Odborné články

Valorizace výkupní ceny elektřiny z bioplynu

Pro zahájení diskuze o valorizaci výkupní ceny, a tedy podpory elektřiny z bioplynu, je asi nejlepší položit si otázku: „Znáte někdo nějakou komoditu, která si drží 12 let stále stejnou cenu?“ Nevím, jak dlouho každý bude hledat odpověď na tuto otázku, a proto hned jedna správná: „Podpora elektřiny vyráběná z bioplynu!“ Ta je totiž od roku 2009 stálých 4,12 Kč/kWh.

Foto: BPS Budišov (zdroj: Agrikomp)

Jde o takovou technicko-ekonomickou anomálii. Pro oblast obnovitelných zdrojů je podpora vymezena zákonem č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie. Tento zákon společně s dalšími dává Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) kompetence pro to, aby mohl stanovit výkupní cenu pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů tak, aby:

a) bylo dosaženo patnáctileté doby prosté návratnosti investic za podmínky splnění technických a ekonomických parametrů, kterými jsou zejména náklady na instalovanou jednotku výkonu, účinnost využití primárního obsahu energie v obnovitelném zdroji, v případě výroben elektřiny využívajících biomasu, bioplyn nebo biokapaliny náklady na pořízení paliva a doba využití zařízení stanovených prováděcím právním předpisem,

b) zůstala zachována výše výnosů za jednotku elektřiny z obnovitelných zdrojů při podpoře od roku uvedení výrobny elektřiny do provozu po dobu trvání práva na podporu jako minimální s pravidelným ročním navýšením o 2 %; to neplatí pro výrobnu elektřiny využívající biomasu nebo bioplyn nebo biokapaliny.

Pevná valorizace podpory na úrovni 2 % zakotvená v zákoně neplatí pro biomasu ani bioplyn záměrně, protože při projednávání zákona byl přijat argument, že palivové náklady těchto zdrojů tvoří významný nákladový prvek a je tedy nutné jej posuzovat samostatně. V průběhu času se může klidně stát, že cena paliva bude kromě růstu i klesat. Vliv změny provozních, a hlavně tedy palivových nákladů na výkupní cenu elektřiny může být jak kladný, tak záporný. ERÚ měl tedy v průběhu let sledovat vývoj nákladů a na základě toho výkupní cenu (výši podpory) upravovat. Bohužel se tak nestalo a výše podpory pro zdroje uvedené do provozu až do roku 2013 je stále stejná. Úřad hájí svůj postoj tím, že zákon valorizaci nepřipouští, a to ve smyslu dovětku „to neplatí pro výrobnu elektřiny využívající biomasu nebo bioplyn“. Překročit tuto výkladovou překážku se nepovedlo ani předložením rozkladu zákona, na kterém se podílel sám nynější předseda rady ERÚ v době, kdy byl ještě „na druhé straně barikády“.

Není asi třeba nijak dlouze dokazovat, že během více jak desíti let došlo k nárůstu cen úplně všeho. V běžném životě se zdražování děje většinou pomalým tempem s efektem vařící se žáby. Nejlépe si růst cen člověk uvědomí, když se podívá na data seřazená pěkně za sebou, tak jak ukazuje graf. Ano, je to velké vzpomínání, ale je to tak. Tužková baterie stála 1,4 Kč a známka na dopis 1 Kč (Graf 1).

Podobně se vyvíjely i ceny ovlivňující zemědělskou produkci a je úplně jedno, jestli se bavíme o ceně biomasy pěstované pro energetické účely (převážně zelená píce) anebo vedlejších produktů zemědělské výroby. Vše, na co musí sáhnout lidská ruka, je rok od roku dražší (Graf 2). Je to znát v ceně strojního vybavení, servisu a údržby, polních prací, manipulace, osiva atd. Zkrátka náklady neustále rostou.

Konkrétně se jednalo u jednotlivých složek ve sledovaném období desíti let o tento průměrný meziroční růst:

  • náklady práce v zemědělství – 3,35 % za rok,
  • zelená píce1,19 % za rok,
  • motorová nafta – 1,46 % za rok,
  • orná půda – 11,73 % za rok.

Vlivem růstu nákladů a stabilní výše podpory se obor bioenergetiky dostává do tíživé situace tvořené pomyslnými nůžkami trhu, kdy příjmy klesají pod náklady. Projekty využívající bioplyn se dostávají do záporného cash-flow. Provozovatelé již dlouhou dobu provádí optimalizace provozu, aby své výrobny udrželi v kladných číslech. Většina z nich ještě nemá splacené úvěry u bankovních domů, a proto udržení kladného výsledku je důležité i pro ratingové hodnocení klientů. ERÚ uvědomující si svoji roli ve snaze alespoň nějakým způsobem situaci trochu pomoci sloučil kategorie AF1 a AF2. To znamená, že pro dosažení vyšší výkupní ceny 4,12 Kč/kWh elektrické energie již není třeba dodržet minimálně 50% zastoupení cíleně pěstované biomasy ve vstupních substrátech. Tímto krokem se měla otevřít možnost provozovatelů používat ve větší míře „levnější“ vstupní substráty v podobě vedlejších produktů, případně odpadů a snížit spotřebu cíleně pěstované biomasy. Právě ta podle ERÚ nejvíce prodražuje vstupní substráty, a navíc má v poslední době nezávidění hodnou pozici u společnosti.

Odborníci na zemědělství však kroutí nad tímto postojem hlavou, protože na pěstování kukuřice na siláž anebo obilí sklizeného v zeleném stavu na senáž není nic špatného. Samozřejmě tak jako ve všech oborech se najdou příklady, které by se následovat neměly. Zemědělství dnes má pozici otloukánka a je svazováno stále přísnějšími pravidly, které však v konečném důsledku i přes všechny pozitivní přínosy vedou k dalšímu zdražování zemědělské produkce.

Společnost by ráda viděla místo zemědělců spíše zahradníky pečující o krajinu jako o kulturní park. Zahradník je však placená funkce a zemědělec naproti tomu je samostatně výdělečná jednotka starající se jak nejlépe dovede o to, co mu přináší obživu a výdělek – tedy o půdu. I když téma zemědělství a pěstování energie na polích je v současné době nepochopitelně velmi kontroverzní téma, není to předmětem tohoto článku.

Vraťme se tedy zpět k růstu nákladů a potřebě valorizace výkupní ceny. Růst nákladů svázaný s růstem příjmů ve stejné úrovni je tzv. inflace. Hodnota inflace je vyhlašována a částečně i regulována Českou národní bankou a jde tedy o oficiální hodnotu. Ruku v ruce s inflací by měly růst i mzdy, protože rostoucí náklady musí být kryty rostoucími příjmy, v opačném případě klesá kupní síla obyvatelstva a ekonomika se zastavuje. V poslední době jsme svědky výrazného růstu inflace, která je držena na uzdě národními bankami. Inflace v přiměřené míře je označována za „zdravou“ inflaci. Je to jev z velké části modelovaný uměle, a to jen samotným vědomím, že inflace je a bude. Jak se vyvíjela a jak spolu s ní rostla průměrná mzda názorně ukazuje následující graf 3.

Jak zobrazuje výše uvedený graf, tak u obou položek je patrný růst cen, konkrétně se jedná o průměrný meziroční růst:

  • inflace – 1,37 % za rok,
  • průměrné mzdy – 3,31 % za rok.

Nejvyšší představitelé ČR demonstrativně pro pobavení široké veřejnosti bojují proti „darmotratům“ pobírajícím podporu na výrobu zelené elektřiny, a přitom zde uniká základní myšlenka původního zákona, který zaručoval investorům stabilní podnikatelské prostředí a návratnost investic. Nastavené podmínky měly být motivační, aby vyvolaly aktivitu investorů do oboru OZE, a tím došlo k naplnění národního závazku ČR vůči EU. Není cílem zde nijak zakrývat chyby, které se při nastavování podpory v čase poklesu realizační ceny FVE udělaly, ale cílem je poukázat na to, že mezi podporované zdroje patří i bioenergetika, která nemá pravidelnou roční valorizaci a po dobu 12 let nedošlo k úpravě výše podpory, i když provozní náklady výrazně vzrostly.

Naději měl přinést nový zákon o podporovaných zdrojích, který by již nebránil ERÚ v jeho regulační činnosti. Během projednávání novely zákona o podporovaných zdrojích byl podán i pozměňovací návrh, který by umožnil valorizovat výkupní cenu pro palivové zdroje na základě všech výrobních nákladů. Byla to snaha o změnu vládního návrhu, který počítal jen se sledováním palivových nákladů. Tento pozměňovací návrh nebyl hospodářským výborem doporučen ke schválení. Úlohou ERÚ tedy bude připravit metodiku pro valorizaci výkupní ceny pouze s ohledem na změnu výše palivových nákladů, a to ještě s ohledem na tlak MPO požadující snížení nákladů na podporované zdroje.

Nyní tedy stojíme opět na rozhraní s očekáváním, jak se postaví nový kabinet k podpoře OZE a jak se vypořádá ERÚ s novým zákonem. CZ Biom se bude snažit, co nejvíce komunikovat a vysvětlovat. Bude to asi nelehký úkol, protože koaliční smlouva nové vládní koalice sice má několik světlých bodů, ale také některé, pro nás, naprosto nepochopitelné. Takto tedy v praxi vypadá přechod na čistou a odpovědnou energetiku. Na jedné straně zvyšujeme požadavky a zpřísňujeme regule vedoucí k růstu nákladů a na straně druhé neprovádíme ani zákonnou valorizaci výkupní ceny z čistě populistických důvodů. Však Čech se nějak přizpůsobí a nějak si poradí, vždyť zemědělství je už tak z velké části sociální program venkova. Nezbývá nám než trpělivě vysvětlovat zákonodárcům stávající situaci, předkládat důkazní materiál a snažit se oslovit co největší počet zainteresovaných stran. Poslední možností je pak připravit vzorek skutečně poškozených investorů a zažalovat stát pro selhání zákonných principů. Stále věříme, že to však nebude třeba, protože nás čeká opravné cenové rozhodnutí, které může vše napravit.

Článek byl publikován v časopisu Biom 3/2021 Co přináší novela zákona o POZE?

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Příprava na certifikace udržitelné elektřiny a tepla z pevné biomasy a bioplynu
Využití potenciálu biometanu v plynárenství
Trh s bioplynem má v Česku velký potenciál
Doporučení zástupců průmyslu obnovitelných zdrojů z Komory OZE vládě, jak zdvojnásobit podíl obnovitelných zdrojů
Flexibilita na straně spotřeby

Zobrazit ostatní články v kategorii Biometan, Bioodpady a kompostování, Bioplyn, Obnovitelné zdroje energie, Spalování biomasy

Datum uveřejnění: 10.2.2022
Poslední změna: 10.2.2022
Počet shlédnutí: 1102

Citace tohoto článku:
MORAVEC, Adam: Valorizace výkupní ceny elektřiny z bioplynu. Biom.cz [online]. 2022-02-10 [cit. 2022-05-16]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz/odborne-clanky/valorizace-vykupni-ceny-elektriny-z-bioplynu>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto