Jak ovlivní změna klimatu dostupnost slámy

Dopady klimatické změny jsou na první pohled viditelné v našich lesích, přesto se týkají také zemědělské produkce a ovlivňují dostupnost zemědělských meziproduktů jako je sláma anebo zbytky z čištění zrna pro výrobu pelet. Klimatologové se shodují, že měnící se klima přináší méně srážek, které padají v kratším intervalu, což snižuje infiltraci vody do půdy. Dalším negativním efektem měnícího se klimatu je fakt, že je počasí zkrátka jiné, než bývalo. Dosud bylo možné vycházet ze zkušeností a zvyklostí místních podmínek, které byly dány typem půd, lokálním mikroklimatem, ale také relativně pravidelným ročním cyklem počasí. Tyto zkušenosti našich otců, někdy také odražené v lidových pranostikách, však přestávají platit.

Ilustrační foto: stefan @Flickr.com

To komplikuje plánování v rostlinné výrobě a mění běžnou praxi. Pozornost se ubírá také k organické hmotě v půdě, neboť její zvýšený obsah v půdě může do určité míry zvýšit vododržnost a mírnit tak vliv nižších srážkových úhrnů a delších období sucha. Mezi způsoby péče o půdu patří zachování stavů hospodářských zvířat, jiní vsadili na bioplynové stanice produkující organickou hmotu v podobě digestátu. Další možností je ponechání slámy na poli a následné zaorání. Najdou se také hospodáři, kteří do půdy aplikují kompost. Každý z těchto způsobů má své přínosy a výhody.

Dosud bylo běžné část slámy ponechat na poli a část slámy sklidit pro přípravu podestýlky pro hospodářská zvířata. Ta následně končila zpět na půdě například v podobě hnoje a část byla nabízena k výrobě energie. Tento způsob lze i v měnícím se klimatu považovat za udržitelný v určitých mezích. Odborné studie provedené v ČR (VÚRV) i zahraničí (WWF) se shodují, že lze 10 až 20 % slámy z půdy odebrat a poskytnout jej například pro energetické účely. Dobří hospodáři, kteří slámu prodávají pro energetické účely, odebírají od energetických společností popel ze spalované biomasy, čímž navracejí do půdy bazické ionty, především vápník, draslík a hořčík a brání tak okyselování půd.

Řada hospodářů však se slámou hospodaří svérázně. Při debatách se zemědělci lze (naštěstí pouze zřídka) narazit na podniky, které prodávají i výrazně větší podíl slámy. Častější jsou však případy, kdy ochota prodávat slámu klesá výrazně pod doporučené rozmezí 10 až 20 %, nebo ji hospodáři neprodávají vůbec, protože chtějí v krátkém čase zlepšit stav půdy a zmírnit tak riziko neúrody vlivem měnícího se klimatu.

Kvalitu půdy však nelze změnit během jednoho či dvou let a samotná zaorávka slámy může někdy přinášet problémy s imobilizací živin z důvodu vysokého poměru C:N. V řadě případů by bylo lepší použít místo slámy jiné organické hnojivo, například kompost, jehož produkce a nabídka pro zemědělce se začíná výrazně zvyšovat. Kompost obsahuje vyzrálou organickou hmotu s násobně vyšším přínosem pro půdu. Za jednu tunu slámy lze často zaplatit nákup a aplikaci zhruba dvou tun kompostu. Tento potenciál ale zatím agronomové příliš nevyužívají.

Výše popsaný postoj panoval v roce 2018 a zejména v roce 2019, kdy se zemědělci potýkali s výraznými dopady sucha. Řada podniků využívajících slámu tak měla problém se zajištěním paliva a byli nuceni využívat rezervy nebo dovážet slámu z větších vzdáleností. Nejedná se pouze o ojedinělé případy, s tímto trendem se potýkají prakticky všichni provozovatelé zdrojů na slámu a výrobců pelet ze slámy (pokud nemají zajištěnou výrobu z vlastního podniku).

Letošní vývoj počasí (2019) již nevypadá tak dramaticky, úroda obilovin byla sice většinou lehce pod průměrem, ale situace na trhu se slámou je opět blíže rozumnému a udržitelnému využití.

Pro obor využití slámy má vývoj posledních dvou let velký význam a vede k úvahám, kde je tržně zajistitelný potenciál slámy pro energetické využití. Dlouhodobý nedostatek srážek se pravděpodobně bude opakovat a nálada producentů slámy se může opět poměrně rychle změnit.

Částečně lze situaci řešit informováním a výchovou zemědělců, ale v dobách problémů a nejistoty se pravděpodobně agronomové a vedoucí pracovníci zemědělských podniků budou k prodeji slámy stavět opět zdrženlivě.

Pro producenty energie z toho vyplývá nutnost zajistit větší skladové zásoby a uvažovat nad palivovou diverzifikací, například s využitím štěpky nebo pelet.

Pro nové investory nechť jsou tyto zkušenosti námětem k úvaze, zda si dokáží v dobách klimatické změny zajistit dostatek paliva pro zajištění plynulého provozu uvažovaného zdroje, zda je sláma tím správným palivem, popř. zda je možné připravovaný projekt palivově diverzifikovat a nebýt tak závislý na jediné komoditě.

Článek byl publikován v časopisu Biom 2/2019 Biomasa v době klimatických změn.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost