Podpora obnovitelných zdrojů energie v agrárním sektoru

EU stanovila pro oblast obnovitelných zdrojů energie ambiciózní indikativní cíle. V dopravním sektoru je to dosažení 5,75 % podílu biopaliv na celkové spotřebě dopravních paliv do roku 2010, do roku 2020 by se pak tento podíl měl navýšit až na 10 %. Do roku 2020 by mělo být rovněž v rámci celé EU dosaženo 20 % podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě, přičemž závazky jednotlivých členských zemí jsou stanoveny odlišně. Pro ČR tak cíl podílu obnovitelné energie činí 13 %.

Ministerstvo zemědělství ČR společně s dalšími rezorty přistupují k nastoleným cílům odpovědně. Řídí se přitom legislativou EU, která pro daný sektor vymezuje pravidla, jež ČR se jako člen EU musí respektovat, a která například nedovolují subvenční duplicitu. MZe se proto snaží v maximální míře využívat možností aplikace celoevropských podpor. Ministerstvo zemědělství ČR se snaží přistupovat k podporám obnovitelných zdrojů energie spadajících do jeho gesce - energetické biomasy koncepčně. Produkce a využívání energetické biomasy jsou tak v zásadě podporovány třemi formami

Legislativní podpora

V souladu s energetickou politikou Evropské unie, jenž má mimo jiné za cíl nahradit část dopravních paliv dostupných na trhu biopalivy, byla již v roce 2007 i v ČR novelizací zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, uzákoněna povinnost přimíchávání biosložky do fosilních dopravních paliv. Aplikací v praxi se toto opatření projevuje postupným růstem podílu biosložky v palivech. U motorové nafty tak musí být od roku 2009 minimálně 4,5 % z celkového objemu prodané motorové nafty tvořena biosložkou (MEŘO- metyl-ester řepkového oleje), analogicky i u benzínů musí být od letoška minimálně 3,5 % objemu tvořena biosložkou (bioetanolem).

Dalším stupněm legislativní podpory biopaliv je Víceletý program podpory dalšího uplatnění biopaliv. Tento program, připravený MZe ve spolupráci s dalšími resorty, by měl umožnit podporu a tím i vyšší uplatnění „čistých“ 100% biopaliv a jejich vysokoprocentních směsí (SMN 30, E85, E95, čistý rostlinný olej, bioplyn). Podpora v tomto případě bude spočívat v úlevě na spotřební dani. Program již byl notifikován Evropskou Komisí (EK).

Na počátku roku 2009 byl Vládou ČR přijat Akční plán pro biomasu na období 2009 – 2011, který koncepčně vychází z Akčního plánu pro biomasu EU (COM(2005)628) a doporučení Evropské komise členským zemím zpracovat národní akční plány. Akční plán pro biomasu je dynamický dokument, jeho hlavní přínos by měl spočívat v systematickém sjednocení názoru na budoucí využívání omezeného potenciálu biomasy v ČR při zohlednění potravinové bezpečnosti a principů udržitelného rozvoje a dále ve vzájemné koordinaci rozdílných strategií a plánů v jednotlivých sektorech. Měl by pomoci i při inovaci a dalším stanovení koncepce rozvoje fytoenergetiky v rámci podpůrných programů Ministerstva zemědělství.

Investiční podpory

Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) je rovněž jednou z priorit Programu rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013 (PRV). Investiční podpory energetické biomase jsou aplikovány zejména ve formě podpor jejího zpracování. V rámci PRV tak mohou čeští farmáři získat až 60 % finančních prostředků potřebných na výstavbu či instalaci zařízení pro zpracování energetické biomasy. Financování podpor PRV je zajištěno ze 75 % ze zdrojů EU, 25 % pak z národního rozpočtu ČR. Podpory zahrnují investice do zařízení, jakými jsou například peletárny, briketárny, kotle na biomasu, bioplynové stanice, kogenerační jednotky či další podobné technologické celky využívající primárně biomasu. Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v rámci PRV je realizována v následujících opatřeních/podopatřeních osy I a III:

OSA I:

I.1.1.1 Modernizace zemědělských podniků je podopatření, které je zaměřeno na investice, které zlepšují celkovou výkonnost zemědělského podniku za účelem zvýšení jeho konkurenceschopnosti. Podpora se vztahuje na činnosti související s produkcí, zpracováním nebo uváděním produktů na trh. Za způsobilé výdaje na OZE se považují stavební a technologické investice do zpracování a využití záměrně pěstované i zbytkové a odpadní biomasy pro energetické a materiálové účely, včetně nezbytných manipulačních ploch. V letech 2007 a 2008 bylo schváleno cca 1200 žádostí za zhruba 2,8 mld. Kč.

I.1.1.2 Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií v zemědělství je podopatření, jež bylo po roční přestávce opětovně spuštěno v roce 2009. Zaměřuje se na podporu rozvoje inovací v oblasti využití bioplynu pro účely vlastní zemědělské výroby. Projekty se realizují prostřednictvím spolupráce mezi žadatelem – zemědělským podnikatelem a subjekty podílejícími se na vývoji a výzkumu.

I.1.2 Investice do lesů se vztahují na pořízení a modernizaci technologií na zpracování a využití zůstatkové biomasy pro energetické a jiné účely a rovněž na nákup techniky na odstraňování a zpracování klestu, apod. Úhrnná roční podpora činí cca 310 mil. Kč.

OSA III:

III.1.1 Diverzifikace činností nezemědělské povahy je opatření zaměřené na výstavbu decentralizovaných zařízení pro zpracování a využití obnovitelných zdrojů paliv a energie (biomasy nebo bioplynu) – bioplynové stanice, kotelny a výtopny na biomasu, zařízení na výrobu tvarovaných biopaliv (peletovací a briketovací linky).

Od letošního roku je nově možné získat i podporu na technologie čištění bioplynu jako alternativního pohonu motorových vozidel (po přečištění se bioplyn přibližuje kvalitě CNG) a veřejné plnící stanice.

Další letošní novinkou je možnost poskytnout dotaci i velkým podnikům (nevztahuje se však na mikropodniky).

Míra dotace činí 40-60 % způsobilých nákladů. Výjimkou jsou pouze bioplynové stanice, na jejichž výstavbu či modernizaci lze získat pouze 30 % dotaci, přičemž maximum uznatelných výdajů na jeden projekt dosahuje 75 000 000 Kč pro BPS. Na ostatní záměry je možno získat až 15 000 000 Kč, což oproti předchozím obdobím znamená razantní navýšení částky, která původně činila 5 000 000 Kč. Způsobilými výdaji jsou stavební investice, strojní, technologické a regulační systémy či nákup nemovitosti. V letech 2007 a 2008 bylo u tohoto opatření zaregistrováno na 120 žádostí s požadavky na dotaci přes 1,1 mld. Kč.

III.1.2 Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje zahrnuje analogicky k předchozímu opatření stejné typy projektů, ale je zaměřeno výhradně na mikropodniky (zaměstnávající méně než 10 zaměstnanců a s ročním obratem nepřevyšujícím 2 mil. €). – tím působí doplňkově k opatření III.1.1. Podporována je výstavba decentralizovaných zařízení pro zpracování a využití obnovitelných zdrojů paliv a energie (biomasy nebo bioplynu) – bioplynové stanice, kotelny a výtopny na biomasu, zařízení na výrobu tvarovaných biopaliv a nově opět i čištění bioplynu pro pohon motorových vozidel a veřejné plnící stanice. Příjemcem dotace může být (stejně jako u předchozího) pouze zemědělský podnikatel. Dotace může dosáhnout až 60 % způsobilých výdajů (až 75 000 000 Kč pro BPS a 10 000 000 Kč na ostatní záměry). Celková roční výše podpory z veřejných zdrojů činí cca 380 mil. Kč dle aktuálního kurzu. V letech 2007 a 2008 bylo schváleno cca 210 žádostí za zhruba 330 mil. Kč.

Obecně lze podmínky pro získání podpor OZE z biomasy v rámci PRV charakterizovat přibližně následně. Příjemcem dotace může být pouze zemědělský podnikatel. Maximální míra dotace činí 40 – 60 % podle typu žadatele (vyšší sazba pro podnikatele do 40 let) nebo místa realizace projektu (vyšší sazba pro znevýhodněné oblasti).

Finanční podpora dosahuje výše až 60 % způsobilých výdajů na stavební a technologické investice do zpracování a využití záměrně pěstované i zbytkové a odpadní biomasy pro energetické účely. Dotace je poskytována na základě schváleného projektu formou refundace, čili zpětným proplacením části již uhrazených výdajů spojených s projektem.

Přímá podpora – produkce biomasy

Stejně jako v loňském roce je aktuálně jedinou přímou podporou pro pěstování energetických plodin na plochu dostupnou pro naše zemědělce podpora dostupná v rámci celé Evropské unie tzv. „uhlíkový kredit“ nebo „C-kredit“. Ve srovnání s rokem 2007, kdy byla tato dotace uplatňována v ČR poprvé, došlo v roce 2008 k poklesu celkové výměry ploch, u nichž farmáři o tuto dotaci žádali, o cca 30 %. Na rozsah 41 278, 27 ha bylo podáno 675 žádostí. Znázornění jejich struktury dle jednotlivých plodin a rozsahu osevu ilustruje obr. 1. Dle předběžných informací SZIFu letos došlo k opětovnému nárustu objemu žádostí, přesnější data však zatím nejsou dostupná.

V roce 2007 překročil rozsah všech žádostí v rámci celé EU maximální garantovanou plochu 2 000 000 ha, do které je garantována maximální výše podpory 45 €/ha, o téměř 850 000 ha. Důsledkem pak bylo faktické krácení podpory redukčním koeficientem 0,70337 a podpora dosáhla výše pouze 31,65 €/ha. Loňská sezona však zaznamenala značný opad zájmu o C-kredit. Celounijní bilance přinesla součet 1 562 000 ha, garantovaná plocha překročena nebyla a nedošlo tedy ani ke krácení podpory. Rozsah žádostí o C-kredit jednotlivých členů EU-27 ilustruje graf na obr. 2.

Ačkoliv loni došlo v ČR ve srovnání s předchozí sezonou k významnějšímu snížení ploch C-kreditu, v celounijním srovnání si ČR paradoxně o 1% „polepšila“. Z celkového balíku získala zhruba 3% podíl. Za povšimnutí stojí, že v celkovém srovnání se situace Francie a Německa i přes téměř 50% pokles žádostí oproti roku 2007 téměř nezměnila – nahlášené plochy z Francie a Německa v součtu tvořily zhruba polovinu všech žádostí v EU.

Pro české žadatele však nejdůležitějším aspektem bylo zachování avizované výše podpory v plném rozsahu 45 €/ha. Ačkoliv byl přepočítací kurs ve srovnání s předloňskem díky silné české Koruně horší, reálná hodnota vyplácené podpory se navýšila na 1 109,70 Kč/ha (tedy asi o 240 Kč/ha více než v roce 2007).

Podpora pěstování energetických plodin C-Kredit je letos uplatněna naposledy. Od roku 2010 bude v rámci celé EU zrušena. Dle Evropské Komise je důvodem splnění primárních cílů dotace, její další zachování by pak tedy bylo neúčelné. Za současné situace se tento závěr samozřejmě jeví mnoha členským zemím (ČR nevyjímaje) jako nerelevantní. Diskuse, která se o nutnosti setrvání u podpory vedla, sice žádný nový výsledek nepřinesla, pro další období ale ani nebyla vyloučena možnost vytvoření zcela nové alternativní evropské subvence na obdobné bázi.

C-Kredit tak zůstal zachován alespoň pro rok 2009, i když původní návrh již ani s letoškem nepočítal. Ve srovnání s rokem 2008 zůstal prakticky nezměněn, se všemi elementárními aspekty podpory - tedy částkou 45 €/ha garantovanou pro EU-27 do maximálního rozsahu plochy 2 000 000 ha.

Ponechána byla i od roku 2008 aplikovaná možnost podání žádosti v případě využití energetických plodin na vlastním hospodářství. V tomto případě nemusí žadatel, jež je zároveň i zpracovatelem, skládat jistinu ve výši 60 €/ha. V platnosti také stále zůstala žadateli povinnost prokázat, že disponuje adekvátním zařízením, které je způsobilé získat z dané plodiny energetický produkt a tento bude na vlastním hospodářství zároveň spotřebován. Při podané žádosti o podporu pěstování energetických plodin ve formě současného zpracování na vlastním hospodářství je i nadále zapovězen případný následný prodej získaného energetického produktu – biopaliva (jako je například vylisovaný olej nebo topivo k přímému spalování)

Rizika sankcí

Ke změnám bohužel nedošlo ani v oblasti zmírnění nekompromisních podmínek vyplácení podpory. Ani letošní poslední sezona C-kreditu se tak žádného původně avizovaného zjednodušení a zpřístupnění nedočkala. Žadatelé by proto měli brát na zřetel rizika velmi přísných sankcí, které s sebou přináší nesplnění stanovených kriterií.

Asi nejhojnějším problémem roku 2008/2009 bylo nesplnění podmínky dodání množství energetické plodiny odpovídající alespoň reprezentativnímu výnosu. Proto pokud pěstitel (žadatel) rozpozná, že na daných půdních blocích nemůže být dosaženo výnosu odpovídajícímu alespoň reprezentativnímu výnosu vyhlášeného SZIFem, musí tuto skutečnost ohlásit na příslušném pracovišti SZIF minimálně 10 pracovních dní před sklizní. Následná kontrola pracovníků SZIF na místě stanoví pro půdní bloky, u kterých žadatel ohlásí přepokládaný nižší výnos, nový (oproti reprezentativnímu) snížený výnos.

Pokud tak žadatel neučiní a skutečnost nesplnění minimálně reprezentativního výnosu mu vyplyne až ze závěrečné bilance po sklizni (z prohlášení o sklizni, které musí SZIFu dodat), doporučuje se stáhnout žádost celou, nebo v takovém rozsahu, aby celková sklizeň energetické plodiny korespondovala s hodnotou součinu reprezentativního výnosu a výměry plochy ponechané (nestažené) v žádosti o podporu pěstování energetických plodin. Žadatel tak sice nedosáhne podpory v plném původně plánovaném úhrnu, ale předejde případným velmi přísným sankcím, které mohou znamenat nejen to, že žadateli platba nebude přiznána, ale následná penále za nedodání stanoveného množství mohou dosáhnout až výše samotné podpory. Záměna nebo doplnění potřebného množství jinou plodinou tak, aby byl reprezentativní výnos splněn, není dle EK přípustné.

Častým problémem je rovněž odstoupení dojednaného odběratele od smlouvy, která je podmínkou žádosti, nebo jeho insolventnost. V takovém případě nemá žadatel, pokud se chce vyhnout riziku sankce, jinou možnost, než žádost v plném rozsahu stáhnout. Pokud má však smlouvu uzavřenu s více odběrateli, nemusí samozřejmě stahovat žádost celou, ale pouze v rozsahu, ve kterém měl uzavřenu smlouvu s daným insolventním odběratelem.

Žadatelé také nesmí opomenout dodat SZIFu do 30. listopadu prohlášení o sklizni (v případě dodávky cukrové řepy je termín stanoven až na 31. leden následujícího roku), které pokud není surovina, zpracovává na vlastním hospodářství, musí být podepsané rovněž nákupčím (popř. prvním zpracovatelem).

Příloha: Reprezentativní výnosy energetických plodin pro rok 2009

Tweet

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu