Nová evropská norma pro palivové dřevo pro maloodběratele

Tak, jak bylo minulý rok avizováno, začínají se začátkem tohoto roku objevovat nové evropské klasifikační a specifikační normy na paliva z biomasy, které budou specifikovat jednotlivá biopaliva pro maloodběratele. Jsou to další části evropské všeobecné normy EN 14961 (část 1 – obecné požadavky, vyšla jako ČSN EN 14961-1 v roce 2010) stanovující obecné požadavky na kvalitu tuhých biopaliv a ustanovující specifikace pro jednotlivé druhy a třídy biopaliv.

Palivové dřevo jako obnovitelný zdroj energie prochází v posledních letech velkým znovuoživením a lze je charakterizovat jako jedno z nejlevnějších, ale i nejekologičtějších paliv. Nové moderní technologie zajišťují efektivní spalování tohoto materiálu, který se používá nejen v domácích krbech, kamnech a sporácích, ale i v dřevozplyňujících kotlích.

Evropské normy

Evropská normalizace se rozhodla i palivové dřevo začlenit do svého normalizačního úsilí a zpracovat na něj specifikace, které byly začleněny do souboru specifikací různých druhů biopaliv. Je známo, že nyní je z pohledu kvality palivového dřeva tento materiál posuzován spíše podle jeho užitných vlastností, např. jako krbové dřevo, palivové dřevo, či tvrdé nebo měkké dřevo a vlhkosti dřeva. Tyto charakteristiky byly v rámci normy EN 14961, část 1 a část 5 rozšířeny o další parametry.

Přesto že by se dalo předpokládat, že budou postupně po sobě vydávány další avizované části, tj. část 2 až 6 normy EN 14961, které se týkají dřevních pelet, dřevních briket, dřevní štěpky, palivového dřeva a nedřevních pelet pro maloodběratele, byla nejprve dokončena evropská norma zabývající se specifikacemi palivového dřeva EN 14961-5 Tuhá biopaliva – Specifikace a třídy paliv – Část 5: Palivové dřevo pro maloodběratele. Evropská norma byla vydána v dubnu 2011. Očekává se, že překlad této normy jako ČSN EN 14961-5 bude vydán v červenci 2011. Ostatní části této evropské normy mají zpoždění kvůli dodatečným přílohám s odchylkami, které si vynutily Francie a Itálie.

Specifikace podle EN 14961

V současné době je palivové dřevo obecně specifikováno v první části EN 14961, tabulce 7 Specifikace kulatiny a palivového dřeva (viz tabulka). Palivové dřevo pro maloodběratele, tzn. pro menší spalovací zařízení, např. v domácnostech a malých komerčních budovách nebo budovách pro veřejný sektor je specifikováno v nové normě EN 14961, část 5. Obě tyto normy nedělí palivové dřevo na tvrdé a měkké, jak jsme zvyklí, ale dělí jej až do tří kategorií podle toho, z jaké části stromu je palivové dřevo získáno a jaké má fyzikálně-chemické vlastnosti.

Pro palivové dřevo pro maloodběratele (část 5) je zdroj suroviny specifikován ve všeobecné části normy ČSN EN 14961-1 v tabulce 1, ze které se také při popisu vychází. Jedná se o:

• celé stromy bez kořenů;
• kmenové dříví;
• zbytky po těžbě dřeva;
• chemicky neošetřené dřevní zbytky.

Na základě použité suroviny a vlastností palivového dříví jsou pak určeny tři kategorie paliva, které jsou označeny jako A1, A2 a B. Nejvyšší kvalitou disponuje palivové dřevo A1, poté A2 a palivové dřevo B vykazuje nejhorší parametry. Důležité je upozornění, že jako palivové dřevo nesmí být použito chemicky ošetřené dřevo nebo dřevo z demolic.

Tab.: Kvalita palivového dřeva podle ČSN EN 14961-1 (obecné požadavky) a EN 14961-4 (pro malodběratele)

Normativní vlastnost	ČSN EN 14961-1	EN 14961-5 A1	EN 14961-5 A2	EN 14961-5 B
Normativní
Délka (cm)	L20- až L100+	L20 až L100	L20 až L100	L33 až L100
Průmě (cm)	D10 až D35+	D2 až D15+	D2 až D15+	D15 až D15+
Voda – mokrý stav (motnostní %)	M10 až M55+	M20 až M25	M20 až M25	M25 až M35
Voda – bezvodý stav (hmotnostní %)	-	U25 až U33	U25 až U33	U33 až U54
Objem /hmotnost	určit	určit	určit	určit
Povrch odřezku	hladký a rovný/hrbolatý	hladký a rovný	bez požadavků	bez požadavků
Plíseň a hniloba	určit % nad 10 %	bez viditelné hniloby	max. 5 %	nad 10 %
Podíl děleného množství	min. 85 %	min. 90 %	min. 50 %	bez požadavků
Informativní
Hustota energie	určit	určit	určit	určit
Způsob sušení	-	přirozeně/uměle	přirozeně/uměle	přirozeně/uměle

