Proč se v ČR doposud nerozšířilo vytápění peletami?

Pelety jsou granule kruhového průřezu o průměru 6 až 14 mm a délce 1 až 5 cm, vyráběné lisováním výhradně z biomasy (dřevo, dřevní odpad, piliny, stébelniny), bez chemických přísad. Toto palivo je obecně považováno za velmi perspektivní, a to nejen v zemích západní Evropy. V České republice se ale zatím příliš nerozšířilo.

Pelety patří mezi nejušlechtilejší dřevní palivo a obnovitelné zdroje energie (OZE). Mají nízký obsah vody (kolem 10 %), vysokou výhřevnost (do 18,5 MJ/kg), nízký obsah popelovin (do 1 %), snadno se s nimi manipuluje a jejich spalování probíhá většinou automaticky s minimálními negativními účinky na ekologii. Například v Horním Rakousku pelety již patří k nejvíce využívaným tuhým palivům. V České republice se peletami zatím příliš nevytápí.

Špatná energetická politika

Příčin proč se v České republice doposud nerozšířilo vytápění peletami je víc, ale největší „zásluhu“ na tom má energetická politika našeho státu, která nepřála a nadále nepřeje obnovitelným zdrojům energie tak, jako je to u našich sousedů v Rakousku či Německu.

Důkazem může být právě zpracovávaná aktualizace Státní energetické koncepce České republiky, která plánuje, že podíl obnovitelných zdrojů (OZE) v ČR na primárních energetických zdrojích energie (PEZ) bude v roce 2030 tvořit pouhých 11 % a vize do roku 2050 předpokládá, že obnovitelné zdroje energie budou zastoupeny pouhými 15 % (v současné době ČR využívá OZE k energetickým účelům z asi 5 %) Pokut toto srovnáme například s cíli, které si předsevzala Evropská unie, že průměrný podíl OZE na primárních energetických zdrojích ze všech členských států bude v roce 2020 tvořit 20 %, zjistíme, že ČR ve využívání OZE poněkud zaspala.

A proti Německu, které si plánuje řešit svoji energetickou situaci v roce 2050 z 50 % energiemi na bázi OZE a nebo Hornímu Rakousku, které chce v roce 2050 mít energetiku postavenu výhradně na OZE, lze říci, že, co s týká využívání OZE k energetickým účelům ČR, zatím tvrdě spí.

Pomohla by daňová reforma?

V ČR není stále vytvořena potřebná legislativní podpora pro trh s peletami, které patří mezi OZE, ani pro podporu prodeje zařízení na jejich spalování. V tom by mohla například pomoci daňová reforma, zvýhodňující výrobky šetrnější k životnímu prostředí před výrobky, které nám naopak životní prostředí ničí, ale ta je zatím v nedohlednu, protože by nebyla v souladu se Státní energetickou koncepcí ČR, která preferuje uhlí, jaderné palivo a plyn. Naopak byly v nedávné době podnikány kroky, které tuto technologii ekologické výroby tepelné energie z biomasy znevýhodňovaly (byla například zvýšena sazba DPH dřevních pelet i briket z 5 % na 19 %, což byla práce některých lobbyistických skupin a našich zákonodárců). I přes výše uváděné překážky je v ČR řada výrobců pelet a zařízení na jejich spalování, kteří však většinu své produkce vyvážejí do zahraničí.

Můžeme být alespoň rádi, že existuje dotační program Zelená úsporám, který pomůže nahradit část zdrojů tepla na tuhá fosilní paliva kotli na dřevo i na dřevěné pelety zejména v domácnostech. V rámci Programu rozvoje venkova České republiky, v části Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje, je možno v příštím roce (od února 2010) požádat o dotaci na výstavbu peletárny. Příjemci dotace mohou být zemědělští podnikatelé i velké podniky. Bilance pelet v ČR podle posledních statistických údajů a šetření MPO ČR jsou uvedeny v tabulce.

Tab. – Základní bilance výroby a užití pelet (v tunách) v roce 2008 (zdroj: MPO ČR)

Kapacita výrobních linek	395 786
Tuzemská produkce	193 896
Dovoz	1 819
Vývoz	112 763
Vlastní spotřeba výrobců	822
Bilanční rozdíly a změna stavu zásob	-837
Dodávka na trh ke konečné spotřebě	81 293
Spotřeba ve větších firmách celkem a z toho:	56 135
- na výrobu elektřiny	43 279
- na výrobu tepla (včetně výrobců)	12 856
- bilanční rozdíly a změna stavu zásob	2 336
Spotřeba v malých firmách a domácnostech	23 649

Další příčiny malého zájmu

K dalším příčinám, proč nepatří pelety v ČR k běžně užívaným palivům, patří zejména:

• nedostatečnou informovanost široké veřejnosti - uživatelů o tomto ekologickém způsobu vytápění
• nedostačující informovanost projektantů a firem zabývajících se vytápěcí technikou (nedostatek odborných a komplexních informací)
• vyšší náklady na pořízení technologických zařízení na spalování pelet oproti jiným zdrojům tepla
• vyšší cena pelet než cena uhlí
• nerozvinutá obchodní a distribuční síť výrobců a dodavatelů pelet a zařízení na jejich spalování
• nedostačující a nepružná dotační politika v ČR

Jako další je třeba uvést i neochotu firem spolupracovat mezi sebou a vyměňovat si zkušenosti z oboru.

Je také jen velmi málo projektantů ústředního vytápění, kteří se snaží zákazníky na možnosti vytápění peletami upozornit, tvrdí, že je to drahé, ale na druhé straně jsou schopni navrhnout pro nízkoenergetický dům předražená tepelná čerpadla a teplovzdušné vytápění.

Osobně se domnívám, že peletový kotel s podávacím zařízením a zásobníkem v ceně asi 120 až 150 tisíc Kč není až tak drahý a pro uživatele nedostupný a s možnou dotací od SFŽP ČR v rámci programu Zelená úsporám, nás to může vyjít na polovinu.

Prostor k uskladnění

Nevýhodou vytápění peletami samozřejmě zůstane nutnost najít v domě nebo jeho blízkosti místo pro uskladnění pelet. Na obrázcích je vidět, jak pelety v domě uskladnit a dopravovat do mezizásobníku peletového kotle.

Hlavní výhodou pelet je a mělo by být zejména to, že se jedná o tuzemské ekologické palivo vyrobené z biomasy v ČR a že by jejich cena neměla být závislá na ceně ropy, jak je tomu v současné době například u zemního plynu.

Aby mohly pelety v ČR úspěšně konkurovat fosilním palivům a ostatním formám biomasy, je nutno zajistit jejich spolehlivou distribuci ke konečným uživatelům (místo uhlí pelety), nabídnout jim kvalitní technologická zařízení na spalování pelet, a to vše navíc za přijatelnou cenu. Ze strany státu je nutno zajistit však legislativní podporu, tak jak je to nutné u všech druhů obnovitelných zdrojů energie.

Trendy ve výrobě pelet

V ČR se nyní úspěšně snaží některé firmy vyrábět směsné pelety a pelety na jiné bázi než jsou dřevní pelety, jejichž surovinovým základem je rostlinný odpad (např. pelety ze slámy, pelety ze slupek z kakaových bobů, pelety z otrub apod.).

Na tyto druhy pelet je však potřeba vytvořit normy, certifikaci, legislativu, aby je bylo možno prodávat v obchodní síti, kterou by bylo vhodné vytvořit.

ČR se podílí společně s ostatními evropskými zeměmi na úkolech souvisejících se sjednocením norem pro pelety v Evropě. Doufejme, že nebude tento proces opět ovlivňován lobbyistickými skupinami z oblasti fosilních paliv.

Nová zařízení pro spalování

V zahraničí lze pozorovat nástup nových technologií na spalování pelet, mezi které patří například kondenzační peletové kotle jejichž účinnost je o 8,5 % vyšší než je tomu u klasických peletových kotlů. Dále jsou zajímavé peletové kotle určené pro nízkoenergetické domy, jež mají regulovatelný tepelný výkon od 2 kW do 8 kW a prostor pro kotel a sklad pelet zabírá plochu pouhých 10 m² .

Jsou prováděny také pokusy a vyrobeny prototypy i sériové výrobky tzv. mikrokogeneračních jednotek, které využívají jako palivo dřevní pelety a vyrobené teplo využívají jak k vytápění, tak také k pohonu motoru, jenž pohání generátor vyrábějící elektřinu. Jejich tepelný výkon je okolo 15 kW a elektrický výkon činí kolem 5 kW, což stačí pro běžnou domácnost. Zajímavé je i to, že významné firmy, zabývající se tradičně výrobou plynových kotlů, mají již ve svém výrobním programu zahrnuty i peletové kotle. Nejspíš předpokládají, že budoucnost bude „peletová“.

Jeden z rakouských výrobců peletových kotlů, má již v prodeji také závěsný peletový kotel. Zajímavá je i kombinace peletového kotle, akumulačního zásobníku na ohřev užitkové vody a solárního panelu, který slouží jak pro ohřev užitkové vody, tak pro přitápění v přechodném období. Soustava je koncipována tak, že u stojatého akumulačního zásobníku je v jeho těsné blízkosti osazen zásobník na pelety i peletový hořák, z něhož jsou horké spaliny vedeny trubkovým výměníkem skrz vodní obsah zásobníku, který ohřívají a ten je propojen s otopnou soustavou. Spaliny jsou odsávány spalinovým ventilátorem. V nejnižší části zásobníku je dále osazen výměník tepla solárního okruhu a v horní části zásobníku je osazen výměník tepla pro ohřev užitkové vody. Součástí zařízení jsou tři sluneční kolektory (asi 6 m²) s oběhovým čerpadlem, expanzní nádoba i potřebné armatury.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost