Odborné články
Svět decentralizované teplárenské soustavy
Od roku 2012 provozuje akciová společnost IVORY Energy vlastní decentralizovanou teplárenskou soustavu a specializuje se na management tepelného hospodářství pro malé i velké odběratele. Aktuálně čítá více než 25 tepelných zdrojů s konsolidovaným výkonem přesahujícím 15 MW. „Naše kotelny využívají primárně obnovitelné zdroje, konkrétně dřevní pelety. Jsme přesvědčeni, že jsou nejlepší odpovědí na stále se zvyšující potřebu chránit životní prostředí a snižovat ekonomickou náročnost produkce tepla,“ říká v rozhovoru pro BIOM Petr Mach, předseda představenstva IVORY Energy, a.s.
Petr Mach, předseda představenstva IVORY Energy
Čím se Ivory Energy zabývá a jak bylo nutné během posledních let reagovat na vývoj trhu?
Od začátku se věnujeme projektování, výstavbě, stoprocentnímu financování a provozu tepelných zdrojů, zejména se specializací na biomasu. Od začátku jsme cílili na skupinu zákazníků, kteří mají dražší palivovou základnu, topí drahým palivem jako lehkým topným olejem, LPG, propan-butanem apod. V době, kdy jsme začínali, byla cena ropy přes 140 dolarů za barel, dnes se pohybuje zhruba na polovině. Logicky tento segment klientů vymizel a byl nahrazen jiným typem klientů, kteří mají menší uhelné zdroje a díky novým emisním limitům už se svou desítky let starou technologií těžko splňují aktuální normy. Jde zejména o TZL (tuhé znečišťující látky), kde je třeba investic a rekonstrukcí těchto starých uhelných zdrojů.
Kdo je Vaším typickým zákazníkem?
Jde o tři skupiny. Za prvé jsou to města a obce, které mají městské teplárny, nemají prostředky a know-how na výstavbu nových tepelných zdrojů, včetně moderních trendů, které se teplárenství nevyhnuly. Druhým typickým zákazníkem jsou bytová družstva, která obvykle outsourcují teplárenské služby a potýkají se se stejnými problémy jako města. Třetím zákazníkem jsou organizace, které jsou zřizované krajem, typicky škola, školka, domov sociální péče apod. Takových máme několik a jsou rizikovější na chod provozu.
Co aktuálně dokážete těmto skupinám zákazníků nabídnout a co bývá nejčastěji tím stěžejním faktorem jejich rozhodnutí?
Dokážeme nabídnout řešení na klíč. Většinou jde o městskou kotelnu, která je města a kde je nájemce, který je tam posledních dvacet let a ten už tuší, že skončí doba uhelná a do technologie neinvestuje. Jsou staré, na dožití. Nové emisní limity postavily město před situaci „co s tím udělat“. Buď ji budou řešit svépomocí, ale na to nemají peníze. Když mají peníze, tak nemají know-how a je tam větší riziko, že udělají chybu. Nebo zvolí outsourcing, kdy jsme schopni jim nabídnout projektování, volby optimální technologie, výstavby a financování zdroje. Po spuštění do ostrého provozu vyřešíme samotný provoz, včetně zásobování palivem. Zákazníci slyší na tu báječnou kombinaci, že je to nic nestojí, a že my se o vše postaráme. Na druhou stranu mají strach o budoucí cenu tepla, aby nedošlo k pohybu, protože v té chvíli je to dost politická věc.
Biomasový centrální zdroj (obec Kovářská)
Kde je firma aktivní?
Máme licenci na výrobu tepla v České republice, na Slovensku, jsme aktivní v Německu a od loňského roku i v Polsku.
Jaké mýty o peletách kolují mezi veřejností, a které z nich nejčastěji musíte vyvracet?
Pelety nejsou pořád ještě známá věc. Skoro polovina vyrobeného tepla v Česku je z CZT (centrální zdroj tepla). Na vesnicích má uhlí poměrně dlouhou historii. Navíc Česká republika je dost plynofikovaná. Mýtem však je, že biomasa je drahá. Je to o obsahu energie a kolik paliva spotřebuji. Nelze to tedy vážit na kilogramy, ale podívat se na účet za celkovou dodávku množství paliva za rok a pak je třeba to porovnat. Vidíme to tam, kde převezmeme starý uhelný zdroj s účinností 60 %, který vyměníme za špičkovou technologii na biomasu a paliva spotřebujeme méně.
Podařilo se vám v průběhu let změnit vnímání pohledu na toto palivo a důvěru v něj?
Odpovím ze široka. Logo Ivory Energy mají ve znaku nejstarší pece na dřevo. V Evropě se stavěly na Nových Mlýnech, kde byli lovci mamutů. S nadsázkou se dá říci, že topení dřevem má poměrně dlouhou tradici i v naší lokalitě. Biomasa, potažmo pelety není něco, co bylo známé jako v dřevařských zemích. U nás se staví z betonu, v Německu a Rakousku ze dřeva. Typicky si lidé pletou pelety s paletami. Je pravdou, že v průběhu doby se to mění a je to vidět i z pohledu preference, čím do budoucna topit. Povědomí o biomase je větší.
Kam se posunula kvalita pelet, jaké problémy jste v souvislosti s kvalitou řešili?
Problémy s kvalitou pelet byly dříve skutečně velké. Nikde nebylo přesně definováno z čeho a jak mají být pelety vyráběny. Občas se objevovaly například pelety z rostlinných zbytků, které pro malé peletové kotle nejsou vůbec vhodné, kotle pak nefungovaly a provozovatelé byli ve svízelné situaci. Co se týká kvality, tak peletový byznys se rozběhl právě proto, že byla ustanovena norma ENplus, která přesně definuje fyzikální parametry paliva.
Pro jak velké obce dokážete najít řešení?
Bavíme se o městech, která mají deset tisíc obyvatel a méně.
Jak dlouho trvá proces, když se obec rozhodne například pro rekonstrukci kotelny až k samotné realizaci?
Proces trvá roky. Například dnes dáváme nabídku jedné obci a jednání už trvá tři roky. Od chvíle, kdy obec udělá rozhodnutí, tak samotná realizace výstavby nebo rekonstrukce je poměrně rychlá. Celá příprava trvá 12 až 18 měsíců, což je také o projektové dokumentaci a stavebním povolení. Rekonstrukci zahájíme po skončení topné sezony, teplou vodu v té chvíli řešíme mobilní kotelnou, a před novou topnou sezonou je vše hotovo. Životnost samotné technologie je minimálně dvacet let.
Vzpomenete si na první realizaci? Jak je to dlouho, kde je a v jakém stavu je nyní?
Jako kdyby to bylo včera. Naše první krásná realizace je v Krušných horách. Kotelna v Kovářské byla spuštěna do provozu v roce 2013. Původně se zde topilo LTO a celé tepelné hospodářství se potýkalo s problémy s cenou tepla a provozem. Předělali jsme zdroj na biomasu a momentálně zde rozšiřujeme naši působnost. Děláme nyní kompletní rekonstrukci teplovodu a připojujeme nové klienty (hotel, kino, soukromé penziony a nové bytové domy). Z toho důvodu zde budeme posilovat i vlastní zdroj, abychom dokázali vše vytopit.
Biomasová kontejnerová kotelna DOZP Kovářská
Jak budou podle Vás vypadat z pohledu topení české obce za 40 let?
Obecný vývoj se posune k větší efektivitě, lepšímu řízení, minimalizaci ztrát, konektivitě, ekologizaci a sdílení. Konkrétněji je to o regulaci a umělé inteligenci. Ekologizace je o obnovitelných zdrojích, v praxi půjde o skladování přebytku energie. Sdílení bude probíhat tak, že když budete mít málo energie, tak si půjčíte od souseda a obráceně. Pevně také věřím, že začne fungovat určité zdanění uhlí i v sektoru malých zdrojů, obdobně jako dnes zdražují spalování uhlí ve velkých zdrojích povolenky.
Bude se topit v roce 2059 ještě někde uhlím?
V Evropě určitě ne. Nikde.
Článek byl publikován v časopisu Biom 3/2019 Ohlédnutí za zkušenostmi s biomasou a bioplynem.
Tweet
Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Pionýři využití biomasy bojovali nejprve s předsudky a následně o palivo
Poohlédnutí se za rozvojem OZE v poslední dekádě
Výstavba peletáren na slámu není bez rizika
Metody čištění bioplynu na biometan
Důležitá role digestátu v rozvojových zemích
Chladič nové generace s nulovou spotřebou elektrické energie
Bioodpad se promění na energii a hnojivo
Proč je důležitá organická hmota v půdě
Pásové sušárny KATRES pro českého výrobce pelet
Zobrazit ostatní články v kategorii Bioplyn, Obnovitelné zdroje energie, Pelety a brikety, Spalování biomasy
Datum uveřejnění: 22.11.2019
Poslední změna: 22.1.2020
Počet shlédnutí: 3785
Citace tohoto článku:
CZ Biom, : Svět decentralizované teplárenské soustavy. Biom.cz [online]. 2019-11-22 [cit. 2024-12-21]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/czt-kapalna-biopaliva/odborne-clanky/svet-decentralizovane-teplarenske-soustavy>. ISSN: 1801-2655.