Přejímka biomasy = cesta ke zlepšení ekonomiky biomasových kotelen

Nákup biomasy, konkrétně sypaných materiálů (lesní a hnědé štěpky, piliny, kůry) prošel v podmínkách našich kotelen dynamickým vývojem. První nákupy biomasy byly realizovány při ceně za dodaný prostorový metr paliva. Toto je metoda, která je na mnoha kotelnách stále využívána. Ve své podstatě se však jedná o rádoby přesný odhad množství prostorových metrů naložených na dopravní prostředek. Vzhledem k nerovnoměrnému rozvrstvení štěpky v přepravním kontejneru (vzniká způsobem nakládky), lze obtížně stanovit, kolik sice kalibrovaný, ale nerovnoměrně naložený kontejner obsahuje štěpky. Zásadním problémem je určit, jak vysoká vrstva štěpky je v kontejneru naložena.

Za tuto dodávku bylo při nákupu za ATR zaplaceno 19 635 Kč. Dodavatel reklamoval cenu s tím, že celou dodávku koupil jako soupravu obsahující 80 prostorových metrů a měl představu, že získá za prostorový metr alespoň 344,-Kč. K výpočtu došel tak, že odhadoval váhu jednoho prostorového metru na 300 kg, tudíž by dodávka o obsahu 80 prostorových metrů měla vážit zhruba 24 tun.

Uvedený příklad jasně poukazuje na to, jak problematické je stanovit přesný objem dodávky bez použití váhy a následného vyhodnocení vlhkosti, popřípadě popelnatosti dodávky paliva. Z výše uvedených důvodů jsme vybudovali na našich kotelnách mostové váhy, a zahájili jsme nákup za tzv. lutro tunu. To znamená, že cena dodávky byla stanovena z váhy paliva v „mokrém“ stavu.

Tento způsob nákupu jsme velice rychle opustili, a to z několika důvodů. Velkou neznámou zůstávala výhřevnost dodaného paliva. Tu lze stanovit pouze na základě určení množství vody v palivu (určení obsahu sušiny) a obsahu popelovin v palivu. Množství popelovin je při tomto způsobu nákupu vážným faktorem, který do značné míry ovlivňuje dodavatel paliva. V dodávkách, které byly nakupovány metodou cena za „lutro tunu“, se velmi často objevovalo velké množství příměsí písku a zeminy. Otázkou je, zda se jednalo a náhodu, či o úmysl dodavatele.

Z tohoto důvodu jsme se rozhodli vybudovat vlastní laboratoř, ve které budeme schopni určit základní parametry paliva. To znamená vlhkost, obsah zkompostovaných částí a příměsí, váhu a výhřevnost. Jedná se o investici do mostové váhy, laboratorní váhy, elektronické pícky s regulací času a teploty a jednoduchých sít. Celý tento proces přejímky jsme popsali v „Technických podmínkách pro dodávky lesní štěpky na kotelny TTS do Třebíče“. Cenu paliva jsme stanovili dle obsahu absolutní sušiny v dodaném palivu.

Přejímka

Kupující provede po příjezdu dopravního prostředku prodávajícího vážení dodávky na certifikované mostové váze. Za přítomnosti řidiče, popřípadě jiného zástupce prodávajícího, provede odběr vzorku dodaného paliva k vyhodnocení vlhkosti, podílu hrabanky a zkompostované frakce.

K dodacímu listu prodávajícího kupující přiloží vážní lístek, na kterém bude čitelně vyznačena váha dodávky. Jeden dodací a vážní lístek potvrzený kupujícím obdrží prodávající, jeden si ponechá kupující.

Vyhodnocení vlhkosti a podílu hrabanky v palivu bude provedeno do 3 dnů od dodávky. Výsledek přejímky zašle kupující v elektronické podobě prodávajícímu na emailovou adresu dodávajícího.

Vyhodnocení vlhkosti štěpky je prováděno vysušením vzorku štěpky o váze cca 25 dkg při konstantní teplotě 105 °C po dobu 10 hodin.

Vyhodnocení podílu hrabanky a zkompostované frakce je prováděno zvážením a následným přesátím čerstvého vzorku o hmotnosti min. 1kg přes síto o průměru ok 4 mm.

V případě, že dodaná lesní štěpka nebude odpovídat „Technickým podmínkám“, bude převzata za cenu 1200 Kč/atrotuna, popřípadě nebude převzata na sklad kupujícího. Náklady na manipulaci a nakládku nepřijaté lesní štěpky budou vyúčtovány dodavateli. Tyto technické podmínky byly bez jakýchkoli problémů akceptovány našimi dodavateli.

Posledním problémem je stanovení výhřevnosti – obsahu GJ v dodaném palivu. Přesné určení výhřevnosti bez provedení laboratorního rozboru každého vzorku paliva je prakticky nemožné a finančně velmi nákladné. Z tohoto důvodu používá většina tepláren při nákupu paliva s cenou za dodaný GJ tabulky výhřevností. Tyto tabulky jsme si vytvořili na základě mnoha rozborů jednotlivých druhů paliv (lesní štěpky, kůry, piliny…), které jsme si nechali zpracovat v akreditovaných laboratořích. Tyto výsledky jsme zpracovali do tabulek, z nichž jsme schopni dopočítat výhřevnost paliva. Pro kontrolu této metody stanovení výhřevnosti používáme tabulku výhřevnosti tuhých paliv vyrobených z obnovitelných zdrojů, která je obsažena v příloze č. 23 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Například při ročním nákupu 3000 tun štěpky za jednotkovou cenu 1000 Kč/tunu a výhřevnosti 8 GJ/tunu je při odchylce 20 % úspora finančních prostředků v nákupu ve výši 600 tis. Kč. Celková investice do technologie přejímky činní cca 600 tis. Kč (laboratorní pícka 26 tis. Kč, nájezdová váha s umístěním na vozovku 550 tis. Kč, digitální váha 10 tis. Kč). Návratnost investovaných prostředků tak vychází do jednoho roku!

Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že kvalitní přejímka biomasy – štěpky se vyplatí i přes vynaložené investice.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost