Odborné články

Vlastnosti a složení zahradních kompostů v České republice

Title: Properties and composition of garden composts in Czech Republic

Anotace: Dvacet devět zahradních kompostů od finalistů soutěže "MISS kompost" bylo analyzováno na vlastnosti podle ČSN 46 5735 "Průmyslové komposty". Výsledky rozborů byly porovnány s obdobnými měřeními ze zahraničí a byly hledány korelace mezi jednotlivými vlastnostmi. Požadavkům normy vyhověl pouze jeden z analyzovaných kompostů. Nejvíce kompostů neprošlo limity na nerozložitelné příměsi, spalitelné látky a obsah dusíku. Z těžkých kovů se vyskytly nadlimitní obsahy pouze u arzenu a zinku.

Abstract: Twenty nine garden composts from the finalists of the competition "MISS compost" were analyzed according to the Czech national standard ČSN 46 5735 "Industrial composts". Results of the analyses were compared with similar measurements from other countries and some correlations among the measured properties were found. Only one compost fulfiled all the requierements of the standard. Most of the compost did not comply with the limits for undegradable impurities, volatile solids and content of nitrogen. From the heavy metals some composts exceeded limits for contents of arsenic and zinc.

Klíčová slova: zahradní kompost, živiny, těžké kovy
Keywords: garden compost, nutrients, heavy metals

Úvod

Zahradní komposty jsou vnímány jako způsob zpracování biologicky rozložitelných odpadů ze zahrady a kuchyně s nejmenšími negativními vlivy na životní prostředí. Rovněž kvalita těchto kompostů (pokud jsou dodržena pravidla pro zahradní kompostování) je hodnocena obvykle velmi dobře.

Obsahy cizorodých látek v zahradních kompostech nejsou upraveny v zákonných normách. Proto je při jejich posuzování třeba vycházet z limitů stanovených v předpisech upravující nakládání s odpady, kaly, průmyslovými a zemědělskými komposty a digestáty, apod. V České republice v době psaní článku jsou požadavky na komposty stanoveny v zákoně č. 156/1998 Sb., o hnojivech, respektive vyhlášce 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva. Vyhláška vychází z normy ČSN 46 5735 - Průmyslové komposty. Souhrn limitních hodnot pro vybrané těžké kovy zejména v evropských zemích je shrnut v tabulce 1.

Tabulka č. 1: Obsahy těžkých kovů v evropských normách (Amlinger et al., 2004, Amlinger, 1999, Hogg et al., 2002, vyhláška č. 474/2000 Sb.)

Země Předpis Typ normy Cd Crtot CrVI Cu Hg Ni Pb Zn As
Belgie Královská vyhláška, 07.01.1998 zákonný předpis 1,5 70 - 90 1 20 120 300 -
Česko Vyhláška č. 474/2000 Sb. stanovení požadavků na hnojiva; všechna organická hnojiva / statková hnojiva / průmyslové komposty s využitím kalů z čistíren odpadních vod zákonný předpis 2 100 - 100 1 50 100 300 / 400 / 500 10
Dánsko Nařízení č. 49, Kompost, od 1.6.2000; obecný limit / komposty pro soukromé zahrady zákonný předpis 0,8 - - 1.000 0,8 30 120 / 60 4.000 25
Finsko Rozhodnutí Ministerstva zemědělství a lesnictví (46/94) zákonný předpis 3 - - 600 2 100 150 1.500 50
Francie NF Městské komposty norma 3 - - - 8 200 800 - -
Irsko Certifikace zpracovatelských závodů dle dohody s Agenturou ochrany přírody dobrovolné 1,5 100 - 100 1 50 150 350 15
Třída I dobrovolná 1 100 - 100 1 50 100 200 -
Třída II dobrovolná 1,5 150 - 150 1 75 150 400 -
Itálie Technické nařízení DCI 27/07/84 (komposty ze zbytkového odpadu) zákonný předpis 10 500 10 600 10 200 500 2.500 10
Návrh nařízení o používání MBT kompostů1. kvality (rekultivace) návrh zákona 3 - 3 300 3 100 280 1.000 -
Zákon o hnojivech (L 748/84; amd: 03/98) zákonný předpis 1,5 - 0,5 150 1,5 50 140 500 -
Lucembursko Certifikace závodů   1,5 100 - 100 1 50 150 400 -
Německo Záruka kvality RAL GZ - komposty a digestáty dobrovolná norma (QAS) 1,5 100 - 100 1 50 150 400 -
Vyhláška o bioodpadech, třída I zákonný předpis 1 70 - 70 0,7 35 100 300 -
Vyhláška o bioodpadech, třída II 1,5 100 - 100 1 50 150 400 -
Nizozemí BOOM komposty zákonný předpis 1 50 - 60 0,3 20 100 200 15
BOOM velmi čisté komposty 0,7 50 - 25 0,2 10 65 75 5
Portugalsko Nařízení o kalech (limitní hodnoty jsou užívány také pro tuhý komunální odpad) zákonný předpis 20 1.000 - 1.000 16 300 750 2.500 -
Rakousko Vyhláška o kompostech; třída A+ (organické zemědělství) zákonný předpis 0,7 70 - 70 0,4 25 45 200 -
Vyhláška o kompostech; třída A (zemědělství, zahradničení) 1 70 - 150 0,7 60 120 500 -
Vyhláška o kompostech; třída B (krajinářství, rekultivace); limitní hodnota / oznamovací hodnota* 3 250 - 500 / 400 3 100 200 1.800 / 1.200 -
Řecko Rámcová specifikace a obecné program pro nakládání s tuhými odpady zákonný předpis 10 510 10 500 5 200 500 2.000 15
Španělsko B.O.E.n'm.131.2 červen 1998 zákonný předpis 10 400 - 450 7 120 300 1.100 -
Španělský návrh vyhlášky o kompostování; třída AA návrh zákonného předpisu 2 250 - 300 2 100 150 400 -
stabilizovaný bioodpad; třída A 5 400 - 450 5 120 300 1.100 -
katalánský návrh vyhlášky o kompostování; třída A 2 100 0 100 1 60 150 400 -
stabilizovaný bioodpad; třída B 3 250 0 500 3 100 300 1.000 -
Švédsko Směrnice pro systém zajištění kvality (QAS) dobrovolné 1 100 - 100 1 50 100 300 -
Švýcarsko Vyhláška o látkách ohrožujících životní prostředí č. 814.013; 9. června 1986; rev. 28.12.2001 zákonný předpis 1 100 - 100 1 30 120 400 -
Velká Británie UKROFS hnojení v organickém zemědělství zákonný předpis (EC Reg. 2092/91) 0,7 70 0 70 0,4 25 45 200 -
Certifikace kvality kompostářské asociace dobrovolné 1,5 100 - 200 1 50 150 400 -
EU Eko-certifikace: pomocné půdní látky a pomocné rostlinné přípravky dobrovolné 1 100 - 100 1 50 100 300 10
EC Reg. 2092/91, Kompost z odděleně sbíraného bioodpadu zákonný předpis 0,7 70 - 70 0,4 25 45 200 -
Druhá verze pracovního dokumentu o biologickém zpracování bioodpadu; třída 1 návrh směrnice 0,7 100 - 100 0,5 50 100 200 -
třída 2 1,5 150 - 150 1,0 75 150 400 -
Stabilizovaný bioodpad 5,0 600 - 600 5,0 150 500 1500 -
Kanada     20 - - - 5 180 500 1.850 75
Spojené státy EPA CFR40/503, pravidla o kalech   39 - - 1.500 17 420 300 2.800 41
Nařízení státu New York, třída I   10 100 - 1.000 10 200 250 2.500 -
Stát Washington, oddělení ekologie, třída A   10 600 - 750 8 210 150 1.400 20
Stát Washington, oddělení ekologie, třída AA   39 1.200 - 1.500 17 420 300 2.800 20
Stát Texas TNRCC, třída 1 kompost   16 180 - 1.020 11 160 300 2.190 10
Stát Texas TNRCC, třída 2 kompost   39 1.200 - 1.500 17 420 300 2.800 41
Značka kvality kompostů Rodale   4 100 - 300 0,5 50 150 400 10
Nový Zéland     15 1.000 - 1.000 10 200 600 2.000 -
Střední hodnoty limitních hodnot evropských norem pro komposty vyrobené z odděleně sbíraných odpadů (odpady ze zeleně, kuchyňské odpady, apod.) s vyloučením extrémních hodnot. 1,4 93 0,9 143 1,0 47 121 416 23
Střední hodnoty limitních hodnot evropských norem pro komposty vyrobené ze zbytkového odpadu a MBT komposty s vyloučením extrémních hodnot. 8,0 473 6,7 625 7,1 168 456 2.000 17

* Při překročení nutno uvést na etiketě

Rozptyl limitních hodnot mezi jednotlivými národními předpisy je značný. Při porovnání českých limitních hodnot se středními hodnotami se ukazuje, že české hodnoty jsou velmi blízko těmto středním hodnotám. Když porovnáme střední hodnoty s hodnotami z druhé verze pracovního dokumentu o biologickém zpracování bioodpadu (návrh na směrnici EU), tak zjistíme, že návrh evropské směrnice zřejmě vycházel z těchto středních hodnot při návrhu limitního hodnot pro třídu 2 a stabilizovaný bioodpad. Proto je možné hodnoty z návrhu evropské směrnice používat pro porovnání, jako obecné hodnoty. Dále v textu je budeme používat hodnoty z tohoto dokumentu pro 1. a 2. třídu s označením EU1 a EU2. České limitní hodnoty budou označovány jako ČR. Jelikož pro další kvalitativní parametry nebyly udělány takto kvalitní rešerše limitních hodnot, tak pro ně bude vycházeno z hodnot ČSN 46 5735 - Průmyslové komposty.

Hodnoty obsahů těžkých kovů v zahradních kompostech sledovali Barth a Kroeger (1999), viz tabulka 2. V tomto porovnání s dalšími typy kompostů vychází zahradní komposty jako přibližně stejně kvalitní jako komposty vyrobené z odpadů z údržby zeleně a odděleně sbíraných bioodpadů. Z tabulky 2 je zřejmé, že průměrný zahradní kompost nevyhovuje 1. třídě navrhované evropské směrnice kvůli zinku.

Tabulka č. 2: Porovnání obsahů těžkých kovů v německých kompostech (mg/kg sušiny), Barth a Kroeger (1999)

Těžký kov Kompost ze
zelených
odpadů /
bioodpadů
Kompost ze
směsného
komunálního
odpadu
Zahradní
kompost
Limit
podle
RAL
EU1 EU2 ČR
Zinek (Zn)

Olovo (Pb)

Chrom (Cr)

Měď (Cu)

Nikl (Ni)

Cadmium (Cd)

Rtuť (Hg)

150 - 350

50 - 100

25 - 60

30 - 50

10 - 30

0,1 - 1,0

0,1 - 0,5

1.300

400

70

270

50

4,0

2,5

250

100

40

30

20

0,5

0,2

400

150

100

100

50

1,5

1,0

200

100

100

100

50

0,7

0,5

400

150

150

150

75

1,5

1,0

300

100

100

100

50

2

1,0

Živiny ve 121 a těžké kovy ve 49 zahradních kompostech z Erdingu a Freisingu stanovili Fischer a Jauch (1999), viz tabulky 3 a 4. Hodnoty u jednotlivých obsahů živin a těžkých kovů vykazují značné rozpětí. Většina kompostů však splnila hodnoty nutné pro přiznání značky kvality RAL-UZ 45. Nejčastěji byl překročen limit 300 mg Zn / kg sušiny kompostu. Důvody pro zvýšené hodnoty zinku mohou být např. vysoký obsah zinku a mědi v kávové sedlině a zbytcích čaje, které se v zahradních kompostech často vyskytují. Dalším zdrojem zinku mohou být v zahradních kompostech kovové kompostéry, které snadno korodují a následně se z nich mohou těžké kovy, jako je zinek, uvolňovat do kompostu. Konkrétní zdroje zinku ve sledovaných kompostech však Fischer a Jauch (1999) nezkoumali.

Tabulka č. 3: Obsahy živin v zahradních kompostech (% sušiny),  Fischer a Jauch (1999)

Živina Minimum Střední hodnota Maximum
Dusík (N) 0,4 1,0 2,9
Fosfor (P2O5) 0,1 0,7 1,7
Draslík (K2O) 0,1 0,8 2,3
Hořčík (MgO) 0,2 1,4 2,5
Vápník (CaO) 0,5 7,5 26,0

Tabulka č. 4: Obsahy těžkých kovů v zahradních kompostech (mg/kg sušiny),  Fischer a Jauch (1999)

Těžký kov Minimum Střední hodnota Maximum
Zinek (Zn) 64 223 614
Olovo (Pb) 14 40 143
Chrom (Cr) 19 36 66
Měď (Cu) 15 37 190
Nikl (Ni) 5 21 41
Cadmium (Cd) 0,2 0,5 2,3
Rtuť (Hg) 0,02 0,3 1,8

Zethner et al. (2000) porovnávali obsahy těžkých kovů v kompostech vyráběných z odděleně sbíraných odpadů v rakouských obcích a městech a v zahradních kompostech. Průměrné hodnoty byly přibližně na stejné úrovni, viz tabulka 5. Tyto komposty by měly problémy se splněním požadavků 1. třídy návrhu evropské směrnice zejména u zinku, kadmia a mědi.

Tabulka 5: Porovnání obsahů těžkých kovů v kompostech z odděleného sběru bioodpadu a zahradních kompostů v Rakousku (mg/kg sušiny), Zethner et al. (2000)

Skupina kompostů Cd Cr Cu Hg Ni Pb Zn
Převážně z měst (průměr z 11 vzorků) 0,65 31,27 71,18 0,20 28,36 68,00 245,91
Převážně z obcí (průměr z 15 vzorků) 0,74 34,87 108,87 0,25 37,13 89,47 279,33
Z měst a obcí (průměr z 8 vzorků) 0,69 24,63 52,88 0,20 22,38 54,75 210,50
Zahradní komposty (průměr z 8 vzorků) 0,79 28,00 68,13 0,25 25,75 59,63 263,75
Limity EU1 0,7 100 100 0,5 50 100 200
EU2 1,5 150 150 1,0 75 150 400
ČR 2,0 100 100 1,0 50 100 300

Vedle sledování těžkých kovů se postupně začínají sledovat i další cizorodé látky. Např. Kraus & Grammel (1992) zjistili, že průměrné množství dibenzo-p-dioxinů (PCDD) a di-benzofuranů (PCDF), tedy PCDD/F bylo 57 ng/kg v odpadech z domácností, 38 ng/kg v kompostech ze směsného komunálního odpadu, 14 ng/kg v kompostech z odděleně sbíraného bioodpadu, 11 ng/kg v kompostech z odpadů z údržby zeleně a 9 ng/kg v zahradních kompostech. U obsahu PCB dopadly nejlépe komposty z odpadů z údržby komunální zeleně se 45 ng/kg, komposty ze zahrad měly průměrný obsah PCB 76 ng/kg, komposty z odděleně sbíraného bioodpadu 105 ng/kg a komposty ze směsného odpadu 390 ng/kg.

Metodika

Během roku 2006 bylo odebráno 29 vzorků zahradních kompostů od účastníků soutěže MISS Kompost (Ekodomov, 2006). Vzorky kompostů pochází z celého území České republiky. Šlo o komposty od zahrádkářů, kteří mají ke kompostování vztah a snaží se vyrábět kvalitní komposty.

Odběr a příprava vzorků

Vzorky zahradních kompostů byly odebírány od finalistů soutěže MISS kompost. Odběry vzorků byly prováděny podle ČSN 46 5735 "Průmyslové komposty". Vzorky odebírali zaměstnanci sdružení Ekodomov nebo přímo účastníci soutěže MISS kompost podle instrukcí sdružení Ekodomov. Minimální váha vzorku byla 500 g kompostu v původní hmotě.

Po odběru vzorků kompostů a jejich dodání do laboratoře byly vzorky zaevidovány a připraveny k analýzám. Ta spočívala ve vysušení na vzduchu nebo v sušárně při teplotě nepřevyšující 40°C. U rozborů pro něž byly požadovány malé navážky byl vzorek rozetřen na analytickou jemnost (průměr částic menší než 0,25 mm).

Vzorky byly upravovány v souladu s normami:

  • ČSN 46 5735 - Průmyslové komposty
  • ČSN ISO 11464 Kvalita půdy - příprava půdy na fyzikálně-chemické rozbory
  • ČSN ISO 3310-2 Zkušební síta - technické požadavky a zkoušení, část 2: Zkušební síta z děrovaného plechu

V této pracovní operaci byla zároveň stanovována vlhkost vzorku a rovněž podíl nerozložitelných příměsí. Vzorek byl prosát přes 2 mm plastové síto. Z naměřených hodnot nadsítné frakce byl vypočten obsah nerozložitelných příměsí dle ČSN 46 5735. Frakce pod sítem se řádně promíchala a byla dále používána k dalším rozborům.

Chemické analýzy

Měření pH bylo realizováno pomocí skleněné elektrody v suspenzi kompostu ve vodě (pH-H2O). Poměr půdy a suspenze kapaliny byl 1:5 (w/v). Analytický postup byl v souladu s ČSN ISO 10390 Kvalita půdy - Stanovení pH.

Další analýzou, které byly vzorky podrobeny, bylo stanovení přijatelných živin. Při tomto postupu byly vzorky extrahovány pomocí roztoku dle Mehlicha III. V tomto výluhu byly stanoveny draslík, hořčík a vápník pomocí atomové absorpce a fosfor fotometricky jako fosfomolybdenová modř. Analytický postup detailně popisuje Zbíral J. (1995).

Dále byl stanoven celkový dusík dle Kjeldahla s titrační koncovkou na Parnas-Wagnerově přístroji. Většina dusíkatých sloučenin byla převedena mineralizací kyselinou sírovou za přítomnosti peroxidu vodíku a selenu jako katalyzátoru na síran amonný. Ten byl vytěsněn ze vzorku za přídavku nadbytku NaOH vodní párou do předlohy s indikátorem a titrován pomocí kyseliny borité. Spotřeba kyseliny borité dosazená do vzorce určila obsah celkového dusíku v analyzovaném vzorku. Tento analytický postup stanovení je popsán v: ČSN EN 13342 Charakteristika kalů - Stanovení dusíku podle Kjeldahla.

Pro další stanovení byla odebrána dílčí část vzorku kompostu a podrobena mineralizaci lučavkou královskou v mikrovlnném zařízení Milestone. Tento rozklad uvolnil většinu v kompostu obsažených rizikových látek (těžkých kovů), které byly následně analyzovány buď za pomoci metody AAS nebo pomocí přístroje ICP.

Analytické postupy jsou detailně popsány v:

Výsledky a diskuse

U 21 z 29 analyzovaných vzorků přesáhlo množství nerozložitelných příměsí limit 2% stanovený normou ČSN 46 5735 "Průmyslové komposty", viz tabulka 6. I u kompostů s minimálním naměřeným množstvím nerozložitelných příměsí jsou v uváděných skladbách kompostů složky jako je zemina či popel ze dřeva. Z toho je možné usoudit, že promíchání jednotlivých složek kompostu nebylo dokonalé, takže z naměřených hodnot nerozložitelných příměsí není možné nalézt vztah mezi skladbou kompostů a množstvím nerozložitelných příměsí. Průměrné množství nerozložitelných příměsí bylo 6,67% (tedy více než trojnásobek limitní hodnoty). Interval spolehlivosti na hladině významnosti 95% byl 1,82. Na základě zjištění, že 25,6% percentil je rovný 2% je možné odhadnout, že přibližně 74% zahradních kompostů nevyhovuje požadavkům ČSN 46 5735 "Průmyslové komposty" na obsah nerozložitelných příměsí. To nijak nesnižuje použitelnost těchto kompostů na zahrádkách, ale poukazuje to na vysokou obtížnost dodržení tohoto limitu komposty vyráběnými z odpadů ze zahrad a údržby zeleně.

Tabulka č. 6: Množství nerozložitelných příměsí v zahradních kompostech a základní údaje o procesu kompostování (zvýrazněny jsou vzorky překračující limit 2% pro nerozložitelné příměsi dle ČSN 46 5735 "Průmyslové komposty")

Č. vz. Skladba kompostu Způsob komp. Poč. přek. Během kompostování bylo přidáno: Doba komp. (měs.) Nerozl. přím. (%)
urych. komp. zralý komp. vápno jiná př.
1 čerstvá tráva, plevel, hovězí hnůj, bioodpad z kuchyně, zemina, větvičky na jemno naštěpkované, exkrementy domácích zvířat drátěný kompostér 1 Ne Ano Ne Ne 9 1,2
2 předsušená tráva, zbytky ovoce a zeleniny, větvičky nařezané na menší kousky, jiné suroviny (piliny, hobliny, popel), bioodpad ostatní, zemina, exkrementy hospodářských zvířat, dřevěný kompostér 3 Ne Ano Ano Ne 36 8,4
3 zbytky ovoce a zeleniny, pokosená tráva, plevel, jiné suroviny (listy), zemina, větvičky nařezané na menší kousky, exkrementy hospodářských zvířat v jámě 2 Ne Ne Ano Ne 10 6
4 pokosená tráva, jiné suroviny (listí), zemina, větvičky nařezané na menší kousky, plevel, jiné suroviny (dřevěný popel, piliny) na hromadě 2 Ano Ano Ano Ne 12 4,05
5 zbytky ovoce a zeleniny, ostatní bioodpad, pokosená tráva předsušená, větvičky nařezané na menší kousky, zemina, jiné suroviny (listy) dřevěný kompostér 2 Ne Ano Ano Ne 10 14
6 pokosená tráva, bioodpad z kuchyně (skořápky od vajec), zemina, větvičky nařezané na menší kousky, plevel, jiné suroviny (místní zvětralá žula-perk v malém množství) jiný kompostér 3 Ne Ne Ne Ano 9 5
7 pokosená tráva předsušená, plevel, větvičky, bioodpad z kuchyně (zbytky ovoce, ostatní), zemina, jiné suroviny (kal z domácí ČOV) dřevěný kompostér 3 Ne Ne Ne Ne 15 12,8
8 pokosená tráva čerstvá, plevel, exkrementy domácích zvířat, zbytky ovoce a zeleniny, větvičky nařezané na menší kousky, ostatní, jiné (popel, piliny), zemina jiný kompostér 2 Ne Ano Ano Ne 36 6,4
9 plevel, exkrementy hospodářských zvířat, jiné (popel ze dřeva), zbytky ovoce a zeleniny jiný kompostér 0 Ne Ano Ne Ano 9 0,11
10 plevel, pokosená tráva čerstvá, listí, zbytky ovoce a zeleniny, exkrementy hospodářských zvířat, zemina, ostatní jiný kompostér 1 Ne Ne Ano Ne 24 14,3
11 čerstvá tráva, bioodpad z kuchyně, zemina, exkrementy domácích zvířat, plevel dřevěný kompostér 0 Ne Ano Ano Ne 18 4,3
12 plevel, zemina, exkrementy hospodářských zvířat, exkrementy domácích zvířat, pokosená tráva, zbytky ovoce a zeleniny, ostatní dřevěný kompostér 3 Ne Ne Ano Ne 30 6
13 zbytky ovoce a zeleniny, čerstvá tráva, větvičky nařezané na menší kousky, listí, zbytky jídel a kosti, zemina, dřevěný popel, ostatní, plevel na hromadě 2 Ne Ano Ano Ne 18 1,6
14 zbytky ovoce a zeleniny, zbytky jídel, ostatní, čerstvá tráva, plevel, neupravené větvičky, zemina jiný kompostér 0 Ne Ne Ne Ne 12 9,4
15 1/2 neupravené větvičky, 9/10 čerstvá pokosená tráva, 1/10 plevel na hromadě 0 Ano Ne Ne Ne 2,5 18,5
16 zbytky po kompostování na hromadě 0 Ano Ne Ne Ne 11 13,3
17 zbytky ovoce a zeleniny, pokosená tráva, plevel, větvičky neupravené a nařezané na menší kousky, exkrementy hospodářských zvířat, exkrementy domácích zvířat jiný kompostér 0 Ne Ano Ne Ne 12 6,3
18 listí, čerstvá tráva, plevel, zbytky ovoce a zeleniny, neupravené větvičky, zemina, ostatní, exkrementy domácích zvířat na hromadě 1 Ne Ne Ne Ne 18 5,6
19 plevel, naštěpkované větvičky, zemina, čerstvá tráva, ostatní, zbytky ovoce a zeleniny na hromadě 1 Ne Ne Ne Ne 18 10,3
20 bioodpad ze zahrady – čerstvá tráva, plevel, větvičky nařezané, zemina, exkrementy hospodářských zvířat, bioodpad z kuchyně, jiné (popel ze dřeva, sláma obilná) v jámě 2 Ne Ano Ne Ano 18 1,4
21 zbytky ovoce a zeleniny, pokosená tráva, plevel, ostatní, nařezané větvičky, zemina v jámě 1 Ne Ano Ne Ne 12 10,7
22 zbytky ovoce a zeleniny, ostatní bioodpad, pokosená tráva čerstvá, plevel, zemina, jiné suroviny (popel) jiný kompostér 0 Ne Ne Ne Ne 24 8,1
23 zbytky ovoce a zeleniny, plevel, zemina (kořenové baly suchých rostlin, zbytky substrátu z květináčů,...) na hromadě 0 Ne - Ne Ne 8 5,6
24 zbytky ovoce a zeleniny, ostatní (čajové sáčky, kávová sedlina, skořápky vajec, staré pečivo,...), listí na hromadě 0 Ne - Ne Ne 24 1,6
25 zbytky ovoce a zeleniny, ostatní (čajové sáčky, kávová sedlina, skořápky vajec, staré pečivo,...), zemina (kořenové baly suchých rostlin, zbytky substrátu z květináčů,...), lepenka vermikompostování v plastové nádobě 0 Ne - Ne Ne 6 0,08
26 - - 0 Ne - Ne Ne 12 7
27 zbytky ovoce a zeleniny, ostatní bioodpad, pokosená tráva jiný kompostér 0 Ne Ne Ne Ne 2 0
28 zbytky ovoce a zeleniny, ostatní bioodpad jiný kompostér 0 Ne Ne Ne Ne 3 0
29 zbytky ovoce a zeleniny, ostatní bioodpad, pokosená tráva, větvičky, jiné suroviny (kompostovatelné sáčky) na hromadě 2 Ne - Ne Ne 18 11,4

V tabulce č. 7 jsou uvedeny analýz základních vlastností zahradních kompostů a zvýrazněny hodnoty, které nevyhovují požadavkům ČSN 46 5735. Nejméně kompostů prošlo požadavky na sušinu, což však není nutné brát u zahradních kompostů vůbec v potaz, jelikož se s nimi neobchoduje ani se nebalí a neskladují. Významnější jsou výsledky u pH, které naznačují, že 25% zahradních kompostů přesahuje horní limitní hodnotu pH 8,5. Minimálního obsahu dusíku (0,6% sušiny) nedosáhla více než třetina vzorků a minimálního obsahu spalitelných látek (25% sušiny) dokonce dvě třetiny vzorků. Pokud nebudeme brát v úvahu sušinu, tak základní požadavky ČSN 46 5735 splňuje pouze osm vzorků zahradních kompostů, což je méně než 30 procent. I zde se tedy projevuje značná přísnost normy.

Tabulka č. 7: Základní vlastnosti zahradních kompostů a splnění požadavků ČSN 46 5735 "Průmyslové komposty"

Číslo vzorku Sušina (%) pH/H2O P (% sušiny) N (% sušiny) Spalitelné látky (% sušiny) C:N
Požadavky podle ČSN 46 5735 Max. dvojnásobek spal. látek, avšak min. 40 a max. 65 min. 6,0
max. 8,5
- min. 0,6 min. 25 max. 30
1 58,90 9,43 0,33 0,97 21,34 10,99
2 58,24 8,58 0,34 0,63 25,51 20,38
3 76,48 8,01 0,18 0,42 13,31 15,88
4 62,28 8,03 0,69 0,67 19,16 14,34
5 65,36 8,40 0,17 0,54 19,53 18,22
6 62,44 7,81 0,27 0,54 16,28 15,13
7 73,44 7,82 0,26 0,70 18,40 13,07
8 85,31 7,26 0,13 0,34 10,58 15,38
9 73,98 7,49 0,26 0,57 14,53 12,81
10 93,82 8,44 0,18 0,33 13,75 20,83
11 59,83 8,79 0,78 1,57 30,24 9,66
12 54,58 9,13 0,51 0,92 27,06 14,67
13 73,36 9,31 0,24 0,57 19,50 17,08
14 82,88 9,43 0,20 0,51 16,00 15,75
15 57,03 8,99 0,26 1,03 31,02 15,07
16 78,57 8,87 0,27 0,82 23,41 14,31
17 58,36 7,85 0,33 1,03 27,73 13,47
18 64,86 8,84 0,31 1,01 33,77 16,67
19 64,86 8,51 0,29 0,73 19,82 13,52
20 71,52 9,00 0,35 0,51 16,26 15,94
21 72,69 9,63 0,23 0,39 15,79 20,45
22 52,93 9,34 0,49 0,64 16,92 13,32
23 83,87 7,63 0,14 0,37 10,91 14,86
24 62,51 8,78 0,23 0,74 19,52 13,21
25 27,62 8,44 0,69 1,77 58,39 16,46
26 50,17 7,96 0,53 1,00 30,48 15,19
27 22,37 8,89 0,72 1,88 58,05 15,46
28 18,45 9,74 0,63 2,13 62,51 14,71
29 64,81 8,64 0,29 0,63 17,45 13,96
Počet vyhovujících * 5 22 29 18 10 29
Počet podlimitních * 3 0 0 11 19 0
Počet nadlimitních * 21 7 0 0 0 0
Průměr 63,16 8,59 0,36 0,83 24,39 15,20
Minimum 18,45 7,26 0,13 0,33 10,58 9,66
Maximum 93,82 9,74 0,78 2,13 62,51 20,83
25% kvartil

58,24

8,01

0,23 0,54 16,26 13,52
75% kvartil

73,44

9,00 0,49 1,00 27,73 15,94
Směrodatná odchylka výběru 17,48 0,67 0,19 0,47 13,65 2,53

* V porovnání s požadavky normy ČSN 46 5735 "Průmyslové komposty"

 

Co se týče obsahu těžkých kovů, dopadly zkoumané komposty lépe. Pouze u arzenu nesplnilo limit 10 mg/kg sušiny dvanáct vzorků a u zinku limit 300 mg/kg sušiny pět vzorků, viz tabulka č. 8. Průměrná hodnota obsahu arzenu 9,57 mg/kg sušiny se velmi blíží hodnotě limitu. Nepodařilo se nalézt vztah mezi surovinovou skladbou kompostu a obsahem arzénu. Vliv může mít geografické umístění kompostoviště. Proto byly v tabulce č. 9 porovnány obsahy arzenu v analyzovaných zahradních kompostech s obsahy arzenu v půdách u mateřských škol v odpovídajících lokalitách. Obsah arzenu v domácích kompostech je zřejmě ovlivněn zejména podílem zeminy a popela která se do kompostu dostane. Tuto hypotézu bude však nutné ověřit v dalších experimentech, v rámci nichž se bude analyzovat nejenom kompost, ale i zemina do něj přidávaná.

Tabulka č. 8: Obsahy těžkých kovů (mg/kg sušiny) v zahradních kompostech a splnění požadavků ČSN 46 5735 "Průmyslové komposty"

Číslo vzorku Ag As B Ba Be Cd Co Cr Cu Hg Mo Mn Ni Pb Se Tl V Zn Zr
Limit* - 10 - - - 2 - 100 100 1 5 - 50 100 - - - 300 -
1 0,09 5,83 64,5 106 0,60 0,18 5,83 17,8 17,2 0,7 0,64 489 8,58 23,6 0,58 0,08 23,3 86 1,40
2 0,24 7,75 66,5 163 0,87 0,61 8,32 33,4 20,9 0,08 1,03 659 12,03 34,7 0,75 0,16 37,6 235 3,27
3 7,15 8,33 53,3 210 1,67 0,29 24,44 66,3 22,2 0,39 1,12 451 38,43 47,6 1,02 0,18 95,3 131 14,72
4 0,17 11,83 91,5 196 1,10 0,38 11,08 38,6 32,7 0,10 1,70 595 22,63 39,5 0,88 0,17 39,5 241 3,22
5 0,2 6,83 92,8 109 2,07 0,38 9,15 26,3 18,3 0,08 1,94 380 15,23 20,4 1,56 0,24 33,3 111 2,20
6 0,23 5,60 43,8 143 0,97 0,37 7,62 21,9 26,4 0,15 0,94 581 8,54 34,2 0,72 0,20 32,8 107 0,74
7 0,22 6,83 51,3 127 0,70 0,76 11,17 28,3 14,8 0,10 0,93 527 15,43 25,8 0,62 0,10 35,5 136 2,02
8 0,88 6,08 35,3 87 1,31 1,83 10,87 31,8 18,6 0,11 0,92 248 12,93 48,0 0,73 0,13 48,8 94 4,75
9 0,31 4,98 42,7 137 0,37 0,25 3,08 11,9 11,4 0,08 1,16 304 5,04 30,7 0,50 0,05 14,7 147 0,53
10 0,28 14,20 63,3 272 1,55 0,60 6,77 51,2 15,8 0,09 1,09 330 14,59 44,8 1,26 0,12 48,1 274 1,93
11 0,36 8,85 110,6 91 0,66 0,27 5,28 20,9 12,3 0,08 1,96 340 11,17 14,5 0,92 0,10 28,0 128 2,27
12 0,37 15,68 148,7 377 1,58 1,70 11,05 31,1 31,0 0,10 1,25 1470 18,33 28,3 1,20 0,21 37,5 545 1,24
13 0,26 13,00 74,0 174 0,94 0,29 8,48 29,1 10,7 0,10 0,87 151 15,53 51,2 0,95 0,12 40,5 194 1,52
14 0,23 9,08 56,1 223 1,10 0,27 14,19 34,3 11,4 0,11 1,16 599 21,83 24,3 0,73 0,12 43,8 110 1,99
15 0,44 11,25 148,7 105 1,43 0,25 17,82 80,2 35,6 0,10 2,13 544 28,83 19,3 1,37 0,09 96,5 179 1,49
16 0,53 8,93 97,8 119 1,34 0,23 20,69 57,4 48,4 0,07 1,46 901 26,43 23,9 0,90 0,08 80,2 194 1,75
17 0,11 6,85 78,1 67 0,79 0,28 6,80 36,3 15,7 0,14 0,78 435 14,23 17,1 0,76 0,09 40,7 118 0,73
18 0,2 14,10 186,3 190 1,24 0,44 6,17 25,2 25,1 0,13 1,38 172 14,53 49,8 1,16 0,09 28,1 470 0,73
19 0,17 7,35 82,0 143 1,98 0,43 9,20 32,4 22,7 0,09 0,92 615 13,73 40,6 0,93 0,14 49,5 197 0,58
20 1,33 9,98 113,1 324 2,11 0,52 13,32 49,9 33,2 0,42 1,30 566 25,73 32,1 1,22 0,16 63,6 583 2,43
21 0,14 10,48 61,1 62 0,94 0,19 10,25 40,2 12,4 0,06 1,24 228 22,33 10,4 0,85 0,09 50,1 79 2,04
22 0,12 11,60 85,5 159 0,98 0,28 7,95 37,2 18,5 0,25 1,05 384 11,73 26,2 0,81 0,23 48,6 145 1,42
23 0,07 4,85 58,2 90 0,82 0,27 5,15 20,2 6,7 0,09 0,37 610 8,94 16,6 0,51 0,06 26,1 138 0,78
24 0,19 8,43 93,6 101 1,05 0,25 7,52 22,6 16,3 0,14 2,41 225 13,53 24,3 0,93 0,05 39,5 145 1,67
25 0,22 11,28 153,7 92 0,32 0,76 3,94 28,1 29,1 0,09 2,30 346 9,28 17,5 0,85 0,06 25,8 146 1,83
26 0,42 13,75 121,5 211 1,78 0,64 9,35 27,8 35,0 0,12 2,31 239 17,73 45,1 1,33 0,06 49,5 368 1,29
27 0,17 9,65 109,3 94 0,41 0,84 4,32 23,9 27,1 0,08 2,30 329 12,73 15,7 0,86 0,05 30,0 166 1,80
28 0,14 13,05 140,8 78 0,25 0,58 3,43 23,3 21,4 0,07 1,84 269 11,23 9,5 0,98 0,06 26,6 113 1,80
29 0,50 11,00 73,1 279 1,53 0,69 12,13 35,4 26,2 0,16 1,76 377 20,73 45,4 1,17 0,10 51,5 706 2,42
Počet vyhovujících*   17       29   29 29 29 29   29 29       24 29
Počet nadlimitních*   12       0   0 0 0 0   0 0       5 0
Průměr 0,54 9,57 89,56 156,17 1,12 0,51 9,5 33,9 21,97 0,15 1,39 460,83 16,28 29,69 0,93 0,12 43,62 216,76 2,23
Minimum 0,07 4,85 35,3 62 0,25 0,18 3,08 11,9 6,7 0,06 0,37 151 5,04 9,5 0,5 0,05 14,7 79 0,53
Maximum 7,15 15,68 186,3 377 2,11 1,83 24,44 80,2 48,4 0,7 2,41 1470 38,43 51,2 1,56 0,24 96,5 706 14,72
Směrodatná odchylka výběru 1,3 3,04 38,31 79,41 0,52 0,4 4,98 14,93 9,44 0,14 0,56 260,48 7,23 12,73 0,26 0,06 19,55 161,72 2,57

* Podle požadavků normy ČSN 46 5735 "Průmyslové komposty"

Tabulka č. 9: Porovnání obsahů arzenu v domácích kompostech s obsahy v půdách u mateřských škol ve stejných městech

Obsahy arzenu v půdách u mateřských škol (Zimová et al., 2003, 2004, 2006) Obsahy
arzenu
v domácích
kompostech
(mg/kg sušiny)
Město Počet
vzorků
Min. Max. Sm.
odchylka
Rok
měření
Průměrný
obsah
Arzenu
(mg/kg sušiny)
Příbram 10 18,8 97,3 24,78 2005 53,09  
Benešov 6 16,2 72 17,64 2005 38,38 15,68
Teplice 10 26,8 52,1 7,4 2004 34,7  
Strakonice 9 13,4 40,2 7,9 2004 24,0  
Liberec 20 7,95 78,8 14,6 2004 17,5  
Plzeň 25 5,16 28 6,4 2004 16,4  
Ústí nad Labem 19 7,91 27,2 5,5 2004 16,4  
Rokycany 5 10,1 20,9 4,0 2004 14,92  
Jablonec nad Nisou 10 11 18,3 2,3 2004 13,9 5,60
Klatovy 10 9,93 17,81 2,11 2002 13,76  
Ostrava 50 4,6 22,8 3,8 2005 9,7 14,20
Karviná 25 6,2 12,6 1,47 2000 a 2001 9,1  
Hradec Králové 27 3,82 24,68 4,12 2002 9,08 11,28; 4,98
Mělník 6 5,18 11,2 2,61 2005 8,82  
České Budějovice 21 0,6 27,3 6,4 2004 8,6  
Olomouc 45 4,23 22,31 2,6 2001 8,46 13,00
Šumperk 10 4 10,9 2,0 2004 8,3  
Žďár nad Sázavou 6 3,35 10,4 2,46 2005 7,69  
Jeseník 5 3,6 12,7 3,3 2004 7,5  
Kroměříž 10 5,61 10,46 1,59 2002 7,4  

Kritická hodnota výběrového koeficientu korelace na hladině významnosti α 0,01 je při 28 stupních volnosti 0,463. V tabulce č. 10 jsou uvedeny všechny vztahy mezi sledovanými parametry analyzovaných zahradních kompostů, které mají vyšší korelační koeficient než 0,463. Interval mezi hodnotou 0,463 a 1 byl rozdělen na čtyři stejně velké části. Hodnoty v jednotlivých částech jsou barevně odlišeny.

Tabulka č. 10: Vztahy mezi jednotlivými sledovanými parametry v zahradních kompostech

(V tabulce se zobrazuje pouze prvních 7 závislostí. Chcete-li zobrazit i ostatní statisticky významné závislosti, klikněte na nadpis tabulky.)

Č. Závislost mezi Koeficient korelace Graf Poznámky
1 Spalitelné látky : N 0,952 Dusík obsažený v kompostu je vázaný na organickou hmotu. Proto se jeho obsah v kompostu zvyšuje úměrně se zvyšujícím se obsahem organické hmoty. Vyšší obsah živin je v kompostech s větším podílem kuchyňských odpadů v surovinové skladbě. Kuchyňské odpady nevnášejí do kompostu zeminu či jiné nespalitelné příměsi.
2a Zr : Ag 0,949 Po odstranění extrémní hodnoty ze vztahu 2a, se snížil korelační koeficient pod úroveň 0,471 i hodnota spolehlivosti R2, viz vztah 2b. Vztah mezi zirkoniem a stříbrem tedy není možné považovat za prokázaný.
2b Zr : Ag 0,448
3 V : Cr 0,938 Nejvyšší vzájemné závislosti mezi obsahy těžkých kovů v domácích kompostech byly nalezeny mezi prvky: vanad, chrom, kobalt a nikl, viz vztahy 3, 4, 5, 8, 9, 10. Všechny tyto prvky jsou umístěny v periodické tabulce prvků blízko sebe ve čtvrtém řádku, s protonovými čísly 23, 24, 27, 28. Mezi těmito prvky leží molybden s protonovým číslem 25 a železo s protonovým číslem 26. Železo nebylo sledováno a mangan nevykázal žádnou závislost. Vanad, chrom, kobalt a nikl se řadí společně s molybdenem a wolframem mezi slitiny železa. Kobalt a nikl jsou společně se železem jediné prvky, o nichž je známo, že vytvářejí magnetické pole. Coombes (1992) našel v půdách na pozemku Bigfoot na západ od jezera Harrison v Kanadě korelace mezi chromem, vanadem, niklem, kobaltem, hliníkem a železem. Nebyl schopen však tyto korelace vysvětlit. Nikl se často nachází asociovaný s kobaltem a chromem v nerostech (Brooks, 1972). Obdobným způsobem však není možné vysvětlit vztahy těchto prvků s vanadem, který má vysoké koncentrace v půdách bohatých na selen (Brooks, 1972) a často se vyskytuje v rudách společně s uranem (Hem, 1989). Korelační koeficient mezi obsahem vanadu a selenu v domácích kompostech byl 0,413.
4 Ni : Co 0,918
5 V : Co 0,900
6 Popel : Sušina 0,896 Vztah mezi obsahem popela a sušinou naznačuje, že komposty s nízkým obsahem organických látek měly nižší vlhkost.
7 N : Sušina -0,878 Vztah mezi obsahem dusíku a sušinou poukazuje na to, že vlhké komposty jsou více náchylné ke ztrátám dusíku jak vyplavováním, tak i ve formě čpavku, který vzniká v anaerobních podmínkách.

Pokračování Tabulky č. 10 (po kliknutí na tento nápis bude skryto)

Č. Závislost mezi Koeficient korelace Graf Poznámky
8 V : Ni 0,878 Viz poznámka u vztahů 3, 4, 5.
9 Ni : Cr 0,840
10 Cr : Co 0,808
11 Zn : Ba 0,798  
12 P : N 0,790  
13 P : Sušina -0,773 Vztah mezi obsahem fosforu a sušinou kompostu má podobně jako ve vztahu č. 7 vysvětlení ve větším vyluhování fosforu v mokřejších kompostech.
14 Spalitelné látky : P 0,718 Tento vztah je možné vysvětlit podobně jako vztah č. 1.
15 Se : Be 0,698  
16 B : Spalitelné látky 0,686  
17 B : As 0,661  
18a Ni : Ag 0,649 Po odstranění extrémní hodnoty ze vztahu 18a, se snížil korelační koeficient pod úroveň 0,471 i hodnota spolehlivosti R2, viz vztah 18b. Vztah mezi niklem a stříbrem tedy není možné považovat za prokázaný.
18b Ni : Ag 0,447
19 B : N 0,647  
20a Co : Ag 0,641 Po odstranění extrémní hodnoty ze vztahu 20a, se snížil korelační koeficient pod úroveň 0,471 i hodnota spolehlivosti R2, viz vztah 20b. Vztah mezi kobaltem a stříbrem tedy není možné považovat za prokázaný.
20b Co : Ag 0,465
21a Zr : Ni 0,622 Po odstranění extrémní hodnoty ze vztahu 21a, se snížil korelační koeficient pod úroveň 0,471 i hodnota spolehlivosti R2, viz vztah 21b. Vztah mezi zirkoniem a niklem tedy není možné považovat za prokázaný.
21b Zr : Ni 0,247
22a Zr : Co 0,616 Po odstranění extrémní hodnoty ze vztahu 22a, se snížil korelační koeficient pod úroveň 0,471 i hodnota spolehlivosti R2, viz vztah 22b. Vztah mezi zirkoniem a kobaltem tedy není možné považovat za prokázaný.
22b Zr : Co 0,264
23a Se : As 0,602 Po odstranění extrémní hodnoty ze vztahu 23a, se korelační koeficient i hodnota spolehlivosti R2 zvýšily, viz vztah 23b.
23b Se : As 0,779
24 Mo : B 0,593  
25 B : Sušina -0,590  
26 Mo : Spalitelné látky 0,589  
27 Cr : Nerozložitelné příměsi 0,585  
28a V : Ag 0,580 Po odstranění extrémní hodnoty ze vztahu 28a, se korelační koeficient i hodnota spolehlivosti R2 snížily, viz vztah 28b, ale ne pod kritickou mez.
28b V : Ag 0,476
29 Mo : Sušina -0,573  
30 V : Be 0,572  
31 Mo : N 0,570  
32 Co : Be 0,567  
33 Be : Ba 0,565  
34 Ni : Be 0,559  
35 Se : B 0,550  
36 V : Nerozložitelné příměsi 0,542  
37 B : P 0,542  
38 Pb : Ba 0,535  
39 Mo : P 0,533  
40a Zr : V 0,529 Po odstranění extrémní hodnoty ze vztahu 40a, se snížil korelační koeficient pod úroveň 0,471 i hodnota spolehlivosti R2, viz vztah 40b. Vztah mezi zirkoniem a vanadem tedy není možné považovat za prokázaný.
40b Zr : V 0,174
41 Se : Mo 0,527  
42 Zn : As 0,524  
43 Ba : As 0,517  
44 Be : N -0,513  
45 Cu : B 0,513  
46 Co : Nerozložitelné příměsi 0,513  
47 Tl : Be 0,512  
48 Be : Nerozložitelné příměsi 0,510  
49 Zn : Se 0,503  
50 As : pH 0,495  
51 Pb : Be 0,492  
52 V : Cu 0,490  
53 Zn : Be 0,490  
54 Cr : Be 0,483  
55 Pb : N -0,482  
56a Cr : Ag 0,478 Po odstranění extrémní hodnoty ze vztahu 56a, se snížil korelační koeficient pod úroveň 0,471 i hodnota spolehlivosti R2, viz vztah 56b. Vztah mezi chromem a stříbrem tedy není možné považovat za prokázaný.
56b Cr : Ag 0,381
57 Cu : Cr 0,473  

Závěr

Limity na obsahy nerozložitelných příměsí, spalitelných látek, dusíku, arzenu a zinku bude nutné přehodnotit. V tuto chvíli jsou nastavené limity příliš přísné, což se projevilo tím, že z dvaceti devíti analyzovaných kompostů, které byly vybrány jako nejlepší české zahradní komposty v soutěži MISS kompost, prošel stávajícími požadavky ČSN 46 57 35 "Průmyslové komposty" pouze jeden. Zahradní komposty měly problém splnit požadavky zejména na obsah nerozložitelných příměsí, sušiny, spalitelných látek a dusíku. To lze vysvětlit tím, že u zahradních kompostů neprobíhá příprava surovinové skladby, tvorba zakládky a řízení procesu kompostování tak precizně jako na průmyslových kompostárnách, pro které je norma určena. Zajímavější jsou proto obsahy těžkých kovů. Zde se ukázaly jako nejproblematičtější kovy arzen a zinek.

Obsah arzenu 2 mg/kg překročilo 12 vzorků. Přitom u arzenu je naše norma benevolentnější než většina evropských norem (viz tabulka 1). Limit pro zinek překročilo 5 kompostů. Avšak u zinku by mohla být naše norma o něco méně přísná, což se již ostatně projevilo při novelizaci vyhlášky č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, do níž byly prostřednictvím vyhlášky č. 401/2004 Sb. doplněny limity pro zinek 400 mg/kg pro statková hnojiva a 500 mg/kg pro průmyslové komposty s využitím kalů z čistíren odpadních vod.

Pro potvrzení či vyvrácení závislostí z tabulky 10 bude nezbytné měření opakovat nejlépe při dalším opakování soutěže MISS kompost. V rámci druhého měření bude důležité se zaměřit na obce a města s extrémně vysokými a nízkými obsahy arzenu v půdách (viz tabulka 9) a vedle vzorků kompostu odebrat rovněž vzorky půdy. To by mohlo pomoci najít souvislost mezi obsahem arzenu v půdě a v domácích kompostech.

Literatura

Amlinger, F.: Survey on the legal framework of Composting in Europe. In: Fed. Ministry for the Environment, Youth and Family affairs (ed.): “Compost – quality approach in the European Union. Symposium 29-30 October 1998, Vienna, 1999.

Amlinger, F., Pollak, M., Favoino, E.: Heavy metals and organic compounds from wastes used as organic fertilisers. REF.NR.: TEND/AML/2001/07/20, 229 s., červenec, 2004, http://ec.europa.eu/environment/waste/compost/

Barth, J., Kroeger, B.: Composting, Quality Assurance and Compost Utilisation in Europe. IN: Proceedings from R´99 Congress (Recovery, Recycling, Re-integration), únor 1999, http://www.environmental-expert.com/articles/article709/article709.htm

Brooks, R.R.: Geobotany and Biogeochemistry in Mineral Exploration. Harper and Row Publishers Inc., NY, 290 s., 1972.

Coombes S.F.: Geological, geochemical and geophysical report on the Bigfoot property. Summit geological, duben 1992, http://www.em.gov.bc.ca/DL/ARISReports/22318a.pdf

Ekodomov: Soutěž "Miss kompost" 2006, http://www.ekodomov.cz/index.php?id=394

Fischer, P., Jauch, M.: Leitfaden für die Kompostierung im Garten, 1999, http://www.fh-weihenstephan.de/fgw/forschung/projekt.php?id=122

Hem, J.D.: Study and interpretation of the chemical characteristics of natural water, 3rd ed. U.S. Geological Survey Water-Supply Paper 2253. Government Printing Office. Available from the Distribution Branch, Text Products Section, USGS, Alexandria, VA, 263 s.,1989.

Hogg, D., Barth, J., Favoino, E., Centemero, M., Caimi, V., Amlinger, F., Devliegher, W., Brinton, W., Antler, S.: Comparison of Compost Standards Within the EU, North America and Australasia, Main Report, published by. The Waste and Resources Action Programme (WRAP), Oxon, 2002, http://www.wrap.org.uk/reports_index.asp?ReportID=117&MaterialID=8

Krauß, P., Grammel, U.: Die Relevanz der Schadstoffdiskussion bei der Bioabfallkompostierung, Abfallwirtschaft 9, Baeza Verlag, Witzenhausen, 223, 1992.

Zbíral J.: Analýza půd I. ÚKZÚZ Brno, 1995.

Zethner, G., Götz, B., Amlinger. F.: Qualität von Komposten aus der getrennten Sammlung. Umweltbundesamt (Federal Environment Agency), Wien, 363 s., 2000

Zimová, M., Matějů, L., Lepší, P., Melicherčík, J., Kulhánek, A., Ježová, M.: Zdravotní rizika kontaminace půdy městských aglomerací. Odborná zpráva za rok 2002. Státní zdravotní ústav, Praha, červen 2003, http://www.szu.cz/chzp/puda/puda/

Zimová, M., Matějů, L., Melicherčík, J., Puklová, V., Lepší, P., Ježová, M.: Zdravotní rizika kontaminace půdy městských aglomerací. Odborná zpráva za rok 2005. Státní zdravotní ústav, Praha, červenec 2006, http://www.szu.cz/chzp/puda/puda/

Zimová, M., Melicherčík, J., Bíbrová, Z., Podolská, Z., Kulhánek, A., Ježová, M.: Zdravotní rizika kontaminace půdy městských aglomerací. Odborná zpráva za rok 2004. Státní zdravotní ústav, Praha, červenec 2005, http://www.szu.cz/chzp/puda/puda/

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Pilotní projekty odděleného sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu ve městě Olomouci
Plochy vhodné pro kompostování v pásových hromadách
Biologicky dosoušená biomasa na bázi bioodpadů jako palivo pro biokotelny a bioelektrárny
Ověření efektivity kompostovacího procesu v domácích kompostérech aneb trampoty s kompo(s)ty
Jak účinné jsou domácí kompostéry? Výsledky osmnáctiměsíčního experimentu.
End of Waste kritéria pre bioodpady
Kompostovanie v EÚ III. - Kompostáreň FAIRFIELD
Město Švihov realizuje projekt komunitního kompostování bioodpadů
Kompostovanie v EÚ I. - Kompostáreň SEIRINGER, Rakúsko
Humus - půda - rostlina (13) Půdní zlepšovače na bázi humusových látek

Zobrazit ostatní články v kategorii Bioodpady a kompostování

Datum uveřejnění: 7.10.2009
Poslední změna: 24.9.2009
Počet shlédnutí: 11630

Citace tohoto článku:
SLEJŠKA, Antonín, HONZÍK, Roman, USŤAK, Sergej, HODEK, Tomáš: Vlastnosti a složení zahradních kompostů v České republice. Biom.cz [online]. 2009-10-07 [cit. 2024-11-23]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-bioplyn-spalovani-biomasy-kapalna-biopaliva-bioodpady-a-kompostovani-obnovitelne-zdroje-energie/odborne-clanky/vlastnosti-a-slozeni-zahradnich-kompostu-v-ceske-republice>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
18 Oct 2009 11:36 Veronika Veeov
- Novela vyhlášky 474/2000 Sb.
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto