Doporučení zástupců průmyslu obnovitelných zdrojů z Komory OZE vládě, jak zdvojnásobit podíl obnovitelných zdrojů

Před novou vládou je úkol téměř zdvojnásobit výrobu energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 (ze 17,5 na 32 %). Komora OZE, která zastupuje většinu výrobců čisté energie a instalačních firem obnovitelných zdrojů a navrhuje kroky, které zajistí požadovaný rozvoj. Obnovitelné zdroje mohou do roku 2030 zcela nahradit výrobu elektřiny z uhlí, přispět k ochraně klimatu, snížit závislost na dovozu paliv a ulevit tak spotřebitelům od vysokých a stále rostoucích cen fosilní elektřiny a tepla.

Dva nové energetické zákony a bezprecedentní objem zelených evropských fondů na post-covidovou obnovu dostaly během podzimu Česko na prah nové, obnovitelné budoucnosti. Čerpání fondů se právě rozjíždí, ale zákon o podporovaných zdrojích energie, na jehož konečné podobě se Komora OZE aktivně podílela, není samospasitelný. Komora OZE proto představuje 15 klíčových opatření, která pomohou sektor čisté energetiky po dekádě stagnace rozhýbat. Na nové vládě bude záležet, zda dokáže domácnostem, obcím a podnikatelům zajistit přístup k čisté a stále levnější energii a zbavit je závislosti na energii z fosilních paliv, která je a bude nestabilní cenou i dostupností. Čím víc si domácnost, podnikatel nebo obec sami vyrobí nebo nakoupí obnovitelné energie, tím víc jsou chráněni proti zvyšování cen plynu, elektřiny či tepla z fosilních zdrojů.

2030: dvakrát víc obnovitelné energie, než dnes

Celých 32 procent spotřeby energie budou už za deset let pokrývat obnovitelné zdroje energie (OZE). Je to skoro dvakrát víc, než dnes (17,5 %). Takový je spravedlivý podíl Česka na společném evropském dekarbonizačním úsilí, který v létě zveřejnila Evropská komise. Ve spotřebě elektřiny stoupne podíl obnovitelných zdrojů, zejména díky rozvoji slunečních a větrných elektráren, dokonce na trojnásobek, ze současných 15 na 43 %, předpovídá Komora OZE. Kromě elektřiny je nutné zvýšit podíl obnovitelných zdrojů i ve spotřebě tepla a chladu a dopravě. Rostoucí zájem podnikatelů a domácností o stále levnější a čistou energii bude hlavním tahounem této proměny v energetice.

„Zdvojnásobení podílu čisté energie je technicky zcela proveditelné a potenciál na to v Česku máme. Potvrzují to opakované analýzy i zkušenosti ze států, které v obnovitelné energetice hrají první ligu. Hlavní výzvou proto i nadále zůstává přístup státu, který zatím obnovitelné zdroje považoval sice za milý, ale stále jen doplněk k velké tradiční energetice. To je však zásadní nepochopení a chyba. Obnovitelné zdroje jsou jedinečnou příležitostí a vláda by měla jejich rozvoji dát zelenou,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Zástupci asociací sdružených v Komoře OZE identifikovali 15 klíčových opatření pro rozvoj jednotlivých sektorů (druhů) obnovitelných zdrojů:

1. Podpořit a rozvinout nové odvětví obnovitelného průmyslu. ​​Česká ekonomika má tradičně silnou průmyslovou základnu i rostoucí počet firem vyvíjejících inovace v energetice.
2. Vytvořit systém vzdělávání a rekvalifikace a zajistit dostatek kvalifikovaných pracovních sil. V tuzemském průmyslu obnovitelných zdrojů mohou již brzy chybět řádově desítky tisíc proškolených profesionálů. Stát by se měl zaměřit na přeškolení zaměstnanců z utlumovaných oborů navázaných na fosilní energetiku.
3. Připravit nový energetický zákon, vytvořit novou architekturu energetického trhu. Ta poskytne síti flexibilitu se zapojením obnovitelných zdrojů. Rozvoj obnovitelné energetiky si vyžádá významné změny v regulaci a nastavení energetického trhu. Je potřeba zajistit dostatečnou kapacitu elektrizační soustavy pro připojování nových obnovitelných zdrojů, zrychlit digitalizaci, vytvořit podmínky a pravidla pro sdílení dat i energie a rovněž řízení výroby, spotřeby i ukládání energie. Je potřeba pokračovat ve vytváření podmínek pro rozvoj komunitní energetiky.
4. Zefektivnit zastaralé a regionálně nesjednocené povolovací procesy, jež zásadně brzdí rozvoj především větrných a vodních elektráren a zcela chybí pro sektor geotermální energie. Vyřízení všech povolení k výstavbě by nemělo trvat déle než dva roky.
5. V rámci strategie transformace teplárenství zintenzivnit podmínky pro přechod na obnovitelné zdroje.
6. Zavést součtové měření. Stávající fázové měření je zastaralé, omezuje uživatele a diskriminuje evropské výrobce střídačů. Součtové měření urychlí rozvoj fotovoltaik u samovýrobců elektřiny. ČR patří mezi poslední státy v EU, které tuto zastaralou metodu uplatňují.
7. Zvýšit hranici pro pořízení nového zdroje elektřiny (typicky fotovoltaiky) bez nutnosti získat licenci pro podnikání v energetice z 10 na 30 kW a současně zrušit nutnost stavebního povolení: střešní fotovoltaika není zásahem do stavby podobně jako klimatizace.
8. Aktualizovat hodnoty emisních faktorů elektřiny v nové vyhlášce o energetickém auditu/posudku. To podpoří projektanty v navrhování ekologických tepelných čerpadel do nových a rekonstruovaných budov.
9. Udržet a dále precizovat nastavený způsob podpory v rámci Nové zelené úsporám a Kotlíkových dotací. To pomůže udržet tempo instalace fotovoltaických systémů, tepelných čerpadel, kotlů na biomasu a solárních kolektorů v rodinných a bytových domech.
10. Zachovat podporu pro energetické plodiny, které zlepšují kvalitu půdy, přitom však nemají tržní využití. Energetické plodiny mají svou důležitou roli v zemědělství, v energetice i v krajině.
11. Podpořit instalaci nových technologií u bioplynových stanic, které rozšíří jejich funkce o zajištění výkonové rezervy pro stabilizaci elektrizační soustavy, výrobu vodíku a výrobu a vtláčení biometanu. Cílem je využít jejich schopnost podpory stability elektrické sítě, dodávky obnovitelného plynu do plynárenské soustavy i dodávku tepla tam, kde je to efektivní.
12. Opřít obnovu lesů o odolné druhy listnatých dřevin, které mnohem lépe snáší vyšší teploty, vyšší odpar vody a menší srážky. Zvýšená těžba kůrovcového dřeva byla podpořena suchem coby následkem změn klimatu.
13. Upravit valorizaci provozní podpory pro zdroje na biomasu a bioplyn. Vláda by ji měla doporučit Energetickému regulačnímu úřadu.
14. Podstatně zvýšit podíl využívání mělké geotermální energie na vytápění vč. dálkového a vytvořit vhodné podmínky a systém finanční podpory na přípravu pilotních projektů využívajících hlubokou geotermální energii, jež budou navazovat na aktuální evropský výzkum.
15. Vydat prováděcí nařízení, které stanoví spravedlivou výši vnitřního výnosového procenta (IRR) pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů. Jde o krok navazující na přijatý zákon o podporovaných zdrojích energie.

Biomasa mimo domácnosti

Česko se dostává z kůrovcové kalamity, která již několik let devastuje naše lesy. Tato kalamita byla výrazně podpořena suchem coby projevem změny klimatu. Po dlouhém období, kdy se v Česku dařilo zvětšovat množství biomasy a rozlohu lesa, jsme byli v posledních letech nuceni těžit více, než činil roční přírůstek. Prodej štěpky a palivového dřeva v těchto těžkých letech poskytl majitelům lesů zdroje na jejich obnovu. Další hospodaření s lesní biomasou bude tedy hlavní klíčovou otázkou nadcházejících let. V této souvislosti je nutné připravit legislativu, která umožní změnu skladby dřeva tak, aby vznikl nový lesní ekosystém odolný změně klimatu. Prostor by měly získat druhy dřevin, které byly spíše doposud okrajové, ale mnohem lépe snáší vyšší teploty a menší srážky.

Přesto všechno je potenciál biomasy stále v ČR nevyčerpán. Velký potenciál je stále ve využití lokálně dostupné biomasy pro obecní výtopny, nebo pro zásobování teplem pro novou výstavbu. Vlastními zdroji biomasy často disponují obce coby majitelé lesů, které mohou uplatňovat lokální biomasu primárně v oblastech, které jsou pro to vhodné.

Je však nutné dokončit systém kritérií udržitelnosti, aby pevná biomasa nebyla zdrojem poškozování životního prostředí. Komora OZE predikuje, že spíš než o velké teplárenské a elektrárenské komplexy půjde o decentrální výrobu v malých a středně velkých teplárnách a výtopnách podobných těm, které už řadu let fungují v Třebíči nebo Kněžicích.

Nová vláda by měla také obnovit podporu výsadby rychle rostoucích dřevin na nevyužité zemědělské půdě například formou investičních dotací.

Vláda by měla zajistit potřebnou informační a technickou podporu pro Energetický regulační úřad k valorizaci podpory pro stávající zdroje na biomasu a bioplynové stanice tak, aby byly zohledněny zvyšující se náklady, a tím byla zachována předpokládaná přiměřená rentabilita projektů. K valorizaci výkupních cen dlouhodobě nedochází, a to oboru bioenergetiky přináší ekonomické problémy. Vnímáme specifika nastavení podpory v případě palivových obnovitelných zdrojů oproti nepalivovým, kde toto systém řeší pevnou roční valorizací o 2 %. Jsme plně v rámci našich možností připraveni ke spolupráci a verifikaci reálných ekonomických vstupů potřebných pro valorizaci podpory ze strany regulátora.

„Biomasa je domácí zdroj, který se získává a měl by být využíván lokálně a co nejefektivněji. Z toho důvodu odmítáme například spoluspalování s uhlím a převážení přes celou republiku nebo mezi kontinenty,” řekl Richard Horký, místopředseda CZ Biom.

Kamna a kotle na biomasu

Potenciál kachlových kamen pro vytápění domácností leží v rodinných domech všude mimo centra měst, tedy především v jejich okrajových částech a na venkově. V sousedním Rakousku jsou kachlová kamna využívána k vytápění od podzimu do jara. Dokáží plně pokrýt 50 až 80 % tepelné potřeby objektu, ideálně se doplňují například s tepelnými čerpadly.

V Česku se každoročně postaví tisíce individuálně stavěných topidel. Kamnářské realizace mají významný potenciál pro zachování uhlíkové neutrality a zásadní snížení faktoru neobnovitelné primární energie. Ačkoli širší využívání individuálně stavěných topidel nemůže zcela vyřešit „uhlíkový problém”, měly by být tyto zdroje v rámci národní energetické diverzifikace jedním z důležitých pilířů naší budoucnosti. Pro strategii Green Deal je proto masivní podpora tohoto segmentu lokálního vytápění zcela zásadní.

Zájem o kamnářská díla aktuálně roste a stávající firmy jsou pod velkým zákaznickým tlakem. Aby byla zajištěna provozní, požární i zdravotní bezpečnost včetně ochrany životního prostředí, usilují Cech kamnářů a Komora OZE společně s ministerstvy o průběžné aktualizace oborových norem, technických pravidel včetně nezbytných kontrolních mechanismů.

„Současná kamnářská díla bezesporu patří do 21. století. Jsou ekonomická i ekologická, sálavé teplo je lidskému zdraví prospěšné, přítomnost ohně má pozitivní vliv na lidskou psychiku, individuálně stavěná topidla jsou významnými estetickými dominantami interiérů. Příprava i samotná stavba vyžadují všestranně vzdělaného a zručného mistra. V jedné osobě designéra, projektanta, energetika, řemeslníka i obchodníka. Jen správně dimenzovaná a postavená kamna mohou účinně a s ohledem na životní prostředí šetrně využívat tu nejúžasnější energetickou baterii, kterou známe – dřevo”. Kamna v domě navíc znamenají i nezávislost,” řekl Libor Soukup, prezident Cechu Kamnářů ČR.

Automatické kotle na pelety nabízejí prakticky stejný uživatelský komfort jako kotel na plyn a jsou výbornou ochranou před cenovými výkyvy fosilních paliv. Pro jejich pořízení byla dosud největší překážkou vysoká pořizovací cena pro ekonomicky nejslabší domácnosti. To se však změnilo s novými kotlíkovými dotacemi, ze kterých na pořízení ekologického zdroje k vytápění dostanou (ekonomicky nejslabší zákazníci) 95 % ceny nového kotle. Nastupující vláda by také měla více podpořit tuzemskou spotřebu dřevních pelet, které ve velkém vyvážíme. Každoročně je z ČR do zahraničí vyváženo asi 300 tisíc tun tvarových paliv (pelet a briket).

Bioplyn a biometan

Česko se dostalo mezi špičku evropských států ve výrobě energie v bioplynových stanicích. Do roku 2025 očekává CZ Biom přírůstek v řádu jednotek nových bioplynových stanic s celkovým výkonem 10 až 20 MW. Tuzemská legislativa ale bohužel pokulhává za trendy minimálně o pět let a aktuálně brání úplnému využití potenciálu bioplynových stanic, které jsou velmi multifunkční nástroj řešící problémy napříč několika sektory. Dokáží zpracovat velmi širokou paletu vstupních substrátů, a to od odpadů přes vedlejší produkty až po cíleně pěstovanou biomasu. Tvoří tedy dobrý základ pro lokální řešení nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a vedlejšími produkty (zrovna v tomto oboru by legislativa potřebovala aktualizaci). Velmi důležitou roli hrají bioplynové stanice v agrárním sektoru, kde dávají smysl pro využití orné půdy a snižují přebytek agrárních produktů na trhu. Navíc dokáží využít i tržně neuplatitelné plodiny (např. vojtěšku, jetelotravní nebo luskovinové směsi), které jsou však pro půdu přínosné a slouží jako skvělá předplodina nebo ekologický pás v krajině.

Výstupem z bioplynové stanice může být elektřina, teplo nebo biometan. Dokáží být flexibilním zdrojem zajišťující denní anebo dokonce sezónní regulaci. Jsou základním prvkem pro moderní technologie transformace energie z elektřiny do plynu tzv. Power to gas. Dokáží transformovat vodík do podoby zemního plynu, tedy metanu a umí vodík i produkovat. Díky těmto vlastnostem mohou být silným regulačním prvkem dosahujícím výkonu přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně, a to rozprostřeným téměř rovnoměrně po celé ČR.

Nesmíme také zapomenout na jejich lokální přínos v podobě stabilních dodavatelů elektřiny a tepla pro své bezprostřední okolí. Bioplynky ukázaly, že jsou skutečným motorem rozvoje venkova se silným sociálně ekonomickým přínosem. Jsou základem pro další investice v jejich okolí (rozvody elektřiny a tepla, obecní sportoviště, produkční skleníky, sušárny potravin, zpracovatelský průmysl).

Bioplynové stanice budou hrát klíčovou roli do roku 2030 v ozeleňování zemního plynu a tím i plnění závazných cílů ekologizace dopravy. Velká část biometanu bude totiž splňovat podmínky pokročilého paliva. Biometan bude jedním z pilířů čisté mobility a pro těžkou či speciální techniku bude BioCNG anebo BioLNG nejdostupnějším palivem blízké budoucnosti. Je na čase, aby ČR vytvořila pro tento druh čistého paliva prostor a umožnila jeho rozvoj na úkor využití nafty (nedávné snížení spotřební daně na naftu je krok opačným směrem).

CZ Biom a Komora OZE očekávají, že díky novému zákonu o podporovaných zdrojích energie, který vytváří podmínky pro flexibilní provoz bioplynových stanic s možností dodávky regulační elektřiny, dojde k navýšení instalovaného výkon u současných zdrojů, přitom ale úhrn roční výroby bude srovnatelný. Očekáváme rostoucí trend ve výrobě biometanu a využití vodíkových technologií vč. dodávky energie v různých formách pro čistou mobilitu.

Fotovoltaika

V roce 2030 lze očekávat nejméně 15 gigawattů nového instalovaného výkonu, z toho 9 pro pokrytí části vlastní nebo lokální spotřeby v budovách, uvedla již dříve Komora OZE. Na všech technicky vhodných střechách a fasádách budov lze instalovat fotovoltaiky o výkonu 23,7 gigawattu, které by pokryly až 27 % roční spotřeby elektřiny, uvádí analýza EGÚ. K podobným výsledkům došla i dřívější analýza Komory OZE pro Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Pro rozvoj solárních instalací pro domácnosti je největší brzdou vyžadování zastaralého fázového měření, které zároveň diskriminuje evropské výrobce střídačů, klíčového zařízení každé fotovoltaické elektrárny. O přechod k modernímu střídavému měření usiluje Komora OZE a CAFT už od roku 2013. Zabývá se jím Vyhláška č. 82/2011 Sb. která je v gesci MPO.

Výrazně rychlejšímu rozvoji samovýrobců mezi podnikateli a většími domácnostmi by prospělo posunutí hranice pro možnost pořízení fotovoltaiky bez nutnosti licence pro podnikání v energetice ze současných 10 na 30 kilowattů doprovozené současným zrušením nutnosti stavebního povolení pro střešní instalace stejné velikosti.

„Pro instalaci klimatizace stavební ani jiné povolení nepotřebujete, stačí zapojení proškoleným revizním technikem. Pro instalaci pár fotovoltaických panelů, které Vám pomohou pokrýt část spotřeby, by to mělo být úplně stejné,” řekl Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky.

Solární kolektory

Solární termické systémy jsou tradiční a zralou technologií pro dodávku tepla nejen do domácností, ale obecně do systémů zásobování teplem. Ročně se instaluje okolo 15 000 m2, nicméně potenciál instalací je minimálně trojnásobný. Velký potenciál skýtají bytové domy, ve kterých mohou solární termické kolektory poskytnout výrazné úspory při přípravě teplé vody. Zatím zcela nevyužitou příležitostí je použití velkoplošných solárních termických soustav jako zcela bezemisního zdroje tepla v soustavách centralizovaného zásobování teplem, které skýtají výrazně snížené měrné náklady na realizaci a možnost výrazného snížení emisí v tomto sektoru.

„Klíčové pro sektor je zachování a průběžná aktualizace existujících dotačních programů, které zajistí pokračování rozvoje výroby tepla prostřednictvím solárních kolektorů a zároveň podpora velkých solárních tepelných soustav v centralizovaném zásobování teplem, ” řekl Tomáš Matuška, předseda Československé společnosti pro sluneční energii.

Větrná energetika

Větrné elektrárny jsou jedním z nejlevnějších nově stavěných zdrojů elektřiny. Podle studie Akademie věd mohou pokrýt až 28 % spotřeby elektřiny. Přesto je větrná energetika obnovitelný sektor, ve kterém ČR zaspala patrně nejvíc. Větrné elektrárny se tu skoro nestaví a pochází z nich jen méně než jedno procento spotřebované elektřiny. To je zlomek v porovnání s okolními státy jako je Rakousko nebo jižní část Německa. Tam přitom mají podobné větrné a geografické podmínky, upozornila rovněž citovaná studie Akademie věd z loňského roku.

Pro budoucí rozvoj větrné energetiky je naprosto klíčové sjednocení podmínek pro jejich vhodné umísťování v krajině a zefektivnění povolovacích procesů. Ty v Česku trvají v nejlepším případě sedm, běžně však i deset a více let. Pro srovnání: čtyřletý povolovací proces byl v Německu považován za zbytečně neobratný a byl důvodem zpomalení rozvoje větrných turbín v zemi.

Úkolem pro novou vládu je uvést do praxe ustanovení z nového stavebního zákona a zajistit provázanost národních cílů v OZE do politik jednotlivých krajů. Bude potřeba přiměřeně a efektivně nastavit regulaci i v souvislosti s dalšími veřejnými zájmy v oblasti ochrany přírody a krajiny či ochranným pásmy vojenských radarů a letových koridorů.

„Roztříštěnost procesů a jejich pomalost odráží dosavadní odtažitý a pasivní přístup státní administrativy a nekonečné laické polemiky o skutečném potenciálu větrné energetiky,” uvedl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.

Tepelná čerpadla

V Česku se každoročně nainstaluje zhruba 20 tisíc tepelných čerpadel v novostavbách i ve stávajících budovách.

Tepelná čerpadla představují klíčovou součást modernizace českého energetického systému. Objem energie spotřebovávaný v rámci vytápění a chlazení budov představuje 50 procent veškeré spotřebované energie v Evropě. Protože tepelná čerpadla využívají více než 70 procent obnovitelné energie z okolního prostředí, jsou schopna masivně šetřit primární energii a tím i emise CO₂.

V rámci doporučení k Vnitrostátnímu plánu v oblasti energetiky (národní energeticko-klimatický plán) Evropská komise doporučuje důsledněji se zaměřit na segment rozvoj obnovitelných zdrojů ve vytápění. Elektřina je stále více vnímána jako dobrá cesta pro snižování emisí CO₂, protože ji lze vyrábět i bezemisně, resp. podíl takové zelené energie trvale v energetickém mixu roste. Velmi efektivně v tomto smyslu působí například kombinace tepelných čerpadel a fotovoltaiky.

Překážkou rozvoje tepelných čerpadel je neaktuální a zbytečně přísné nastavení emisního faktoru CO₂, který se používá při přípravě projektu nových staveb a významných rekonstrukcí pro určení vhodného zdroje vytápění. Nastavení emisního faktoru by mělo  vycházet z energetického mixu (skladby zdrojů vyrábějících elektřinu): jeho reálná hodnota odpovídá hodnotě 0,428 tuny CO₂ / MWh vyrobené elektřiny za rok (2019) a navíc postupně klesá. Hodnota faktoru v nově schválené vyhlášce o energetickém auditu/posudku z roku 2021 je však více než dvojnásobná: 0,86 t CO₂/MWh (detail).

„Neaktuálně nastavená hodnota emisního faktoru tak zbytečně omezuje projektanty v navrhování tepelných čerpadel do novostaveb. Společně s Komorou navrhujeme, aby nastavení emisního faktoru lépe odpovídalo reálné emisní náročnosti výroby elektřiny a bylo průběžně aktualizováno s tím, jak se mění energetický mix v Česku,” uvedl Václav Helebrant, předseda Asociace pro využívání tepelných čerpadel.

V oblasti masivnějšího využití tepelných čerpadel v rodinných domech je současně nutné udržet nastavený směr podpory v rámci Kotlíkových dotací a programu Nová zelená úsporám. Díky této podpoře se podařilo nastartovat vyšší zájem o perspektivní, vyzkoušenou a ověřenou technologii čistého vytápění.

Malé vodní elektrárny

Nevyužitý potenciál nových malých vodních elektráren v Česku odpovídá stovkám nových zdrojů s celkovým výkonem přibližně 48 megawattů a roční výrobou 227 GWh elektřiny. Klíčovým prvkem jsou podobně jako u větrných elektráren povolovací procesy pro výstavbu nových zdrojů.

Úkolem pro novou Vládu je především zjednodušení povolovacích procesů se zohledeněním specifik využívání energie vody. Bude potřeba vybalancovat přístup v regulaci nakládání s vodou, a to při zajištění přiměřených technických podmínek pro výstavbu a provoz malých vodních elektráren. Bude důležité nastavit přiměřené, ale motivační podpory.

„Je třeba důkladně prozkoumat potenciál dosud nevyužitých vodních toků. Jde především o horní toky řek, tedy technologicky náročnější lokality, které vyžadují speciální přístup státu především v poskytnutí přiměřené, ale dostatečné podpory,” řekl Vladimír Zachoval, předseda Cechu provozovatelů malých vodních elektráren.

Geotermální energie

Podle expertních výpočtů potenciálu Komory OZE lze do roku 2030 počítat se vznikem 10 zdrojů s celkovou instalovanou kapacitou 50 MWe (Komora OZE pro MPO; 2017). Takový rozvoj by vyžadoval poměrně robustní nástroje, proto pro rok 2030 spíš očekáváme hodnoty zhruba poloviční.

„Do roku 2030 předpokládáme vznik prvních geotermálních tepláren s celkovým elektrickým výkonem 25 megawattů,” řekl Jan Šafanda, předseda České geotermální asociace.

V Česku aktuálně chybí dostatečně podrobné a aktuální informace o vhodných lokalitách pro výstavbu těchto zdrojů. Stát by měl vytvořit alespoň základní podmínky a zajistit finanční programy na výzkum vhodných lokalit a přípravu prvních pilotních projektů využívající hlubokou geotermální energii. Podrobný výzkum a ověření množství dostupné energie značně sníží investiční rizika výstavby velkých geotermálních instalací.

Na aktualizaci map geotermálního potenciálu ve středních a velkých hloubkách na základě disponibilních údajů aktuálně pracuje vědecký tým složený z výzkumníků z České geologické služby, Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Komory obnovitelných zdrojů energie ve spolupráci s výzkumnou infrastrukturou RINGEN. Výzkum využívá podporu Technologické agentury ČR a dokončení výstupů je plánováno na červen 2022.V následujících letech by bylo velmi přínosné ověření perspektivních lokalit.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost