Odborné články
Evropský parlament podporuje využití kompostů a digestátů místo průmyslových hnojiv
Evropský parlament vyzval Komisi a členské státy k zajištění sběru tříděného biologického odpadu a následné produkci vysoce kvalitních kompostů a digestátů s cílem podpořit tyto přípravky zlepšující kvalitu půdy, další výrobky z těchto produktů a obnovitelnou energii. Návrh usnesení k oběhovému hospodářství, který parlament podal koncem ledna 2021, byl krátce na to naprostou většinou odhlasován a přijat k 10. únoru 2021.
Evropský parlament na svém zasedání dne 8. února 2021 téměř jednohlasně schválil pozměňovací návrh Výboru pro životní prostředí veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI Committee) k Usnesení o Novém akčním plánu oběhového hospodářství. V dokumentu volá po řádné implementaci oběhového hospodářství, předcházení vzniku odpadů, třídění biologických odpadů v zájmu produkce vysoce kvalitních kompostů a digestátů, s cílem podpořit tyto nerizikové půdní přípravky a hnojiva, stejně jako využití obnovitelných zdrojů energie s ohledem na vhodné aplikace pro životní prostředí. Tyto cíle odpovídají prioritním oblastem ukotveným v řadě dokumentů, jako je zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), Zelená dohoda pro Evropu, strategie Farm to fork a řadě sděleních, usneseních, nařízeních, směrnicích a dalších akčních plánech.
Mezinárodní panel pro zdroje (IPCC) ve zprávě „Globální výhled v oblasti zdrojů na rok 2019“ odhaduje, že polovina celkových emisí skleníkových plynů a ztráty více než 90 % biologické rozmanitosti a nedostatku vody souvisí se získáváním a zpracováním surovinových zdrojů. V EU je každoročně vyplýtváno 88 milionů tun potravin a více než 50 % potravinového odpadu pochází z domácností a od spotřebitelů. Plýtvání potravinami má velký dopad na životní prostředí a je příčinou přibližně 6 % celkových emisí skleníkových plynů v EU. Globální ekonomika využívá zdroje odpovídající hodnotě 1,5 planety, pokud by však byla spotřeba každé osoby na úrovni průměrného obyvatele EU, bylo by již nyní zapotřebí ekvivalentu tří planet.
Evropský parlament proto vyzývá Komisi k předložení legislativního návrhu na provedení cíle snížit do roku 2030 plýtvání potravinami o polovinu, a to v souladu se závazky v rámci strategie Farm to fork a s rámcovou směrnicí o odpadech, a aby začlenila předcházení plýtvání potravinami napříč celým hodnotovým řetězcem. Stejně tak je nutné urychleně podpořit rozvoj kvalitní infrastruktury sběru, třídění, opětovného použití a recyklace materiálů, a také výzkum v oblasti vývoje inovativních technologií, které minimalizují spotřebu surovinových zdrojů a vznik odpadu, zvýší výnos a kvalitu recyklovatelných a opětovně využitelných sekundárních materiálů, dekontaminují recyklované materiály a sníží celkovou environmentální stopu.
Stejně tak parlament doporučuje přijmout opatření k uzavření koloběhu živin, snížení závislosti Evropy na dovozu rostlinných bílkovinných krmiv pro hospodářská zvířata a zvýšení využití recyklovaných hnojiv jako je kompost a digestát místo průmyslových hnojiv, a současně tak zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví, životního prostředí a ekosystémů. Zdůrazňuje také potenciál udržitelného biohospodářství včetně lesnictví respektující biologickou rozmanitost s cílem nahradit fosilní zdroje obnovitelnými biologickými materiály tam, kde je to z hlediska životního prostředí ale i biologické rozmanitosti přínosné a udržitelné, a to s ohledem na zvyšující se poptávku po biomateriálu.
Členské státy jsou již na základě Rámcové směrnice o odpadech 2008/98/ES a jejím pozdějším znění 2018/851 povinny zajistit, aby do 31. prosince 2023 byl biologický odpad tříděn a recyklován přímo u zdroje, anebo podléhal tříděnému sběru a recyklaci. S tím souvisí potřeba investic do posílení sběru a kompostování organického odpadu. Parlament také doporučuje, aby byl podpořen rozvoj místních hodnotových řetězců založených na využití biologického odpadu pro výrobu obnovitelné energie, jako je bioplyn a biometan, s cílem vytvořit užší vazby mezi venkovskými a městskými komunitami při plném uplatnění zásad hierarchie způsobů nakládání s odpady.
Efektivní nakládání s odpady jako příležitost cesty ze současné krize
Evropský parlament upozorňuje, že oběhové hospodářství může nabídnout řešení nových výzev způsobených nebo zvýrazněných krizí způsobenou onemocněním COVID-19. Parlament od evropských společností a ekonomik očekává, že se postaví do čela globální soutěže implementace oběhového hospodářství, a to díky dobře rozvinutým unijním obchodním modelům a odborným znalostem v oblasti recyklace. Posílení hodnotových řetězců v EU i na celém světě sníží zranitelnost, zajistí větší odolnost a udržitelnost evropských průmyslových ekosystémů, stejně jako konkurenceschopnost a ziskovost. Vyzývá proto členské státy, aby začlenily oběhové hospodářství do svých plánů na podporu oživení ekonomik a zajistily, aby cíle oběhového hospodářství byly plně v souladu s cíli a opatřeními strategie EU.
Oběhové hospodářství spolu s cílem nulového znečištění prostředí bez vstupů toxických látek je klíčem ke snížení celkové environmentální stopy evropské výroby a spotřeby, přičemž je nutné respektovat limity planety a chránit lidské zdraví a zároveň zajistit konkurenceschopné a inovativní hospodářství. Takové oběhové hospodářství má významně přispět k dosažení cílů Pařížské dohody, Úmluvy o biologické rozmanitosti nebo Cílů udržitelného rozvoje (SGDs) vytyčených OSN.
Významné má být řádné provádění a účinné prosazování stávajících pravidel pro funkční a udržitelný jednotný trh, v kontextu postavení Evropské unie, která je nejen druhou největší světovou hospodářskou velmocí, ale také největší obchodní velmocí na světě. Takový jednotný trh má za úkol vyvíjet udržitelné a oběhové produkty a technologie, které občanům nabídnou cenově dostupné, bezpečné, zdravé a vůči planetě šetrné produkty.
V usnesení parlament zdůrazňuje, že je zapotřebí zcela oddělit ekonomický růst od využívání zdrojů, a proto vyzývá Komisi, aby navrhla závazné, vědecky podložené, střednědobé a dlouhodobé cíle EU pro snížení využívání primárních surovin a dopadů na životní prostředí. Cílem je zajistit, aby politické cíle byly na věrohodné cestě k dosažení uhlíkově neutrálního, environmentálně udržitelného a plně oběhového hospodářství bez toxických prvků s ohledem na limity planety, a to nejpozději do roku 2050.
TweetČlánek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Digestát na statku je požehnání aneb cirkulární zemědělství
Mapy přínosu digestátu na zemědělské půdě v ČR
Pokročilé technologie zpracování digestátu aneb jak uplatnit cirkulární ekonomiku v praxi
Bioplynka, kompostárna a časem možná i pyrolýza
Bioodpad se promění na energii a hnojivo
Proč je důležitá organická hmota v půdě
Zobrazit ostatní články v kategorii Bioodpady a kompostování, Bioplyn, Obnovitelné zdroje energie
Datum uveřejnění: 3.3.2021
Poslední změna: 4.3.2021
Počet shlédnutí: 4745
Citace tohoto článku:
TVRDÍKOVÁ, Anna, DAJČL, Julie: Evropský parlament podporuje využití kompostů a digestátů místo průmyslových hnojiv. Biom.cz [online]. 2021-03-03 [cit. 2024-11-17]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/czt-pestovani-biomasy-pelety-a-brikety-obnovitelne-zdroje-energie-bioplyn-spalovani-biomasy-bioodpady-a-kompostovani/odborne-clanky/evropsky-parlament-podporuje-vyuziti-kompostu-a-digestatu-misto-prumyslovych-hnojiv>. ISSN: 1801-2655.