Odborné články

Novinky v Evropské legislativě

Stěžejním evropským legislativním rámcem pro sektor obnovitelných zdrojů je směrnice RED o obnovitelných zdrojích energie (Renewable Energy Directive). Poslední transpozice směrnice RED II z roku 2018 do zákona o podporovaných zdrojích (aktuálně zákon č. 382/2023 Sb.) přinesla například zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. Dále nové cíle pro úspory skleníkových plynů, ale také nově zavedla povinnost ověřování kritérií udržitelnosti. Nyní, o několik let později, čeká nejen Českou republiku další ambiciózní úkol. V říjnu 2023 totiž vyšla v Úředním věstníku Evropské unie nová verze směrnice RED III, která přináší pro sektor bioenergie řadu změn.

Foto: claudiio Doenitz@Pixabay.com

Celkový cíl pro rok 2030 v oblasti produkce energie z obnovitelných zdrojů byl navýšen dle nové směrnice RED III z původního podílu 32 % OZE v EU na minimálně 42,5 %. Členské státy mohou společně usilovat o dosažení dobrovolného ambicióznějšího cíle 45 % ke stejnému datu. Povolovací a schvalovací procesy výstavby nových obnovitelných zdrojů se dočkají zjednodušení a celý proces by měl být rychlejší. Vzniknou tak na základě mapování akcelerační oblasti pro obnovitelné zdroje, kde bude výstavba obnovitelného zdroje probíhat s obzvláště krátkými a zjednodušenými povolovacími procesy. Jejich vybudování je z hlediska RED III chápáno jako převaha veřejného zájmu.

V sektoru dopravy si mohou členské státy vybrat, zda budou vykazovat úsporu skleníkových plynů, nebo podíl obnovitelné složky v palivech. Do roku 2030 musí podíl obnovitelné části paliv tvořit nejméně 29 %. Cíl pro snižování množství skleníkových plynů do téhož roku je nejméně 14,5 %. K dosažení těchto cílů mohou členské státy využívat i například biometan, který vtláčí do sítě zemního plynu. 

Dojde i ke změnám záruk původu. Standardní velikost záruky původu je 1 MWh. Nově ji však bude možné rozdělit i na menší části, pokud budou dělitelné 1 Wh. Mělo by dojít ke zjednodušení přihlašovacího procesu do registrů záruk původu a snížení registračních poplatků pro malá zařízení s výkonem do 50 kW a pro komunity OZE

Významné změny v kritériích udržitelnosti u pevné biomasy

Prokazování kritérií udržitelnosti jsou klíčové jak pro sektor výroby bioplynu nebo biometanu v zařízeních nad 2 MW tepelného příkonu, tak pro pevnou biomasu využívanou k výrobě elektřiny, tepla anebo chlazení v zařízeních nad 20 MW tepelného příkonu. Plnění je navázáno na požadavky úspor emisí skleníkových plynů, veřejnou podporu z fondů EU, nulovou sazbu v rámci EU ETS a započtení plnění cílů OZE. Pro sektor bioplyn a biometan nebudou s příchodem směrnice RED III implementovány velké změny. Hranice plnění 2 MW v primárním výkonu zůstává stejná. U biometanu bude nově pro stanovení hranice sloužit i množství vyrobeného biometanu. Hranice pro plnění kritérií udržitelnosti bude 200 m3/hod.

Zásadní změna však nastává u pevné biomasy. Stávající hranice 20 MW pro plnění kritérií udržitelnosti se s příchodem RED III snižuje na 7,5 MW. K dalším významným změnám přibude také zavedení tzv. principu kaskádového využití biomasy. V zásadě jde o povinnost využívat biomasu dle její nejvyšší ekonomické a environmentální přidané hodnoty. Pokud je to možné, dřevní biomasa by měla být nejprve využita k výrobě výrobků na bázi dřeva. Energetické využití biomasy je v hierarchii až jako poslední možnost jejího zpracování. To znamená, že materiálové využití biomasy bude nově legislativně upřednostňováno oproti jejímu energetickému uplatnění. Členské státy však budou mít možnost učinit výjimku z kaskádového využití, pokud místní průmysl nebude schopen dřevní biomasu využit, a to například v návaznosti na přírodní nepředvídatelné jevy postihující lesní porosty, prevenci před lesními požáry, nebo v případě nezbytného využití pro zajištění bezpečnosti dodávek energie. 

Další významnou změnou u pevné biomasy s příchodem nové směrnice je zavedení omezení původu biomasy, na kterou bude možné pobírat veřejnou podporu. Nově nebude možné poskytovat podporu na bioenergii vyrobenou z pilařské kulatiny, dýhové kulatiny, průmyslové kulatiny, pařezů a kořenů. Průmyslová kulatina zahrnuje biomasu, kterou lze využít pro průmyslové účely. Nicméně členské státy mohou z důvodu lesních nebo tržních podmínek vyloučit ze seznamu povolených surovin určité kategorie, na které nebude možné čerpat podporu. 

Certifikace lesní biomasy se neobejde bez posouzení vlivu těžby zbytků na ekosystém. Systém SURE již s národní analýzou rizik

Minulý rok 2023 byl plný novinek a změn, co se evropské legislativy týče. Kromě zmiňované směrnice RED III totiž na začátku roku vyšlo v platnost Prováděcí nařízení komise (EU) 2022/2448 o stanovení operativních pokynů ohledně důkazů pro prokázání souladu s kritérii udržitelnosti pro lesní biomasu. Toto nařízení přidalo sektoru pevné biomasy další povinnost, a to vytvoření tzv. analýzy rizik.

Každý certifikovaný odběratel pevné biomasy z lesních porostů tak nově musí dokládat analýzu popisující míru rizik spojených s pěstováním a těžbou obchodované biomasy. Analýza je součástí auditovaných dokumentů a spadá pod veřejné připomínkové řízení, ve kterém se mohou k závěru analýzy dotčené strany vyjádřit. 

Foto: mariohagen@Pixabay.com

Zmíněnou analýzu rizik je možné vytvořit pro dvě kategorie, a to kategorie A, která odpovídá národnímu rozsahu, tzn. že tato analýza je vypracována pro celé území státu a pokud splní požadavky nízkého rizika ve všech hodnocených oblastech, potom veškerá lesní biomasa z daného státu může být obchodována jako udržitelná. Pokud taková analýza pro celé území státu neexistuje nebo nesplňuje nároky na minimální dopady na lesní ekosystém, je nutné zpracovávat analýzu kategorie B, která zahrnuje pouze rozsahy ekonomické činnosti certifikovaného subjektu, tzn. že je vypracovávána dodavatelem pouze pro ta území, ze kterých pochází obchodovaná biomasa

Druhá (a do nedávna jediná) možnost byla pro většinu hospodářských subjektu velmi náročná. U kategorie B se musely analyzovat veškeré dotčené lesní porosty a na ně se vztahující místní a národní legislativa a v závěru byl tento dokument připomínkován dotčenou stranou. Navíc auditor pokládal více než 100 doplňujících otázek, aby ověřil, zda je získávání biomasy udržitelné. 

Proto CZ Biom nechal vytvořit národní analýzu rizik kategorie A, která byla schválena certifikačním systémem kritérií udržitelnosti SURE na konci minulého roku. Analýza rizik kategorie A pro lesní biomasu z území ČR byla schválena také systémem KZR INiG. Tyto analýzy jsou navíc vzájemně uznatelné mezi jednotlivými certifikačními schématy, lze tedy říci, že každý certifikovaný subjekt zpracovávající pevnou biomasu z lesních porostů v ČR se již může odkázat na národní analýzu, která je zdarma dostupná na stránkách systému SURE (v záložce dokumenty) anebo KZR INiG (v záložce analýza rizik pro lesní biomasu – risk analysis (forest biomass)). 

Článek byl publikován v časopisu Biom 1/2024 Novinky v evropské legislativě.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Nová směrnice o obnovitelných zdrojích energie
Bioplyn a biometan v Evropě
Lesní biomasa z pohledu dodavatele paliv pro teplárny a elektrárny na dřevní štěpku
Stanovení ceny pěstované biomasy v závislosti na ekonomických příjmech z pěstování konvenčních plodin
Najdou rychle rostoucí dřeviny své uplatnění v agrolesnických systémech v době energetické krize?
Technologie na spalování pevné biomasy a jejich nabídka v ČR
Bioplyn a biometan mohou nahradit 20 % zemního plynu

Zobrazit ostatní články v kategorii Biometan, Bioplyn, Obnovitelné zdroje energie, Spalování biomasy

Datum uveřejnění: 6.5.2024
Poslední změna: 6.5.2024
Počet shlédnutí: 1658

Citace tohoto článku:
POSPÍŠIL, Vojtěch: Novinky v Evropské legislativě. Biom.cz [online]. 2024-05-06 [cit. 2024-06-15]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-bioodpady-a-kompostovani/odborne-clanky/novinky-v-evropske-legislative>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto