Zkušenosti s využitím dřevní biomasy jako obnovitelného a alternativního zdroje

Článek vyšel ve sborníku k seminářům, které proběhly 23. a 24. 10. 2003 na veletrhu PRAGAAGRO. Další obdobný seminář o možnostech využití obnovitelných zdrojů energie se bude konat při příležitosti veletrhu ECO CITY.

Město Bystřice n.P. dostalo v roce 1996 od s.p. Uranové doly starou uhelnou kotelnu s 8 kotli typu Slatina. Tři roky trvala příprava na modernizaci tohoto zdroje a zrálo rozhodnutí, že kotelna bude přestavěna na biomasu - dřevní štěpku, piliny, kůru a řepkovou slámu. Tento druh paliva si vyžádal budování velkokapacitního skladu paliva o kapacitě 5.300 m³. Sklad obsluhuje mostový jeřáb o objemu drapáku 2 m³ a s nosností 900 kg. Jeřáb pracuje v automatickém režimu nebo je jej možné ovládat dálkově pomocí přenosného ovladače. Palivo se dováží v kontejnerech o objemech 10 až 91 m³. Kotelna má dva kotle, každý o výkonu 4.500 kW, dodavatelem této technologie je rakouská firma URBAS.

Kotlové jednotky jsou řízeny automatem ovládaným z počítače, včetně zobrazování a archivace provozu. V kotlích dochází k dokonalému spalování, kde spalovací proces je řízen podle obsahu kyslíku ve spalinách a druhu paliva tak, aby byla velmi vysoká účinnost spalování - min. 89,9 % - a co nejmenší obsah nežádoucích látek ve spalinách. Od pevných látek se spaliny čistí v multicyklonech. Každý rok se musí provádět autorizované měření spalin. První měření již proběhlo s velmi dobrými výsledky, naměřené hodnoty byly pod limity. Kotelna produkuje popel, kterého je podstatně méně než uhlí. Jedno z jeho využití je řízené kompostování.

Kotelna vytápí 1.500 bytů, školy, sportoviště a úřady. Slabinou je menší odběr v letním období, proto je v soustavě nainstalován akumulátor tepla 350 m³, který optimalizuje režim kotlů.

Biomasová kotelna nahradila 4 uhelné a jednu mazutovou kotelnu a výrazně přispěla ke zlepšení životního ovzduší ve městě. Celá stavba včetně rozvodů stála 134 mil. Kč, z toho 75 mil. byla dotace, 47 mil. půjčka a zbylých 12 mil. vlastní zdroje města. Kotelna je v provozu od roku 2000 (více článek na TZB-info). V letošním roce Rakouská strana uhradila 3 mil. Kč na inženýrskou činnost a dalších 14 mil. Kč bylo získáno z prodeje emisí CO₂. Kotelnu provozuje Bystřická tepelná, s.r.o. 100% vlastněná městem, cena za GJ se pohybuje kolem 340 Kč (více článek na Ekolistu) a kotelna umožňuje vracet městu roční nájemné téměř 7 mil. Kč.

Za první tři roky provozu jsme s největší a nejrentabilnější komunální biomasovou kotelnou nadmíru spokojeni. V současné době se ale situace na trhu s biomasou zásadně mění. Česká republika se bez respektování ekonomické reality zavázala, že do roku 2010 bude vyrábět 8% elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Dosáhnout toho chce tím, že nařídila přes Energetický regulační úřad podstatně zvýšit výkupní ceny této zelené energie. Konkrétně u biomasy jde o nárůst z 0,9 Kč na 2,5 Kč/kWh. Energetický zákon pak ukládá distribučním společnostem povinnost výkupu energie z obnovitelných zdrojů.

Na takto připravenou dotaci dopředu reagoval monopolní dodavatel elektrické energie ČEZ, a.s. a začal dřevní štěpku přidávat do uhlí v elektrárně Hodonín a chystá se za stát splnit celý závazek zavedením podobných opatření i v dalších elektrárnách. Stát nebude muset nic platit a limit splní ještě dříve, než v roce 2010. Zdá se, že státní mašinérie vymyslela geniální řešení problému, na který jiné státy musely vynaložit obrovské prostředky.

Popsané řešení má ale také druhou stránku. Garantovaná vysoká výkupní cena elektrické energie z biomasy byla odůvodněna vysokými investičními náklady na pořízení zdroje a má sloužit k splácení drahých investic u nových ekologických zdrojů a nikoliv k zvýšení zisku ČEZu. Přimíchávání biomasy, převážně dřevní štěpky do uhlí ve stávajících uhelných elektrárnách je totiž investičně málo náročné, na rozdíl od výstavby nových ekologických tepláren, případně elektráren. Stát by měl přihlédnout k podpoře "zelené energie" také v závislosti na účinnosti zdroje, který ji vyrábí. Připravovaná podpora výroby této energie tak zcela jistě zvýší inflaci v České republice.

Avšak uhelné elektrárny využijí pouze 25% energie obsažené v biomase a 75% jsou ztráty! To znamená, že naprostá většina takto spálené biomasy shoří bez efektu. Uskutečnění záměru ČEZu v plánovaném rozsahu představuje asi 1.200.000 tun za rok a toto množství způsobí šok na trhu s biomasou a jeho rozvrácení. Už pouhé zkoušky v Hodoníně zvýšily cenu dřevní štěpky o 30% a dalších 20% se čeká do konce roku.

Trh s biomasou je uzavřený, produkce se rovná spotřebě. Na straně spotřeby jsou papírny, výrobny dřevodesek, briketárny a teplárny na biomasu. Na straně produkce jsou pily, dřevozávody a v nepatrném množství se dřevní štěpka záměrně vyrábí z odpadního dřeva. Zvýšení produkce je možné pouze cíleným pěstováním biomasy pro energetické využití, ale to je dlouhodobý proces, na který není dosud hotova legislativní příprava, pěstební materiál a první sklizeň může být až za pět let.

Na prudké zdražení dřevní štěpky doplatí výrobci papíru, dřevodesek, nábytkářský průmysl, výrobci briket a pelet a rovněž více než osmdesát, povětšinou komunálních, tepláren. Zelenou energii tak zaplatí občané a zisk zůstane ČEZu, který energii vyrobenou za desítky haléřů prodá distribučním společnostem za nařízenou cenu 2,5 Kč/kW a ty si vysokou nákupní cenu vykompenzují celkovou prodejní cenou.

Akce našeho monopolního výrobce elektrické energie je namířena především proti komunálním teplárnám, které buď zkrachují, nebo budou dotovány obcemi ještě více než dosud.

V Bystřici nad Pernštejnem je v provozu největší a nejrentabilnější komunální biomasová teplárna v České republice, která by se ale zdvojnásobením ceny vstupní suroviny dostala do červených čísel a nebyla by schopna splácet půjčku státu. Na vznikající vážnou situaci musí okamžitě reagovat a přehodnotit svoje záměry s biomasou i další subjekty (briketárny, kompostárny, biogenerátory, ...) a obrátit se na stát, aby způsobenou zásadní změnu trhu řešil.

Stát se k subjektům zpracovávajícím dřevní štěpku zachoval nefér, skoro to vypadá, že celá akce je v režii ČEZu. Komunální teplárny nejprve stát finančně podpořil a nyní je bezohledně ruku v ruce s ČEZem potopí. Stát navíc ušetří další dotace do obnovitelných zdrojů z biomasy, protože jejich výstavbu na základě finanční reality rád každému rozmluvím, když se s Ministerstvem životního prostředí nelze dohodnout ani na jednoslovné novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která brání zemědělcům, aby začali dřevní štěpku na nevyužívané půdě pěstovat.

Obr. 2: Pohled na bystřickou kotelnu zevnitř

Tweet

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu