Jsou statková hnojiva odpad?

Ve SWOT analýze Realizačního programu ČR pro biologicky rozložitelné odpady (RP BRO) jsou jako jedna z hlavních slabých stránek uvedeny "nedostatky v evidenci BRO". V tomto je obsaženo i nadbytečné vykazování statkových hnojiv coby odpadů. Např. v roce 2001 uvádí Informační systém o odpadech (ISO) pod katalogovým číslem 02010600 - Zvířecí trus, moč a hnůj (včetně znečištění slámy), kapalný odpad, shromažďovaný odděleně a zpracovávaný mimo místo vzniku produkci 4 702 740 tun. To je 53% produkce všech biologicky rozložitelných odpadů v České republice v roce 2001. V kapitole "Postupy prevence a minimalizace vzniku odpadů - varianty" RP BRO konstatuje:
Možnosti prevence vzniku biologicky rozložitelných odpadů jsou zejména v oblasti zemědělství (zvířecí fekálie a rostlinný bioodpad). Tyto materiály, které jsou statkovými hnojivy, by do režimu odpadů měly vstupovat jen výjimečně.

Jinými slovy produkci zemědělských odpadů lze redukovat tím, že statková hnojiva nebudou vykazována coby odpad. Toto zdánlivě jednoduché a čistě administrativní snížení produkce biologicky rozložitelných odpadů může mít v případě úspěšné realizace pozitivní a hmatatelné dopady a to nejenom ve zpřehlednění evidence BRO.

Co jsou to statková hnojiva?

V paragrafu 2 zákona o hnojivech 156/1998 Sb. je uvedeno:
Pro účely tohoto zákona se rozumí statkovým hnojivem hnůj, hnojůvka, močůvka, kejda, sláma, jakož i jiné zbytky rostlinného původu vznikající zejména v zemědělské prvovýrobě, nejsou-li dále upravovány.

V novele, kterou 17. května podepsal Prezident je definice statkového hnojiva pozměněna na:
Pro účely tohoto zákona se rozumí statkovým hnojivem hnůj, hnojůvka, močůvka, kejda, sláma, jakož i jiné zbytky rostlinného původu a další vedlejší produkty vzniklé chovem hospodářských zvířat, vznikající zejména v zemědělské prvovýrobě, nejsou-li dále upravovány.

Co jsou to zemědělské odpady?

Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech definuje pojem odpad v paragrafu 3 následovně:
(1) Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
(2) Ke zbavování se odpadu dochází vždy, kdy osoba předá movitou věc, příslušející do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, k využití nebo k odstranění ve smyslu tohoto zákona nebo předá-li ji osobě oprávněné ke sběru nebo výkupu odpadů podle tohoto zákona bez ohledu na to, zda se jedná o bezúplatný nebo úplatný převod. Ke zbavování se odpadu dochází i tehdy, odstraní-li movitou věc příslušející do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu osoba sama.
(3) Pokud vlastník v řízení o odstranění pochybností podle § 78 odst. 2 písm. h) neprokáže opak, předpokládá se úmysl zbavit se movité věci příslušející do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu,
     a) která vzniká u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání jako vedlejší produkt při výrobě nebo přeměně energie, při výrobě nebo nakládání s látkami nebo výrobky nebo při jejich využívání nebo při poskytování služeb, nebo
     b) jejíž původní účelové určení odpadlo nebo zaniklo.

Příloha č. 1 k zákonu č. 185/2001 Sb. - SKUPINY ODPADŮ

Kód	Skupina odpadů
Q1	Zůstatky z výrob a spotřeby dále jinak nespecifikované
Q2	Výrobky, které neodpovídají požadované jakosti
Q3	Výrobky s prošlou lhůtou spotřeby
Q4	Použité, ztracené nebo jinou náhodnou událostí znehodnocené výrobky včetně všech materiálů, součástek zařízení apod., které byly v důsledku nehody kontaminovány
Q5	Materiály kontaminované nebo znečištěné běžnou činností (např. zůstatky z čištění, obalové materiály, nádoby atd.)
Q6	Nepoužitelné součásti (např. použité baterie, katalyzátory apod.)
Q7	Látky, které ztratily požadované vlastnosti (např. znečištěné kyseliny, rozpouštědla, kalicí soli apod.)
Q8	Zůstatky z průmyslových procesů (např. strusky, destilační zbytky apod.)
Q9	Zůstatky z procesů snižujících znečištění (např. kaly z praček plynů, prach z filtrů, vyřazené filtry apod.)
Q10	Zůstatky ze strojního obrábění a povrchové úpravy materiálu (např. třísky z obrábění a frézování, okuje apod.)
Q11	Zůstatky z dopravy a úpravy surovin (např. z dolování, dopravy nafty apod.)
Q12	Znečištěné materiály (např. oleje znečištěné PCB apod.)
Q13	Jakékoliv materiály, látky či výrobky, jejichž užívání bylo zakázáno zákonem
Q14	Výrobky, které vlastník nepoužívá nebo nebude více používat (např. v zemědělství, v domácnosti, úřadech, prodejnách, dílnách apod.)
Q15	Znečištěné materiály, látky nebo výrobky, které vznikly při sanaci půdy
Q16	Jiné materiály, látky nebo výrobky, které nepatří do výše uvedených skupin

Pod pojmem zemědělské odpady jsou obvykle myšleny odpady uvedené ve vyhlášce č. 381/2001 Sb. Katalog odpadů, kde nejdůležitější zemědělské odpady jsou v podskupině 01 skupiny 02:

02	ODPADY ZE ZEMĚDĚLSTVÍ, ZAHRADNICTVÍ, RYBÁŘSTVÍ, LESNICTVÍ, MYSLIVOSTI A Z VÝROBY A ZPRACOVÁNÍ POTRAVIN
02 01	Odpady ze zemědělství, zahradnictví, lesnictví, myslivosti, rybářství
02 01 01	Kaly z praní a z čištění
02 01 02	Odpad živočišných tkání
02 01 03	Odpad rostlinných pletiv
02 01 04	Odpadní plasty (kromě obalů)
02 01 06	Zvířecí trus, moč a hnůj (včetně znečištěné slámy), kapalné odpady, soustřeďované odděleně a zpracovávané mimo místo vzniku
02 01 07	Odpady z lesnictví
02 01 08*	Agrochemické odpady obsahující nebezpečné látky
02 01 09	Agrochemické odpady neuvedené pod číslem 02 01 08
02 01 10	Kovové odpady
02 01 99	Odpady jinak blíže neurčené

* - nebezpečný odpad

Podrobněji se zemědělským odpadům a možnostem jejich využívání věnuje Váňa (2002).

Kdy (ne)vykazovat statková hnojiva jako odpady?

Odpady jsou evidovány a ohlašovány dle paragrafů 21-25 vyhlášky č. 383/2001 Sb., O podrobnostech nakládání s odpady, pomocí formuláře v příloze 20 k této vyhlášce.

Vykazování statkových hnojiv jako odpadů je vhodné v případě, že nejsou využívána přímo producentem, ale jsou předávána ke zpracování jinému subjektu. Pokud jsou však statková hnojiva na farmě, kde vznikají, využívána ke hnojivým účelům, tak je jejich vykazování dle legislativy odpadů nadbytečné.

V některých případech jsou statková hnojiva předávána k úpravě v zařízení, které vlastní jiný subjekt, a po úpravě jsou převzata zpět a využita ke hnojivým účelům. Toto se děje např. u centrálních bioplynových stanic. V tomto případě je vhodnější statková hnojiva nevykazovat coby odpady, jelikož zde se jedná o surovinu pro anaerobní digesci, jejímž výstupem je digestát, který je dle nové legislativy hnojiv považován za statkové hnojivo.

V případě, že je při projekci centrální bioplynové stanice zvažována EIA a jediným důvodem jsou statková hnojiva považovaná za odpady, tak se jeví jako vhodnější posouzení vlivu na životní prostředí dle zákona 100/2001 Sb. nepožadovat. Avšak v případě, že se u bioplynové stanice uvažuje rovněž o využívání jiných odpadů a/nebo konfiskátů živočišného původu, tak je požadavek na zpracování posudku vlivu na ŽP zcela opodstatněný - zejména pak u záměrů zvažujících zpracovávání konfiskátů. Možná by stálo za úvahu při novelizaci zákona 100/2001 Sb. zvážit změnu formulace bodu 1.8 přílohy č.1, ve které jsou vyjmenovány záměry, které vždy podléhají posouzení vlivu na ŽP. V bodě 1.8 jsou "kafilerie". Možná by bylo dobré tento bod přeformulovat tak, aby se dotýkal všech zařízení zpracovávající kadávery či jiné konfiskáty živočišného původu.

Literatura

• Jaroslav Váňa: Zemědělské odpady. Biom.cz, 24.1.2002, https://biom.cz/index.shtml?x=62131

Příspěvek byl zpracován v rámci výzkumného záměru MZe 0002700601 "Principy vytváření kalibrace a validace trvale udržitelných a produktivních systémů hospodaření na půdě."

Tweet

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu