Odborné články

Proč je Žlutickým zima? Chybí jim kvalitní palivo

V pátek, 28.2.2003, v příloze "Čtení na víkend" ZN byly zveřejněny nářky obyvatel Žlutic na nedostatečné vytápění města. Všeobecně se přisuzuje vina nové bioteplárně. Skutečná příčina je v nedostatku paliva (jak je ostatně uvedeno). Je to stejné, jako byste chtěli od studených kamen, do kterých nepřikládáte, dostatečně vyhřátý byt.

Chápu plně občany Žlutic, že je nemusí zajímat, proč nemají dostatek tepla. Příčiny neznají a tak logicky přisuzují problémy kotelně. Proč si ale nestěžují občané jiných měst a obcí, kde bioteplárny stejného typu fungují k plné spokojenosti? Jednoduše proto, že si provozovatelé zajistí včas dostatek paliva. Jen namátkou lze jmenovat tyto obce či města : Bystřice nad Pernštejnem, kde mají ještě větší kotelnu než ve Žluticích a to plných 9 Megawatt, dále Dešnou u Jindřichova Hradce, Rokytnici v Orlických Horách, nebo Bouzov a celou řadu dalších menších či větších biokotlen. Příčina problémů ve Žluticích není tudíž v kotelně samé, ale v její nesprávné obsluze, resp. ve špatné organizaci obstarávání paliva.

Určitou omluvou pro obtížné zajištění suché slámy snad může být loňské velmi nepříznivé počasí. Nelze ale čekat až do 4. ledna (jak je v pátečním článku uvedeno), že zítra dojde palivo. To je prapodivný přístup k zodpovědnému vytápění města. Navíc, sláma zvláště vlhká, není to nejlepší palivo. Žlutickou kotelnu znám celkem dobře, a to od samotného jejího vzniku, kdy Městské zastupitelstvo vysvětlovalo na veřejné schůzi občanům výhody této kotelny. Žlutičtí radní se skutečně rozhodli dobře. Musí se ale zajistit tak jednoduchá věc, jako je suché palivo.

O zajištění paliva jsme se zástupci Žlutic několikrát jednali. Poprvé již v září r.2001, kdy se přijeli podívat na porosty energetických rostlin. Nejvhodnější a dosud nejlepší zkušenosti máme s krmným -energetickým- šťovíkem. Na to konec konců upozorňuje v závěru citovaného článku i ředitelka kotelny, kde konstatuje, že perspektivou je šťovík. Je škoda, že místní zemědělci nechápou výhodu pěstování této netradiční, ale i pro ně velmi výhodné plodiny. Mohli by tak zajistit dostatek kvalitního paliva pro místní kotelnu a současně by měli i zajištěný odbyt svých produktů, které jsou, zvláště v poslední době velmi problematické, často prodělečné. Navíc, mohou energetické plodiny pěstovat na "půdě v klidu" (nepěstovat potravinářské produkty) a získávat tak každoročně 5500 Kč/ha. Tento dotační titul je nový a mnozí zemědělci bohužel ani pořádně neví o co se jedná. Přitom bude tento program vydatně podporován po vstupu do EU, protože silně zaostáváme za Evropou ve využívání biomasy pro energii. Průměr EU je v současné době cca 6 % primárních zdrojů energie z biomasy a v r. 2010 by měl být 12 %. V ČR je nyní jen cca 1,3 -1,5 %. Máme tedy co dohánět.

Krmný šťovík je kulturní plodina a v žádném případě jej nelze zaměňovat za známý plevel. S ním nemá nic společného. Především: nehrozí zaplevelení okolí, stejně jako nehrozí zaplevelení jinými kulturními plodinami, jakými je např. pšenice. Energetický šťovík je vytrvalá rostlina, vydrží na stanovišti až 15 - 20 let. Znamená to, že porost nemusí být každoročně znovu zakládán, ale po přezimování opakovaně obrůstá. Je to plodina výnosná, poskytuje se zárukou 10 tun suché hmoty z 1 ha. Výhodou je rovněž jeho časné dozrávání. V plné zralosti je již na začátku července, kdy dosychá na poli a sklízí se suchý (obdobně jako jsou při sklizni suché obiloviny). Ke sklizni se používá běžná mechanizace, kterou mají zemědělci pro sklizeň tradičních plodin. Šťovík jde z pole začátkem července, nebo i koncem června a neblokuje tudíž stroje potřebné na žně. Pro spalování v kotelnách se sklízí celá hmota, včetně semene, což zajišťuje jeho vysokou výhřevnost. Ta byla prokázána atestem z Ústavu pro výzkum a využití paliv. Výhřevnost šťovíkové slámy byla 17,89 GJ/kg, což je hodnota plně srovnatelná se dřevními peletami či briketami podle našich, německých i rakouských směrnic. Při sklizni šťovíku včetně semene výhřevnost ještě dále vzroste, protože semena jsou vždy všeobecně bohatá na energii. Výsledky testů plně potvrdilo spalování šťovíkové slámy v provozních kotelnách, včetně velmi příznivých výsledků zkoušek ve Žluticích. V dalších kotelnách, např. v Bouzově byla šťovíková sláma porovnávána s výhřevností dřeva a obilní slámy, s těmito výsledky: výkon kotle při spalování dřeva - 1800 KW, obilní slámy 1400 KW a šťovíkové slámy 1900 KW. Dále bylo zjištěno, že se dobře spaluje i při vyšší vlhkosti - cca 30 % (sláma jen s 20%), že je křehký a dobře se drtí, snadno se dopravuje do kotle, neucpává šneky a že je všeobecně velmi kvalitním a perspektivním palivem pro biokotelny. Šťovík má další důležitou vlastnost: má vysokou teplotu tavitelnosti popelů a to 1191 °C, oproti slámě s cca 800 °C. To umožňuje bezproblémové spalování, protože šťovík nepůsobí spékání až sklovatění paliva v kotli, což sláma mnohdy způsobuje.

Výhoda využívání energetického šťovíku se již začíná všeobecně uznávat a tak jej bioteplárny jako palivo vítají. Stejně tak mnozí přemýšliví zemědělci již pochopili perspektivu netradičních produktů, jakým je např. energetický šťovík. Svědčí o tom již značný zájem po celé ČR o založení této kultury pro letošní rok. Škoda, že zemědělci ze Žluticka tyto výhody včas nepochopili. Pokud by dali na naše doporučení z podzimu r. 2001 a na jaře 2002 zaseli tento šťovík, mohla by mít kotelna již v letošním roce (po sklizni v červenci) dostatek kvalitního paliva. Šťovík se totiž v prvém roce po zasetí ještě nesklízí. Musí jen dostatečně zakořenit a vytvořit souvislý porost přízemních listů. Teprve od druhého roku v červenci je prvá sklizeň paliva - a pak každý další rok. Jestliže tedy letos zasejí zemědělci šťovík na cca 20 ha, bude mít kotelna ve Žluticích cca 200 tun paliva, ale až v červenci r. 2004. To ale není dostatečná zásoba z místních zdrojů pro topnou sezónu r. 2003/04. Pokud se opět nepodaří sklidit dostatek suché slámy, bylo by možné situaci řešit dovozem kvalitního paliva, např. šťovíku ze vzdálenějších míst. Záleží samozřejmě na rozhodnutí provozovatelů kotelny. Předpokladem ale samozřejmě je korektní přístup k dodavatelům těchto paliv. Rozhodně není možné, aby se opakovala situace, kdy jsme dodali v prosinci r. 2001 dva kamiony šťovíkové slámy a dosud nebyla zaplacena ani doprava ze vzdálenosti cca 150 km. Hřeje nás jedině to, že jsme přispěli Žlutickým, aby se v r. 2001 na Vánoce ohřáli. V té době se sice jednalo o zkušební provoz, kdy ještě nefungovala Teplárenská společnost, ale teplo bylo pro Žlutice nutné, i když pod hlavičkou města.

Spolehlivé zajištění zásoby paliv pro místní kotelnu by bylo pěstování šťovíku na cca 200 hektarech, což by zajistilo každoročně 2000 tun kvalitního paliva. Samozřejmě lze šťovík výhodně doplňovat slámou z místní sklizně, ale už by nikdy nemohla nastat tak kritická situace, kdy nelze slámu včas sklidit a teplárna nebude proto schopna dostatečně topit. Závěrem lze konstatovat, že není vina na teplárně, ale na organizaci práce. Všechno dělají lidé a mohou nejlepší věc úplně zkazit, ale mnohdy dovedou i relativně ztracenou záležitost chytrým způsobem zachránit. Pevně doufám, že představitelé města Žlutic nakonec situaci zachrání a občané si již nebudou muset naříkat na nedostatek tepla.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Porosty energetických rostlin v krajině
Zkušenosti s pěstováním energetických rostlin v polních kulturách
Biomasa a možnosti jejího využití ve vytápění
Zkušenosti s využitím dřevní biomasy jako obnovitelného a alternativního zdroje
Konference "Obnovitelné zdroje v obcích"
Krmný (energetický) šťovík není nebezpečný plevel
Biomasa pro energetické využití a její palivové náklady
Využití biomasy pro lokální a centrální vytápění
Šťovík Uteuša - plodina perspektivní pro fytoenergetiku

Zobrazit ostatní články v kategorii Pěstování biomasy

Datum uveřejnění: 17.3.2003
Poslední změna: 14.3.2003
Počet shlédnutí: 8642

Citace tohoto článku:
PETŘÍKOVÁ, Vlasta: Proč je Žlutickým zima? Chybí jim kvalitní palivo. Biom.cz [online]. 2003-03-17 [cit. 2019-10-24]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz/odborne-clanky/proc-je-zlutickym-zima-chybi-jim-kvalitni-palivo>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
30 Mar 2003 15:58 Jiří Bruner
- biomasa
02 Jul 2003 15:28 Součková Helena
- půda v klidu
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto