Plány odpadového hospodářství a Realizační programy ČR

I. Plán odpadového hospodářství České republiky

Plán odpadového hospodářství České republiky (dále jen "POH ČR") stanoví s souladu s principy udržitelného rozvoje cíle a opatření pro nakládání s odpady na území ČR. Závazná část POH ČR byla vydána formou nařízení vlády č. 197/2003 Sb., dne 1.7.2003. Celý text POH ČR byl zveřejněn ve Věstníku MŽP v říjnu 2003 v částce 10.

POH ČR se člení na 4 základní části:

1. Úvodní část
2. Vyhodnocení stavu odpadového hospodářství ČR
3. Závazná část
4. Směrná část

Vybrané údaje z jednotlivých částí POH ČR ve formě stručných textů, tabulek a grafů vztahující se k biologicky rozložitelným komunálním odpadům

1. Úvodní část

2. Vyhodnocení stavu odpadového hospodářství ČR

1. předběžné výsledky
2. všechny ostatní odpady podle přílohy č. 1 vyhl. MŽP č. 381/2001 Sb. (dále jen "Katalog odpadů") nezahrnuté v uvedených skupinách odpadů

1. všechny ostatní odpady dle Katalogu odpadů nezahrnuté v uvedených skupinách odpadů

Biologicky rozložitelné komunální odpady

v roce 1995 produkoval v průměru každý obyvatel ČR 148 kg/rok biologicky rozložitelných komunálních odpadů (dále jen "BRKO") a celková produkce BRKO byla v roce 1995 v ČR 1 530 000 tun. Jedním ze způsobů jak docílit požadované snížení množství odpadů ukládaných na skládky je zavedení systému separace a následného využívání BRKO. Produkce BRKO je stanovena s využitím následujících údajů a druhů odpadů uvedené v následující tabulce.

1. Podíl BRKO v komunálním odpadu v roce 1995 byl stanoven v "Situační zprávě o biologicky rozložitelných odpadech v ČR" (ČEÚ, 2000) na 41 % hmotnosti. Do skupiny odpadů použité pro stanovení podílu BRKO byly v členění komunálních odpadů podle Katalogu odpadů platném v roce 1995 (Katalog odpadů k zákonu č. 238/1991 Sb.), zařazeny: domovní a jemu podobný odpad z obcí, objemný a jemu podobný odpad z obcí, uliční smetky a odpad ze zeleně. Ve skupině komunální odpad (kód 91) nebyly sledovány odděleně sbírané využitelné složky z komunálních a jim podobných odpadů. Z hlediska BRKO se jedná zejména o sběrový papír a lepenku.

Vyhodnocení sítě zařízení k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady (anaerobní rozklad a kompostování)

V roce 2001 byla v databázi ISOH evidována 4 zařízení využívající anaerobní rozklad o provozní kapacitě 49 000 tun a 18 kompostáren o kapacitě 245 000 tun (počet kompostáren je podhodnocený v porovnání s realitou, neboť nebyla povinnost tato zařízení evidovat).

Kaly z čistíren odpadních vod

celková kapacita komunálních čistíren odpadních vod (dále jen "ČOV") v ČR vzrostla od roku 1999 z 3752,6 tis. m³/den odpadních vod na hodnotu 3968,5 tis. m³/den odpadních vod v roce 2001, množství čištěných splaškových odpadních vod bylo v roce 1999 296,9 mil. m³/rok, do roku 2001 vzrostlo na cca 330,3 mil. m³/rok. Na kanalizaci je v současnosti napojeno 74,9 % obyvatel, počet obyvatel napojených na ČOV vzrostl z 6418,5 tis. obyvatel v roce 1999 na 6693 tis. obyvatel v roce 2001, což je 65,0 % z celkového počtu obyvatel v roce 2001. Počet ČOV je 1122, z toho 1018 jsou mechanicko biologické čistírny. Chybí informace o produkci kalů z ČOV průmyslových podniků, pokud nejsou jejich odpadní vody čištěny společně s městskými ve společných ČOV. Produkce kalů z ČOV (dále jen "kaly") v absolutní sušině je cca 200 000 t/rok. Složení kalů a další potřebné údaje z ČOV (mikrobiologické ukazatele, organické znečištění a další) pro hodnocení ekonomiky aplikace kalů v zemědělství nejsou systematicky sledovány a data nejsou archivována, k dispozici jsou jen některé údaje, a to pouze u větších komunálních ČOV; obdobně nejsou zatím k dispozici ani reprezentativní údaje o technologickém vybavení pro strojní odvodňování kalů jednotlivých ČOV. VÚV T.G.M. provedlo v roce 2000 šetření, kterým byly zjištěny podíly hlavních způsobů nakládání s kaly z komunálních ČOV (viz následující tabulka).

Analýza výdajů veřejných rozpočtů v oblasti nakládání s odpady

Územní rozpočty

Výdaje územních rozpočtů vzrostly od roku 1997 do roku 2002 z 2,1 mld. Kč na 5,4 mld. Kč. Podíl výdajů na sběr, svoz a odstraňování komunálního odpadu představoval z výdajů územních rozpočtů na celou oblast nakládání s odpady 81-87 % (v absolutních hodnotách 3,0 mld. Kč v roce 1999; 3,2 mld. Kč v roce 2000; 3,4 mld. Kč v roce 2001 a 4,7 mld. Kč v roce 2002).

Územní rozpočty - příjmy

Příjmy územních rozpočtů z oblasti nakládání s odpady činily 1,1-1,8 mld. Kč ročně, přitom z toho příjmy ze skládkování odpadů ve srovnatelných letech (1999 - 2000) 360 a 400 mil. Kč ročně. Financování činností spojených s nakládáním s odpady v rámci územních rozpočtů bylo v záporném saldu v období 1999 - 2001 v průměru - 2,4 mld. Kč za rok. Příjmy územních rozpočtů budou v budoucnu ovlivněny zvýšením sazeb za základní složku poplatků za skládkování (vyjma "obce" dle § 46, odst. 4 zákona o odpadech). V souvislosti se zvyšováním ceny za skládkování dojde ke snižování objemu skládkovaného odpadu, což by mělo být ošetřeno případnou revizí sazeb územních poplatků za svoz, sběr a nakládání s komunálním odpadem.

Porovnání stavu a vývoje v oblasti odpadového hospodářství mezi státy EU a ČR

Produkce odpadů

Hlavními producenty odpadů v členských státech EU jsou tyto sektory: průmysl, těžba surovin, stavebnictví, zemědělství a komunální sféra. Porovnáním produkce odpadů v členských státech EU a ČR (viz tabulka níže) lze dojít k následujícímu srovnání: produkce komunálních odpadů se liší nepatrně, naopak u stavebních a demoličních odpadů je značný rozdíl a lze v ČR očekávat nárůst produkce těchto odpadů; odpad z těžby nerostných surovin je v členských státech EU významě vyšší než v ČR a naopak produkce odpadu z energetiky je v členských státech EU významně nižší než v ČR.

Systémy nakládání s odpady

Z dostupných údajů je zřejmé, že existují značné rozdíly v systémech nakládání s odpady mezi členskými státy EU. Převažujícím způsobem odstraňování většiny komunálních odpadů je v členských státech EU skládkování nebo spalování. Pouze v několika zemích jsou zavedeny systémy odděleného sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu a to pouze v některých regionech. Úroveň celého systému odpadového hospodářství je dána sílou ekonomiky a environmentální vyspělostí dané společnosti.

Srovnatelnost údajů

Objektivní porovnání stavu odpadového hospodářství ČR a členských států EU je nesnadné. Vykazování a oznamování původců odpadů o produkci a nakládání s odpady je různé, tak jako je různý systém sběru dat a jejich interpretace. Příkladem je neakceptování Evropského katalogu odpadů některými členskými státy EU. Tyto státy musí též plnit ohlašovací povinnost vůči EUROSTATu a pro tyto účely mají své převodníky. Tato skutečnost ztěžuje možnost objektivního porovnání jednotlivých států a každá uváděná porovnání mají pouze orientační charakter.

Náklady na odpadové hospodářství a jejich úhrada

Náklady a poplatky jsou ovlivněny mnoha faktory, např. svozovým systémem, zpracovatelskými technologiemi a způsobem konečného odstraňování odpadů, volným trhem a jeho rozsahem apod. a v neposlední řadě i sociální únosností a občanskou akceptovatelností. Je typické, že domácnosti v členských státech EU jsou zpoplatňovány paušální sazbou za služby související s odstraňováním odpadů, zatímco původci živnostenského a průmyslového odpadu jsou obvykle zpoplatňováni podle objemu či hmotnosti odpadu.

Klíčové problémy odpadového hospodářství ČR

1. Principy udržitelného rozvoje se dostatečně nepromítají do všech oblastí hospodářství a důsledkem toho je negativní dopad na celou oblast odpadového hospodářství;
   
2. prevence vzniku odpadů se v potřebné míře neprosazuje, schází ekonomická stimulace a informovanost o přínosech a výhodách opatření i investic do prevence vzniku odpadů a omezování jejich nebezpečných vlastností;
   
3. hierarchie nakládání s odpady není respektována, převažuje odstraňování odpadů, zejména skládkování, nad využíváním odpadů. V současném prostředí tržního hospodářství není zajištěna konkurenceschopnost výrobků vyrobených z odpadů. Za těchto podmínek je značně obtížné zvyšovat materiálové využití odpadů;
   
4. shromažďování odpadů utříděně podle jednotlivých druhů je nedostatečné, prosazování této povinnosti má velké rezervy jak v podnikatelské tak i v občanské sféře. Důsledkem je nízká míra vracených odpadů do výrobních cyklů jako náhrada vstupních surovin. V případě komunálních odpadů jsou problémovými složkami zejména nebezpečné odpady, biologicky rozložitelné odpady, výrobky zpětného odběru, odpady z plastů atd.;
   
5. změny Katalogu odpadů a seznamu nebezpečných odpadů (transpozice směrnice ES) snížily možnosti porovnávání údajů celkové produkce odpadů a nakládání s nimi v časových řadách, zejména u nebezpečných odpadů, s čímž souvisí ztížení podmínek při rozhodování a plánování v oblasti odpadového hospodářství;
   
6. validace všech dat z oblasti odpadového hospodářství a zpětná vazba není na místní, krajské i celostátní úrovni systémově, finančně a personálně dostatečně zajištěna. Deficit je ve vybavení veřejné správy kompatibilním hardwarem a softwarem;
   
7. výkon veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství nemá odpovídající zázemí, tzn. přiměřený stav kvalifikovaných pracovních sil, finanční zabezpečení a též provázanost s ostatními oblastmi veřejné správy;
   
8. koordinace zpracování resortních koncepčních dokumentů, včetně zajištění vzájemných vazeb, není dostatečně zajištěna a ve svém důsledku nepříznivě ovlivňuje oblast odpadového hospodářství;
   
9. úroveň environmentální vzdělanosti veřejné správy a environmentální vědomosti podnikatelské a občanské sféry není dosud na potřebné výši.
   

3. Závazná část

Závazná část POH ČR je součástí právního řádu ČR a tvoří přílohu nařízení vlády č. 197/2003 Sb. Tato základní část POH ČR řeší v obecné rovině předcházení vzniku odpadů, využívání odpadů a bezpečné odstraňování odpadů. Dále stanoví specifické zásady, cíle a opatření k omezování jejich množství a nebezpečných vlastností.

Text nařízení vlády č. 197/2003 Sb., které bylo zveřejněno ve Sbírce zákonů v částce 70 dne 1. července 2003:

Závazná část se člení do 8 bodů:

1. Opatření k předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností;
2. Zásady pro nakládání s nebezpečnými odpady;
3. Zásady pro nakládání s vybranými odpady a zařízeními podle části čtvrté zákona o odpadech;
4. Zásady pro vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady;
5. Zásady pro rozhodování ve věcech dovozu a vývozu odpadů;
6. Podíl recyklovaných odpadů;
7. Podíl odpadů ukládaných na skládky;
8. Maximální množství organické složky ve hmotě ukládané do skládek

Text bodu 8 - Maximální množství organické složky ve hmotě ukládané do skládek

V zájmu dosažení cíle snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (dále jen "BRKO") ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2010 nejvíce 75 % hmotnostních, v roce 2013 nejvíce 50 % hmotnostních a výhledově v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995.

1. vytvářet podmínky k oddělenému shromažďování jednotlivých druhů biologicky rozložitelných odpadů vznikajících v domácnostech, živnostech, průmyslu a úřadech, mimo směsný odpad;
2. omezovat znečišťování biologicky rozložitelných odpadů jinými odpady zejména mající nebezpečné vlastnosti;
3. zvyšovat v maximální možné míře materiálové využití druhů odpadů tvořících BRKO vytříděných z komunálního odpadu, zejména papíru a lepenky;
4. zpracovat Realizační program České republiky pro biologicky rozložitelné odpady komplexně řešící nakládání s těmito odpady, zejména se zaměřením na snižování množství BRKO ukládaného na skládky;
5. navrhovat a vytvářet ekonomicky a technicky zdůvodněná společná řešení, v rámci dvou i více krajů, za účelem docílení požadovaného snížení množství BRKO ukládaného na skládky;
6. podpořit vytvoření sítě regionálních zařízení pro nakládání s komunálními odpady tak, aby bylo dosaženo postupného omezení BRKO ukládaných na skládky; při vytváření regionální sítě se zaměřovat zejména na výstavbu kompostáren, zařízení pro anaerobní rozklad a mechanicko-biologickou úpravu těchto odpadů;
7. zpracovat na základě dat a informací zejména z krajských koncepcí nakládání s odpady analýzu kapacit, provozních podmínek a technologického vybavení současných zařízení pro materiálové využití BRKO a případně stanovit opatření pro jejich uvedení do souladu s právním řádem České republiky;
8. upřednostňovat kompostování a anaerobní rozklad biologicky rozložitelných odpadů kromě odpadů podle písm. c) s využitím výsledného produktu zejména v zemědělství, při rekultivacích, úpravách zeleně; odpady, které nelze takto využít, upravovat na palivo a nebo energeticky využívat;
9. dodržovat důsledně požadavek zákazu ukládat na skládky odděleně vytříděné biologicky rozložitelné odpady s výjimkou řešení krizových situací způsobených živelními pohromami a jinými mimořádnými událostmi;
10. vyhodnocovat na základě ohlašování odpadů každý rok množství a úroveň snižování podílu BRKO ukládaného na skládky a zveřejňovat výsledky vyhodnocení za uplynulý kalendářní rok vždy ke dni 30. září následujícího roku ve Věstníku Ministerstva životního prostředí.

4. Směrná část

Směrná část POH ČR definuje podmínky a nástroje pro splnění stanovených cílů, systém řízení změn v odpadovém hospodářství, systém kontroly plnění POH ČR, právní podklad pro cíle a opatření stanovená v závazné části, soustavu indikátorů ke sledování změn v odpadovém hospodářství, návrhy na rozpracování POH ČR a předpoklad vývoje odpadového hospodářství po vstupu ČR do EU.

Právní podklad pro cíle stanovené v bodě 8 Závazné části POH ČR

• Státní politika životního prostředí 2001
• Směrnice Rady 75/442/EEC o odpadech
• Směrnice Rady 91/156/EC, kterou se doplňuje směrnice č. 75/442/EC o odpadech
• Směrnice Rady 99/31/EC pro skládkování odpadů (článek 5)
• 6. Akční program ES

Rozpracování a doplnění POH ČR

POH ČR řeší nakládání zejména s těmi skupiny odpadů, které stanovil zákon o odpadech. Systémy nakládání s dalšími významnými komodity odpadů z hlediska jejich negativního vlivu na zdraví lidí a životní prostředí nebo k jejich možnému využití jako náhrady primárních přírodních zdrojů, budou řešeny postupně při následných aktualizacích POH ČR. Jedná se např. o zemědělské odpady, odpady z energetiky, odpady z těžby, stavební a demoliční odpady, komunální odpady ad. Řešení systémů nakládání s těmito skupinami odpadů bude probíhat formou zpracování Realizačních programů ČR. Ministerstvo životního prostředí ustanovilo ke zpracování realizačních programů ČR pracovní skupiny. Své zástupce do jednotlivých pracovních skupin jmenovaly ostatní resorty, kraje, z oblasti hospodářské sféry významné svazy, asociace a sdružení, dále neziskové organizace a další dotčené subjekty.

