Odborné články
Přínosy vytápění biomasou z hlediska vlivu na životní prostředí
Paliva rostlinného původu (dřevo, byliny) sloužila lidstvu jako zdroj tepla tisíce let a jejich využívání bylo ve vyspělých zemích potlačováno až v posledních dvou stech letech palivy fosilními. Paliva vzniklá produkcí biomasy jsou čistým obnovitelným zdrojem energie, který nepřispívá produkcí emisí k problematice klimatických změn. Výhodou biomasy je její lokální dostupnost oproti fosilním palivům. Její řízená produkce může při vhodně zvoleném přístupu prospívat biodiverzitě v krajině a péči o ni.
Spalování biomasy nevede k nárůstu CO2 v atmosféře, neboť množství CO2, které biopaliva uvolní procesem spalování do atmosféry, je vyrovnáno množstvím CO2, které na sebe rostliny navázaly během svého životního cyklu v procesu fotosyntézy a uložily ve formě biomasy.
Lisováním a sušením upravená dřevní a rostlinná biomasa dosahuje výhřevnosti až 18 MJ/kg, čímž přesahuje hodnoty hnědého uhlí (14 až 16 MJ/kg). Poměr obsahu sušiny a vody (vlhkost) biopaliv výrazně ovlivňuje jejich výhřevnost. Tím, že se voda při hoření odpařuje, snižuje základní výhřevnost sušiny biomasy.
Stébelniny obsahují více popelovin (4 až 8 %) než dřeviny (1 až 3 %). Z pohledu obsahu emisí je důležitý obsah dusíku a síry, který je například v obilí až stokrát menší než u uhlí (podíl popelovin u uhlí se pohybuje v rozsahu 10 až 40 % s vysokým podíl sedimentárních hornin a v důsledku toho i poměrně vysokým množství těžkých kovů včetně radioaktivních, jako je thorium a uran).
Některé rostliny na sebe dokáží vázat těžké kovy obsažené v půdě, jež se po spálení mohou objevit v popelu. Tuto schopnost rostlin lze vhodně aplikovat například při rekultivaci průmyslových zón. Popel z biopaliv (z nekontaminovaných porostů) lze využít jako velmi kvalitní minerální hnojivo obsahující důležité prvky jako je dusík (N), fosfor (P), draslík (K), vápník (Ca), hořčík (Mg), hydroxid draselný, kysličník křemičitý, kyselinu fosforečnou a důležité stopové prvky.
Vzhledem k perspektivě používání fosilních paliv můžeme očekáváme výrazné zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie nejen pro vytápění rodinných domů a budov a hledání vhodných cest při využívání málo produktivních zemědělských půd k cílenému pěstování energetických porostů. Energetické porosty účelově založené pro optimální produkci biomasy mohou zachovávat či dokonce zvyšovat kvalitu půdy a plnit i ostatní funkce, zejména funkce půdoochranné, protierozní a krajinotvorné.
TweetČlánek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Popis několika instalací vytápění biomasou pro rodinné domy
Vytápění peletami v českých zemích
Biomasa pro vytápění budov
Jak zvolit vhodné palivo pro vaše vytápění
Využití biomasy pro lokální a centrální vytápění
Biomasa a možnosti jejího využití ve vytápění
Zobrazit ostatní články v kategorii Obnovitelné zdroje energie, Pelety a brikety, Pěstování biomasy, Spalování biomasy
Datum uveřejnění: 26.5.2010
Poslední změna: 24.5.2010
Počet shlédnutí: 11205
Citace tohoto článku:
HOLÝ, Tomáš: Přínosy vytápění biomasou z hlediska vlivu na životní prostředí. Biom.cz [online]. 2010-05-26 [cit. 2024-11-23]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/czp-bioplyn-spalovani-biomasy-kapalna-biopaliva-bioodpady-a-kompostovani-obnovitelne-zdroje-energie/odborne-clanky/prinosy-vytapeni-biomasou-z-hlediska-vlivu-na-zivotni-prostredi>. ISSN: 1801-2655.