a zpracování konopí setého je u nás podporováno z prostředků EU v rámci jednotné platby na plochu zemědělské půdy, tzv. SAPS (Nařízení vlády č. 144/2005 Sb.), dále je podporováno pěstování konopí setého pro vlákno z národních zdrojů v rámci doplňkových plateb, tzv. TOP – UP na ornou půdu (Nařízení vlády č.145/2005 Sb.). Od roku 2007 je možné čerpat novou podporu na pěstování energetických plodin včetně konopí setého i z tvz. uhlíkového kreditu ve výši až 45 eur na ha. Dotaci plně hradí EU. Rovněž z národních zdrojů bylo podporováno i pěstování bylin (konopí setého) pro energetické využití z dotačního programu 1. U – Podpora pěstování bylin pro energetické využití (v roce 2007 to bylo 3000 Kč/ha, v současné době je tento dotační titul pro nesoulad s právními předpisy EU zrušen). Další podpory na zpracování lnu a konopí na krátké vlákno jsou vypláceny pro schválené první zpracovatele. Administraci podpory pěstování i zpracování konopí provádí Státní zemědělský intervenční fond, viz www.szif.cz. Podrobné pokyny a podmínky, které žadatel musí splnit v roce 2008, budou publikovány v příručce SZIF v nejbližších dnech.

Nároky na stanoviště

Konopí vyžaduje teplejší oblasti, vyžaduje úrodnější půdy, na horších půdách v chladnějších oblastech se snižují dosahované výnosy. Je možno je pěstovat ve všech úrodnějších oblastech našeho státu. Jižní formy pěstované na semeno však potřebují sumu teplot 2 200 – 2 800 °C. Na mráz je konopí citlivější než len, mladé rostliny však snášejí slabší mrazíky, doporučuje se vysévat v době po „ledových mužích“. V první době růstu vyžaduje konopí dosti vody, později je schopné odolávat přechodnému suchu. Na půdu má značné nároky. Nejvhodnější jsou úrodné, hluboké a zpracovatelné půdy hlinité a písčitohlinité s nízkou spodní vodou, dobře vyhnojené a bohatě zásobené humusem. Nesnáší kyselé půdy a nejlépe se mu daří na půdách neutrálních až slabě zásaditých. Na vytvoření 1 kg sušiny potřebuje za dobu růstu 1,5 2 krát více vody, než obiloviny, to je až 700 l vody na 1 kg sušiny.

Povolené odrůdy

Pěstování konopí setého upravuje Společný katalog odrůd druhů zemědělských rostlin EU, který je vydáván v souladu s ustanoveními článku 17 směrnice Rady 2002/53/ES ze dne 13. června 2002.

V tomto katalogu jsou uvedeny vyšlechtěné odrůdy konopí setého, které obsahují 0,3 % THC, nebo žádné % THC. V příloze jsou určeny odrůdy konopí pěstované na vlákno a konopí pěstované na vlákno schválené v hospodářském roce 2007/08.

Využití produktu

Konopí seté, tzv. technické konopí, je všestranně využitelná ekologická plodina. Kromě jeho nejznámějšího využití v textilním průmyslu a ve stavebnictví se říká, že dokáže nahradit ropu.

Z konopí se dá vyrobit až 25 tisíc stoprocentně recyklovatelných výrobků. Základní využitelnou surovinou je biomasa (vlákno, pazdeří) a semeno. Stonek obsahuje rostlinnou buničinu – dřevitou část – vhodnou pro výrobu biopaliv – peletek, briket, benzínu, dřevěného uhlí, metanolu i elektřiny. Celulózu i hemicelulózu ve dřeni lze přeměnit na alkoholová paliva – dále pak na metanol, etanol a plynný metan. Ve světě se konopné suroviny využívají v oblasti potravinářství, v chemickém a textilním průmyslu, v lékařství, kosmetice atd. V ČR se konopí seté pěstuje hlavně pro produkci krátkého vlákna k technickému využití, pro netkaný textil, papírenský a automobilový průmysl a pro stavební účely. Velmi důležité je i využití dřevité hmoty – pazdeří – jak pro stavebnictví, tak hlavně pro energetické využití ve formě biopeletek a biobriket, jejichž výhřevnost je při vlhkosti 9 % cca 16,5 – 18 MJ/kg. Jsou vhodné zejména do zplyňovacích kotlů na dřevo, krbových kamen a krbů. Tyto brikety jsou lisovány bez jakéhokoliv pojiva či jiných škodlivých látek, pod vysokým tlakem do tvaru válce o průměru 6,5 cm. Jsou dobře využitelné i do ostatních druhů kamen a kotlů na tuhá paliva. Teplotou vzniklou při lisování dochází k zatavení povrchu brikety, která se stává odolnější proti vzdušné vlhkosti. Obsahují minimální množství popela – 2,5 %, které je zároveň ekologickým hnojivem. Pro srovnání, výhřevnost slámy se pohybuje od 12 do 15 MJ/kg při obsahu sušiny 80 – 85 % hmotnosti. Ozdobnice čínská (Miscanthus sinensis Anderss) má výhřevnost 15 MJ/kg při vlhkosti 8 %. Výhřevnost hnědého uhlí se pohybuje od 13,40 MJ/kg do 18,0 MJ/kg, podle druhu.

Cena za 1 kg briket lisovaných z konopného pazdeří je 5,30 Kč včetně DPH. Cena uhlí šla od počátku roku díky ekologické dani cca o 20 Kč nahoru, takže cena hnědého uhlí se nyní pohybuje mezi 320 – 330 Kč/q. U uhlí vznikají při spalování škodliviny, které někdo musí zaplatit, u spalování briket z konopného pazdeří nevznikají.

Další produkt, konopná semena, obsahují 30 – 35 % vysychavého oleje s vysokým zastoupením mastných kyselin (palmitová, stearová, olejová, linolová, linolenová), vitamín E, bílkoviny – 15 – 22 %, 15 – 21 % bezdusíkatých látek, 13 % vlákniny a 4 % popelovin. Konopný olej, získaný liso- váním z konopných semen, lze využít též jako motorové palivo, na výrobu barev a laků, nebo ho lze využít v oblasti potravinářství a konzervárenství. Konopné semeno nachází uplatnění v potravinářství, u rybářů a chovatelů ptactva. Pokrutiny, které zůstanou po lisování semene, se využívají jako dietetické krmivo pro hospodářská zvířata, nebo jako palivo.

Ekonomické zhodnocení

Pro ekonomické zhodnocení pěstování konopí setého je potřeba vycházet z komplexního využití celé rostliny a mít na zřeteli i pozitivní vliv na životní prostředí a postupný vzestupný ekonomický profit podle toho, jak rychle se budou rozšiřovat pěstební plochy a jak budou konopné suroviny a produkty dále zpracovávány a využity. Pěstování konopí vyžaduje pro- myšlenou kooperaci pěstitelů, prvotního i koncového zpracovatele v regionu. V Evropě bývá iniciátorem poslední uživatel, např. automobilový, papírenský nebo stavební průmysl, který u svých dodavatelů objednává a často finančně i mechanizací předem zajišťuje pro sebe potřebný rozsah pěstování. U nás se daří prosazovat záměr, aby se v jednotlivých regionech pěstovalo konopí seté v okruhu max. do 70 – 100 km, tím se omezí zbytečné převážení suroviny na velké vzdálenosti a ušetří se i pohonné hmoty. Zároveň je důležité, aby zde uprostřed tohoto pomyslného kruhu vznikala zpracovatelská centra, která by sdružovala pěstitele a zpracovávala konopný stonek z dané lokality pro své potřeby. Současně zde vzniká i přidružená výroba a je potřeba, aby postupně vznikaly zpracovatelské a odbytové organizace, případně družstva, která by zajišťovala odbyt a vznik lokálních trhů, takže i tok finančních prostředků by zůstával v jednotlivých regionech. Pro ekonomické zhodnocení je potřeba vycházet z celkových průměrných variabilních a fixních nákladů jednotlivých pěstitelů. Průměrně vychází náklady na 20 000 Kč/ha.

Průměrné výnosy na 1 ha

Stonek 6 – 7 t/ha (až 12 t/ha), z toho 0,5 – 1,2 t vlákna a 1,5 – 4,0 t pazdeří, semeno 0,7 – 1,4 t/ha. Cena rosených stonků se pohybuje od 2 700 Kč – 3000 Kč/t. Cena vlákna se pohybuje mezi 11 Kč – 17 Kč/kg. Cena volně loženého pazdeří se pohybuje mezi 1 500 Kč – 4 500 Kč/t. Cena semena se pohybuje od 19 Kč – do 25 Kč/kg.

Prameny:

1. Ing. Václav Sladký, CSc. a kol.: Konopí, šance pro zemědělství a průmysl
2. Zdeněk Strašil, CSc, VÚRV Praha: Pěstování a využití některých netradič- ních rostlin ve fytoenergetice
3. Ing. Marie Kovářová, Ing. Zdeněk Abrham, CSc., Ing. Petr Jevič, CSc., Ing. Zdeňka Šedivá, Ing. Vlasta Kocanová, VÚZT Praha: Pěstování a využití energetických a průmyslových plodin

Tento článek byl publikován v rámci spolupráce redakce časopisu Alternativní energie a CZ Biom.

Tweet

Novinky z Prodevalu: zkapalňování CO2, Valopur DFM a nová výrobní linka na jihu Francie

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?