Odborné články
Legislativa pro cíleně pěstované energetické rostliny a rychle rostoucí dřeviny s ohledem na ochranu přírody, půdy a nakládání se sadbou
Pěstování energetických bylin a rychle rostoucích dřevin je v České republice upraveno především právními předpisy resortů Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství. V následujícím přehledu je uveden výčet hlavních legislativních dokumentů a jejich paragrafů týkajících se pěstování energetických plodin v jejich bylinné i dřevité formě a ochrany přírody a krajiny. Převzaté citace a části zákona jsou v textu označeny v uvozovkách.
V případě energetických plodin bylinného typu nejsou zatím metodické postupy k zákonu o ochraně přírody detailně definovány, a proto článek do hloubky popisuje pouze rychle rostoucí dřeviny, jelikož u nich orgán ochrany přírody (OOP) vyžadoval od 90.let striktní posouzení projektů výmladkových plantáží a soulad především se zákony č. 114/1992 Sb. a č. 344/1992 Sb. - viz. popis níže v textu. V tomto případě je tedy nutné chápat tento text jako souhrn obecných a doporučujících informací pro pěstování energetické biomasy bylinného typu, a poměrně přesný a praxí ověřený postup při pěstování rychle rostoucích dřevin.
U energetické fytomasy bylinného typu, energetických travin, apod. se v praxi o souhlas OOP s pěstováním zatím nažádá, ale MŽP připravuje metodiku, která by zahrnovala i energetické byliny včetně vytrvalých travin (např. Miscanthus). Článek se opírá o zkušenosti a výsledky výzkumu Výzkummého ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Oddělení fytoenergetiky.
Energetické plodiny a ochrana přírody
Základním právním předpisem, ze kterého vyplývá postup místního orgánu ochrany přírody (OOP) při posuzování pěstování energetických rostlin a rychle rostoucích dřevin je Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. Níže jsou uvedeny odkazy a části paragrafů, které se týkající pěstování energetických rostlin a rychle rostoucích dřevin.
Vymezení pojmů - § 3, odst. (1), b)
„Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy.“
Komentář: Např. údolní nivy jsou optimálními stanovišti pro pěstování výmladkových plantáží topolů a vrb. Pokud se však lokalita nachází v místě vyhlášeného významného krajinného prvku (např. údolní nivě s hodnotným lučním porostem), místně příslušný OOP pěstování výmladkových plantáží RRD zpravidla nepovoluje.
Obecná ochrana rostlin a živočichů - § 5, odst. (4) a (5)
“Záměrné rozšíření geograficky nepůvodního druhu rostliny či živočicha do krajiny je možné jen s povolením orgánu ochrany přírody; to neplatí pro nepůvodní druhy rostlin, pokud se hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu nebo vlastníkem lesa převzaté lesní hospodářské osnovy. Geograficky nepůvodní druh rostliny nebo živočicha je druh, který není součástí přirozených společenstev určitého regionu.”
“Záměrné rozšiřování křížence druhů rostlin či živočichů do krajiny je možné jen s povolením orgánů ochrany přírody.”
Komentář: Paragraf § 5 se týká velké části druhů (popř. klonů a odrůd) energetických plodin a RRD. Ve zvláště chráněných územích (ZCHÚ) je pěstování nepůvodních druhů dle § 16 písm. h) zákona 114/1992 Sb. zakázáno. Výjimku ale může udělit správa ZCHÚ. Mimo ZCHÚ povoluje OOP pěstování nepůvodních druhů na základě posouzení možných rizik pro ochranu přírody a krajiny. Dle výkladu zákona se jedná zejména o posouzení jejich invazní schopnosti a případného rizika ohrožení významných populací domácích druhů křížením. K rozhodnutí je možno využít např. Seznam rostlin vhodných k pěstování za účelem využití biomasy pro energetické účely z pohledu minimalizace rizik pro ochranu přírody a krajiny, který zpracovává VÚKOZ, v.v.i.
Seznam je vypracován dle zadání MŽP a je průběžně aktualizován na základě výsledků výzkumu a praxe. Všechny nové odrůdy energetických bylin a dřevin by měly být posouzeny dle podmínek zákona č. 114/1992 Sb. a v případě kladného výsledku šetření zapsány do tohoto seznamu. Žádost o posouzení se podává na Odbor péče o krajinu (č. 611) MŽP. Pokud plodina není v seznamu, může být její pěstování zakázáno místním orgánem ochrany přírody.
Ochrana dřevin - § 7, odst. (2)
„Péče o dřeviny, zejména jejich ošetřování a udržování je povinností vlastníků. Při výskytu nákazy dřevin epidemickými či jinými jejich vážnými chorobami, může orgán ochrany přírody uložit vlastníkům provedení nezbytných zásahů, včetně pokácení dřevin.“
Komentář: V praxi se však tento paragraf v souvislosti s výmladkových plantáží RRD nevyužívá. Výskyt epidemických či jiných vážných chorob je sledován Státní rostlinolékařskou správou dle zákona č. 219/2002 Sb.
Krajinný ráz - § 12, odst. (1) a (2)
„Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umísťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.“
„K umísťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Podrobnosti ochrany krajinného rázu může stanovit ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.“
Komentář: Orgán ochrany přírody dosud tento paragraf v praxi pěstování energetických rostlin a dřevin příliš nevyužívalo. To se týká především staveb větrných elektráren v krajině apod. Pro postup při posuzování projektů na založení energetických porostů s ohledem na krajinný ráz je připravován samostatný metodický pokyn.
Předběžná ochrana evropsky významných lokalit - § 45b, odst. (2)
„Evropsky významné lokality vyhlášené podle odstavce 1 jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nedošlo k závažnému nebo nevratnému poškození nebo ke zničení evropských stanovišť anebo stanovišť evropsky významných druhů vyžadujících územní ochranu tvořících jejich předmět ochrany a aby nebyla narušena jejich celistvost. K zásahům, které by mohly vést k takovým nežádoucím důsledkům, si musí ten, kdo tyto zásahy zamýšlí, předem opatřit souhlas orgánu ochrany přírody.“
Komentář: V praxi se používá tento paragraf poměrně často. Pokud se lokalita nachází ve vyhlášené oblasti Natura 2000 (např. ptačí oblasti), OOP vydává svoje stanovisko s pěstování energetických plodin na základě vyhodnocení rizik, kterými by došlo k závažnému nebo nevratnému poškození příp. ke zničení stanovišť Natura 2000 nebo by byla narušena jejich celistvost.
Energetické plodiny a ochrana půdy
Orgánem ochrany zemědělského půdního fondu je resort MŽP. Ochrana půdy obecně a tedy i při pěstování energetických plodin a RRD je řešena v rámci Zákona o ochraně zemědělského půdního fondu č. 344/1992 Sb. Dřívější povinnost dočasně vyjímat půdu pro pěstování RRD ze zemědělského půdního fondu zanikla v roce 2007, kdy došlo v rámci novely vyhlášky Katastrálního úřadu (č. 26/2007 Sb.) k vytvoření nové kategorie využití pozemků: plantáž energetických dřevin. Změna využití zemědělské půdy založením výmladkové plantáže se také uvádí do mapového systému LPIS a to do kategorie okrasné druhy (OD). Z hlediska ochrany přírody již není podstatné, zda je pozemek ornou půdou nebo trvalým travním porostem.
Nakládání se sadbou a osivem energetických plodin
Rozmnožování a distribuce sadby energetických rostlin a rychle rostoucích dřevin se řídí podle pravidel zákona o oběhu osiva a sadby č. 219/2003 Sb., který je v souladu s evropskými směrnicemi.
Rychle rostoucí dřeviny a energetické rostliny jsou v zákoně zařazeny do kategorie okrasné rostliny v § 25 (Rozmnožovací materiál okrasných druhů). RRD jsou zde přímo v odstavci (6) uváděny jako "intenzivní kultury rychle rostoucích dřevin pro energetické účely. Sadební materiál (řízky, pruty a případně sazenice) mohou dodávat pouze producenti registrovaní u ÚKZÚZ při dodržení zákonných podmínek tzv. kritických bodů, jako je např. vedení evidence prodeje nebo kontrola karanténních škodlivých organismů. Dodržování kritických bodů kontroluje státní rostlinolékařská správa (SRS), případně ÚKZÚZ.
Registrovaní producenti sadby dále mohou rozmnožovat a prodávat chráněné i nechráněné odrůdy a klony ze zemí EU. Ke každé dodávce sadby vydávají dodací list s uvedením svého registračního čísla, správného taxonomického označení dřeviny (druh, odrůda, klon), jména reprodukčního porostu (matečnice) a počtu dodaných řízků podle druhu, odrůdy nebo klonu. Dále mohou k dodávce sadby vydávat podle potřeby rostlinolékařský pas, který dokládá, že materiál je prostý karanténních chorob (zatím se týká pouze topolů). K vydávání rostlinolékařského pasu je nutný souhlas SRS, která výskyt karanténních chorob v reprodukčních porostech (matečnicích) monitoruje.
Článek vznikl s využitím textů poradenských stránek odd. fytoenergetiky a výzkumného projektu MŠMT 2B06132 - Biodiverzita a energetické plodiny.
Příloha: Seznam energetických plodin (III/2011)
TweetČlánek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Zobrazit ostatní články v kategorii Obnovitelné zdroje energie, Pěstování biomasy, Rychle rostoucí dřeviny
Datum uveřejnění: 21.12.2011
Poslední změna: 9.11.2012
Počet shlédnutí: 19275
Citace tohoto článku:
WEGER, Jan, STUPAVSKÝ, Vladimír: Legislativa pro cíleně pěstované energetické rostliny a rychle rostoucí dřeviny s ohledem na ochranu přírody, půdy a nakládání se sadbou. Biom.cz [online]. 2011-12-21 [cit. 2024-11-21]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz/odborne-clanky/legislativa-pro-cilene-pestovane-energeticke-rostliny-a-rychle-rostouci-dreviny-s-ohledem-na-ochranu-prirody-pudy-a>. ISSN: 1801-2655.