První sklizeň rychlerostoucích dřevin řezačkou NewHolland v ČR se uskutečnila v Posadově

“Sekce cíleně pěstované biomasy Českého sdružení pro biomasu, která vznikla v loňském roce, si dala za cíl osvětu a standardizaci pěstování. I proto jsme přišli se sérií seminářů, která začíná touto sklizní japonského topolu. Jde nám o to, dodat podnikatelům a samozásobitelům přesné informace, jak se v tomto oboru pohybovat,“ říká Jan Saglena – ředitel společnosti Bečkov, která společně s dalšími společnostmi e-massa, VÚKOZ a ve spolupráci s CZ Biom tuto akci připravila.

Obr. 1: Řezačka NewHolland výrazně urychluje sklizeň a zároveň šetří náklady

Návštěvníci tak měli možnost shlédnout unikátní jednofázovou sklizeň, která obrovsky urychluje celý proces zpracování RRD. Během několika minut řezačka zvládla uříznout a naštěpkovat několik set metrů dlouhou řadu topolů. Zpracovaný materiál navíc okamžitě přesouvala do vedle ní jedoucího nákladního vozidla.

“Tento způsob sníží v porovnání s ruční sklizní, vyvážením a štěpkováním lesními štěpkovači provozní náklady na třetinu. A z hlediska času se jedná o dva prakticky neporovnatelné způsoby sklizně. Tato řezačka sklidí hektar, na kterém se nachází šest až osm tisíc rostlin, za hodinu, zatímco ruční sklizeň trvá až týdny,“ dodává Saglena.

Obr. 2: Řezačka štěpku okamžitě přesouvá do vedle přistaveného nákladního vozu

Rychlerostoucí dřeviny jsou kříženci vybraných druhů rostlin, u kterých jsou predispozice k tomu, aby se po zkřížení zrychlil jejich růst a zlepšily vlastnosti. “V současnosti už nejde jen o rychlost růstu ale i stavbu a strukturu stromu. To znamená, že šlechtitelé zvyšují vrcholovou dominanci, nárůst hmoty na kmeni, hustotu dřevní hmoty a snižují větvení,“ vysvětluje Saglena.

Nejčastěji pěstovanou dřevinou je japonský topol a právě ten byl sklízen i v Posadově, kde se první sklizeň řezačkou odehrála. “Při pěstování je třeba začít důslednou přípravou půdy. Musí být odplevelená. Klidně se doporučuje počkat jeden rok a věnovat se odplevelení. Na jaře, nebo už na podzim, následuje vláčení. Po ní je možné vysázet řízky provádět údržbu plantáže“ popisuje Saglena to, čím vším je třeba projít, než dojde k samotné sklizni.

Obr. 3: Na první jednofázovou sklizeň řezačkou v ČR se přišlo podívat přes 50 zájemců

Po úspěšné výsadbě následuje údržba plantáže a nakonec přijde na řadu sklizeň. Společnost Bečkov pro své klienty obstarává různé druhy sklizně v závislosti na délce růstu dřevin. „Pokud je třeba reprodukční materiál, sklízí se každý rok, když se jedná o štěpku, tak každý druhý až třetí rok a pokud jde o polena, tak se doba sklizně natáhne až na pět let. V té době má už kmen mezi 15 a 20 centimetry a na výšku měří 12 až 18 metrů. Po uříznutí pařez znovu obrůstá a výtěžnost si udržuje 11 až 25 let,“ pokračuje Saglena. U rychlerostoucích dřevin lze také produkovat dřevo na překližku a dřevotřískové desky. To je ale v České republice zatím hudba budoucnosti.

Obr. 4: Řezačka NewHolland zvládne naštěpkovat až patnáctimetrové kmínky

Pro vytápění rodinného domku by měl stačit asi jeden hektar topolové plantáže. Její založení přijde asi na deset tisíc korun, na stejnou částku by mělo vyjít oplocení. “Většina našich zákazníků jsou samozásobitelé. Za 20 tisíc si založí hektarovou plantáž. A za tuto cenu mají dříví na 25 let. Roční přírůstek na hektaru se pohybuje mezi deseti a dvaceti tunami. Při tříletém cyklu sklizně tak výnos činí kolem 50 tun čerstvé štěpky z hektaru,“ uzavírá Saglena. Zájemci o problematiku RRD, kteří neměli možnost se do Posadova podívat, nemusí smutnit. Už příští čtvrtek se uskuteční další seminář (s ukázkovou sklizní v rámci programu) v Hlavatcích v Jihočeském kraji. A o měsíc později bude následovat další v Průhonicích u Prahy. Více informací naleznou zájemci na www.biom.cz.

Novinky z Prodevalu: zkapalňování CO2, Valopur DFM a nová výrobní linka na jihu Francie

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?