Kvalita palivového dřeva

Kvalita palivového dřeva je charakterizována parametry uvedenými výše. Jednotlivá paliva (A1, A2 a B) se od sebe liší jednak původem a zdrojem suroviny, kdy třídy A1 a A2 jsou vyráběny z kvalitnější suroviny, jež se pak projeví na jejich fyzikálně chemických vlastnostech. Druh dřeva, ze kterého je palivové dřevo připraveno, není specifikován, určuje se až na základě dodávky odběrateli nebo na základě dodavatelsko-odběratelských vztahů. Pro určení druhu dřeva se může využít norma ČSN EN 13556 (48 0010) Kulatina a řezivo – Obchodní názvy dřeva používaného v Evropě. V tom případě, jestliže palivové dřevo zahrnuje různé druhy dřeva, by pak měl být převažující druh dřeva uveden jako první.

Průměr a délka

Pro dané palivové dřevo se pak z tabulky vybere průměr a délka a také obsah vody. Palivové dřevo třídy A1 a A2 se od palivového dřeva třídy B liší v hodnotách průměru, délky, obsahu vody v mokrém a v suchém stavu a také přítomností plísně, příp. hniloby. Kratší délku a menší průměr má palivové dřevo třídy A1 a A2. Existuje zde však rozdělení na více jednotlivých velikostí (celkem pět pro délku i průměr) než u paliva B (celkem tři pro délku a dvě pro průměr).

Obsah vody

Obsah vody je v obecné normě rozdělen na deset tříd od 10 objemových procent do více než 55 objemových procent (vždy po pěti objemových %), do kterých lze palivo zařadit. Pro maloodběratele se stanovují dva obsahy vody: M – v mokrém stavu a U - v bezvodém stavu. Obecně by obsah vody neměl být menší než 12 objemových procent v mokrém stavu nebo 13,64 objemových procent v bezvodém stavu. Oproti předcházející obecné normě je interval obsahu vody v palivovém dřevě pro maloodběratele v mokrém stavu zúžen na dvě třídy; u paliv kategorie A1 a A2 na 20 a 25 objemových procent a u paliv kategorie B na 25 a 30 objemových procent. Pro obsah vody v palivovém dřevě pro maloodběratele v bezvodém stavu je tento interval pro paliva kategorií A1 a A2 25 a 35 objemových procent a pro palivo kategorie B 33 a 54 procent objemových.

Hustota energie

U palivového dřeva by se měla stanovit hustota energie. Ta se stanoví přepočtem z výhřevnosti v bezvodém palivu a aktuálního obsahu vody a sypné hmotnosti. Přepočet je uveden v normě.

Způsob sušení

Norma také požaduje, aby u všech kategorií palivového dřeva (A1, A2 a B) bylo určeno, jakým způsobem bylo palivové dřevo sušeno. Zda byl použit přirozený způsob vysoušení okolním vzduchem nebo umělý způsob za použití horkého vzduchu.

Další požadavky

Dalšími požadavky specifikovanými v normách jsou podíl děleného množství, povrch odřezku a určení plísně a hniloby. Palivové dřevo nejvyšší kvality A1 by mělo obsahovat více než 90 % naštípaného palivového dřeva, povrch odřezku by měl být rovný a hladký a mělo by být bez viditelné hniloby. Palivo A2 by mělo obsahovat minimálně 50 % naštípaného palivového dřeva, není zde stanoven požadavek na povrch odřezku a viditelné hniloby by mělo být maximálně 5 % z povrchu palivového dřeva. U paliva B nejsou požadavky na podíl děleného množství, povrch odřezku ani obsahu hniloby stanoveny.

Závěr

Nová specifikace na palivové dříví pro maloodběratele jednoznačně svými požadavky charakterizuje palivo kategorií A1, A2 a B. Vlastnosti délka, průměr, obsah vody, určení objemu nebo hmotnosti, určení povrchu odřezku, podíl děleného množství a obsah plísně či hniloby jsou normativní, tzn. že musí být uvedeny vždy a hustota energie a způsob sušení je požadavek informativní. Součástí normy je i odpovědnost výrobce za kvalitu paliva, určení fyzikálně chemických vlastností, včetně postupu, jak tyto parametry stanovit. Norma poukazuje na skutečnost, že tato kvalita paliva musí pak být deklarována buď v prohlášení o kvalitě paliva (dle pr EN 15234-5) nebo na odpovídajícím označení na balení.

Tweet

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu