Odborné články
Nakládání s digestátem, možnost využití jako kvalitní hnojivo
Shrnutí
Výsledkem fermentačního procesu v bioplynové stanici je stabilizovaný materiál v kapalné podobě, tzv. digestát, který lze použít jako kvalitní organominerální hnojivo nebo jako surovinu pro výrobu kompostu, popř. jako rekultivační materiál. Pro další zpracování může být digestát odvodněním převeden do tuhé formy. Způsob nakládání s digestátem je různý v závislosti na konkrétních podmínkách a je zapotřebí jej důsledně řešit ještě před realizací projektu bioplynové stanice. Pokud je odběr a využití digestátu částečně nebo zcela závislý na jiných subjektech (odběratelích), provozovatel bioplynové stanice by měl tuto věc s nimi ošetřit smluvním vztahem. Mimo vegetační období platí omezení pro aplikace digestátu na půdu, proto je nutné vyřešit jeho skladování.
Digestát – kvalitní hnojivo
Fermentační produkty vznikající při anaerobní digesci by měly být využívány jako organické hnojivo. Ve srovnání s klasickými stájovými hnojivy (surová kejda) má digestát následující přednosti:
- dochází k redukci zápachu při manipulaci a hnojení
- koncentrace patogenů je významně redukována
- je omezena klíčivost semen plevelů
- snižuje se žíravý účinek surové kejdy na plodiny
- obsah snadno rozložitelného uhlíku je redukován, ale žádoucí formy organického uhlíku (prekurzory humusových látek) v digestátu zůstávají
- obsah žádoucích živin (P, K, N apod.) je zachován
- celkově tak přispívá ke zlepšení odolnosti plodin a nižší spotřebě pesticidů
Používání digestátu znamená pro zemědělce finanční úsporu z hlediska náhrady minerálních hnojiv.
Digestát z hlediska zákona o hnojivech
Podle zákona č. 156/1998 Sb., „o hnojivech", je nutno hnojiva před jejich uvedením do oběhu zaregistrovat u Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. V souvislosti s tím je zapotřebí zaplatit správní poplatek pro registraci, zajistit ověření chemicko-fyzikálních vlastností a společně s vyplněnou žádostí předložit i vzorek hnojiva. Hnojivo musí splnit limitní hodnoty obsahu rizikových prvků uvedených v následující tabulce:
Tabulka: Limitní hodnoty obsahu rizikových prvků v hnojivu
Rizikové prvky 1 | hodnota |
---|---|
Rtuť Hg | max. 1,0 |
Kadmium Cd | max. 2 |
Olovo Pb | max. 100 |
Chrom Cr | max. 100 |
Měď Cu | max. 100 |
Zinek Zn 2 | max 300 |
Nikl Ni | max. 50 |
Molybden Mo | max 5 |
Arsen As | max. 10 |
1 v mg prvku . kg-1 vysušeného vzorku, 2 pro typový digestát platí max. 400
Digestát vyrobený anaerobní fermentací ze statkových hnojiv a rostlinných tkání převážně ze zemědělské výroby je považován za typové organické hnojivo. Používá-li producent digestát pro vlastní potřebu a není tudíž uváděn do oběhu, není nutné žádat o registraci hnojiva.
Může být digestát odpadem?
Digestát se může stát odpadem podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, jen ve výjimečných případech. Jde o digestáty, které jsou šířené do oběhu jako hnojivo a nesplňují požadované jakostní znaky, zejména obsah vybraných rizikových látek. Dále může být digestát odpadem, jestliže jeho původní účel určení (jako hnojivo) odpadl nebo zanikl. V tomto případě je producent digestátu povinen nakládat s digestátem podle zákona o odpadech a předat jej oprávněné osobě k využití nebo k odstranění.
Způsoby nakládání s digestátem
Digestát v tuhém i tekutém stavu je považován jako organické hnojivo podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, mezi tzv. závadné látky. Ten, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do podzemních nebo povrchových vod a neohrozily životní prostředí.
Skladování tuhých a tekutých digestátů musí být prováděno podle vyhlášky č. 274/1998 Sb. „o skladování a způsobu používání hnojiv“ za podmínek, jaké jsou vyžadovány pro hnůj a kejdu. Aplikace digestátu musí být rovnoměrná po celém pozemku, je zakázáno aplikovat na půdu přemokřelou, zasněženou nebo promrzlou, je nutno zamezit vniknutí digestátu do povrchových vod nebo na sousední pozemek. Aplikace digestátu je předmětem evidence použitých hnojiv podle vyhlášky č. 274/1998 Sb.
Ve zranitelných oblastech je třeba respektovat Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Jde zejména o omezení hnojení dusíkem a respektování období zákazu hnojení. Dávka digestátu by měla vycházet z potřeby živin porostu pro předpokládaný výnos a kvalitu produkce, z množství přístupných živin a organické hmoty v půdě a ze stanovištních a pěstitelských podmínek.
Ve státech EU se přesouvá použití tekutých digestátů ke hnojení rostlin z posklizňového do vegetačního období, a to z důvodu rychlého účinku obsaženého dusíku a z důvodů dobrých organoleptických vlastností digestátů.
Zdroj: Desatero bioplynových stanic, CZ Biom, 2007, aktualizováno
TweetČlánek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Popel z biomasy – významný zdroj živin
Zobrazit ostatní články v kategorii Bioodpady a kompostování, Bioplyn, Obnovitelné zdroje energie
Datum uveřejnění: 11.9.2015
Poslední změna: 12.9.2018
Počet shlédnutí: 9666
Citace tohoto článku:
CZ Biom, : Nakládání s digestátem, možnost využití jako kvalitní hnojivo. Biom.cz [online]. 2015-09-11 [cit. 2024-11-30]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-bioplyn/odborne-clanky/nakladani-s-digestatem-moznost-vyuziti-jako-kvalitni-hnojivo>. ISSN: 1801-2655.