Odborné články

Psineček velký

Psineček velký (Agrostis gigantea) – psineček veliký je vytrvalá, středně vysoká kulturní tráva dobře snášející silné mrazy.Psineček však obtížněji  snáší sucho, jelikož má mělký kořenový systém. Roste na chudých půdách, kde se náročnější trávy nemohou uplatnit. Při záměrném pěstování nemá nijak vyhraněné požadavky na stanoviště, ale v souladu s jeho přirozeným výskytem se mu daří dobře na vlhčích stanovištích. Uplatňuje se tradičně jako doplňkový druh i v extenzivních trvalých lučních a pastevních porostech, zvl. na těžších půdách. Dobře se vyvíjí i ve vyšších polohách a marginálních oblastech, neboť netrpí nižšími teplotami a vymrzáním.

Obr. : Psineček velký

Povolená odrůda je psineček velký – Rožnovský. Psineček velký dosahuje ze skupiny kulturních trav nejvyššího výnosu sušiny a energetické hodnoty.

Technologie pěstování

Hnojení psinečku velkého je podobné jako u ovsíku vyvýšeného. Pro založení porostu psinečku velikého se jako předplodina nejlépe hodí okopanina, organicky vyhnojená. Půda v této tzv. staré síle je pak zárukou dobrého vývoje a růstu nově založeného psinečkového porostu. Pokud se zakládá porost jako semenářská kultura, musí být zvolen pozemek, kde nebyly nejméně 3 předchozí roky pěstovány žádné trávy na semeno. Musí být rovněž zachována izolační vzdálenost nejméně 100 m od jiných druhů psinečků.

Setí se provádí na jaře, nejlépe do konce dubna. Doporučený výsev je 10 – 12 kg/ha. Ochrana porostů spočívá především v odstraňování nežádoucího plevele. Mezi používané herbicidy patří: Aminex Pur (3 l/ha), Agritox (1,5 l/ha), Starane 250 EC (0,4 – 1 l/ha), Lontrel 300 (0,3 – 0,5 l/ha), Astix 60 SL (1,5 – 1,75 l/ha), Duplosan KV (1,5 – 1,8 l/ha), Sluprop (3 – 3,5 l/ha), Duplosan DP (1,5 – 2 l/ha).

Sklizeň se provádí tradičním způsobem, buďto sušením, nebo konzervováním formou senáže. Průměrný výnos celé rostliny v plné zralosti se uvádí 5 t/ha. Jako krmná plodina nepatří mezi nejkvalitnější, pro energetické účely se hodí díky vysokému nárůstu nadzemní biomasy a hrubšímu stéblu.

Hnojení porostu psinečku velikého je obdobné, jako ovsíku vyvýšeného. Hnojení P a K se řídí zásobou těchto živin v půdě. Zpravidla se doporučují dávky 40 kg P/ha a 50 kg K/ha, a to hned v roce založení porostu přibližně v polovině září. Rovněž se v té době pohnojí dusíkem v dávce asi 50 kg/ha. Zbytek požadované dávky N (celkem do 80 – 100 N/ha) se aplikuje příští rok brzy z jara. Při rozdělení této zbývající dávky při jarním hnojení je třeba druhý termín zajistit nejpozději v době sloupkování. Ve druhém roce (a dalších letech) se doplňuje P a K rovněž podle obsahu v půdě a dusíkem se hnojí v dávce 90 – 100 kg N/ha. Dusík se zpravidla aplikuje částečně v září a na jaře, buďto jednorázově, nebo v dělených dávkách, jako v prvém roce.

Založení porostu psinečku pro energetické účely lze zajistit obdobně jako při pěstování na semeno, neboť i v tomto případě je výhodná sklizeň dostatečně suché hmoty, což při semenářských kulturách je nezbytné. Setí se provádí brzy na jaře nejdéle do konce dubna. Doporučuje se setí do krycí plodiny. Nejvhodnější je jarní pšenice se sníženým výsevem, asi o 20 až 40 %, aby mladé rostlinky psinečku netrpěly přílišným zastíněním (příp. i houbovými chorobami). Osivo se ukládá do půdy jen mělce, zpravidla do hloubky 1 cm. Doporučený výsev je 10 až 12 kg/ha. Pro semenářské účely se volí řádky 20 – 25 cm široké, pro účely fytoenergetiky jsou vhodnější i řádky užší, aby byl vytvořen hustý, plně zapojený porost s předpokladem co nejvyšších výnosů celkové nadzemní hmoty. Pokud se kombinuje využití produkce energetické biomasy s produkcí osiva, jsou pak podmínky založení porostu shodné s požadavky této trávy jako pro semenářskou kulturu.

Sklizeň zelené hmoty se provádí tradičním způsobem, buďto sušením, nebo konzervováním formou senáže. Semeno psinečku dozrává nejčastěji až v druhé polovině měsíce srpna. Výnos semene se pohybuje od 0,3 – 0,7 t/ha. Pro účely fytoenergetiky se jeví perspektivní pro své hrubší, střední až poměrně vysoké stéblo. Slámu po výmlatu semenářských kultur lze slisovat do hranatých či válcových balíků a uložit do skladů poblíž kotelny. Balíky lze uskladnit také ve stohu, ale tento způsob je spíš nouzový. Pokud se vytvoří plně kompaktní stoh, lze krátkodobě i tento způsob uskladnění použít. Při cíleném pěstování psinečku velikého pro účely energetiky se sklízí celková nadzemní hmota včetně semene. Způsob sklizně i zpracování je obdobný jako slámy po sklizni semenářské kultury.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Využití travních směsí při anaerobní digesci
Využití některých trav jako náhrady spontánních úhorů v marginálních oblastech a negativní jevy na ladem ležící půdě z hlediska zemědělského
Jak jsme pokročili v pěstování energetických rostlin
Biomasa z energetických rostlin
Ověřování energetických rostlin v provozních podmínkách
Biomasa z energetických rostlin
Biomasa pro energii a technické využití
Energie z polních kultur
Nedřevnaté technické plodiny perspektivní pro bioenergetické účely v podmínkách ČR

Zobrazit ostatní články v kategorii Obnovitelné zdroje energie, Pěstování biomasy, Spalování biomasy

Datum uveřejnění: 31.7.2011
Poslední změna: 14.10.2011
Počet shlédnutí: 9397

Citace tohoto článku:
CZ Biom, : Psineček velký. Biom.cz [online]. 2011-07-31 [cit. 2024-10-16]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/czt-pestovani-biomasy/odborne-clanky/psinecek-velky>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto