Bioodpad se promění na energii a hnojivo

Bioplynová stanice v Rapotíně nedaleko Šumperka je jednou z mála v České republice, která úspěšně zpracovává potravinový odpad a další odpadní živočišné produkty. Je vybavena moderní německou technologií na stoprocentní využití biologicky rozložitelného odpadu, které umí zpracovat bioodpady ještě zabalené.

Foto 2: „Dokážeme zpracovat odpad i s obaly,“ říká Pavel Huf, zástupce vedoucího provozu

Parametry jsou výjimečné

Bioplynová stanice EFG Rapotín BPS s celkovým instalovaným výkonem přes 1 MW je od roku 2016 součástí Energetického centra recyklace (ECR) Rapotín. Investorem je skupina Energy financial group (EFG). Technologicky je projekt v rámci České republiky výjimečný především možností zpracovat širokou škálu odpadů včetně obalů se 100% využitím výstupů.

Stanice má moderní technologii, navrženou na klíč německým výrobcem na základě mnohaletých zkušeností provozu odpadářských a zemědělských bioplynových stanic především v Německu, Rakousku a Holandsku. Má povolení na zpracování 30 tis. tun bioodpadu za rok, což odpovídá produkci zhruba 5 mil. Nm³ bioplynu a 23 tis. tun organicko-minerálního hnojiva. Vzhledem k tomu, že tyto produkty jsou dále beze zbytku využívány, jde o zařízení s maximálním využitím zpracovávaného odpadu. Technologie anaerobní fermentace navíc přispívá i k ochraně životního prostředí tím, že nevypouští do ovzduší metan, CO₂ a čpavkové výpary, které jinak přispívají ke změnám klimatu.

Foto 3: Stanice je vybavena nejmodernější německou technologií

Stanice je řízena automaticky, počítačovým systémem. Pracovníci obsluhy stanice jsou přítomni především na ranních směnách, i když bioplynová stanice funguje nepřetržitě. Mohou obsluhovat provoz z domova přes mobilní zařízení. Počítačový systém hlásí i případné závady. Někdy se dají odstranit na dálku, tzn. přes mobilní zařízení, v některých případech musí obsluha přijet a závadu odstranit osobně. Efektivní provoz zařízení je také otázkou znalostí a zkušeností obsluhy. „Je to know-how pracovníků na hale, co a jak do vstupní jímky namíchat, aby bylo složení optimální a měli jsme nejvyšší výtěžnost plynu,“ říká Eliška Hojgrová.

Zatím elektřina, teplo a fugát

Vyrobený bioplyn se vhání do kogenerační jednotky, ve které se vyrábí elektřina a teplo. „Elektřinu využíváme v našem provozu a také ji dodáváme do sítě. Teplem zásobuje naše bioplynová stanice nedaleké bytové domy v Rapotíně a také se využívá v naší technologii,“ říká Eliška Hojgrová.

Foto 4: Strojovna bioplynky s rozvodem kapalin mezi fermentory

Fugát se skladuje v nádrži o objemu 5000 m³ a aplikuje se na pole jako hnojivo. Smluvně jej odebírají především zemědělci z okolí. V souladu s certifikací od Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského se pravidelně kontroluje jeho složení. Certifikovaná laboratoř jednou měsíčně odebírá vzorky fugátu, který analyzuje na předepsané parametry jako je sušina, těžké kovy, pH a další.

V Rapotíně ale mají ještě jeden záměr. Po vyčištění bioplynu je ve zbytku vysoký, téměř padesátiprocentní podíl oxidu uhličitého. Chystá se zde proto vybudování externího pracoviště VŠCHT v Praze, ve kterém pod vedením profesorky Jany Zábranské poběží výzkum biotechnologie, která by z odpadního CO₂ a dodávaného vodíku vyráběla pomocí mikroorganismů biometan.

Foto 5: „Připravujeme výrobu biometanu pomocí membránové separace,“ prozrazuje ředitelka Eliška Hojgrová

Provoz bioplynové stanice byl zahájen během roku 2016 a na jeho konci již tržby dosáhly asi 2,5 mil. Kč. Po zprovoznění jednotky na úpravu bioplynu na biometan v roce 2019 se očekávají tržby ve výši až 25 mil. korun.

Zdroj foto archiv autorů a EFG

Článek byl publikován v časopisech Odpady 1/2019 a Energie 21 1/2019.

Tweet

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu