Rychle rostoucí dřeviny

Jako nejvíce perspektivní rychle rostoucí dřeviny (RRD) v evropských podmínkách jsou topoly a vrby, pěstované v tzv. výmladkových plantážích, tj. na plantážích s krátkou dobou obmýtí. Charakteristikou těchto druhů dřevin a keřů je vysoký výnos nadzemní biomasy, a to především v prvních letech nebo po opakovaném seříznutí. Pro RRD považujeme za nadprůměrný výnos 8 – 10 tun_suš./ha/rok a za vynikající 15 tun_suš./ha/rok v průměru za celou dobu existence plantáže.

V České republice se pěstování topolů a vrb rozvíjí pomalu, v současnosti je na našem území cca 300 ha výmladkových plantáží, 25 ha jsou mateční porosty. V porovnání např. se Švédskem je toto číslo zanedbatelné.

Dostupné zdroje sadby jsou Schválené doporučované klony vrb a topolů, což jsou klony vybrané z domácích sbírek, nejsou chráněny šlechtitelskými právy a je s nimi založeno 98 % českých plantáží. V seznamu je obsaženo 25 klonů vrb a 19 klonů topolů. Mezi další možné zdroje patří italské topoly, což jsou v podstatě kanadské topoly křížené v italských firmách a ústavech, a dále švédské vrby (Tora, Inger, Tordis aj.), vyšlechtěné převážně z druhu Salix viminalis (vrba košíkářská), ale i z jiných druhů keřovitých vrb.

Pro dobrý výnos je nezbytný výběr správného stanoviště, ke kterému je možné využít rámcovou typologii zemědělských půd. Pro její vytvoření se braly v úvahu dva faktory, a to výsledky vhodných klonů topolů a vrb a dále bonitace zemědělských půd v soustavě BPEJ (bonitované půdně ekologické jednotky). Výsledkem bylo vytvoření šesti skupin půd dle vhodnosti pěstování registrovaných a doporučovaných klonů RRD. Plantáže na území ČR nejsou a zřejmě také nebudou pěstovány na nejúrodnějších půdách, je zde však velké procento ploch, které nejsou vhodné pro zemědělskou produkci, ale pro produkci dřevní biomasy ano. Topoly balzámové se mohou využít např. na zrašeliněných půdách, pro sušší stanoviště se také mohou nalézt vhodné druhy. Topol i vrba jsou druhy převážně světlomilné, vrby snáší i zamokření, topol je více náročný na teplo. Horní hranice produkčních plantáží topolů a vrb se u nás zatím odhaduje na 600 m.n.m.

Problém s pěstováním rychle rostoucích plodin souvisí zejména s dotacemi. V letošním roce (2009) není možné získat dotace na založení porostů (z programu EAFRD, OSA-1), neboť nejsou dostupné prováděcí vyhlášky. "Plošné dotace" na hektar osázené a pěstované plochy jsou dostupné v pořadí žádostí: uhlíkový kredit, SAPS a TOP-UP. Pro příští rok oznámilo MZe v rámci odsouhlaseného Akčního plánu pro biomasu, že jednou z jeho priorit je odsouhlasení dotačního titulu na založení porostů RRD v rámci OSY-2 a její zpřístupnění žadatelům zpracováním prováděcích předpisů od 1.1.2010. V příštím roce současně dojde podle předpokladu ke zrušení dotace na "uhlíkový kredit“. Od 1.3. 2007 byla zrušena povinnost vyjímat půdu pro pěstování RRD dočasně ze zemědělského půdního fondu.

Technologie pěstování

Pozemek se musí připravit již rok před výsadbou. Musí se provést odplevelení podle převažujících druhů plevelů. Chemické odplevelení není doporučováno, na extrémně zapleveleném území je možné použít biodegradující preparáty (např. Roundup). Na těžkých půdách je nutné provést hlubokou orbu.

Co se týče sadebního materiálu, řízky se odebírají z jednoletých prýtů, které se odebírají z matečnic, jejichž délka by měla dosahovat 20 – 30 cm a šířka 0,5 – 2,5 cm. Řízky je nutné skladovat v optimálních podmínkách (cca při teplotě 2 – 4 °C), jeden den před výsadbou je nutné řízky namočit do vody. Optimální období pro výsadbu je jaro, nejlépe od poloviny března do dubna. První orientační hodnocení je možné provést měsíc po výsadbě, je třeba dosáhnout alespoň 70 % ujímavosti, jelikož veškeré další vylepšování v dalším roce je složité. Důležité je též oplocení plantáže, které zamezí okusu zvěří, dále je důležitý boj proti plevelům, které mohou v prvním roce silně omezovat růst nově zasazených rostlinek. Chemická ochrana proti plevelům je velmi složitá, jelikož topoly a vrby jsou silně citlivé na chemikálie.

Co se týče přihnojování plantáží, topoly reagují pozitivně na přihnojení dusíkem. Na živinami dobře zásobených lokalitách má hnojení obvykle vliv na rychlejší nástup maximální produkce, ale celkový výnos za celou dobu plantáže to neovlivní. V současné době se provádí pokusy s pěstováním výmladkových plantáži při aplikaci odpadních vod a kalů. Např. ve Švédsku existují již takové plantáže, které jsou založeny v blízkosti čistírny odpadních vod. Výmladkové plantáže se sklízí ve velmi krátkém obmýtí, v našich podmínkách se pohybuje mezi 3 – 6 rokem. Životnost plantáže se předpokládá mezi 15 – 25 lety, což znamená, že bude sklizena 4 – 8 krát. Při výběru termínu sklizně je také vhodné sledovat situaci na trhu, pokud není příznivá, je možné sklizeň odložit na další roky.

Nejvýnosnější klony jsou topoly J-105 (P. nigra L. × P. maximowiczii Henry Jap-105 = ‘Maxvier’ = Max-4), P-494 (P. maximowiczii Henry × P. × berolinensis ‘Oxford’), P-468 (P. trichocarpa Torr. Et Gray × P. koreana Rehd.). Nejvýnosnější vrby jsou S-195 (S. × rubens Schr.), S-469 (S. alba L.), S-117 (S. alba L.), které mohou poskytovat výnos až 9 – 12 t/ha.

Klony s velmi dobrým výnosem dávají až 7 – 8 t sušiny/ha, na sušších stanovištích dávají klony s dobrým potenciálem výnos 4 – 6 t sušiny/ha.

Podle aktuální analýzy VÚKOZ se cena štěpky – zatím nejčastějšího paliva z plantáží RRD u nás, může pohybovat od 120 do 180 Kč/GJ v závislosti na použité agrotechnice a samozřejmě dosaženém výnosu. Snížení ceny štěpky by bylo možné dosáhnout zvětšením rozlohy plantáží a vyřešením způsobu sklizně.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost