Ekonomika prvního zásahu na zalesněných zemědělských půdách s využitím dřevní hmoty jako biomasy

Každého vlastníka nebo správce lesního majetku určitě trápí nákladnost prvních těžebních zásahů v lesních porostech prvního věkového stupně. Nezáleží na tom, zdali takovýto porost byl založen na lesní půdě, tedy jako následný porost po mýtní těžbě, nebo jako první generace lesního porostu na bývalé zemědělské půdě.

Výhodami lesního porostu založeného na bývalé zemědělské půdě je většinou velká přirůstavost na dobré bonitě a poměrně dobrý terén s možností mechanizované výsadby, která může být směrována k plánování prvního zásahu, eventuelně již mohou být při výsadbě ponechány proluky pro rozčleňovací linie. I když na druhou stranu využití celé plochy pro produkci samozřejmě zvyšuje množství narůstající hmoty. V tomto případě je si třeba položit otázku, zda náklady na vytěžení těchto linek budou pokryty výnosem za případně zhodnocenou biomasu. Pokud tomu tak nebude, je jednoznačně efektivnější takovéto plochy v porostu nezalesňovat. Nevýhodou lesních porostů první generace je jejich náchylnost ke hnilobám, a to především ve dřevině smrk. Zde je eventuelně nutno počítat s případným zkrácením obmýtí, aby nám více dřevní hmoty nehnilo v oddenkové části a méně nepřirůstalo ve zdravé vrcholkové části. Hnilobu můžeme ovlivnit jen dvěma způsoby. A to volbou dřevinné skladby při vlastním zalesňování a šetrností prováděných těžebních zásahů. Těmito dvěma aspekty vlastně předurčujeme budoucnost lesního porostu (výši produkce dřevní hmoty, případné zpeněžení dřevní hmoty a věk pro jeho znovuobnovení). Ale to bychom již předjímali delší budoucnost, než na kterou je zaměřena tato přednáška.

Nyní bych se zaměřil na konkrétní případ a lokalitu. Lesy města Český Krumlov s.r.o. (LMČK) za období působnosti firmy (založena v roce 1994) zalesnily celkem cca 20 ha zemědělských půd. V roce 1996 – 9 hektarů, v roce 2002 – 8 hektarů, v roce 2006 – 1 hektar a v roce 2010 – 2 hektary. Takže nejstaršímu porostu je letos 14 let a byl založen v lokalitě „Dvořetín“. Celkem zde bylo zalesněno 9,22 ha s tím, že zalesnění bylo provedeno rýhovacím sázecím strojem v počtu sazenic:

SM	22 950 ks
JD	4 250 ks
BK	8 810 ks
MD	2 750 ks
Ořešák jedlý	25 ks

Na ploše byly postaveny tři oplocenky pro tři skupiny, kde byly vysázeny všechny dřeviny kromě smrku. Přesvědčili jsme se, že na otevřeném prostoru je zcela nevhodný pro takovéto zalesňování buk a při pozdějších výsadbách na dalších lokalitách jsme jej nahrazovali dubem a javorem, což se nám velmi osvědčilo. Též se neosvědčily velké oplocenky, které nám narušovala zvěř černá a poté následovala zvěř srnčí, takže škody zvěří na citlivých dřevinách byly značné. Oplocenky jsme vylepšovali douglaskou, jasanem, dubem, javorem, borovicí a olší. Nejvíce se osvědčil javor, dub a olše. Vlastní výsadbu jsme vůbec nepodřizovali prvnímu těžebnímu zásahu, ale především nejefektivnějšímu nasazení sázecího stroje a konfiguraci terénu. Tehdy jsme prostě nemysleli na úkony, které nás budou čekat za deset a více let. Ale dnes mohu zodpovědně říci, že bychom asi v tomto směru nevolili jinak. Spony byly voleny podle dřevin a možností sázecího stroje, ale vždy tak, aby byl splněn minimální počet kusů na hektar dle tehdy platné vyhlášky (nyní č. 139/2004 Sb.). U smrku to byl spon cca 2 m (řady od sebe) a 1,2 m (jednotlivci v řadách). Takže bylo vysázeno cca 4 200 ks/ha.

Čtyři až pět let po založení tohoto porostu, bylo z něj využito cca 400 kusů smrků na vánoční stromky. Již v roce 2008 jsme přemýšleli, jakým způsobem první zásah provést. Klasický způsob prořezávky s ponecháním hmoty po porostu byl ihned zavržen hned z několika důvodů. Hlavním důvodem bylo nebezpečí rozvoje podkorního hmyzu s následným napadením ponechaného porostu. Dalšími důvody bylo jednak případné totální znepřístupnění plochy pokácenými jedinci, velké množství dřevní hmoty, která na této úživné lokalitě za 14 let narostla a nákladovostí takto provedeného zásahu.

V našem regionu sídlí též firma Energoforest a.s., která se mimo jiné zabývá využitím biomasy. Proto jsme se obrátili na tuto firmu s prosbou o spolupráci při řešení situace. Pro první pokus bylo dohodnuto, že těžební proces si zajistí LMČK včetně financování a následné štěpkování s prodejem zajistí Energoforest. Zároveň byla stanovena intenzita zásahu. Jednoznačně byl naplánován ve smrkové části schematický zásah, kdy každá 11. řada byla odstraněna a tyto pruhy byly použity jako přibližovací linky a na každé další řadě byl odstraněn každý druhý jedinec. U ostatních dřevin byly individuelně označeni netvární a potlačení jedinci. Obavou bylo to, aby takto prosvětlený porost nebyl případně rozvrácen v zimním období těžkým sněhem. Naštěstí stromy nebyly přeštíhleny a koruny byly poměrně symetricky vyvinuty.

S plánováním samotného zásahu samozřejmě souviselo plánování ekonomické. Tajným cílem bylo to, aby na konci na obou stranách účtu byla velká nula. Ekonomika závisela především na výtěžnosti hmoty. U nejvíce zastoupené dřeviny, smrku, se počítalo na celé ploše s vytěžením 11 500 kusů, dále 500 kusů modřínů a několika set kusů ostatních dřevin, které co do hmoty, nebyly až tak podstatné. První odhad počítal u smrku s výtěžností 0,01 m³/kus + 30 % na větve, u modřínu se počítalo s hmotou 0,07 m³/kus. Celkově se tedy dalo předpokládat, že bude získáno cca 185 m³ dřevní hmoty o průměrné vlhkosti při štěpkování 58 % (štěpkování bylo plánováno po zavadnutí hmoty).

Jedinou technologií, která byla právě k dispozici, bylo nasazení těžaře ve spolupráci s koňským potahem a UKT. Velmi složitě se jevilo časové sladění těchto prostředků, ale vše se náhle vyřešilo tím, že kočí byl i zároveň traktoristou a UKT měl k dispozici.

Vlastní zásah vypadal takto. Při těžbě linek těžař strom podřízl, podtrhnul a naklonil na sousední stojící řadu. Traktorista sběrným lanem přivázal osm až deset připravených stromů a takto vytvořený balík přiblížil na skládku. Tímto způsobem byly vyklizeny linky. U následujících řad přímo u linky byl postup obdobný. Vytěžené jedince v dalších řadách bylo již nutno nasvazkovat na linku koňským potahem a nasvazkované balíky přiblížit traktorem. Nevýhodou této technologie bylo poškození jedinců především okolo linek.

Při tomto zásahu bylo na ploše cca 1,37 ha vytěženo 3 073 kusů. Po seštěpkování a odvozu bylo dle přejímek zjištěno, že bylo prodáno 146 tun, což v přepočtu činilo cca 163 m³ dřevní hmoty. To znamená téměř 3x více, než činil předběžný odhad. To nás příjemně překvapilo a ekonomiku zásahu po započtení dotace na prořezávku, dostalo přesně tam, kam jsme potřebovali, a to do mírného plusu.

Úvodní kalkulace výrobních nákladů s ohledem na zvolenou technologii: motomanuální těžba, vyklizení (ručně, potahem), přiblížení UKT – dodavatelská firma, však ukazovala na značnou nákladovost a ekonomickou ztrátu. Intenzita výchovného zásahu s ohledem na zvolený způsob výchovy byla vč. rozčleňovacích linek 54 %.

Ekonomika realizace

Celkové výrobní náklady vč. přiblížení k lokalitě OM	46 095	Kč
tj. na jeden hektar	40 343	Kč/ha
tj. na skutečně realizovaný m3	283,52	Kč/ m3
tj. na vytěženého jednice	13,15	Kč/ks
Celkové příjmy pro vlastníka z realizace biomasy	44 754	Kč
tj. na jeden hektar	39 258	Kč/ha
tj. na skutečně realizovaný m3	275,27	Kč/ m3
tj. na vytěženého jednice	12,78	Kč/ks
Dotace za realizaci výchovného zásahu do 40 let věku	5 700	Kč
tj. na jeden hektar	5 000	Kč/ha
Celková bilance N a V	-1 341	Kč
tj. na jeden hektar	-1 085	Kč
tj. na jeden hektar vč. započtení dotace	3 915	Kč
Celkem dodáno biomasy ve formě štěpky	146,32	tun
tj.	61,45	atrotun
tj. podíl sušiny	41,99	%
tj. podíl vlhkosti	58,01	%
tj. dodaných prostorových metrů štěpky – dle údajů výrobce štěpky	445	prm
zjištěná výhřevnost celkově dodaného objemu odběratelem	256 678	kWh

Zásadní se pro celou ekonomiku realizace jevila celková výtěžnost hmoty. Ve vztahu k uvedené vlhkosti lze předpokládat průměrnou hmotnost 900 kg/m³, což představuje přepočtenou výtěž 163 m³ z realizovaného zásahu, kdy původní kalkulace objemu těžené a následně štěpkované dendromasy byla 4x nižší. Produkční výkonnost SM v podmínkách lokality Dvořetín pak představuje cca 260 m³/ha dendromasy za období 13 let!

A proč byl zásah proveden jen na části lesního porostu, když byl tak finančně úspěšný? To proto, že Jihočeský kraj v této době pozastavil dotace do lesního hospodářství, proto byl zbytek zásahu naplánován na rok 2010. Během této časové prodlevy byly hledány jiné technologie, které by byly efektivnější a ještě šetrnější. Proto byly osloveny firmy Forest Meri a Agama, aby se podílely na hledání vhodného prostředku, který by tyto podmínky splňoval. Ani firma Energoforest nestála opodál a na řešení spolupracovala. Proto bylo možno v letošním vyzkoušet i další dvě technologie. V současnosti je pracoviště téměř před dokončením. Důležité pro zhodnocení dendromasy je i období prodeje takovéto hmoty, protože největší poptávka po ní je samozřejmě především v zimním období, kdy jsou však většinou nepříznivé podmínky pro výrobu a odvoz a transportní vzdálenost. Takže musí být volen kompromis i za cenu, že hmota nebude až tak dobře zpeněžena.

Tweet

Novinky z Prodevalu: zkapalňování CO2, Valopur DFM a nová výrobní linka na jihu Francie

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?