Seznam dalších Realizačních programů ČR pro období 2004 - 2006

• Realizační program ČR pro oleje
• Realizační program ČR pro baterie a akumulátory
• Realizační program ČR pro komunální odpady
• Realizační program ČR pro biodegradabilní odpady se zaměřením na odpady ze zemědělství, zahradnictví, rybářství, myslivosti, zpracování dřeva ad.
• Realizační program ČR pro kontaminované zeminy a sedimenty
• Realizační program ČR pro stavební a demoliční odpady
• Realizační program ČR pro průmyslové odpady
• Realizační program ČR pro pneumatiky
• Realizační program ČR pro odpady z energetiky
• Realizační program ČR pro odpady z těžby
• Realizační program ČR pro odpady ze živelných pohrom
• Realizační program ČR ke značení a třídění plastů

Struktura Realizačních programů ČR

• SWOT analýza pro příslušnou komoditu odpadů,
• cíle vyplývající z POH ČR,
• harmonogram plnění dílčích úkolů a opatření,
• nástroje (ekonomické, legislativní, dobrovolné ad.),
• postupy prevence a minimalizace vzniku odpadů - varianty,
• způsoby nakládání s odpady - varianty,
• současné a plánované kapacity zařízení pro nakládání s odpady,
• dovoz a vývoz odpadů,
• technicko ekonomická analýza současného stavu a navržených opatření,
• veřejná správa (kompetence),
• doporučené způsoby nakládání s odpady a návrhy min. standardů - varianty,
• postupy vedoucí ke snižování environmentálních a zdravotních rizik při nakládání s nebezpečnými odpady,
• návrhy pilotních projektů,
• environmentální přijatelnost stavu nakládání s odpady (akceptace veřejností),
• vzorové příklady nakládání s odpady dané komodity v ČR, státech EU ad.;

II. Plány odpadového hospodářství krajů

Plány odpadového hospodářství krajů se zpracovávají na základě ustanovení § 43 zákona č. 185/2001 Sb. (dále jen "zákon o odpadech")

Kraj v samostatné působnosti zpracovává plán odpadového hospodářství kraje (dále jen "POH kraje"), pro jím spravované území.

Plán odpadového hospodářství kraje musí být v souladu se závaznou částí řešení plánu odpadového hospodářství České republiky a jejími změnami.

Závazná část POH kraje stanoví zejména:

1. opatření k předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností,
2. zásady pro nakládání s komunálními odpady,
3. zásady pro nakládání s nebezpečnými odpady,
4. zásady pro nakládání s vybranými odpady podle části čtvrté tohoto zákona,
5. zásady pro vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady,
6. podíl recyklovaných odpadů,
7. podíl odpadů ukládaných na skládku.

Plán odpadového hospodářství kraje je podkladem pro koncepční činnosti uskutečňované na území kraje a pro zpracování navazujících plánů odpadového hospodářství původců odpadů. Závazná část řešení plánu odpadového hospodářství kraje je závazným podkladem pro rozhodovací a jiné činnosti příslušných správních úřadů, krajů a obcí v oblasti odpadového hospodářství.

Přehled stavu zpracování POH jednotlivých krajů je uveden v příloze. V přehledu jsou uvedeny i kontakty na pracovníky KÚ a zpracovatele POH krajů, u kterých lze získat další informace o průběhu dokončení a veřejném projednávání příslušného dokumentu.

III. Plán odpadového hospodářství původce odpadů (§ 44 zákona o odpadech)

1. Plán odpadového hospodářství původce odpadů zpracovávají původci odpadů, kteří produkují ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu
   
2. Plán odpadového hospodářství původce odpadů musí být v souladu se závaznou částí řešení plánu odpadového hospodářství kraje a jejími změnami.
   
3. Plán odpadového hospodářství původce odpadů se zpracovává na dobu nejméně 5 let a musí být změněn při každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován, a to nejpozději do 3 měsíců od změny podmínek.
   
4. Původce odpadů, který ke dni vyhlášení závazné části řešení plánu odpadového hospodářství kraje nebo její změny produkuje množství odpadů nad limit stanovený v odstavci 1, je povinen zpracovat návrh plánu odpadového hospodářství do 1 roku od vyhlášení závazné části řešení plánu odpadového hospodářství kraje nebo její změny. Ostatní původci jsou povinni zpracovat návrh plánu odpadového hospodářství do 1 roku od dosažení produkce odpadů nad limit stanovený v odstavci 1.
   
5. Původce odpadů je povinen kopii návrhu svého plánu odpadového hospodářství nebo jeho změny zaslat kraji, příslušnému podle sídla nebo bydliště původce odpadů, a to nejpozději do 3 měsíců od jeho zpracování. V případě, že návrh plánu odpadového hospodářství původce odpadů neobsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem a prováděcím právním předpisem nebo není v souladu se závaznou částí řešení plánu odpadového hospodářství kraje a její změnou, příslušný kraj do 2 měsíců ode dne obdržení návrhu plánu odpadového hospodářství původce odpadů sdělí původci odpadů své připomínky.
   
6. Původce odpadů je povinen do 6 měsíců ode dne doručení připomínek kraje písemně kraji sdělit, jak jeho připomínky do svého plánu odpadového hospodářství zapracoval.
   
7. Plán odpadového hospodářství původce odpadů je závazným podkladem pro jeho činnosti.
   
8. Obce, které k zabezpečení svých povinností při nakládání s komunálním odpadem vytvořily dobrovolný svazek obcí,* mohou na základě písemné dohody zpracovat společný plán odpadového hospodářství původce odpadů, určující rozsah a způsob nakládání s komunálním odpadem.

* Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).

Pro původce odpadů (samostatně pro obce a podnikatelské subjekty) se připravuje Metodický návod MŽP, odboru odpadů, ke zpracování POH původce. Tento dokument bude zveřejněn v září 2004 ve Věstníku MŽP a též na webové stránce MŽP: www.env.cz /Odpady, obaly/ Odpady/ Plány odpadového hospodářství.

IV. Realizační programy ČR

Seznam Realizačních programů ČR (dále jen "RP ČR) zpracovaných k 31. 3. 2004, včetně zrealizovaného oponentního řízení (v současné době probíhá zapracování připomínek uvedených v oponentních posudcích a v připomínkách získaných od účastníků předmětných řízení):

Navržená opatření z prvních 10 dokončených RP ČR zpracovává nyní odbor odpadů do formy nařízení vlády, které bude do konce června 2004 předloženo vládě ČR k projednání.

Ukázka návrhů opatření z RP ČR pro biologicky rozložitelné odpady

1. V návaznosti na zákon o odpadech vypracovat vyhlášku "o nakládání s bioodpady", která bude definovat postupy vedoucí ke snižování environmentálních a zdravotních rizik při nakládání s bioodpady a stanoví požadavky na stabilizaci a hygienizaci, maximální přípustné koncentrace cizorodých látek a další jakostní znaky v kompostech, digestátech a stabilizovaných bioodpadech a podmínky pro jejich použití na zemědělské a nezemědělské půdě. (Tato vyhláška se nebude týkat kompostů splňujících požadavky na organické hnojivo podle zákona "o hnojivech").

Vyhláška by měla usnadnit využívání kompostů a organominerálních substrátů při všech druzích rekultivací, jako náhrady orničních vrstev a při obnově funkce lesa a zvýšení vododržnosti v imisně poškozených vrcholových partiích hor.

Vyhláška "o nakládání s bioodpady" by měla vycházet ze zásad blízkosti, soběstačnosti a subsidiarity při uvádění do provozu zařízení pro nakládání s bioodpady, zejména pro malé a komunitní kompostárny. Povolení k provozu komunitní kompostárny u zahrádkářských kolonií a obdobných zařízení u sídlišť, parků a hřbitovů do roční kapacity cca 100 t by měly být posunuty na co nejnižší odborně způsobilou pravomoc rozhodování (např. obecní úřad).

Vyhláška by měla zajistit povinnost využívání kompostů z bioodpadů a stabilizovaných bioodpadů na veškerých akcích konaných ze státních a veřejných rozpočtů (rekultivace, veřejná zeleň a pod.).

2. Ve smyslu evropské legislativy je třeba upravit legislativu hnojiv co se týče požadavků na organická hnojiva připravená z bioodpadů. Stávající legislativa omezuje výrobu a uvádění do oběhu kompostů připravených z bioodpadů neúměrně přísnými požadavky na obsah těžkých kovů, nezabývá se problémem omezování organických toxických cizorodých látek a nedostatečně řeší problém snižování zdravotních rizik při výrobě těchto kompostů. Zároveň se doporučuje omezit kompetenci legislativy hnojiv pouze na zemědělskou půdu.

3. Omezit vnášení kuchyňských odpadů a obsahu kuchyňských lapolů do odpadních vod a to jak z veřejného stravování a velkokuchyní a přípraven jídel, tak i z domácností legislativním požadavkem v souladu s návrhem směrnice EU o bioodpadu, který by bylo možné promítnout do provozních řádů výše uvedených provozoven a do požadavků na zařízení staveb pro bydlení. Opatření by mělo být realizováno prostřednictvím začlenění zákazu vnášení kuchyňských odpadů a obsahů lapolů do odpadních vod do zákona o vodách a zákazu instalace kuchyňských drtičů do vyhlášky č. 137/98 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu (dosud nebylo toto opatření konzultováno s odborem legislativy a odborem Evropské integrace, kde se očekávají výhrady).

4. Legislativně umožnit uplatnění zásad blízkosti, soběstačnosti a subsidiarity při uvádění do provozu zařízení pro nakládání s bioodpady, zejména pro malé a komunitní kompostárny. Povolení k provozu komunitní kompostárny u zahrádkářských kolonií a obdobných zařízení u sídlišť, parků a hřbitovů do roční kapacity cca 100 t by měly být posunuty na co nejnižší odborně způsobilou pravomoc rozhodování (tzn. obecní úřad).

5. Personální posílení ČIŽP o pracovníky specializované na nakládání s BRKO a BRO.

Zvýšit kontrolu porušování legislativních předpisů na úseku nakládání s bioodpady. Tuto kontrolu zaměřit zejména na zákaz skládkování kompostovatelných odpadů, dále na nakládání se živnostenskými BRKO, zejména na odpady z veřejného stravování, tak aby se nestávaly složkou směsného nebo reziduálního komunálního odpadu.

6. Rozšířit stávající nevratnou investiční dotaci (40% investičních nákladů) při budování kompostáren nebo bioplynových stanic zpracovávajících bioodpady z obcí a neziskových organizací i na podnikatelské subjekty při zabezpečení garance po dobu 10 let provozu zařízení pro nakládání s bioodpady. Praxi udělování této dotace rozšířit i na investice pro mechanizaci kompostáren pro nákup a zařízení pro separovaný sběr bioodpadů (včetně nádob) a prostřednictvím obcí též pro nákup kompostérů pro občany.

7. V rámci podpory environmentálních funkcí v zemědělství obnovit dotaci na zemědělské využití kompostu. Tato dotace by byla poskytována zemědělcům hospodařícím na půdě a využívajícím kompost z bioodpadů registrovaný podle legislativy hnojiv nebo kompost z bioodpadů, který je povoleno užívat na zemědělské půdě. Podpora by měla být přiznána na aplikaci kompostu v dávce v rozmezí 10 - 40 t na 1 ha orné půdy a to nejvýše na 20% celkové výměry žadatele. Výhledově je nutno uvažovat o další formě podpory pro zemědělce, který uvádí půdu do klidu trvalým zatravněním nebo zalesněním se současnou sekvestrací uhlíku prováděnou aplikací 100 - 200 t silně stabilizovaného kompostu na 1 ha. Krytí této dotace by bylo možno z obchodování s certifikáty skleníkových plynů.

8. Zavedení systému ekologické výchovy, v rámci které bude vysvětlováno nakládání s bioodpady pro všechny věkové skupiny obyvatelstva s využitím školní i mimoškolní výuky na všech stupních vzdělávacích zařízeních a též prostřednictvím veřejných sdělovacích prostředků.

9. Vydání norem pro paliva z bioodpadů s cílem standardizace paliv z bioodpadů.

Informace k průběhu RP ČR pro biodegradabilní odpady se zaměřením na odpady ze zemědělství, zahradnictví, rybářství, myslivosti, zpracování dřeva ad.

1. Zpracovatelem uvedeného RP ČR je Výzkumný ústav zemědělské techniky, Praha;
2. v prosinci 2003 byla dokončena první etapa tohoto dokumentu, která definuje základní problémy, které je potřeba dále analyzovat a na základě výsledků analýzy navrhnout opatření k řešení jednotlivých problematických oblastí;
3. práce na další etapě budou zahájeny jakmile bude odsouhlasen rozpočet MŽP a budou známy finanční prostředky odboru odpadů, které lze uvolnit na externí zakázky;
4. většina členů pracovní skupiny vytvořené pro zpracování RP ČR pro BRKO se přihlásila k pokračování spolupráce na tomto novém programu.

Všechny zpracované RP ČR budou zveřejněny na internetové stránce MŽP pod odkazem na webové stránce MŽP: www.env.cz /Odpady, obaly/ Odpady/ Realizační programy.

RP ČR jsou vhodnými dokumenty pro kraje a původce odpadů (obce i podnikatelské subjekty), ze kterých lze čerpat údaje a podněty při zpracování zejména plánů odpadového hospodářství původců odpadů a následně při jejich plnění.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost