Zprávy z tisku

Brusel 18. května (zpravodaj ČTK) - Rychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie, zvýšení energetické účinnosti a úspory či společné nákupy plynu od nových dodavatelů. To jsou hlavní součásti dnes zveřejněné strategie, s níž chce Evropská komise v příštích letech ukončit závislost EU na energiích dovážených z Ruska. Komise počítá s tím, že tento přechod bude do roku 2030 vyžadovat investice ve výši téměř 300 miliard eur (7,4 bilionu korun).

Ženeva 18. května (ČTK) - Čtyři důležité indikátory klimatické změny jsou na rekordní úrovni. Informovala o tom dnes ve své zprávě o stavu klimatu v roce 2021 Světová meteorologická organizace (WMO). Rekordy se týkají vzestupu hladiny moří, teploty oceánů, znečištění moří a koncentrace skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře. Ukazuje to na zničující důsledky lidské činnosti na ekosystémy, které mají zajistit přežití lidstva, zdůrazňuje zpráva. Generální tajemník OSN António Guterres dnes v té souvislosti vyzval k většímu využívání obnovitelných zdrojů.

Brusel/Praha 18. května (ČTK) - Podle ekologického balíčku, který loni představila Evropská komise, měl podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v EU vzrůst k roku 2030 na 40 procent. Dnes ale EK navrhla zvýšit do stejné doby podíl obnovitelných zdrojů na 45 procent. V roce 2020 činil podíl takových zdrojů na spotřebě energie v EU 22,09 procenta. Nejlépe na tom byly Švédsko (60,12 procenta), Finsko (43,8 procenta) a Lotyšsko (42,13 procenta). Naopak nejmenší podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie měly Malta (10,71 procenta), Lucembursko (11,7 procenta) a Belgie (13 procent). Česká republika byla s více než 17 procenty na 19. místě z evropské sedmadvacítky.

Ruské tanky na Ukrajině akcelerovaly evropské strategie posilující nezávislost na fosilních zdrojích. Plán REPowerEU, který dnes představila Evropská komise, chce díky urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů, renovace budov a produkcí zeleného plynu redukovat závislost na ruské ropě a plynu. Svaz moderní energetiky, CZ Biom a Budovy21 připravily přehled hlavních bodů, které mají šanci posílit energetickou nezávislost i v Česku.

Česko řeší, jak co nejrychleji nahradit plyn z Ruska. Stoupá zájem o energetické úspory, tepelná čerpadla a obnovitelné zdroje. Potvrzuje to i nový výzkum veřejného mínění, který si zadalo Hnutí Duha. Uhlí chtějí naopak Češi opouštět. Řešením může být komunitní energetika, brzdí ji však chybějící energetický zákon, popisují starostové své zkušenosti.

Obrovský zájem byl o akci „Nakopej si pytel“, kterou vyhlásily Technické služby města Pelhřimova. Pro pytel kompostu si přijela takřka stovka lidí. „Myslím si, že se akce podařila. Lidé, kterých přijelo 97, si možnost odvézt si kompost zdarma pochvalovali, děkovali nám. Rozdali jsme ho téměř pět tun,“ svěřila se Zdeňka Lišková, vedoucí odpadového hospodářství.

Zelená dohoda už není chiméra politiků, je to realita a potvrzuje ji poptávka klientů i přístup firem. Experti i analytici se shodují, že společnosti, které na nový trend nenaskočí včas, mohou mít brzy velké problémy.

Zlín 13. května (ČTK) - Zlínský kraj začne 14. června přijímat žádosti o dotace v dalším kole programu na výměnu kotlů. Určen je pro domácnosti s nízkým příjmem. Formuláře žádostí bude možné podávat do 31. srpna. Datum a čas přijetí elektronického formuláře žádosti není rozhodující pro stanovení pořadí žádosti, sdělil dnes ČTK v tiskové zprávě zástupce Jan Vandík z kanceláře hejtmana.

Praha 11. května (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) do konce loňského roku proplatilo 58.712 žádostí za 13,48 miliardy korun. ČTK to sdělila Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva. Informaci o programu, který byl spuštěný v roce 2014, dnes projedná vláda. Dotace z NZÚ lidem přispívají například na projekty snižování energetické náročnosti budov a pořízení obnovitelných zdrojů energie. Program administruje Státní fond životního prostředí ČR.

Paříž 11. května (ČTK) - Celosvětová kapacita pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů v loňském roce vykázala rekordní přírůstek. Letos by se měla zvýšit ještě výrazněji, protože vlády se snaží využít příznivých dopadů energie z obnovitelných zdrojů na energetickou bezpečnost a životní prostředí. Uvedla to v dnešní zprávě Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Praha 11. května (ČTK) - Maximální opětovné využití složek odpadu, prevence jeho vzniku, výrazný pokles skládkování a rozvoj oběhového hospodářství jsou cíle plánu odpadového hospodářství pro roky 2015 až 2024. Jeho aktualizaci dnes schválila vláda, informoval na tiskové konferenci vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dokument zahrnuje změny v příslušné evropské legislativě a v předloni v Česku přijatém balíčku odpadových zákonů. Původní plán vláda schválila v roce 2014.

Works4Impact, společný podnik společností SUEZ (60 %) a PRODEVAL (40 %), se zaměřuje na využití bioplynu vyrobeného z organického odpadu a z kalů z čistíren odpadních vod. Spojuje významnou nadnárodní francouzskou společnost podnikající v oblasti vodního a odpadového hospodářství a inovativní technologickou společnost zaměřenou na výrobu technologií pro úpravu bioplynu na biometan.

Evropský trh s uhlíkem zaznamenává od ruské invaze na Ukrajinu prudké výkyvy. Od 24. února trh mnohem citlivěji reaguje na nálady ve společnosti, zatímco objektivní faktory, jako jsou kalkulace či síla nabídky a poptávky, ustupují poněkud do pozadí.

Olomouc 6 května (ČTK) - Cena dřevěných pelet, které 45.000 tuzemských domácnosti a firem používá jako palivo do automatických kotlů, letos na jaře v Česku meziročně vzrostla až o 40 procent. U některých prodejců cena kilogramu pelet překročila rekordní hranici deseti korun. Roční náklady na vytápění rodinného domu peletami tak vzrostou o tisíce korun. Kvůli negativními vývoji na trhu s energiemi prudce vzrostla poptávka po peletách a někteří distributoři zavádějí pořadníky, řekl na dotaz ČTK předseda klastru Česká peleta Vladimír Stupavský, podle kterého jsou dřevěné pelety navzdory růstu cen nadále finančně výhodnějším zdrojem tepla než plyn a elektřina.

České Budějovice 6. května (ČTK) - Jihočeský kraj rozdělí v první výzvě dotačního programu Kotlíkové dotace pro domácnosti s nižšími příjmy 257 milionů korun. Lidé tak mohou žádat o podporu na výměnu kotlů na pevná paliva s ručním přikládáním za tepelné čerpadlo nebo za kotel na biomasu s ručním či automatickým přikládáním. Dotaci může získat ten, jehož průměrný čistý příjem jako člena domácnosti nebyl v roce 2020 vyšší než 170.900 Kč. V tiskové zprávě o tom informoval David Hocke z kanceláře hejtmana.

Budovy spotřebují v Česku až 36 % celkové spotřeby energie. Dvě třetiny z toho připadnou na vytápění, kde má významné zastoupení zemní plyn, který je téměř ze sta procent dovážen z Ruska. [1]

Praha 5. května (ČTK) - Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) podpoří modernizaci distribuce tepla v systémech dálkového vytápění. Výzva má podpořit snížení spotřeby paliva v České republice při výrobě tepelné energie, a to včetně zemního plynu. Ve výzvě z Národního plánu obnovy (NPO) má být podle ministerstva až 1,66 miliardy korun. Žádosti začíná MPO přijímat dnes, podávat je bude možné do 5. května 2023. Ministerstvo o tom dnes informovalo v tiskové zprávě.

Jihlava 3. května (ČTK) - Kraj Vysočina dostal od března 22 žádostí o změnu dotovaného kotle v domácnostech. Místo plynového kotle, na který původně dostaly dotaci, chtějí domácnosti raději pořídit tepelné čerpadlo nebo kotel na biomasu. Podle hejtmana Vítězslava Schreka (ODS a STO) jde ale o malou část z celkového počtu žadatelů, kteří dostali dotaci na plynový kotel.

Zelený vodík z obnovitelných zdrojů energie se měl stát konkurenceschopným až za několik let. Rostoucí cena zemního plynu způsobená nejistotami ohledně dodávek z Ruska však způsobuje, že zelený vodík je již nyní v mnoha částech světa levnější než vodík získávaný ze zemního plynu.

Komise zveřejnila seznam 100 měst EU, která se zúčastní mise EU zaměřené na vznik 100 klimaticky neutrálních a inteligentních měst do roku 2030 – mise „Města“. Vybraných 100 měst zastupuje všech 27 členských států a dalších 12 měst se nachází v zemích přidružených k programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa (2021–2027), či v zemích s potenciálem přidružení k tomuto programu. Česko zastupuje Liberec.