Odborné články

Rozhovor: Regionální bioenergetika je součástí budoucnosti

Obnovitelným zdrojům energie v Česku stále dominuje biomasa. Podle výpočtů asociace Bioenergy Europe na základě dat Eurostatu jsme 29. října 2020 v Česku oslavili Den bioenergetiky. Od tohoto dne do konce roku bude spotřeba energie symbolicky pokryta energií ze štěpky, pelet, dříví, slámy, bioplynu a biopaliv. A jaký může být vývoj v příštím desetiletí?

Ing. Jan Habart, Ph.D. (Foto: archiv CZ Biom)

Na současnost a budoucnost biomasy v našem energetickém mixu jsme se zeptali Ing. Jana Habarta, Ph.D., předsedy sdružení ČZ Biom – České sdružení pro biomasu, a místopředsedy sdružení Komora OZE, ve kterém CZ Biom právě biomasu zastupuje.

Den Bioenergetiky byl letos v Česku o dva dny dříve než loni. Znamená to, že začínáme více sázet na biomasu?

Letošní datum Dne bioenergetiky symbolicky odpovídá tomu, že na spotřebě energií v České republice se v roce 2020 jen bioenergetika podílí zhruba osmnácti procenty. Za mírným nárůstem oproti minulému roku stojí zejména instalace menších biomasových zdrojů a rozšiřování rozvodů tepla z již stojících výtopen, tepláren nebo bioplynových stanic.

Ale nejde o překvapení, na biomasu nejen Česko vsadilo mnohem dříve. Bioenergetika představuje asi 60 % energie z obnovitelných zdrojů v Evropské unii. V Česku je dominance biomasy ještě větší – na celkové obnovitelné energii se podílí 87 procenty. Hlavními důvody jsou hlavně naše tradice spalování palivového dříví přímo v domácnostech, početné obecní výtopny a teplárny a poměrně hustá síť bioplynových stanic. Když se tedy v Česku řekne „obnovitelné zdroje”, znamená to zatím hlavně bioenergetiku.

Ale je o co se opřít. Biomasa pomáhá nahrazovat staré uhelné kotelny nebo lokální kotle za moderní spalující dřevní pelety nebo štěpku, což výrazně snižuje znečištění ovzduší i produkci skleníkových plynů. Z důvodu růstu ceny povolenky na vypouštění emisí CO2 ze  spalování uhlí přináší biomasa řadě tepláren výraznou úsporu, která se promítá v levnějším teplu pro domácnosti a podniky. Bioplynové stanice snižují emise skleníkových plynů využíváním pestré škály zemědělských komodit a bioodpadů a často stojí za ekonomickým rozvojem venkovských regionů. Dokážou také dodávat biometan, který je jako bioCNG ideální k dekarbonizaci dopravy a částečně i teplárenství.

Současnost je pro biomasu příznivá. Ale co její budoucnost? Můžeme v oboru počítat s přízní politiků a vlády?

Vláda zastoupená ministerstvem průmyslu a obchodu s nárůstem spotřeby bioenergie počítá i v následující dekádě. Česká republika totiž plánuje dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě do roku 2030 na úrovni 22 % a spotřeba energie z biomasy se má podle tohoto plánu zvýšit téměř o třetinu – ze 149 PJ v roce 2020 na 195 PJ v roce 2030. S ohledem na snahy Evropského parlamentu zrychlit dekarbonizaci bude pravděpodobně navýšen i cíl v obnovitelných zdrojích. 

To je pro biomasu dobrá zpráva, ale sdružení CZ Biom společně s ostatními oborovými organizacemi prosazuje, aby byl budoucí energetický mix o něco vyváženější a mírně se zvýšila výroba elektřiny ve větrných a slunečních elektrárnách a vytápění z tepelných čerpadel. Spotřeba bioenergie v sektoru vytápění v případě „biomasy mimo domácnosti” –  jak ministerstvo označuje segment velkých zařízení, které ale dálkovým vytápěním zásobují i domácnosti – by se v roce 2030 měla snížila z 37 PJ, jak aktuálně plán uvádí, na 31 PJ. Důvodem je obava o dostupnost lesní biomasy pro existující teplárny a výtopny po poklesu těžeb, až odezní aktuální kůrovcová kalamita. Na druhou stranu má Česko poměrně velký potenciál v dřevních peletách, kterých produkujeme zhruba dvojnásobně více, než je domácí spotřeba. Jednou z významných forem dalšího využití energie biomasy bude produkce biometanu ve stávajících nebo nových bioplynových stanicích.

O biometanu se mluví jako o nové šanci pro bioplynové stanice. Jak CZ Biom pomáhá tuto šanci využít?

Biometan se již delší dobu objevuje v našem vnitrostátním energetickém plánování jako hlavní způsob, jakým bude možné uhlíkově neutrální bioplyn využít i v teplárenství a pro dekarbonizaci dopravy jako pokročilé biopalivo. Biometan se bude vtláčet do plynárenské sítě, nebo používat jako bioCNG a bioLNG v osobní a hlavně hromadné a těžké nákladní dopravě. Na programu je i využití v říční dopravě a na železnici.

Současným majitelům bioplynových stanic a novým investorům to skutečně nabízí novou šanci. Budou však muset umět bioplyn vyčistit až na biometan a případně i zkapalnit či stlačit pro využití v dopravě a v plynárenské soustavě. Naším úkolem je jim pomoci s přípravou – a to také děláme.

Především přinášíme aktuální informace a nabízíme poradenství a školení. Důležitým úkolem je sledovat legislativu a snažit se ji ovlivnit správným směrem. Biomasa a biometan se nyní řeší v projednávaných novelách zákona o podporovaných zdrojích energie a energetického zákona a částečně i v novele zákona o odpadech. Například v přípravě novely energetického zákona jsme se, kromě jiného, podíleli na návrhu kapitol o akumulaci a konverzi energie, které se významně týkají i výroby bioplynu a biometanu. V obou případech se totiž může jednat o zařízení Power-to-gas, aby se energie mohla uskladnit na dobu, kdy bude více potřeba. Může se tak pomoci i výrobě tzv. zeleného vodíku, který se buď bude uskladňovat pro přímé použití v průmyslu, nebo v kombinaci s biometanem použít k výrobě syntetického zemního plynu, který je svými parametry stejný jako zemní plyn a biometan. Také se nám podařilo prosadit několik významných zlepšení v postavení výrobce biometanu v rámci decentralizace sektoru plynárenství.

Sdružení CZ Biom je také účastníkem několika pracovních skupin, které se zabývají ozeleněním plynárenství i dekarbonizací dopravy a kde můžeme prosazovat zájmy výrobců bioplynu. A k tomu ještě výhradně zastupujeme Českou republiku v evropské bioplynové asociaci European Biogas Association. To nám ukládá určité povinnosti, ale otevírá možnosti. Můžeme třeba snadněji získat informace z funkčních systémů v jiných zemích EU. Nebo společně více ovlivnit Evropskou komisi v nastavení nových cílů a pravidel.

Zmínil jste i novelu zákona o odpadech. Nabízí pro tzv. odpadní biomasu významnější změny?

Tvorbu novely zákona o odpadech samozřejmě sledujeme a připomínkujeme, neboť je pro obnovitelnou energetiku důležitý. V průvodním návrhu novely se totiž také píše, že každá věc by měla sloužit co nejdéle. Proto má být preferováno její materiálové využití. Pokud to ale není možné, tak dalším využitím v pořadí je výroba pokud možno čisté energie. A to se v podstatě týká i biomasy pro energetické využití.

Novela skutečně přináší změny, které se přímo dotknou i bioplynových stanic a kompostáren. Například při využívání vedlejších produktů živočišného původu v kompostárnách a bioplynových stanicích musí být nově splněny, kromě veterinárního zákona a nařízení o vedlejších živočišných produktech, všechny relevantní požadavky zákona o odpadech. A to platí i v případě jejich spalování či ukládání na skládku. Současně je nově definováno energetické využití odpadu – jeho spálením se bude muset získat více energie, než se na toto spálení spotřebuje.

Návrh zákona o odpadech nově stanovuje také třídicí cíle pro komunální odpad pro obce pro roky 2025, 2030, 2035, a to na úrovních 60 %, 65 % a 70 %. Bioodpady přitom budou tvořit podstatnou část tohoto navýšení. Stejně tak bude muset být vytříděn také bioodpad s obsahem živočišných složek, který je vhodný zejména ke zpracování v bioplynových stanicích.

Jedním z úkolů bioenergetiky je přispívat k udržitelnému rozvoji regionů. Jak se to projeví v zaměstnanosti?

V souvislosti s rozvojem bioenergetiky tempem, jaké do roku 2030 očekávají CZ Biom a Komora obnovitelných zdrojů energie, by v Česku mělo vzniknout a být zachováno přes osm a půl tisíce nových pracovních míst. To se již začíná naplňovat a potvrzuje se i starší odhad asociací z oboru, že nejvíc pracovních míst dává bioenergetika zejména v regionech, díky propojení s lesnictvím, odpadovým hospodářstvím a zemědělstvím.

U tepláren, výtopen a bioplynových stanic mají největší podíl na nových pracovních místech výroba a montáž technologie a stavební práce při budování zařízení. Zhruba čtvrtinu pak představují pracovní místa spojená s provozem těchto zdrojů: přímá obsluha, odborný servis a výroba paliva. V případě malých biomasových kotlů představuje nejvíce pracovních míst naopak výroba paliva a servis. A musím zdůraznit, že velkou výhodou pracovních míst v oblasti bioenergetiky je jejich stabilita i během krizí.

Je zřejmé, že bioenergetické projekty mají v Česku budoucnost. Můžete uvést nějaký současný příklad?

Rozvoj bioenergetiky v Česku dobře reprezentují již realizované projekty. Například ten v Haňovicích na Hané byl letos oceněn Olomouckým krajem za přínos v oblasti životního prostředí, zejména za dlouhodobý přínos k ochraně kvality ovzduší. Kraj ocenil Zemědělské družstvo Haňovice, které v bioplynové stanici zpracovává vlastní zemědělské komodity, jako je kejda produkovaná z chovu skotu a prasat a pícniny.

Příkladem komplexního využití energie biomasy je projekt Zemědělského družstva Haňovice na Olomoucku (Foto: ZD Haňovice)

Bioplynová stanice byla od počátku motorem rozvoje družstva a dnes zásobuje teplem areál farmy i s přidruženou výrobou a společně s elektřinou i rozlehlé skleníky s produkcí rajčat. Rostliny jsou navíc z 80 % zalévány dešťovou vodou, což se díky důmyslné manipulaci s dešťovkou daří i v suchých letech. 

Před realizací bioplynové stanice pracovalo v zemědělském družstvu necelých 50 zaměstnanců a dnes díky provázanosti celé výroby bioenergie s vlastní rostlinnou a živočišnou produkcí, ale i přidruženou výrobou, je to již kolem 125 míst, která zastávají převážně obyvatelé z přilehlých obcí.

Zemědělské družstvo Haňovice přitom nešetří životní prostředí jen výrobou obnovitelné a šetrné energie, ale i komplexním přístupem s využitím moderních technologií. Výměna starých motorů na bioplynce, precizní zemědělství, digestát nahrazující minerální hnojiva při hnojení půd a další provozní a pěstitelská opatření snižují emise amoniaku, metanu a CO2, které by z provozu a chovu jinak unikaly do ovzduší ve větší míře. Teplem z bioplynové stanice je, kromě skleníků, vytápěna i budova kulturního domu, kde sídlí obecní úřad, knihovna, kadeřnictví a několik spolků.

Rozhovor vyšel v časopise Energie 21 č. 6/2020.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Rozhovor s oceněným podnikem ZD Haňovice
Certifikace kritérií udržitelnosti. Co Vás čeká a kdo může pomoci?
Výroba biometanu podle kritérií udržitelnosti
Úspora emisí skleníkových plynů v odvětví bioplynu
Nová pravidla udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů v bioenergetice
Potenciál biomasy v příštích dekádách
Rozhovor: Má i po roce 2020 smysl podporovat bioplyn?

Zobrazit ostatní články v kategorii Biometan, Bioodpady a kompostování, Bioplyn, Obnovitelné zdroje energie, Pelety a brikety, Pěstování biomasy, Spalování biomasy

Datum uveřejnění: 14.12.2020
Poslední změna: 14.12.2020
Počet shlédnutí: 1134

Citace tohoto článku:
TRNAVSKÝ, Jiří, HABART, Jan: Rozhovor: Regionální bioenergetika je součástí budoucnosti. Biom.cz [online]. 2020-12-14 [cit. 2021-05-06]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-biometan/odborne-clanky/regionalni-bioenergetika-je-soucasti-budoucnosti>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto