Podpora OZE pro rok 2010 z pohledu ERÚ

Energetický regulační úřad (ERÚ) vydal dne 3. 11. 2009 cenové rozhodnutí č. 4/2009, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů pro rok 2010. Cenové rozhodnutí č. 4/2009 bylo vydáno bez ustanovení na podporu fotovoltaiky. ERÚ vyčkal s vydáním cen pro fotovoltaiku na projednání navrhované změny zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, vládou ČR. Navržená novela se týká možnosti snížit výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů o více než stanovených 5 % než tomu je dosud podle § 6, odst. (4) zákona a to v případě, že doba návratnosti investic bude kratší než 11 let. Novela rovněž počítá s tím, že poprvé bude toto ustanovení použito při stanovení podpory na rok 2011.

Dne 16. 11. 2009 vláda ČR odsouhlasila usnesením č. 1385 uvedený návrh zákona a ERÚ vydal dne 23. 11. 2009 cenové rozhodnutí č. 5/2009, kterým se podpora fotovoltaiky do cenového rozhodnutí č. 4/2009 přiřazuje. V době přípravy článku procházela novela zákona prvním čtením v Parlamentu.

U většiny stávajících kategorií obnovitelných zdrojů došlo k nárůstu výkupních cen s ohledem na index cen průmyslových výrobců. Výjimkou jsou bioplynové stanice kategorie AF1 a AF2, kde díky poklesu palivových nákladů mohla být výše výkupní ceny zachována. Při stanovení zelených bonusů došlo kromě zahrnutí inflačního faktoru k zohlednění poklesu předpokládané tržní ceny silové elektřiny pro rok 2010, což znamená, že zelené bonusy v absolutní hodnotě u stávajících zdrojů vzrostly.

Významnou změnou pro rok 2010 je zavedení nových kategorií pro malé vodní, větrné a fotovoltaické elektrárny. U nové malé vodní elektrárny došlo k nárůstu výkupních cen o více než 11 %. Důvodem je to, že dochází k postupnému vyčerpání vhodných lokalit a je tedy nutné budovat malé vodní elektrárny v místech, kde je předpokládáno nižší využití přes vyšší investiční náročnost. U větrných elektráren také narůstaly investiční náklady, ale díky vyšší předpokládané výrobě elektřiny z jednotlivých zdrojů cena klesá o 5 %. U nových fotovoltaických elektráren výkupní ceny klesly o 5 %. Jedná se o maximální možný pokles daný zákonem č. 180/2005 Sb. Nové technicko - ekonomické parametry všech typů obnovitelných zdrojů je možné najít ve vyhlášce č. 475/2005 Sb., v platném znění.

V současné době je situace dramatická především v případě žádostí o připojení nových fotovoltaických zdrojů k elektrizační soustavě. Nárůst instalovaného výkonu u fotovoltaických zdrojů mezi roky 2007/2008 činil bezmála 1500 % (z původních 3,4 MW na 54,29 MW). Na začátku listopadu tohoto roku dosáhl instalovaný výkon již téměř 134 MW. Provozovatelé regionálních distribučních soustav předpokládají, že do konce roku 2009 bude připojeno a uvedeno do provozu minimálně dalších 250 MW. Nárůst instalovaného výkonu ve fotovoltaice představuje následující graf:

Graf 1: Vývoj počtu provozoven a celkového instalovaného výkonu u fotovoltaiky od roku 2006 (zdroj: ERÚ)

Zvýšený zájem investorů o fotovoltaiku je dán zejména výrazným meziročním poklesem měrných investičních nákladů těchto zdrojů v důsledku snížení cen fotovoltaických panelů o více než 40 %. Díky tomu, že ERÚ však může na základě zákona meziročně snížit výkupní cenu elektřiny pro nové zdroje pouze o 5 %, dochází k významnému zvýhodnění nově budovaných fotovoltaických elektráren oproti ostatním druhům obnovitelných zdrojů, u kterých je podpora stanovena optimálně. Trend investic do fotovoltaických systémů je patrný i z následujícího grafu. Výroba elektřiny za prvních sedm měsíců roku je bezmála 25 x větší než za celý rok 2007.

Graf 2: Vývoj výroby elektřiny z fotovoltaiky za období 2006 až červenec 2009 (zdroj: ERÚ)

V neposlední řadě má prudký rozvoj fotovoltaických zdrojů nepříznivý vliv i na řízení celé elektrizační soustavy. Výroba elektrické energie z fotovoltaiky (obdobně jako z větrných elektráren) se na rozdíl od ostatních obnovitelných zdrojů energie (bioplynové stanice, spalování biomasy, malé vodní elektrárny) obtížně předpovídá. Díky své nahodilé dodávce elektřiny do soustavy, způsobené proměnlivou intenzitou slunečního záření v průběhu jednotlivých dnů, vyvolávají fotovoltaické zdroje další vícenáklady na řízení soustavy a budování záložních zdrojů, které musí dodávku elektrické energie zabezpečit v době nepříznivých přírodních podmínek fotovoltaických zdrojů. Tyto náklady pak hradí opět všichni zákazníci v rámci platby za tzv. systémové služby. S rozvojem fotovoltaických elektráren budou tyto náklady narůstat.

Prudký nárůst nákladů spojených s podporou v roce 2010 je způsoben především očekávaným objemem výroby elektřiny z fotovoltaických elektráren ve výši cca 240 GWh, což vyvolá náklady v hodnotě téměř 2,7 miliardy Kč. Nárůst nákladů na podporu výroby elektřiny z ekologických zdrojů má dopad na jednotný celostátní příspěvek konečných zákazníků na krytí této podpory. Aktuální cena příspěvku je uvedena v cenovém rozhodnutí ERÚ č. 7/2009 a jeho výše je 166,34 Kč/MWh, což je více než trojnásobek hodnoty roku 2009.

Graf 3: Finanční dopady podpory OZE, KVET a DZ do cen konečných zákazníků

Jen na obnovitelné zdroje energie je vynaložena částka téměř 7 miliard Kč. Spolu s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla a druhotnými zdroji a se zahrnutím korekčního faktoru z roku 2008 se prostřednictvím příspěvku v roce 2010 vybere od konečných zákazníků 9,1 miliardy Kč, potřebných na krytí těchto nákladů. Je nutné si uvědomit, že tato položka má zásadní podíl na celkovém růstu regulovaných cen. Detailní rozklíčování pokrývání vícenákladů podle jednotlivých zdrojů od roku 2004 je uvedené v následující tabulce.

Tabulka č. 1: Pokrytí vícenákladů na podporu OZE, KVET a DZ za jednotlivé roky

V cenách konečných zákazníků na napěťové hladině nízkého napětí bude tento příspěvek tvořit již téměř 5 %.

Graf 4: Podíl jednotlivých složek ceny za dodávku elektřiny pro zákazníky na nn v roce 2010

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů se díky nastaveným legislativním pravidlům a zaručené ekonomické podpoře v České republice neustále zvyšuje. V následující tabulce je uveden vývoj výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů za období od roku 2006 a to včetně výroby v prvním pololetí roku 2009.

Tabulka č. 2: Výroba elektřiny z OZE (zdroj: ERÚ)

V roce 2010 očekáváme výrazný nárůst počtu instalací a celkového instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren. Dále předpokládáme zprovoznění několika větších zdrojů na spalování čisté biomasy a bioplynových stanic. I přes tento znatelný pokrok je otázkou, zda se České republice podaří dosáhnout na stanovený indikativní cíl 8 % výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě. K tomuto cíli se ČR zavázala v přístupové smlouvě a tento cíl je dán také zákonem č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů. Ačkoliv se zdál být cíl v době jeho stanovení nereálný, k jeho naplnění nebudeme mít daleko, a to díky souhře okolností jakými jsou například výrazná podpora výroby a díky ekonomické krizi i nízká spotřeba elektřiny. Podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě postupně roste, za první pololetí roku 2009 dosáhl 6,5 %. K výpočtu podílu za pololetí 2009 byla využita data výroby elektřiny z OZE a celková hrubá domácí spotřeba za období leden až červen 2009. Vývoj podílu výroby elektřiny v čase je vidět v následujícím grafu.

Graf 5: Podíl výroby elektřiny z OZE na hrubé domácí spotřebě

Dalšími kroky v roce 2010 bude implementace přijaté směrnice 2009/28/ES na podporu energií z obnovitelných zdrojů do zákona č. 180/2005 Sb. Směrnice stanoví členským státům Evropské unie nové a ještě ambicióznější cíle, než jaké byly vztaženy k roku 2010. Pro ČR to znamená, že k roku 2020 bude muset vyrábět 13 % energie z obnovitelných zdrojů, tedy jak z elektřiny, ale také z tepla, chladu, a paliv pro dopravu.

Závěrem je nutné konstatovat, že ERÚ aktivně podporuje výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, podpora však musí být nastavena tak, aby její výše respektovala reálné technicko - ekonomické parametry jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů energie a zároveň byla přiměřeně atraktivní pro investory. S ohledem na nekontrolovatelný rozvoj fotovoltaiky je proto nutné dosáhnout určitých změn v samotném systému podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Je nutné si uvědomit, že nepřiměřený rozvoj fotovoltaiky ve svém důsledku znamená plýtvání prostředků konečných zákazníků, které by mohly být investovány do podpory rozvoje mnohem efektivnějších obnovitelných zdrojů.

Tento článek byl publikován v rámci spolupráce redakce časopisu Alternativní energie a CZ Biom.

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost