Pivovary cestou k udržitelnosti a energetické nezávislosti

Odpady z výroby piva, především mláto a pivovarské kvasnice, jsou specifické vysokým obsahem živin a svým charakterem jsou předurčeny pro další využití. Již téměř dvě desítky let dominuje výroba krmiv hospodářských zvířat z těchto surovin. Nicméně velice perspektivní je i využití odpadů k výrobě bioplynu. Nejznámějším projektem v Česku je Nošovický pivovar, který se zaměřil na zintenzivnění technologie čištění odpadních vod z pivovaru. Pivovar tak využije až 99 % vzniklého bioplynu, který spoluspaluje se zemním plynem a ročně tak ušetří výdaje za energie. Jaké jsou však cesty k vyšší udržitelnosti a nezávislosti, především menších pivovarů?

Cirkulární minipivovar Obora, jeden příklad za všechny

Martinovi Novákovi, majiteli pivovaru Obora kousek od Tábora, rozhodně entuziasmus nechybí. Ke svému preciznímu zemědělství v roce 2015 postavil minipivovar, ovšem s nelehkým cílem – stejně jako v celém svém podnikání, chtěl i pivo vařit udržitelně a z lokálních surovin. 

Pivo v Oboře vaří z chmele a sladovnického ječmene, které pěstují na poli vedle pivovaru. Na veškeré uvařené pivo zde používají zelenou energii, kterou si sami vyrobí v bioplynové stanici. Vyprodukované biologické odpady, jako je mláto a pivovarské kvasnice, v Oboře slouží jako krmivo pro jejich krávy. A jak už mají vypozorováno, dojnice konzumující mláto a kvasnice vykazují lepší zdravotní stav, vyšší dojivost a tučnost mléka. Hnojem z krav zase krmí bioplynku, vlastní elektřinou dobíjí elektrická auta, která pivo rozváží a digestát aplikují zpět na svá pole. 

V Oboře dokonce mysleli i na exotické přísady do piv. Některé subtropické ovoce, jako jsou například citrusy, zde pěstují ve vlastním skleníku vytápěném zbytkovým teplem z bioplynky.

Bioplyn z pivovarů, perspektivní cesta k energetické soběstačnosti

Odpadní vody pivovarů jsou bohaté na organické znečištění, vyznačují se vysokou biochemickou (BSK) a chemickou spotřebou kyslíku (CHSK). V rámci anaerobního předčištění těchto vod lze vytěžit poměrně značné množství bioplynu a zároveň tím snížit organické znečištění odpadních vod. Toho lze docílit pomocí anaerobních systémů s využitím granulované biomasy. 

První projekt, který u nás tuto technologii využívá, je provoz UASB (upflow anaerobic sludge blanket digestion) reaktoru, který od roku 1995 předčišťuje odpadní vody Nošovického pivovaru. Nicméně v zahraničí používají anaerobní předčištění odpadních pivovarských vod poměrně hojně, zejména právě s cílem využít bioplyn. Tímto způsobem pivovary ušetří náklady za zemní plyn a dělají významný krok k energetické soběstačnosti. 

Ještě do nedávna anaerobní digesce pivovarských kvasnic a mláta byla velice vzácná. Důvodem bylo hojné využívání těchto surovin jako krmiva pro hospodářská zvířata a jejich tržní hodnota byla nižší než jejich energetická hodnota. Společnost MrázAgro v Česku vybudovala rozsáhlý řetězec založený na výkupu pivovarských odpadů, jejich úpravu na kvalitní krmiva a následný prodej koncovým spotřebitelům. Aktuálně se však jejich energetické využití dostává do popředí zájmu a do budoucna může být pivovarský bioplyn nedílnou součástí i našich pivovarů.

Manchesterský pivovar Heineken hledal řešení pro odpadní pivo, kterého kvůli zavřeným restauracím měli při covidu velké množství. Nakonec v rámci své strategie udržitelnosti „Brewing A Better World“ vymysleli komplexní řešení pro tento odpadní produkt. Za pomoci anaerobní digesce vyrábí z odpadního piva bioplyn a spalováním vyrobeného bioplynu pivovar vyhřívá varné kotle a konzervárenské pastéry. Takže nespotřebované pivo opět dodává energii pivu novému.

Článek byl publikován v časopisu Biom 2/2022 Jak na výstavbu bioplynové stanice.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost